Doporučujeme: Beremese.cz Modrykonik.cz Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk Homebydleni.cz

První noc v novém bytě....

Milý deníčku, protože poslední zmínka z hlediska postupu prací na našem domečku byla z 10. října, je nabíledni, že bych měl aspoň trošku doplnit postupy prací, které vedli k tomu, že jsme v pátek dne 28. října mohli ulehnout do naší postýlky v našem domečku.

Od 10. října jsem zběsile maloval (bylo to peklo na druhý rychlostní stupeň), abych měl malby v celém domečku hotové do úterý 25. října, kdy nastoupili truhláři (začali montovat obložky) a podlaháři (a ti „překvapivě“ začali pokládat podlahy).

Ovšem nejzběsilejší den na stavbě nastal ve středu 26. října. Od rána 3 podlaháři pokračovali v pokládce PVC, mezi nima kličkovali 2 truhláři, kteří montovali obložky, v koupelnách řádili 2 instalatéři, kteří osazovali zařizovací předměty (jako pomyslná třešnička na dortu pro ně byla 3 hodinová montáž sprchového koutu) a ještě se tam vešel elektrikář, který osazoval světla, kompletoval zásuvky. Já pobíhal mezi nima, snažil se udržovat všeobecnou paniku a pomáhal všude, kde bylo potřeba. Od rána taky pomáhala moja mamka, která uklízela, aby bylo vše nachystáno na čtvrteční závěrečnou kontrolní prohlídku (bohužel na slibovanou přípravu transparentu a červený koberec nevyšel čas). Po návratu „domů“ jsem ještě chystal dokumenty, stavební deníky, kompletoval prohlášení o shodě a revize.

Ve čtvrtek přesně v 9:00 u našeho domečku zastavila červená  oktávka městského úřadu a z ní vystoupily dvě sympatické mladé paní, se kterými jsme úspěšně zkolaudovali domeček.

Po jejich odchodu ještě truhláři pověsili dveře, s elektrikářem jsme dokompletovali elektroinstalaci, zapojili satelit a LCD TV; já jsem smontoval manželskou postýlku (220 x 180 cm – úplně boží) a hned jak jsem o půlnoci skončil jsem odjel na poslední noc „domů“.

V pátek od rána jsem převážel věci (člověk by ani neřekl kolik toho má), manželka prováděla poslední finální úklidy, truhláři montovali dřevěné schodišťové stupně, zaměřili zbývající vestavěný nábytek, a pak se už jen vybalovalo, rovnalo, překládalo, vyhazovalo, zkrátka stěhování.

Večer jsme strhaní ani už nevím jak skončili v postýlce a ráno se probudili v našem DOMOVĚ.

Pokud se říká, že to, co se člověku zdá první noc v novém domě, že se splní, tak to opravdu nevím, co nás čeká, protože já spal jak dřevo (beze snů), zato manželka nespala vůbec.

Práce na domečku však nejsou v žádném případě hotové (ještě nás čeká spousta práce), ale bydlíme ve svojém. Kdo tak bydlí, ví o čem mluvím, kdo ne, nemá to cenu vysvětlovat, ale těšte se.

Na závěr tohoto pamfletu bych chtěl aspoň takto poděkovat absolutně VŠEM, co nám pomáhali jakýmkoliv způsobem na cestě ke splnění našeho snu. Kdybych je měl vyjmenovat všechny, tak by jich bylo určitě mnoho, tak se snad nebudou zlobit, že toto poděkování je takové „paušální“. Je však jedna osůbka, kterou musím zmínit, a to je můj tchán František, před množstvím práce, kterou udělal na našem domečku a zejména její kvalitou nezbývá než hluboce smeknout a upřímně od srdce poděkovat.

Přidané 3. lis 2011.  •  To se mi líbí
kosi  
Přidané 3. lis 2011.