@jumpmans dal by som tých 20cm konope, čo myslis kolko mm toho pavatexu? :-) pozrám cenu a neviem či nepridám radšej ešte 10cm konope a zatvorím to OSB :-D dosť drahé je to drevovlákno
@jumpmans Steico su poliaci a pavatex svajciary cenovo su skoro rovnake ale ak mas taku skusenost zo steico tak zajtra si dam este docenit izolaciu od pavatexu a este porozmyslam tento tyzden sa uz musim rozhodnut co dam aby som to objednal :-)
@kamenica jestli to myslis do podlahy tak ja mam skladbu:
1. prkenny zaklop
2. 2cm pavatex pavaboard
3. 6+8cm steico flex ve dvojitem rostu z lati 6x8
4. palubky
co se tyka zaklop podkrovi - strecha tak tam mam kombinaci pavatherm plus (6cm) a PIR od bauderu (14cm)
coz v realu by mohlo odpovidat cca 34cm toho konopi.
ten pavatherm plus je dobry kvuli 1. odhlucneni kdyz mas plechovou strechu , 2. fazovemu posunu - ma mnohem vyssi hmotnost a tim i akumulaci nez flex hmoty.
jestli ale nemas plechovou strechu a nechces delat nadkrokevni izolaci, radsi tam dej vic konopi - zvedl bych to na min. 35cm - jde i o prehrivani v lete, cim vetsi vrstva izolace tim lip...
moje skladba zaklopu z podkrovi z interieru ven:
1. palubky 28mm
2. parobrzda bauder top ts 75 nsk
3. pavatherm plus 60mm
4. bauder pir plus 140mm
5 late 60x40 - vetrana mezera
6. prkna
7. pojistna hydroizolace iko armourbase pro
8. hlinikovy falcovany plech.
jeste doplnim - zpetne bych dal vetsi tloustku ty PIRky - min 16 nebo 18cm (cenovy rozdil neni tak velky.) a zvetsil vetranou mezeru - mam jen 4cm, otocil bych late aby bylo alespon 6cm
Prehrivani v lete jsem vyresil klimatizaci, ale ta izolace by asi vysla levneji...
@jumpmans ona ta cena pri vetsi PIR leze porad nahoru, je otazka kde je nejaka mez kdy uz je jedno o kolik vice te izolace tam je, tusim ze napr. Bramac to dela az do sily 24 cm, mozna by mnohem vice pomohlo nemit tmavou strechu, ale kdyz ona ta cerna vypada tak pekne :-)
Co se týče maximální vrstvy izolace, můžeme vyjít z pricipu že tepelný izolant izoluje do okamžiku svého prohřátí, tedy, naplnění tepelné kapacity hmotnosti materiálu. PIR desky mají cca 1400 Joulu na kilogram a Kelvin, mineralni vlna cca 950-1150. Všimněte si že nezáleží na tloušťce vrstvy, jen na hmotnosti.
Oříšek je stanovit, jak rychle se materiál nahřeje a jak rychle naakumulované teplo zase vydá. To už záleží na místních podmínkách, délce a intenzitě osvitu a samozřejmě taky množství energie odraženého zpět do prostoru - světlá nebo tmavá střecha.
Prakticky? Tmavá střecha s malou provětrávanou mezerou bude během letního dne zahřátá natolik, že to přes krátkou horkou noc nemůže nikdy vyzářit, a bez ohledu na vrstvu izolace, se dříve nebo později dostane do stavu naplněné tepelné kapacity.
Dejme tomu že u někoho trvá týden než se podkroví v horkém počasí prohřeje k nepříjemné úrovni. Zvětšením izolace o 10% získáte den a čtvrt navíc, ale vyhodíte hromadu peněz za materiál a obvykle dražší montáž.
Naproti tomu intenzivnější odvod nahromaděného tepla větší mezerou, nebo nuceným větráním může prodloužit dobu prohřátí mnohem více.
Ve skutečnosti se projekce mnohem více zabývá tím jak teplo nepustit ven v zimě, protože až na výjimky horko doma nějak přežijete, zatímco nízké teploty vedou ke kondenzacím, plísním a poruchám konstrukcí, alespoň v našich zeměpisných šířkách.
Větší mezera mezi krytinou, ideálně provětrávaná po celé výšce střechy, je dobrá cesta proti horku. Musí se ale taky vzít v úvahu že během silného větru máte větší šanci na podfouknutí a rychlou demontáž krytiny.
A konec inteligentování, jak říká moje drahá desetiletá ratolest.
@tomas80 Tome, krbová vložka Hoxter a prstence Ortner. Jsou vždy dva v sobě. A budeme obezdívat šamotem, abychom co nejvíce tepla akumulovali. Už se obezdívá, dnes něco nafotím. Borec krbař je úžasný, hodně se školí v Rakousku a fakt umí a ví. I bez obložení nám krb při prvním zatopení zvedl teplotu z 5 na 12 stupňů za 4 hodiny a to nejden dole, ale i v patře bylo rázem 11 stupňů a to i v pokojích. Jsme nadšení! A to první odpoledne jsme poslední polínko hodili ve 14 hod a ráno jsme přišli a teplota klesla jen o 2 stupně a ještě byly žhavé uhlíky. Takže zatím dobrý :-)
@skuzus akumulační prstence. sbírají přebytečné teplo, které by mimo jiné normálně frčelo do komína (nejenom to), tzn. že i po vyhasnutí ohně, bude topidlo dále sálat teplo. čím více akumulace, tím déle ale musíš kamna nahřívat, aby začaly topit v celé své ploše. samozřejmě že ti pak i déle topí. je to něco jako akumulační nádrž, akorát bez vody. výhody a nevýhody si musí každý zvážit sám. nejde říct, že jedno je lepší než druhé. jde o konkrétní řešení. někde je lepší výměník a aku nádrž, někde aku kamna s vodou nebo bez vody.
@tomas80 líp bych to nenapsala :-). My pracujeme z domu, takže v krbu se bude kontinuálně přikládat, takže pak celý systém nahřátí je velmi efektivní, fakt to drží dlouho teplotu v pokoji. A přesně, prstence zachytí to, co by jinak uteklo komínem :-).
Asi zkusíme zaexperimentovat, aby z nás v létě nebyli opékáčci x-)
V čem bych ještě trochu experimentoval jsou příčky, moc nefandíme sádrokartonům a OSB deskám, když nepočítám zděnou, jaké další možnosti se do srubu hodí?
A ještě jedna otázka, řešíme do projektu kachlovou pec někde uprostřed místnosti (v albu foto), do projektu je třeba vědět, jestli bude třeba dvojkomín, ideální u nějakého kamnáře, není hloupé tím někoho obtěžovat, když mu z toho nekouká žádný kšeft? Znáte případně nějakého ochotného, který by pomohl?
@elha1 už při projektu jsme měli kamnáře. 90% věcí, které jsme potřebovali ke kamnům v projektu zakresleny nebyly, ale věděli jsme přesně, co musíme udělat při stavbě základové desky pro to, aby budoucí kamna měla potřebné "zázemí". desku jsme dělali svépomocí, takže jsme to na papíře nepotřebovali. důležité je vědět, co a kde máš přesně udělat. taky je dobré znát alespoň částečně půdorys kamen, místo, kde bude topeniště a komín. v případě topné stěny je nutná souhra projektanta a kamnáře. ty jim budeš zřejmě dělat prostředníka, což je celkem sranda a dobrý chaos :-) dá se to v pohodě vyřešit, ale musíš mít alespoň elementární představu...
známý, který stavil dlouho před námi, mně kdysi říkal. než začneš řešit projekt, rozmysli si dobře topení. bez toho nic pořádně neuděláš. měl pravdu.
@tomas80@elha1 mne pred lety jeden znamy rikal nez zacnes stavet mel bys vedet kam si budes veset kabat a davat rychlovarku a dnes musim rici ze je to pravda, zvlaste ve srubu se ty zmeny napr. v zasuvkach delaji dost blbe
@geodett Rychlovarku i kabáty nějak pořešíme ;-)
@tomas80 Jak budeme topit sice představu máme, ale mysleli jsme si, že to má čas, ale asi je ten správný čas nyní shánět kamnáře.
@hankahorakova Myslím, že nejsi moc daleko od nás, mohla bys mi prosím poslat odkaz na vašeho kamnáře? Šikovných lidí není nikdy dost. Děkuji
Zdravím, chtěla jsem se zeptat, zda nemáte prosím kontakt na nějakého rozumného projektanta z okolí Uherského Hradiště nebo Uherského Brodu za přijatelnou cenu? Plánujeme stavbu malého srubu. Děkuji
@tomcat85 Vzdalánost nehraje roli, vyberte si stavitele a nechte si doporučit projektanta se kterým ten stavitel běžně spolupracuje, velmi vám to zjednoduší veškerou budoucí komunikaci investor-projektant-zhotovitel. Kvalitní a zde mnohokrát zmiňovaní projektanti jsou Vlček a Krejčiřík, ale jsou velmi vytížení. Počítejte s tím že si na vás najdou čas až několik měsíců po prvním kontaktu.
V každém případě doporučuji si vyhradit víkend a pročíst všech 560 stran diskuse, nikde na internetu nenajdete ucelenější přehled možných problémů a jejich řešení od stavebního řízení přes konstrukční detaily až po vytápění. Několikrát se tu probíralo i reklamační řízení, myslím asi třikrát, z toho jedno velmi nepříjemné. Ale hlavně, píší tady lidé kteří ve srubech opravdu bydlí, někteří již řadu let, a vesměs se nemálo podíleli na jejich stavbě.
@tomcat85 v okolí uherského brodu apod. žádného projektanta na sruby asi nenajdeš. myslím, že tu ani nebude, ale 100%jistotu mít nemohu, když ho neznám :-D nám to také kreslil krejčiřík (jsme od valašských klobouk, takže od vás za rohem).
pokud máš vybraného dodavatele, oslov ho. poradí, kde projekt získat.
Nesrubařské a srubařské současně....
Když jsme začínali, dostal se nám do rukou časopis, kde byl srub na vodě. Ještě si pamatuji větu majitele stavby....: ze zákona nebylo možné stavět na lesní půdě...zákaz na vodu nebyl, tak mám srub na vodě. Vím, jak jsem ten časák studovala..byl to první srub tady u nás v okolí (druhý pak byl v Řídelově), kam jsme se jeli jedním očkem podívat.
No a teď majitel srubu, pan Boček, zemřel..Jeho srub byl poškozen nedávno-téměř shořel
Jak píši...nesrubařské a přitom srubařské..on byl také ten, co měl v srdci lásku k srubu..A fakt se nedivím, že ho jeho srdce zradilo.... |-| ...https://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/zemrel-byvaly-sef-kosteleckych-uzenin-posledni-roky-zil-v-lesich-20171128.html