Dřevostavba - vyber TC - vzduch-vzduch, rekuperace a podlahove topeni

Ahoj, prosím zde zkušenější o názor/radu. I když už je možná trošku pozdě, přesto bych rád slyšel názor zda rozhodnutí bylo správné nebo nikoli. Prvně jsem byl přesvědčený, že ano, tak se mi to nějak rozleželo v hlavě a jsem na pochybách. Rád bych také zdůraznil, že problematice nerozumím, a nechal jsem si doporučit řešení stavební firmou. Nejprve problém a něco o domě níže... Stavíme dřevostavbu. Jelikož je dnes povinnost vytápět dům primárně jinak než čistě elektřinou, dala nám na výběr firma dva balíčky možností: 1) Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch (+ jednotka v každé místnosti) + malé tepelné čerpadlo vzduch-voda v technické místnosti na ohřev TUV. Součástí je realizace elektrického podlahového topení. 2) Velké Tepelné čerpadlo vzduch-voda na ohřev TUV + teplovodního podlahového topení. Původně jsme se rozhodli pro variantu č.1. I z důvodu, že nám to bylo doporučeno. V obou případech bude součástí aktivní rekuperace NILAN VPL 15 a fotovoltaické panely. Izolace podlahy 140mm polystyren. Dům má obytnou plochu 135m2. Bungalov. Konstrukce stavby do L. 5+kk. Na všech oknech budou venkovní žaluzie + fasádní zateplení 20cm. Plastová okna trojsklo. Budou též krbová kamna, bez výměníku, pouze v obývacím pokoji. Není jisté, zda budeme nějak aktivně využívat. Spíše pro jistotu. Nerad bych tady řešil to, jestli jsem blbý a nechal si něco nakecat. Problematice nerozumím a nechal jsem si poradit. Nenašel jsem v projektu teplené ztráty, ale případně zkusím ještě dohledat. Jako celkem pádný argument beru, že teplovodní podlahové topení v podlaze u dřevostavby není nejideálnější v případě, že by se vyskytla nějaká porucha typu "voda v podlaze". Myslíte, že to takto může být a nebudeme litovat, nebo jsme měli v každém případě raději volit TČ vzduch-voda do podlahy i na ohřev TUV a pak už jen rekuperace? Děkuji za názory. V případě potřeby dopíšu co je třeba....
Odpovědět
@churyb První co mě napadlo po přečtení: Proč si myslíte, že teplovodní podlahové topení není problém u zděné stavby pro případ poruchy typu voda v podlaze???
Odpovědět
@jozkakomosny O tom bych tady nerad polemizoval. Myslím, že ve zděném domě nemusí napáchat tak velké důsledky jako na dřevě + oprava svépomoci bude také o něco reálnější, jelikož dřevostavby jsou o něco specifičtější segment a oprava by měla být provedena dobře. Ale to je můj laický pohled...
Odpovědět
@churyb Podle mě naprosto jednoznačně varianta č. 2. Především kvůli spolehlivosti a provozním nákladům. A ta obava z opravy poruchy je fakt blbost.
Odpovědět
@churyb Poruchy od vodní podlahovky jsou nejméně pravděpodné, smyčky jsou v kuse zakončené v rozdělovači. To bych se bál spíš spoju vodovodních trubek, špatně sesazených či na stavbě poškozených odpadů, časem degradujícího zasilikonování sprcháčů a podobně. K první variantě: do dřevostavby s malou akumulací to není špatné, ale hlavně si ujasněte, jestli chcete fungovat s hučící klimou a průvanem. Vyhodou je, že v létě můžete chladit včetně odvlhčení, ale zase se musí dělat potrubí pro odvod kondenzátu. Elektrická podlahovka má své nevýhody a po zkušenosti z bytu, už na barák šla vodní. Vy byste jí provozovali asi až když by nestíhaly klimatizace. Luftboiler pro ohřev většinou bere vzduch z okolí, nebo musíte udělat prostupy do fasády a dost hučí. Jsou i splitové boilery, a to je podle mě lepší, ale venku bude strašit další vrtule K druhé variantě: Za mě lepší. Cenově to bude srovnatelné s elektropodlahovkou a nemusíte do budoucna být závislí na na jediném zdroji tepla. Jedinou nevýhodu vidím v tom, že když chladíte podlahou, nezbavíte se vhkosti. Ale vy stejně plánujete aktivní rekuperaci, tak ta s tím pomůže.
Odpovědět
Děkuji za názory. Škoda, že jsem se nezeptal dřív a tak nějak slepě věřil. Už mám vše v projektu podle varianty 1. A část prací také odsouhlasených. Nevím, jak reálné a nákladné je projekt měnit, abychom zkoladouvali :/
Odpovědět
@churyb Vyřídit "změnu stavby před dokončením" nemusí být velký problém. Nechte to na projektantovi. Hlavně aby Vám vyšel PENB.
Odpovědět
Profilova fotka
Pokud máš první variantu, tak si myslím, že lepší než elektrická podlahovka jsou infrapanely na stropě (levnější, opravitelné, neřešíš nožky na nábytku ...). Včera jsem se pobavil, když jsem slyšel "jo to byly doby, kdy u nás ještě sněžilo".
Odpovědět
@radim2015 Ano, výhody to má. Ale nevýhodou je fyzika - teplo jde zespoda nahoru...
Odpovědět
@jozkakomosny U infrapanelů je největší přenos tepla radiací. Radiací ohřeje povrchy v okolí, ty ohřejí mezní vrstvu vzduchu a prouděním se pak ohřívá zbylý vzduch. Takže bych to opravil, že teplý vzduch (s teplotou obvykle klesá hustosta látky) stoupá nahoru. U panelů je blbý, že kam "nesvítí" tam se to moc nehořeje. Třeba nohy pod stolem. Na to je dobrý přenos tepla vedením od podlahovky.
Odpovědět
@kofejn No vždyť to říkám - teplo jde zespoda nahoru. Proto je lepší podlahovka než panely na stropě. Asi jsme se nepochopili.
Odpovědět
Tak všem děkuji za názory. Já už s tím v současné chvíli nic neudělám a musím se smířit s tím, jak to je (vše by se nakonec o dost prodražilo). Na druhou stranu třeba tohle vlákno pomůže budoucím dřevostavbařům 🙂 Ono má asi všechno "něco". Tak snad si to nebudeme potom dlouho vyčítat.
Odpovědět
@churyb my máme v projektu patrové dřevostavby také TČ vzduch - vzduch, podlahové topné fólie a rekuperaci. Snad to bude dobré!! 🙏🏼
Odpovědět
Článek se načítá
@churyb mohu se zeptat, proč kombinujete aktivni rekuperaci a topeni chlazeni klimou?
Odpovědět
@zubr487 Předpokládám, že aktivní rekuperace bude stačit, ale kdo ví. Upřímně, vzhledem k tomu, že se v problematice tolik nevyznám, tak mi to bylo doporučeno jako jedno z řešení, po kterém jsme sáhli. Viz balíčky v prvním příspěvku. Na druhou stranu jsem se ještě dozvěděl, že lze mít i rekuperační zařízení napojené na TČ vzduch-vzduch (jiné než zminěný Nilan) a vše se děje přes rekuperaci. Má daleko větší účinnost a nemusel bych pak mít zvlášť ještě jednotky v každé místnosti, ale jak píšu, to jsem se bohužel dozvěděl už pozdě. My třeba klimatizaci ani používat nebudeme, pokud bude rekuperace zvládat komfort v domě v létě. Spíš pak využijeme v zimě na přítop. Já se zkrátka zeptal moc pozdě, nějaký materiál už je objednaný a připravené i základy na odpady pro čerpadlo vzduch-vzduch. Už to hold měnit nebudeme, stálo by to mnohem víc.
Odpovědět
@churyb Hlavní otázkou je, proč se ptáte když je rozhodnuto. Na jednu stranu jste si měl porovnat celkové ceny řešení a co tyto variantu umí a jak efektivně. Jen doplním k tomu, co jste napsal - v případě poruchy teplovodního PT vyteče maximálně obsah expanze. To je v běžném domě kolem 5l. Obava je tedy úplně zbytečná. Navíc mi ukažte v diskuzích, že by někdo řešil poruchu PT. - TČ vzduch voda je výrazně efektivnější než kombinace 1. Otázkou je samozřejmě cena. Souvisí to i s typem podlahy. V dřevostavbách se obvykle dělají podlahy suchou cestou a v tomto případě je vysoká cena za teplovodní PT. V případě realizace mokrou cestou je cenové navýšení relativně tak malé, že je skoro škoda nepřidat teplovosní trubky. - pro větrání jste taky mohl použít pasivní rekuperaci. Proti aktivní by jste ušetřil jednak za jednodušší rozvody a větrací stroj částku blížící se 100tKč. Vyplatí se Vám aktivka ? - Pro letní chlazení je efektivnější a komfortnější klimatizace. Nevím proč chcete preferovat rekuperaci.
Odpovědět
Profilova fotka
@zubr487 A proč si myslíš, že pro letní chlazení je komfortnější klimatizace než aktivní rekuperace? Já mám opačný názor, ale asi jsem deformovaný vlastními zkušenostmi. @jozkakomosny A víš vůbec co ta fyzika je? Jenom pro informaci - teplo se šíří všemi směry a jak už napsal @kofejn pouze teplý vzduch stoupá nahoru.
Odpovědět
@radim2015 Tak to se omlouvám. Myslel jsem, že to každý pochopí,i když text nebude přesnou fyzikální definicí.
Odpovědět
Už je rozhodnuto, takže asi zbytečná diskuze, ale...za mě jednoznačně druhá varianta. Ta první je strašně kombinovaná skládanka. Jednotlivá řešení, pokud se osadí slušnou technikou, jsou jistě dobrá, ale dohromady je to slepenec. Mělo by to spolu optimálně komunikovat a doplnit se, což může být problém, navíc je to několik systémů a každý se časem pokazí (nechci strašit, ale dřív nebo později se to stane). Jednodušší je mít jedno Tč na topení i teplou vodu a případně doplnit rekuperací, pokud s možností chlazení, tak aktivní a je vyřešeno. S krbem bych pak vůbec neuvažoval, pokud nechcete topit pravidelně a nemáte výměník, je to spíš sranda, která celý systém vytápění rozhodí. I kdyby by mě to mělo pár peněz stát, atále bych zvážil výměnu.
Odpovědět
@radim2015 protože multisplitová klima umí chladit každou místnost zonově podle nastavení. Rekuperace chladí všechny místnosti podle nastavených průtoků a obvykle to nejde automaticky regulovat. Klima chladí v cirkulačním režimu, takže chladí s menším teplotním spádem a tudíž s menším odběrem. Klima má navíc režimy s různým směrováním výfuku. To rekuperace obvykle neumí. Nemluvě o tom, že klima má daleko vyšší chladící výkon. Jinak máte pravdu, že je prakticky jedno, zda se pro dotápění použijí infrapanely nebo PT. Je to spíše o cenovém srovnání. Pokud se podlaha dělá mokrou cestou, tak je PT levnější.
Odpovědět
@jiri_1477 problém je s novými požadavky. Musíte splnit určitý podíl OZE a ten se často řeší tím krbem. Nemusíte ho použít, ale pak to zřejmě vynutí použití větší FVE s větší baterkou. Je to především o porovnávání preferenci a cen jednotlivých variant.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?