Možná to zní trochu zvláštně, ale už několik let se věnuji sbírání střešních krytin. Nejde o běžný koníček, jako jsou známky nebo mince, ale právě v tom tkví jeho kouzlo. Každý kus, který vlastním, má svůj příběh – a právě to mě na tom baví nejvíc.
Začalo to docela nevinně. Při rekonstrukci starého domu jsem narazil na ručně dělané pálené tašky, které mě zaujaly svým tvarem a patinou. Něco mě přimělo jednu z nich nevyhodit – schoval jsem si ji. A tím to vlastně začalo. Dnes mám desítky kusů z různých historických období i koutů Evropy.
Ve sbírce mám klasické bobrovky, eternitové šablony, břidlice z Čech i Německa, staré dřevěné šindele, a dokonce i měděné segmenty z kostelní kopule. Každý materiál má jinou strukturu, barvu, a hlavně – původ. Některé kusy pocházejí z bouraček starých chalup, jiné jsem získal od řemeslníků, kteří mi darovali to, co by jinak skončilo na skládce.
Sbírání střešních krytin mi přineslo nečekanou radost a nové poznání – učím se o historii stavebnictví, technologiích i estetice. Je to spojení praktičnosti, nostalgie a respektu k řemeslu. A i když se moje sbírka těžko vejde do vitríny, každá krytina má své čestné místo.