Doporučujeme: Beremese.cz Modrykonik.cz Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk Homebydleni.cz

Jak se staví dům z HELUZu - 3. díl

Zdění z broušených cihel je až 2x rychlejší

Omítky zajistí dokonalou „těsnost“ zdiva

Ve třetím díle našeho seriálu Jak se staví dům z HELUZu, si něco povíme o zásadách zdění z broušených a nebroušených cihel i o postupech zdění z akustických cihel HELUZ. Seznámíme vás také, co se nejčastěji používá na finální úpravu zdiva zhotoveného z cihelných bloků HELUZ.

Příprava a zakládání zdiva

Dříve než začneme se samotným zděním, musíme mít dobře zhotovenou základovou konstrukci /základová deska/ hydroizolační vrstvy pod budoucí zdivo a začištěny případné nerovnosti na základu.

Zvláštní důraz klademe na rovinatost založení první řady zdiva. Cihelné bloky zbavené prachu a jiných nečistot pokládáme do znivelované (či vyrovnané) zakládací malty /jeden den staré/, na kterou je zubovým hladítkem nanesena tenkovrstvá malta.

Dbáme na správnou vazbu cihel. Optimální je vzájemné přesazení cihel o ½ délky bloku.

Při samotném vyzdívání stále kontrolujeme horizontální i vertikální polohu cihelných bloků i celé stěny.

Jak jsme již v předcházejících dílech řekli, společnost HELUZ nabízí stavebníkům celou řadu zdících materiálů, broušených a nebroušených cihel.

Jak se liší broušené a nebroušené cihly

Nebroušené cihelné bloky mají jmenovitou výšku 238 mm, jejich ložné plochy nejsou dokonale rovné, a proto se musí zdít na klasické malty s tloušťkou maltového lože 12 mm (min. 6 mm a max. 15 mm).

Broušené cihelné bloky HELUZ mají jmenovitou výšku 249 mm s výrobní tolerancí +-0,5 mm. Zároveň se klade důraz na rovnoběžnost a rovinnost ložných ploch, které mají své přísné standardy. Těchto standardů lze dosáhnout opracováním cihelných bloků na průmyslových bruskách. Díky těmto vlastnostem se dají zdít broušené cihelné bloky na malty pro tenké spáry nebo na speciální tenkovrstvé PU lepidlo (PU pěna pro zdění).

Specifika zdění z broušených a nebroušených cihel HELUZ

Postup zdění z broušených a nebroušených cihel se liší a má svá specifika a zásady.

Nebroušené cihly se zdí na klasické maltové lože, tedy nejčastěji na maltu vápenocementovou s tloušťkou maltového lože kolem 12 mm. Obvyklou chybou zdění z těchto cihel je nedodržení pávě tloušťky maltového lože, které má být min. 6mm a max. 15 mm, u zdiva z „AKU“ cihelných bloků pak minimálně 10 mm. Poměrně častým a stále se opakujícím „nešvarem“ je zdění na dva pruhy malty. Zdivo má pak jiné mechanické vlastnosti, oproti těm, které výrobci cihelných bloků uvádějí ve svých podkladech. Další častou chybou je, že malta se nenanáší až do líce zdiva a není tedy zcela vyplněna ložná spára. Také tato chyba může vést ke snížení mechanických parametrů zdiva, ke vzniku trhlin v následně provedených omítkách. Zhotovená omítka pak má různou tloušťku a v důsledku nerovnoměrného vysychání může praskat.

Broušené cihly urychlují stavbu

Broušené cihly umožňují rychlejší stavbu stěn, protože na jejich zhotovení se dají použít moderní zdící materiály. Patří sem malty pro tenké spáry a systémová PU pěna pro zdění. U zdiva z broušených cihel je velmi důležité, aby vrstva zakládací malty byla v naprosté rovině. Toho dosáhneme pomocí zakládací a nivelační soupravy. Pro nanášení tenkovrstvých malt se používají k tomu vyvinuté nanášecí válce popřípadě systémová PU pěna pro zdění. Díky těmto vlastnostem je zdění z broušených cihelnách bloků výrazně rychlejší (až 2x) oproti zdění na klasické malty.

Pokud si nechcete „zadělat“ na velký problém, pak vždy dbejte na doporučení výrobců jak aplikovat moderní zdící materiály. Některé stavební firmy nepoužívají nanášecí válce tenkovrstvých malt a místo toho používají nefunkční malířské válečky. Příčinou snížení mechanických parametrů zdiva je rovněž nevhodné rozmíchání konzistence malt, záměna systémové PU pěny za jiný neověřený typ než který je doporučen výrobcem cihelných bloků a v neposlední řadě nedokonalé vyrovnání zakládací malty. Častou a velmi významnou chybou je záměna typu tenkovrstvé malty např. za PU pěnu. Typ malty má značných dopad na mechanické vlastnosti zdiva. V tomto ohledu je tedy nutné vždy respektovat projektovou dokumentaci popřípadě si nechat záměnu schválit projektantem stavby.

Na co použít zdící PU pěny

Nabízí se otázka, kdy je možné využít při zdění pěnu a kdy je nutné vyzdívat stěny domů pouze na maltu.

Systémovou PU pěnu je bez problémů možné použít tehdy, pokud jsou stěny domu navrženy v souladu s touto technologií. Na stěny je kladeno mnoho funkčních požadavků (únosnost, požární odolnost, zvuková izolace, tepelná ochrana a pod). Obecně platí, že zdivo vyzděné na malty (myšleno tenkovrstvé i klasické) má oproti zdivu s použitím PU pěny, lepší vlastnosti ve větší či menší míře. Jedním z případů, kdy se nehodí vystavět zeď na systémovou zdicí PU pěnu je např. obvodová suterénní stěna.

Specifika při zdění AKU cihel

Pokud jde o zdění z akustických cihel, má stavba cihlové stěny také svá specifika. Cihelné bloky typu „AKU“ se výlučně zdí na klasické maltové lože. Je možné se setkat s broušenými „AKU“ cihelnými bloky, ale zdivo z nich dosahuje menší zvukové izolace. Nutné je především dodržet minimální tloušťku maltového lože 10 mm a maltu nanášet až do líce zdiva. Další zásadou je nutnost dodržet provedení konstrukčních detailů u napojení stěn na přiléhající konstrukce, kdy se např. pod patu stěny ukládá asfaltový pás tl. min. 3,0 mm.

Vnější i vnitřní finální úprava zdiva

Když se staví nový dům je zcela zbytečné na zdivo domu dávat dodatečnou tepelnou izolaci. Každý investor i projektant si dovedou spočítat, že použitím kvalitních tepelně izolačních cihelných bloků, například HELUZ Family 2in1, nejen ušetří za dodatečné zateplení, ale zachovají všechny přednosti paropropustného (dýchajícího) cihlového zdiva.

Pro vnější úpravu zdiva z tepelněizolačních cihel se nejčastěji používají omítkové systémy s lehčenou a ještě lépe s tepelněizolační jádrovou omítkou. Povrchovou úpravu poté tvoří pastovité omítky. V dnešní době nelze použít na cihelné bloky „klasické“ jádrové omítky. Ty jsou totiž svými vlastnostmi vhodné na zdivo z plných cihel. Proto není možné tyto omítky použít na vnější stranu zdiva, které je zhotoveno ze současných technologicky vyspělých tepelněizolačních cihelných bloků.

 Další oblíbenou finální povrchovou )pravu zdiva je například dřevěný obklad nebo obklady tvořené z různorodých velkoformátových desek. Před jejich vlastní aplikací se ale na zdivo musí „nahodit“ například lehčená jádrová omítka. Tím dojde k uzavření všech spár ve zdivu a k vyrovnání podkladu pro následné kotvení roznášecího roštu pro finální obklad.

Na cihelné zdivo HELUZ patří omítka

Obecně se dá říci, že na zdivo z cihelných bloků patří omítky. Jejich základní funkce spočívá nejen v ochraně zdiva před povětrnostními podmínkami, ale omítky zabezpečují i ostatní funkce zdiva. „Těsnost“ zdiva má také vliv na dosažení tepelně technických i zvukově izolačních parametrů zdiva. V určitých případech lze připustit jednostranné omítnutí zdiva. Pokud se ale bavíme o obvodovém zdivu, mají být omítky provedeny vždy oboustranně.

Tak jako u většiny současných stavebních materiálů tak i pro finální úpravy vnitřního i venkovního zdiva existuje veliké množství materiálů, ale i možností pro samotné investory a projektanty. Ti se mohou rozhodnout, jaký typ omítky pro dané zdivo zvolit, jaký barevný odstín jim nejvíce vyhovuje.

Seriál Jak si postavit dům z HELUZu se ve zkratce pokusil ukázat na možnosti, které nabízí přední výrobce cihlových materiálů společnost HELUZ investorům, projektantům a realizačním firmám především při stavbě rodinných a bytových domů. Seznámil budoucí stavbaře se základními stavebními materiály a stavebními postupy, upozornil na časté chyby, které vznikají při neodborné práci s těmito materiály. Měl být inspirací při rozhodování, jaký materiál zvolit na stavbu budoucího domu.

Přidané 14. lis 2017.  •  To se mi líbí
pr_clanek  
Přidané 14. lis 2017.