Nikdy v minulosti nebyl náš život takovým mixem aktivit odehrávajících se uvnitř budov jako teď. To, co nás donedávna odlučovalo od přírody a bylo hnací silou naší evoluce jako živočišného druhu, nás paradoxně může ohrozit na zdraví. Zpráva INDOOR GENERATION vrhá světlo na fenomén života uvnitř budov a zkoumá rozdíl ve vnímání toho, jak si myslíme, že žijeme, a tím, jak skutečně žijeme. Rozebírá, proč je to důležité. A přináší praktické návrhy, co a jak bychom mohli zlepšit, abychom prospěli sobě, svým rodinám a společnosti jako celku.
Zdraví je dnes žhavým tématem. Je také velkým byznysem. Každý rok zvyšujeme své výdaje na fitness kluby a jógu a fitness zařízení monitorující naše aktivity, ale přesto trávíme více času uvnitř budov než kdy dříve. Stáváme se skutečně generací žijící uvnitř budov – INDOOR GENERATION. Pokud s tímto trendem nezačneme okamžitě bojovat, ohrozíme svoje zdraví.
Následky moderního způsobu života uvnitř budov jsou přitom známy. V posledních desetiletích poskytoval vědecký výzkum stále jednoznačnější důkazy o negativních následcích, které může mít – a má – dnešní sedavý způsob života uvnitř budov na zdraví lidí. Omezené množství čerstvého vzduchu a světla během dne může mít negativní dopad na náladu, spánek a výkonnost, zatímco náš dýchací systém v nezdravém prostředí uvnitř budov také trpí.
- Současná INDOOR GENERATION tráví pobytem uvnitř budov 90 % svého času.
- Vzduch uvnitř budov může být až pětkrát více znečištěný než vzduch venku. 77 % populace si to však podle průzkumu YouGov neuvědomuje.
- Nejvíce znečištěným pokojem v domě, co se týče ovzduší, je často dětský pokoj.
- Zpráva INDOOR GENERATION poukazuje na to, jak jsou denní světlo a čerstvý vzduch pro naše zdraví důležité.
Právě zveřejněná zpráva zabývající se současnou generací tzv. INDOOR GENERATION vyvozuje své závěry z rozsáhlého průzkumu společnosti YouGov, který proběhl v březnu a dubnu v Evropě a Severní Americe. Průzkum, kterého se zúčastnilo 16 000 respondentů ve 14 zemích, ukázal, že lidé mají mylnou představu o čase, který tráví zavřeni v budovách, i o kvalitě vzduchu v interiéru. Nejvíce se představa od reality lišila u výpovědí Čechů, kteří dosáhli nejhoršího skóre ze všech respondentů. Pouhých 5 % Čechů si uvědomuje, že v uzavřených budovách tráví 21 až 24 hodin denně. Na Slovensku si tento fakt přiznává o něco větší, avšak stále velmi malá skupina lidí, asi 10 % dotázaných. O kvalitě vzduchu v interiéru a venku je správně informováno pouze 9 % Čechů a 17 % Slováků.
Vnitřní vzduch je znečištěn více než venkovní
Paradoxně se ukazuje, že vzduch uvnitř budov má tendenci být více znečištěný než vzduch venku, a to i ve velkých městech. Pobyt uvnitř budov nás také odstřihává od přirozeného 24hodinového cyklu, v němž jsme se vyvíjeli jako živočišný druh. Elektrické světlo, digitální zařízení a společnost žijící 24 hodin denně – to vše nás stále více izoluje od rytmů přírody. Může to narušit náš přirozený cirkadiánní rytmus (24hodinové tělesné hodiny, které předjímají a adaptují naši fyziologii různým fázím dne) a mít vážný dopad na kvalitu spánku a celkový zdravotní stav.
I u vás doma najdete původce znečištění
Vzduch, který dýcháme, je stejně důležitý jako potrava, kterou jíme, nebo voda, kterou pijeme. Průměrná dospělá osoba každý den vdechne přibližně 15 000 litrů vzduchu. Možná mnoho z vás překvapí, když se dozví, že ve skutečnosti může být vzduch v našich domovech až pětkrát více znečištěný než vzduch venku.1 Špatná kvalita vzduchu uvnitř budov může vést ke krátkodobým symptomům, například: podráždění očí, nosu a jícnu; bolení či motání hlavy a únavě.
Dlouhodobé následky mohou být závažnější a mohou zahrnovat respirační onemocnění, astma, chronickou obstrukční plicní nemoc a srdeční onemocnění3. U lidí, kteří žijí v domovech, v nichž se vyskytuje vlhkost a plíseň, je dokonce o 40 % pravděpodobnější, že budou mít astma, a dnes má astma 2,2 milionu Evropanů kvůli podmínkám, v nichž bydlí.4
Ekonomické náklady jsou také významné a v rámci celé Evropy dosahují ročně 82 miliard €, což zahrnuje přímé náklady související s léčbou a zdravotní péčí a také nepřímé náklady, například ztrátu pracovní produktivity.5
Co můžete udělat pro zlepšení?
Jsme generace žijící ve vnitřních prostorách se všemi výhodami i nevýhodami, které to přináší. Rozdíl mezi vnímáním a realitou, který byl odhalen ve zprávě INDOOR GENERATION, ukazuje, že potřebujeme zvýšit povědomí o následcích života ve vnitřních prostorách. Pokud máme zmírnit nebo zvrátit rostoucí výskyt zdravotních problémů, měli bychom přistoupit k činům a upravit své chování i své prostředí uvnitř budov. Malé změny, které může udělat každý z nás, i to, jak zlepšit své životní prostředí a kvalitu ovzduší ve svém domě, můžete zjistit na www.theindoorgeneration.com
Podívejte se na video ZDE . U videa lze zapnout české titulky.
ZDROJ:
1Úřad Spojených států pro ochranu životního prostředí. Zpráva o životním prostředí (ROE). https://cfpub.epa.gov/roe/chapter/air/indoorair.cfm
2Britská norma, BS 5250: Předpisy pro kontrolu kondenzace v budovách, 2002.
3Úřad Spojených států pro ochranu životního prostředí. Úvod do problematiky kvality vzduchu uvnitř budov. https://www.epa.gov/indoor-air-quality-iaq/introduction-indoor-air-quality
4Fraunhofer IBP. Plíseň a vlhkost v evropských domovech a jejich dopad na zdraví.
5Evropská respirační společnost: Evropská Bílá kniha o plících – respirační zdraví a onemocnění v Evropě, str. 16–27.