@obludak Přesně, nevěřím, že by to v tom krčku neprasklo. Proto jsem po nich požadoval vložení dilatační pásky. V mém případě to byl dutý pás plastu silný asi 5 mm. Ten se po vytvrdnutí odřízl. Já jsem pak dával dlažbu a spáru mezi dveřmi jsem zaspároval silikonem. Ve výsledku to prakticky není vidět. Prahy nemám.
Poradíte stále váhám co bude nejlepší pro náš dům , bungalov
30cm Heluz + 20cm polystyren - docela velká okna v obýváku , celková podlahová plocha 120m2 ( 4+1 )
vypápění podlahové a elektrokotel 12KW.
bez podsklepení .
skladba podlahy je 24cm polystyren + 7-8 cm podlahové topení a finální krytina
Anhydrit nebo litý beton ?
Děkuji za rady
@wario Záleží na tom, co preferujete
V případě anhydridu budete mít dilatační spáry jen pod dveřmi a navíc bych dal dilatační spáru i mezi chodbu a obývák. V případě betonu musíte navíc přidat spáry mezi obývák a kuchyně a mezi obývák a dolní chodbu. Vadí Vám spáry ? V případě dlažby, nebo lepeného vinylu to v podstatě znamená přiznat spáry nějakou lištou.
Preferujete cenu ? pak je nejvhodnější betonová mazanina, ale je s tím nejvíc práce.
Preferujete rychlost ? pak použijte anhydtid nebo litý beton
Chcete maximální akumulaci ? dejte betonovou mazaninu
Chcete minimalizovat akumulaci (menší setrvačnost neboli rychlejší natápění) použijte anhydrid Thermio.
@zubr487 můžu dotaz k betonové mazanině? Zvažujeme ji. Pokud budeme chtít dřevěnou podlahu, bude taky nutné přiznat spáry lištou i jinde než mezi dveřmi? děkuji moc za radu.
@jajinka121 Pokud se obecně jedná o lepenou krytinu, je nutno nějak řešit dilatační spáru. Parkety tedy je nutné nějak řešit. U plovoucích podlah to není nutné, ale já bych to radši udělal. V místech dilatačních spár je jinak vysoká pravděpodobnost, že se bude měnit šířka spár.
Kombinace dřeva a podlahového topení může působit problémy. Poptejte se u vybrané krytiny, zda je vhodná pro podlahové topení a za jakých podmínek. Dřevo má velký tepelný odpor. Pokud to zkombinujete s horší izolací pod podlahou, výrazně se zvyšují ztráty do zeminy. Některé dřeviny nejsou vyloženě vhodné na PT (měkké dřevo) . Dále jsou problémy s častým střídáním teplot a citlivost na vysoké teploty. V každém případě by jste měli topit na konstantní teplotu. I díky betonovému potěru a tím velké setrvačnosti nepočítejte s možností nočních útlůmů. Prostě na podzim zapnete topení a na jaře ho vypnete. Nemá cenu investovat do zónových regulaci s termostaty v každfé místnosti.
@zubr487 děkuji moc. Koukala jsem na 3 vrstvé dřevěné plovoucí podlahy a právě některé byly vhodné na podlahové topení. Nechceme klasika prkna na roštu, to vím že ty spáry pak pracují hodně.
Tu mazaninu jsem zvažovala kvůli ceně ale taky kvůli tomu že chci dřevěná eurookna a pán v oknech mi je doporučil montovat až po vylití podlah a po omítkách, tudíž bychom nesplnily to co potřebuje anhydrid, tedy tmu a žádný průvan po aplikaci
Záleží v jakém období a co (anhydrit, litý beton).. Větral jsem jeden objekt bungalov,po realizaci anhydridu těsně před Vánoci - lití někdy listopad asi, majitel byl na dovolené musím říct že měl prochc...é vše, u vstupních dveří musel měnit nakonec veškeré kovové části zámku, nějaká imitace dřeva na vstupních dveřích prasklá, v prádelně se dá proti tomu alespoň dýchat..ale nakonec to dopadlo ..
Já osobně jsem šel do litého betonu od Cemixu, realizace září , vnitřní omítky a štuky hotové a musím říct že kromě pár míst na zdi zejména pod parapety jsem prochc..né neměl nic. Ono je rozdíl větrat na konci léta nebo na začátku podzimu kdy je ještě relativně ve dne teplo proti větrání v zimě nebo na konci podzimu. Jinak si ty rozdíly neumím vysvětlit, ledaže anhydrit obsahuje daleko víc vody.
Co se týče mazaniny, tam bych se bál že to nebude rovné, ono pak na to dávat stěrku není taky nic levného, pokud to člověk nedělá svépomocí.
@lto007 Litý beton nebo anhydrid na tom budou z hlediska vlhkosti podobně. Beton bude možná i horší, protože se dává větší objem a pak se ještě kropí. Já dělal anhydrid v únoru. Zhruba po týdnu jsem přitápěl v kamínkách a nárazově větral. Asi po měsíci přijela firma na zbroušení povrchu. Pak jsem začal pomalu topit do podlahy a dělal jsem SDK . Žádné problémy jak popisujete jsem ale neměl.
Zdravím, lil jsem cemflow v únoru, venku mrzlo, sníh, v domě se sádrokartony, štuky atd. sestěhoval jsem nábytek do jedné místnosti, na záclony zapomněl, na vodní podlahovce nastavil 12 stupňů a tři mixy se mi do místností vyprázdnily. Nekropil jsem a po cca týdnu začal větrat, na oknech spoustu vody, ale vzásadě bez škod, jen mi začalo plesnivět ostění střešního okna, jež bylo na mikroventilaci. Po zásahu savem už to nepokračuje. Takže i takový to extrém jde.
@zubr487 ..co to je , pomalu začal topit ? Jak cemflow tak pro anhydrit platí při natapeni podlahy určitá pravidla , průběh , trvá to asi 28 dní tuším , a teplota vody v podlaze se pomalu zvyšuje a po dosažení maxima se zpět snižuje , právě v tomto období se uvolňuje nejvíc vlhkosti , já osobně bych v zimě neaplikoval ani litý beton ani anhydrit , i když někdo to tak neprožívá )
@lto007 Termín si obvykle nemůžete vybrat. Prostě to nějak vyjde. Sušení v zimě má dvě velké výhody. Jednak je venku nízká vlhkost vzduchu, takže podlaha rychleji vysychá a pokud chcete dělat i v zimě, musíte stejně topit. Na druhou stranu, dělat topnou zkoušku v létě znamená, že se tam min 14 dnů nedá pracovat. Jinak na vysušení se spotřebuje obrovské množství energie. Já jsem proto postavil do obýváku petry a prakticky celou zimu jsem topil dřevem.
Myslíte že je rozdíl v naslapavaní pokud by se dával tenký vinil ? tvrdý ~ měkký myslím tím jestli člověk pozná co je pod podlahou jestli beton nebo anhydrid ?
Stále jsem se nerozhodl. U anhydridu se mi líbí rychlejší reakce topení a že je bez diletace na velké ploše. Beton je zase beton ale trochu se obávám delší do by natapeni a následné regulace teploty. Také se bude lit pravděpodobně v srpnu tak dle problému při vyšší teplotě
@wario Podle nášlapu nic nepoznáte. Někdo tvrdí, že anhydrid více duní. Nevím, já mám v jednom domě beton a ve druhém anhy a nic neduní.
Pomalejší natápění s betonem samozřejmě bude. Co se týká regulace, tak problémy budou především při použití prostorových regulátorů.
řešil někdo u anhydritu třídu pevnosti ?
MIXFLOOR AE 20 – pevnostní třída CA-C20-F4
MIXFLOOR AE 25 – pevnostní třída CA-C25-F5
MIXFLOOR AE 30 – pevnostní třída CA-C30-F5
pokud bych se rozhodl pro litý beton myslíte že se bude muset dělat v obýváku dilatační spára u 32m2 ?
@wario Dilatační spára musí všude kolem zdí a příček. Deska nikde nesmí být v kontaktu se svislými konstrukcemi. To platí pro anhy i beton. Spáry bych navíc vždy dělal mezi dveřmi. V případě betonu navíc musíte udělat spáru mezi obývákem a chodbou a mezi obývákem spodní polovinou tam co máte červené čáry. Plochu ovýváku (červeně orámováno) nemusíte dělit.
@obludak karisítě do podlahy nepatří, pouze do garáží. pro armování podlah se používá polypropylenové vlákno a pro oblití trubek samozřejmě plastifikátor
@chrobakv karisítě se samozřejmě týkaly svépomocného betonu a téměř suché betonové směsi. Ve chvíli kdy investuji do dodávky cementové mazaniny ala CEMFLOW nebo něco podobného nechám si tam zamíchat vláknové armování. PP nebo ocelové vlákna se sice dají řešit i v míchačce, ale dokonalé rozmixování je podle mne nepravděpodobné bez vynaložení značného úsilí a míchacího času navíc. PP vlákna speciálně mají tendeci dělat chuchvalce. Tak či onak, stojím si za tím, že cena armování je v ceně celého vylití zanedbatelná a nevidím ji jako argument pro ANHY.
Mám anhydritovou podlahu. Už bych to nikdy neudělal i po 10ti letech se stále zcvrkává a praská. ANO i přes veškerou opatrnost a překročení technologických limitů. Pro pokládku keramické dlažby nevhodné. Raději BETON i za cenu broušení nebo nivelace. Zpětně musím říci že jsem si s anhydritovou podlahu nadělal zbytečné komplikace a stálo to zbytečné peníze. Nehledě na ty časové termíny technologií.. To s tím hliníkem je pravda. Prahy praskají a silikon se po letech vydrolí zašpiní. Broušený beton je podle mě nejlepší volba.
@obludak samo, že andryhid je drahá zhovadilost, jen ty vlákna nebo drátky jsou opravdu nutné, a i v míchačce bez problémové, jen se tam nesmí mrdnout celý pytel, ale jemně roztřepat
@zubr487 Ahoj, můžu se zeptat, jaké dilatační pásy jste dávali do anhydritu? Popř. třeba foto? Právě řeším, jakou dilataci dát (sice do betonu, ale to je asi jedno) a jak ji uchytit. Díky moc
@1karel1 prodávají se dilatační pásy z pěnového PE s folií a případně i samolepící. Pokud nejsou samolepící, tak je přilepíte třeba mamutem. Folie se následně přilepí lepící páskou k separační folii. Rozdíl mezi betonem a anhydridem je především v tom, že anhydrit je hodně tekutý a tak musíte všechny spoje důkladně přelepit. Dilatační pásy spolu se separarační folií musí tvořit utěsněnou vanu. Jinak hrozí nebezpečí, že anhydrit zateče pod izolaci.
@1karel1@jajinka121 já jsem psal o dilatačních páskách podél zdí. Dilatace ve dveřích si dělala firma sama. Měli na to plastové, asi 5mm silné lišty. Po vytvrzení podlahy pak sekáčkem odsekli přesahy. To samé se asi používá i na dilatace v ploše. Toto jsem nepotřeboval, protože v případě anhydritu se dělá jen obvodová dilatace a ve dveřích a i to není nezbytné.