Jakým způsobem jste dělali věnec pod střechou?

Zdravím, chci se zeptat na dotaz ohledně toho jakým způsobem jste dělali věnec pod střechou. Jedná se o dům se sedlovou střechou a obytným podkrovím. Podle projektu mám pod pozednicí 30 cm železobetonový věnec + 20 cm zateplení lignoporem. Řemeslníci, kteří budou zdít mi řekli, že bednit věnec bedněním z desek je zbytečně složité, že se k tomu používají věncovky (Porotherm) a taky že 20 cm zateplení je moc. Navrhli např. skladbu věncovku na vnějším a vnitřním okraji, 15 cm lignoporu a 19 cm betonu mezi zateplení a věncovku. Sice to vypadá logicky, ale nejsem si jistý jestli takto zužený věnec bude dostatečný pro položení pozednice?? Druhá věc je jestli tento věnec propojovat po celém obvodu domu (asi přes překlady nad okny ve štítech v podkroví?). Strop je z monolit. železobetonové desky a údajně už věnec pod střechou není nutné propojovat po celém obvodu (pouze pod pozednice a blok pod vaznicemi)....
Odpovědět
Takže jestli to dobře pobírám, tak dům je klasické "Áčko". Nad prvním nadzemním patrem jsou jako stropy železobetonové monolitické stropy. Následuje podezdívka cca 1,5m - třeba - na ní je projektován věnec, 30cm betonu s 20cm zateplením. V čele a na zádi domu jsou vyzděné štíty, které končí opět železobetonovým věncem se zateplením, na které jsou posazeny středové vaznice. Kdybych něco chápal špatně, tak mě když tak opravte. Už jenom to, že celková skladba stěny je 50cm, vypovídá o tom, že se jedná o nízkoenergetický dům. Pasivní dům by měl řešeny izolace asi komplexněji, a hlavně při výstavbě těchto domů je názor "otřelého" zedníka sice hezký, vzhledem k problematice pasivních staveb trochu mimo mísu. Materiál je pálená cihla? K dotazu odzadu: Věnec slouží k zachycování vodorovného namáhání stavby. Tak může činit pouze tehdy, je-li obvodově kompaktní. Dnešní stavby jsou dimenzovány na vyrovnávání a odolnosti až "nemožných"namáhaných sil, působících všemi směry. Bohužel s tím souvisí to, že tak 100% činí jenom tehdy, jsou-li dodrženy všechny předepsané technické postupy. Stejně jako řetěz, je konstrukce domu pevná pouze tak, jako její nejslabší článek. Na stavbě se najde určitě spousta míst, kde lze šetřit, nebo dělat něco jednoduše(ji), ale statika domu tím místem prostě není. Co bych rozhodně udělal, je udělat věnec, jako věnec. Tedy jednolitý kompaktní železobetonový prvek po celém obvodu domu. Je nutné připomenout, že železobetonové stropy jsou věncem přízemí, nikoli patra. Výrobce Wienerberger dnes do svých stavebních technologií prosazuje již zakládání druhého nadzemního patra opět na hydroizolaci. Nikoli kvůli vlhkosti, ale zejména kvůli akustickým vlastnostem stavby, přenášení otřesů a statické kompaktnosti. V reálu to znamená, že obvodové zdivo druhého nadzemního patra je od stropů prvního, dilatováno. Tedy věnec prvního nadzemního patra, síly působící na druhé neeliminuje... Už jenom z této logiky plyne, že staticky jsou všechna nadzemní patra brána jako samostatné prvky a je nutné je opatřit technologií, které je schopna eliminovat jejich namáhání. Už z toho důvodu mají patrové domy, věnce dva... Kdyby tomu tak nebylo, a zejména nemuselo být, nemusel by mít věnec ani bungalov, jelikož pod jeho obvodovým zdivem je železobetonový monolitický prvek (základová deska). Takže věnec ano, a to kompaktně po celém obvodu. Co se týká toho pod vaznicí, ten je tam zejména k roznesení vertikální síly působící na obvodové zdivo, a také proto, aby byla vůbec do čeho vaznice kotvit. Jestli šalovat věnec deskami je pracné, to teda nevím. Pokud je zdivo pod věncem rovně vyzděné, tak je to docela i hezká práce. Materiálově není drahá, a pokud je zhotovena kvalitně, tak je i velice spolehlivá při samotné výrobě věnce, což se o věncovce 100% říci nedá. Nejsou ojedinělé případy, kdy se věncovka při vylévání věnce vylomí. Zateplení věnce je věcí zejména projektanta, a tak plácnout od boku, kolik že je "hodně", to může jenom ignorant. 50cm zdivo je sakra drahá záležitost, a to zejména pro své tepelněizolační vlastnosti. A vzhledem k tomu, že jako samostatný prvek je schopná suplovat "zateplení" pasivního domu, tak si myslím že v kombinaci s 30cm betonu, je 20cm izolace celkem adekvátní. Jen pro příklad si představte, jakou izolaci byste musel aplikovat na dům z 30cm cihly, aby dosáhl pasivní hodnoty. A tahle cihla to dokáže samo o sobě. Takže to, že část domu není z téhle cihly, ale z betonu, který skvěle akumuluje, ale vůbec neizoluje, je asi logické. Z hlediska eliminací tepelného mostu, je záhodné, aby celá konstrukce měla podobný součinitel prostupu tepla. No a k samotné konstrukci toho věnce: Lignopor je podle mě zbytečnost, a lze ho adekvátně nahradit bílým EPS 100F 200mm. Pokud Vám projektant navrhl 300mm tlustý věnec, asi bych jeho výpočtu prostě věřil. Z toho plyne, že samotná věncovka prostě řešením není, jelikož buď nedosáhnete správné tloušťky betonu věnce, nebo jeho izolace. Možná řešení: - zhotovit věnec dle dokumentace, tedy šalovat a izolace 200mm - použít věncovky typu 2in1, které sebou mají o 1/3 nižší součinitel prostupu tepla a téměř dvojnásobný tepelný odpor proti běžné věncovce. V takovém případě by pak šlo na úkor tloušťky věncovky zúžit potřebnou izolaci. I tak se ale bez použití kvalitnějšího tepelného izolantu neobejdete - opuštíme tedy bílý fasádní EPS, a jsme někde u extrudovaného EPS, nebo v nějlepším případě u PIR izolační desky, která proti běžnému EPS izoluje 2x lépe. Tedy 100mm deska nahradí tu 200mm. Spolu s věncovkami 2in1 dosáhnete 300mm betonu, a dostatečné izolace. - a nebo poslední možností je, použít věncovky typu "U". Toto opatření už ale je s rozporem s návrhem statika, jelikož největší prodávaná na trhu má vnitřní prostor pouze 265*194mm. Tedy pouze 70% z požadovaného objemu betonu projektem. To lze z části eliminovat využitím vyšší třídy betonu. Předpokládám že v návrhu je B25, vy tedy použijete B30. Práce bude rychlá, systémové řešení to je, a zbude vám dalších 135mm na tepelnou izolaci. Využitím extrudovaného EPS se dostanete pouze nepatrně od původní požadované hodnoty zateplení. Teď už je jenom na Vás, pro co se rozhodnete. Já Vám mohu pouze doporučit, že vyslechnout si zkušenost řemeslníka je v mnohých případech ku prospěchu věci. Ovšem pokud neguje něco, co je většinou systémovým řešením výrobce, je na místě požadovat podložený argument, jelikož tady už prostě "já si myslím" nestačí! Hezký zbytek dne. Snad Vám to pomůže! Jakub
Odpovědět
Profilova fotka
Záleží jak moc důvěřuješ projektantovi a jak moc řemeslníkům. Kdybych dostala korunu pokaždý, když od někoho slyším hlášku "to je předimenzovaný, to se jen projektant jistí"...a kdybych poslechla každýho, tak mám sice dům levnější, ale na kvalitě už se to dost projeví. A já v tomhle důvěřuju projektantovi, ten řešil dům jako celek a ne jen jeho část. Co se týče věnce, tak máme tuším výšku 300mm. Stavíme z VPC, takže šířka zdi 175mm. Sice se vyrábí věncovky, ale projektant řekl šalovat, tak se šalovalo, i když to byl opruz. Co se týče armování a betonu, tak jsme taky podle ostatních předimenzovaný
Odpovědět
Děkuji za podrobný příspěvek. Mám stejný názor, že je třeba být ostražitý, když řemeslník radí, protože většinou je pro něj prioritní zjednodušení jeho práce...takže fráze typu "to je zbytečné" už taky někdy raději nevnímám :-) Každopádně (probráno i se statikem) se nakonec nejspíš přikloníme k řešení věncovek 2v1, kdy by se přídavná izolace mohla snížit řekněme z 200 na 120 mm a vzhledem k velké šíři cihel (500 mm) i po té zůstane 220 mm armovaného betonu, což bude dostačující.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?