Ach jo! Jsem totálně bez nálady... Člověk něco buduje vlastníma rukama, věnuje tomu veškerý čas a má radost že něco vznikne a pak přijde velká voda a nebo bouřka a může začít znovu. Před dvěma měsíci nám voda smetla zahrádku s chatičkou. Nezbyl než plac se zbylými pár stromy a keři. Absolutně nemám chuť tam něco znovu začínat a když jsem se od toho odprostila a nechala to být, včera přišli kroupy na naše obydlí...
- jareento mě moc mrzí
momentálně procházím stejnou nechutí a stejným postojem... ale ne kvůli počasí... držím pěsti!!! Ať přejde nechuť a vyčerpání co nejdříve!!!! Nesmíme se dát!!! 
elisa194nám taky pořád někdo hází klacky pod nohy a nic nevychází jak si naplánujeme. Včera jsem z toho měla taky špatnou náladu ale říkám si, že všechno zlé je pro něco dobré a že se vše děje kvůli něčemu. Takže hlavu vzhůru, zase bude dobře 
- jitule23Určitě se nevzdávej
- livandAUTOR@jareen Díky za podporu. Ať i u vás přejde nechuť a přejde opět v nadšení z budování
- livandAUTOR@elisa194 Jo, já si říkám "co tě nezabije, to tě posílí", ale to já už bych byla zocelená...
- livandAUTOR@jitule23 Budu na vás myslet až mě doma bude čekat ta spoušť...
- romanemefbDržím palečky a hlavně se nevzdávej.
- livandAUTOR@romanemefb Když není moc kde brát pozitivní energii. U povodní mi nejvíc ubližovalo slova útěchy "že je to JEN zahrádka" To je taková blbost! Taky jsem se tam nadřela a přišla jsem o všechno a nikdo mi s likvidacemi trosek ze sousedních pozemků nepomohl! A lidi byly jak hyeny! No raději nevzpomínat!!!
carolkaDneska jsem se tu dostala k Tvému příspěvku a bohužel vím o čem mluvíš, v ponděli večer jsem byla úplně zoufalá, v úterý jak tělo bez duše jen chodilo a dělalo, co bylo potřeba a ve středu jsme si s manželem řekli, jak to znovu vše opravíme a dáme do pořádku. Je to strašně těžké se z toho sebrat a začít znovu budovat, ale co se dá dělat jiného... Zatím máme asi štěstí na lidi, kolem jsme si pomáhali navzájem a to nám také dost pomohlo. Držím pěstičky, zvládnete to!- livandAUTOR@carolka No já právě při povodních zažila ten nezájem lidí kolem, každýho jen zajímalo, kdy odklidíme trosky z jejich pozemku, ale že to ve dvou neodneseme, že je to těžký, nebyl pro ně argument k tomu aby pomohli...Nakonec mě dostal přímý soused, který ztropil scénu v obchoďáku týden po povodních kdy prý si klidíme svojí chatu z jeho pozemku, přičemž k němu to zasahovalo plochou tak 1x8m! A dřív jsme s ním nikdy problémy neměli! Tady se naštěstí jedná jen o nás, sousedy tu neřešíme.