Dozdění pozednic u střechy - jak postupovat?

11. zář 201850

Protože jsem to před tím založila špatně, jako Otázku, kde nemohu reagovat přidávám můj dotaz do Diskuze. 🤔
Prosím o radu. Na našem RD (bungalov, sedlová střecha 30°, pevný strop spirolly), který si stavíme sami, jsme na spiroly vyzdili jednu řadu cihel pro zvýšení prostoru na půdě, na tu řadu jsme udělali 10 cm věnec, věnec jsme zvenku zašalovali 80 mm polystyrenem eps, zevnitř jsme zašalovali prkny a vyvázali železo a zalili.
Problém, který nám z toho vyšel - vůbec jsme si to neuvědomili, že budeme muset vyzdívat pozednice a polystyren bude jako podklad asi problém. 😞 Vůbec nevíme jak se toto dělá, můžete nám poradit?
Dům nebude zateplen.
Díky
reakce co se objevili v otázce:

dzus Máme to stejně - dolepil jsem tam další polystyren. Samozřejmě až po sestavení krovu - mezi krokve. - JAK JSTE HO KOTVIL?
tulda27 @dzus  ale dával jsi ještě zepředu ten "podomítkový" kvůli fasádě ne? to tady není vidět, tak aby to byl komplet návod.
martin_fio Zdravím, osobně jsem si mezi beton horního věnce a dřevo pozednice dával pás ipy a svorníková k věnci cca po 1.2 m m16. - K TOMUTO TÉMATU NÁM TESAŘI ŘEKLI, ŽE ONI TO NERADI VIDÍ, KDYŽ TO NĚKDO DÁVÁ, JELIKOŽ SE TAM PRÝ NA IZOLACI MEZI DŘEVO MŮŽE DOSTAT VLHKO A ŽE SE TAM PAK DRŽÍ

  • Polystyren jsem lepil na pěnu - jak k spodní řadě polystyrenu, tak k pozednici. Nám vychází vysoký asi 20 cm, tak pochybuju, že je potřeba to nějak víc kotvit. Nakonec ten polystyren u věnce také nemáte nějak extra kotvený, ne?
    Jak zmiňuje @tulda27  tak na obyčejném polystyrenu máme z vnější strany nalepený ještě lignopor C-2 (polystyren s dřevocementovou vrstvou z jedné strany). Je to z toho důvodu, aby na to šla rovnou házet omítka. Ale u vás to nedává už smysl, protože nemáte stejným způsobem udělané zateplení věnce. Místo toho budete muset polystyren z vnější strany přetáhnout lepidlem.
    Co se ipy pod pozednicí týče, tak jsem to řešil, jak s tesaři, tak se stavebním dozorem a jednoznačné doporučení z toho nebylo. Spíše se klonili k tomu ji tam nedávat (mimo jiné vámi uváděný důvod s držením vlhkosti), tak jsme ji tam také nedávali.

  • k celkovému riešeniu sa nebudem vyjadrovať, ale iba k tomu či pod pomúrnicu treba dávať hydroizoláciu.
    Treba ju tam dať. Argument, že tam sa drží vlhkosť je absolútne falošný. Nemá sa tam tá vlhkosť odkiaľ dostať.
    Práve tá hydroizolácia pod pomúrnicou bráni tomu, aby drevo nenasávalo vlhkosť z muriva, ktoré je hydroskopické a v priebehu roka sa nedá vylúčiť v murive kondenzácia. Nakoniec je to predpísané normami a nájdete to v každej odbornej literatúre.

  • @kntsz  mě by třeba zajímalo jak by jste to jako celek řešil Vy, když už tu příspíváte do diskuze. Nám už to nepomůže, pozednici a celý krov na ní už sundavat nebudeme, ale až to bude někdo hledat rád najde správné řešní. Jinak my jsme použili řešení dle projektu od projektanta, k pozednici vzlínání vody odnikud nečekáme. Pokud je zdivo odizolované od základové desky kudy máme čekat vzlínání vody, která bude kondenzovat na pozednici a pronikne cihlovou zdí a betonovým věncem? Jen pro doplnění máme veliký přesah střechy.

  • Sponzor fóra
  • @tulda27
    Nechcel som sa vyjadrovať k riešeniu ako celku, lebo mám na to koncepčne iný názor.
    Už hádam 15-20 rokov nenavrhujem murované jednovrstvové domy (rodinné sú iba malé percento), ale ich riešim ako sendvič. T.j. Nosná stena 250-300mm a na ňu kontaktné zateplenie 150-200mm. V tom prípade pomúrnicu osádzam na stenu k vnútornému okraju, aby som krokvy dostal takmer na dotyk s múrom po obvode. Krokva pokiaľ sa správne zareže (1/3), sa potom dostáva (keďže ide šikmo nadol k obvodu muriva) tak cca 10-50 mm nad murivo. Pri zateplovaní 150mm a viacej dávam hornú radu zateplovacích EPS dielcov na stojato a lepím o murivo celoplošne. (O drevo - pomúrnice či krokiev nelepím ani penou, aj keď v niektorých prípadoch to nevylučujem.) So zateplovacími dielcami idem až medzi krokvy a to po ich horný okraj, kde ich zarežem do sklonu krokvy. (Záleží od ďalších vrstiev strechy v sklone - ak je tam nadkrokvové zateplenie, tak ním aj ich podkladom prebieham na dotyk nad fasádnym zateplením. Fasádne zateplenie je teda v hornej časti na konzole cca do 250mm, čo po zasieťkovaní a omietnutí nemá problém udržať.
    Pri riešení styku stien aj so zateplením a krovom, si treba uvedomiť, že krov ako drevená konštrukcia je v síce malom, ale neustálom pohybe voči murivu a tým čo je na ňom nalepené. Pevné spájanie zateplenia s krovom je preto riskantné a po rokoch vznikajú dilatačné puklinky. Typicky chybný príklad sú drevené rímsy obkladané polystyrénom a omietané. Omietka nemá šancu dlhodobo znášať pohyby dreveného podkladu.
    Autorovi témy ak môžem radiť, tak nech zváži ešte zateplenie fasády min. 100mm najlepšie grafitovým (sivým) polystyrénom a detail nech urobí ako som písal vyššie. Vonkajšie zateplenie nie je iba ochranou pred únikom tepla, ale hlavne zjednotí rôznosť materiálov v podklade, ktoré majú rôzne rozťažnosti a následne iba pri ich omietnutí bez zateplenia, sa po pár rokoch objavia na fasáde puklinky presne v miestach stykov týchto materiálov. Veľmi častým je aj fakt, že na napr. južných prehrievaných stenách je po pár rokoch vidieť na popukanej omietke každý keramický kváder. Sú to všetko ostro pálené materiály so značnou tepelnou rozťažnosťou, ktorú omietka obyčajne neznesie.

  • @kntsz  Děkuji za vyčerpávající odpověď 🙂.

Přidej příspěvek

    Nenašli jste co jste hledali?

    Hledat pouze v názvech témat