SDK a uchycení parotěsky

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj všem, obcházím fórum a inspirace a marně přemýšlím jak tito lidé, jejich fotky zde dám dělají do stropu bodovky aby si nedělaly doslova lochny do parotesky.Pochopil bych SDK desky a vruty, ale teda dát ze čtyři bodovky vedle sebe tak tu parotesku ani nemusím dávat.Líbí se mi řešení u posledních dvou obrázků a tak by to dle mého mělo být.Může mi to jen někdo vysvětlit?Díky
Odpovědět
@martas85 Já použil Delta KOM-BAND a teď jsem koupil v DEKu DEKTAPE PRO https://www.dek.cz/produkty/detail/26...
Odpovědět
@martas85 nevím pro jakou variantu se rozhodnete. Pokud to bude instalační mezera, použijte reflexní parotěsku. Ta z Vašeho výběru to není. Kromě toho, jak jsem zde již psal mají reflexní parotěsky násobně vyšší difuzní odpor.
Odpovědět
@zubr487 zatím to vypadá že nějakým způsobem půjdeme s paroteskou hned pod izolaci.Takže složení by bylo zeshora dolů-prkenny zaklop, mezi trámy 20cm izolace + 7cm přes trámy ještě, na trám budou před strikanim izolace udělany přímé závěsy, které budou trochu zastrikane, přes ně protrhnu parotes a okolo závěsů si s tim pohraju botylenem, vazacim dratkem o zoubky závěsů budu motat (případná podpora proti najetí parotesky a zároveň podpora pro izolaci , když ny měla někdy vůbec v budoucnu tendenci padat), no a na konce závěsů dvojitý rošt a je SDK desky. Jako varianta je, že by se natloukly late na tram jak jsem již zmiňoval, ale byl by tram provrtany navíc bych nedocilil zapeneni přes trámy logicky.Vymezlovalo by to stále jen mezery mezi trámy.A když to udělám jak mi tady někdo maloval do mého obrázku...že dám závěs a na ten lať a na tu lať další závěs, tak bych se do budoucna obával, že to dřevo může nějak pruzit a následně SDK praskat...Nevim jak moc dobrý napad to je, aby ta lať (ve vzduchu) prisrubovana jen na závěs takto byla...a z ní ještě další závěs...V podstatě by záleželo na pevnosti a kvalitě latě, která by měla desítky let vydržet a držet SDK.To se mi nepozdava
Odpovědět
@martas85 Osobně se mi tato varianta nelíbí. Pár poznámek 1) pokud se rozhodnete pro PUR pěnu, tak si uvědomte, že je dražší a má výrazně horší hlukový útlum. Vhodnější je minerál nebo celuloza 2) jak pro pěnu, tak i foukaný minerál nebo celulózu je vhodnější udělat celou sestavu a pak to nechat vypěnit/nafoukat z horní strany vyvrtanými dírami nebo několika odtrženými prkny. Pokud to budou pěnit za spodní strany do volného prostoru, bude velký odpad a myslím si, že z toho montážní firma nebude nadšená. 3) tloušťka izolace 27 cm není žádná sláva 4) ty latě se mohou dávat podél trámů, ale vhodnější je dávat je napříč, Tím si eliminujete tepelné mosty dřeva. Izolace se dostane pod trámy a křížové latě podrží izolaci. To jsem zde již psal v dotazu jajinka121 5) nechápu Váš argument o rozvrtání trámů. Zase tolik vrutů se tam nedává a navíc tím zvýšíte nosnost konstrukce Jak jsem psal osobně bych ze spodní strany trámú našrouboval nejprve latě napříč a pak další řadu podél trámů. Samozřejmě tak, aby body křížení nebyly nad sebou, na to nacvakat reflexní parotěsku, přišroubovat přímáky podložené páskou, natahat vázací drát chycený na přímé závěsy jako opora pro váhu izolace. Zbytek je již jasný
Odpovědět
Dovolím si v pár bodech nesouhlasit.Stříkaná pěna má velmi výborné vlastnosti proti hluku.Dále 25cm nahrazuje necelých 35 cm vaty, byť může být lambda stejná, ale již jsem to psal výše, proč tomu tak je.Protože zaleze všude a je v jednom kuse bez mezer a překladů jako vata.Potvezeno energetikem. Takže si myslím že to bude více než "žádná sláva". V případě latí prisroubovanych na trámy jen trámy "načnu" ale nikoliv tím neudělám konstrukci či trám pevnější. Nemuselo by to vadit, ale pokud budu počítat že co tram to lať přes celou jeho délku tak ho budu vrutama priaroubovavat tak na sedmi místech a to na každém trámu.Ale ano, je to možná varianta.Měli jsme tři firmy co se byly dívat na stavbě a nebude skoro žádný odpad.Když si najdete video, je naprosto běžné že zespodu stříkají strop a pěna se neoddeluje, jen nabobtna a zůstane držet bez jakehokoliv kapání, či padání.Proto je tohle pro nás výhoda.Naopak je to pro firmu pohodva práce. Posílám např. Odkaz https://youtu.be/7l62by838iM Dejte si to od 1:48 třeba.Naprostá pohoda.Rozdíl v ceně 20.000,- (materiál, doprava, práce) , srovnatelná vata (pouze materiál s tou samou lambdou chcete-li 30.000,-) bez práce a ten čas apod. Stříkaná pěna naopak nelze aplikovat žádnými skulinkami zeshora.To bych musel mít komplet prkna pryč a to fakt podstupovat nebudu.Takže asi takhle.
Odpovědět
Profilova fotka
Nevěřím tomu, že 25 pěny dokáže ve stejné lambdě nahradit skoro 35 vaty. Ale je to vaše volba
Odpovědět
@alda33 Psal jsem nahrazuje "necelých".... Jen jsem hodil příklad.A jak jsem již psal v jiné diskusi nebo možná i tady někde nevím....Nedělám si iluze, že to nahradí oproti vate 10ti cm. Ale reálné je určitě oproti vate tak 6cm. Takže pokud chci zateplit napr.32cm , tak 26 strikane mi stačí. Každopádně ukážu i tabulku od firmy, které, ještě jednou zmiňuji nemusíme tak dalece věřit a ano jde o marketing.Ale třeba pro někoho se budou tyto informace hodit. Existují i lidé co mají nastrikano 20cm tohoto materiálu a nemohou si to vynachvalit. Mám doma i vzorek, který je hned na omak doslova "takový teplý,příjemný do ruky" . Přirovnal bych to k polštáři z paměťové pěny a také to tak reaguje.Po stlačení se vrátí do puvodniho stavu. Další můj test byl, kdy jsem to hodil do vody, nechal nasaknout a dal ven uschnout.Proschlo to pěkně a obejmove zůstala izolace stálá.Chci to ještě přilepit nad digestor vzhledem k páře.Jak říkám, něco na tom materiálu a na tom, že dokonce radí, že netřeba parotesky bude, protože, když to zmacku citim jak je v tom vzduch nebo jak to říct...prochází tím.Takže vše vyletí pres izolaci ven.Každopádně, já parotesku davat budu ať je to jak chce a proto říkám, kdyby se tam něco málo dostalo, tak to "proletí".Přikládám tedy zminovanou tabulku a informace.
Odpovědět
@martas85 uvědomte si, že jsou to klasické reklamní bláboly. To porovnání možná platí, ale jen pokud si to srovnáváte s minerální vatou pokládanou lajdáckou firmou, co chce ušetřit. Vzhledem k tomu, že již máte hotový záklop, tak Vám neustále doporučuji minerál nebo celulozu foukanou z horní strany. Na to stačí odtrhnout prkno každé 2m a celý prostor je kompletně vyplněný. Stejným způsobem jsem viděl vypěňování dutin pěnou. Dal jste odkaz na video, kde je přesně to, co jsem psal. Podívejte se jak obrovské množství pěny odřezávají z přesahů. Tu pěnu ale zaplatíta a pak se vyhodí. Kde jste přišel na to, že je nutné vytrhat všechny prkna. Co se týká hlukového útlumu, tak je to zase reklamní blábol. Z principu má minerál nebo celuloza (nehomogenní hmoty obecně) násobně vyšší útlu proti PUR pěně (obecně homogenní hmoty). Třeba EPS, který má stejnou strukturu a dokonce na některých kmitočtech hluk zesiluje.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 2 letech
Profilova fotka
My robime parotesnu foliu takto.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
@norop Môžem sa opýtať ako potom ukotvite konštrukci na sadrokarton ? Iba na laty alebo aj na trámy? Ďakujem za odpoveď
Odpovědět
Profilova fotka
@hammetko dobry den. SDK treba kotvit do tramov/ vaznikov, s tym ze tam kde sa kotvi zaves je dobre nalepit tu penovu pasku co sa lepi pod UD, alebo butilovu pasku pri lacnejsich druhoch parozabrany ktore nemaju aspon 175g/m2.
Odpovědět
Profilova fotka
@hammetko ide o to ze tie laty maju len 3,alebo 4 cm na vysku. A skrtutky na sdk zaves su dlhsie, cize kazda skrutka by potom urobila dieru cez foliu.
Odpovědět
Článek se načítá
@norop Ok. Ale aj na trame spravím dierky v parozabrane. Ci ta páska to potom dostatocne utesni ? Akú pásku ( značka, typ) používate vy ? Ďakujem za pomoc. Som amater, a preto sa pýtam možno aj na triviálne veci..
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
Zdravím, aktuálně řeším parotěsnou folii a závěsy. Řemeslník, který nám staví dům (bungalov s vazníkovou střechou) navrhuje řešení jako @norop, tzn. folie na vazníky, přes ní střešní latě a poté dvojitý rastr. Rekuperaci máme rozvedenou po půdě, skrz strop povedou pouze vývody. Jako já výhoda tohoto přístupu? Většinou jsem na stavbách viděl vazník - folie - rastr (bez latí). Řemeslník argumentuje "tak se to dělá".. Další kapitolou je rozvaděč rekuperace, který máme uchycený pod vazníky. Myslel jsem si, že se v technické místnosti se udělá snížený nosný strop do úrovně spodní hrany rozvaděče, k tomuto stropu se přichytí folie. Řemeslník navrhuje (spíše požaduje) přesunou rozvaděč nad vazníky. Montážní firma rekuperace mi k tomuto řekla, že je to možné, avšak přístup na čištění filtrů/rozvaděče bude výš a bude k němu horší přístup. Jak máte prosím řešeno toto?
Odpovědět
Takto rozvaděč
Odpovědět
@hazarder tepelná izolace bude kde ? Pokud Vám rozumím, tak plánujete složení - SDK, parotěs, izolace a nahoře trubky, rozvaděč a rekuperaci. To je špatné řešení. Rozvody a rekuperace v nevytápěném prostoru nebude funkční a navíc bude v rozvodech kondenzovat voda. Normálně se to dělá složení - SDK, mezera pro rozvody, parotěs a tepelná izolace. Je více možností, Např. na spodní stranu vazníků nataháte síť z vázacích drátků nebo našroubujete nějaké tenké desky OSB, Sololak apod. To slouží jako opora pro izolaci. Ze spodní strany natáhnete parotěs a pak se pomocí přímých závěsů vytvoří montážní mezera, křížový rošt a nakonec SDK. Máte minimum děr do parotěsky a pak se logicky dává rekuperace dolů do TM.
Odpovědět
Tady je k tomu i obrázek. Jen si říkám, zda by nestačilo spoje osb desek přelepit? Zda se i tak musí dávat parozábrana?
Odpovědět
@zubr487 Skladba odspodu je taková: SDK - křížový rošt - (lať 60x40) - parotes. Parotěska bude vždy na spodní hraně vazníku, jen zvažuji, zda ji přibít latí či nikoliv. Nad parotěskou bude 50 cm Supafil Loft, ve kterém budou vedeny rozvody rekuperace (ty jsou již nyní rozvedeny nad vazníky). Umístění rozvodů jsme konzultovali a 30 cm izolace nad rozvody vyšlo jako vyhovující. Řemeslník i montážní firma se shodli, že rozvaděč bude nad parotěsem v izolaci. U toho rozvaděče se rozhoduji, zda ho nechat pod vazníkem a vymyslet sníženou konstrukci stropu, na kterou bude možné přichytil parotes, nebo ho dát výš, aby byla spodní hrana rozvaděče např. se spodní hranou vazníku. To je nejideálnější scénář pro řemeslníka - fólii bude mít ve stejné úrovni a nemusí k tomu chystat nic dalšího. OSB do obytného prostoru nechceme. Primárně prosím o radu, jak vyřešit rošt pro SDK, zda s latěmi přes parotěs, nebo je možné pověsit přímo na vazník (při zachování parotěsu přímo na vazníku).
Odpovědět
@hazarder trochu Vám nerozumím. Na obrázku máte doporučené řešení a to je klasika, kde jsou rozvody a rekuperace pod parotěskou. Tak to má být. Pokud v tomto složení nechtece parotěs, pak musíte použít kvalitní OSB (Edger PD), spoje přelepit airstop páskou a to samé spoje mezi zdí a OSB. Navíc je nutné OSB natřít latexem. Podle mého názoru je jednodušší a levnější použít obyčejné nejlevnější OSB a na to dát parotěs. Pokud Vám rozumím, tak chcete na spodní stranu vazníků nasponkovat parotěs, na to přibít latě a na to našroubovat SDK. Klidně, ale mezi latě a parotěs by jste měl natáhnout vrutotěsnou pásku. Zřejmě to ale dopadne tak, že díky dilataci dřeva Vám budou na stropě vznikat praskliny. Rekuperace pak samozřejmě musí být nad parotěsem a Vy si musíte pohlídat zatěsnění všech průchodů. Navíc by mě zajímalo, jak se budete dostávat k filtrům.
Odpovědět
@zubr487 Rozumím a souhlasím s Vámi, že ideálnější varianta je rekuperace pod parotěskou. Původní majitel s rekuperaci nepočítal a my máme nyní k dispozici již hotovou hrubou stavbu. Kdybychom se rozhodli probourat vnitřní věnce kvůli rozvodům, tak nám nebude vycházet výška stropu. Proto jsme se s firmou na rekuperaci domluvili na rozvodech po půdě, nechali spočítat výšku izolantu, aby bylo vše OK. Prostup skrz parotěs pro každý vývod do interiéru mi je jasný, řemeslník s tím nemá ani problém. Skladba je jak píšete, jen si nejsem jistý těmi latěmi (zda není vhodnější namontovat profil přímo na vazník. Poté by bylo: vazník - fólie - křížový rastr - SDK. Lať navíc tam doporučuje dát řemeslník. Vznik prasklin myslíte praskliny v ploše SDK? Výměna filtrů by měla být OK - fólie v technické místnosti bude ve výšce spodní hrany rozvaděče, v místě filtrů se udělá otvor který se utěsní podél hrany rozvaděče. Dále budou revizní dvířka. Závěrem - rozumím, že jsou lepší varianty, než ta naše, ale snažím se pracovat s tím, co je k dispozici.
Odpovědět
@hazarder chápu umístění rozvodů a rekuperace nad parotěs. Jen nesmíte zapomenout, že rekuperace by měla být v izolaci a musíte mít přístup k filtrům. Dole bych udělal klasiku a to je rošt z CD profilů zavěšený na přímých závěsech. Já bych se bál kotvit latě a SDK přímo na vazníky. Měla by tam být nějaká možnost dilatace. Proč myslíte, že máte vazníky kotvené jen na jedné straně domu.
Odpovědět
@zubr487 Kotvení vazníků myslíte ty L kotvy? Skoro bych řekl, že je máme úplně všude, kromě vnitřní nosné zdi. 😄 Zítra zkontroluji. Rozvody vs izolace jsme konzultovali, proto jsme zvolili celkovou výšku 50cm s tím, že min 30cm bude nad rozvody. Přístup k filtrům bude standardně zespod z technické místnosti. Pokud dáme parotes zespod, poté se závěr kotví do vazníku zespodu? Viděl jsem uchycení pouze z boku vazníku, tak si nedokážu představit. Pokud je k tomu opět nějaký výkres, budu rád. 🙂 Jen dodám, největší místnost má 9,5 x 5,5m (společenská místnost).
Odpovědět
@hazarder Je nutno počítat s tepelnou dilatací dřeva proti stavbě. Proto se vazníky šroubují na jedné straně na pevno a na druhé kluzně. Alespoň tak mi to vysvětlovala firma. Co se týká závěsů, tak z boku se používají např. krokvové závěsy a ze spodu přímé závěsy. Já to dělal tak, že jsem na spodní stranu vazníků našrouboval tenké OSB desky a sololak. Prostě nejlevnější desky. Jejich účel je opora pro izolaci. Kromě toho se podstatně lépe natahuje parotěs. Na to jsem nacvakal parotěs, samozřejmě s tím, že veškeré spoje jsem slepil a případné nezakryté sponky jsem přelepil parotěsnou lepící páskou. Na okrajích jsem parotěs ohnul dolů. Následně jsem ukotvil obvodové UD profily. V místech UD tedy mám zeď, parotěs, tlumící pásku a UD. Přesah jsem nakonec odřízl a spoj jsem přejel nějakým parotěsným tmelem. Předem jsem si samozřejmě poznačil, kde jsou vazníky. Do UD se nasunou CD profily. Přímé závěsy jsem šrouboval ze spodní strany každý trojicí vrutů. Na kontaktní plochu závěsů jsem předem nalepil vrutotěsnou pásku. Výsledkem je montážní mezera podle délky přímých závěsů. Klidně mužete udělat jen tak malou mezeru, aby se tam vešly kabely a případně bodovky. Jde o to, že zabraný prostor je srovnatelný jako křížový rošt z latí. Cenově nevím zda je to tak zásadní. Hlavní je, že spoj mezi vazníkem je dostatečně pružný.
Odpovědět
Existuje lepší řešení pro bungalov s vazníky a nepochozí půdou? Skladba ext. = foukaná izolace mezi vazníky - 10mm OSB chycena vruty do vazníků - parotěs - SDK závěsy chyceny vruty přes vrutotěsnou pásku - instalační mezera pro VZT - rošt - SDK. Je lepší věnec nad nosnými stěnami dělat v plné výšce 250mm, nebo snížit na třeba 220mm a díky tomu udělat celoplošně OSB + paroteš? Díky,
Odpovědět
@hattori to složení ja klasika. Jen se mění izolace. Nerozumím jak to myslíte s tím věncem. Nejlepší řešení je umístění vazníků s dostatečnou mezerou nad příčky a parotěsku udělat celoplošně.
Odpovědět
@zubr487 Obdélníkový půdorys, šíře cihly 200mm, Věnec chci i přes dvě vnitřní příčky, abych zajistil zpevnění proti vodorovnému zatížení. Kdyby byl všude stejně vysoký věnec 250mm, už bych nemohl udělat celoplošné osb + parotěs. Při snížené výšce věnce na příčkách 220mm vznikne mezera pro celoplošné ukotvení. Co se týče kotvení OSB - desky se montují na doraz ke stěnám nebo se nechává třeba 5mm po obvodu pro dilataci? Díky
Odpovědět
@hattori Já jsem dával OSB s malou mezerou, ale kombinoval jsem různé zbytky a hlavně sololak. V tom případě je to jedno
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?