První spuštění elektrokotle - nátopová zkouška. Jaký je postup?

Ahoj, včera jsme spustili elektrokotel a nyní provádím nátopovou zkoušku do anhydritové podlahy, kde mám teplovodní podlahovku. Teď si ale nejsem jistý, zda je lepší i při této nátopové zkoušce stále větrat, stejně jako doposud, kdy jsem měl prakticky trvale kvůli vysychání anhydritu všechny ventilačky v domě otevřené. Anebo, zda-li nyní je zase lepší, když se pomalu začíná topit do podlahy, mít okna přes den zavřené a vyvětrat nárazově chvíli večer. Jde mi o zbytkovou vlhkost v podlaze, která by nátopovou zkouškou měla zmizet a aby byl povrch připraven na pokládku vinylu.Aktuálně je v podlaze 0,6% a podlahovka je dnes vylitá 8 týdnů. Kolik je cca oC max do podlahovky s anhydritem? Když jsem procházel grafy nátopových zkoušek, tak někde píšou 50oC někde max. 45oC ? Když jste prováděli tyto nátopové zkoušky, nebo první spuštění elektrokotle do podlahy vy, kolik jste cca měli nastavené průtoky do větví podlahovky ? Díky předem za typy a rady ;)
Odpovědět
Profilova fotka
@hamikaw Sušil jsem podlahy betonové v zimě. Vynikajícím řešením byla mobilní klimatizace. Topila nejen spotřebovanou elektrikou, ale i tím kondenzačním teplem z hektolitrů vody. Nejlepší možné řešení popsané http://www.airforum.cz/viewtopic.php?... Vy se v tomto počasí spokojte s trvalým větráním a topení na maximální průtoky větvemi. Z odkazu cituji to podstatné: Pokud pan Mara topí a suší tak podlahu, musí mít otevřená okna. Jinak se odpařování velmi rychle zastaví. Do vzduchu (500m3/20°C) se vejdou pouze 4 litry vody. Na odpaření padne 2,5 kWh elektriky. To je čtvrt hodiny provozu elektrokotle. Konec citace. Pokud tedy potřebujete optimálně sušit, měl byste větrat 4/hod. Což jsou trvale otevřená okna, ale ne průvan. Možná by stačily i ventilačky. Jinak je za čtvrt hodiny "ucpáno" Do vzduchu se víc vody nevejde. Dosažená teplota závisí na výkonu kotle, ploše a venkovní teplotě odhadem např. 30°C+9000/180/10 = 35°C pro kotel 9 kW, 180 m2 a venku 30°C za 5 hod a 40°C za 14 hod(260 Kč za energii) Řešení mobilní klimoškou je pochopitelně několikanásobně levnější a vyplatí se jí koupit k sušení i do budoucna. Víc i v mém profilu.
Odpovědět
OK. Takže otevřu všechny ventilačky během vysoušení. A průtoky tedy myslíte nastavit na max ? Tak např. 2l/min jsou tedy málo ? Mám 9kW kotel a cca 87m2 podlahové plochy.
Odpovědět
Profilova fotka
@hamikaw Průtok naplno je nutný pro pokud možno rovnoměrné prohřátí celé plochy. 2l/min znamenají, že konec hada topí pouze 50% proti začátku. Je ale nutné vysušit rovnoměrně celou podlahu, proto průtok na co nejvíc. Pro 9 kW a 90m2 cihlového domu vychází náběh podle výpočtu. Tedy kotel po zapnutí velmi rychle vyskočí z 30°C na 38°C za půl hodiny a pak už se nárůst vyrovná nárůstu teploty celé podlahy. Ve vašem případě dva stupně za hodinu. To je ten display na kotli. Voda 48°C by měla odpovídat podlaze 38°C Zbývá ověřit, že do té podlahovky lze pustit plný výkon, ale to snad navrhl projektant dobře. Betonovou podlahovku jsem zkoušel na 240W/m2 a slunce umí ohřát podlahu až 500W/m2. Tak snad by mělo být všechno v pořádku.
Odpovědět
@josef_vavra Vaše výpočty mě začínají fascinovat. Moc tomu všemu nerozumím, ale opravdu trváte na tvrzení, že se do 500m3 vzduchu při 20°C "vejdou" pouze 4 litry vody? Neudělali tam soudruzi někde chybu?
Odpovědět
Profilova fotka
@jiri_1477 https://www.qpro.cz/Vlastnosti-vlhkeh... Teplota 20°C, vlhkost 100% Absolutní vlhkost 17,3g/m3. 17,3 x 500= 8,6 litru. Ve skutečnosti hýbete vlhkostí tak o 50% a to jsou ty 4 litry. V teplotách 30-40°C to bude pochopitelně víc, tak dvojnásobek. Stejně je ale za hodinu nasyceno a se sušením je konec. Proto ve výpočtu udávám větrání 3. Můžete si s tím hrát a zjistíte, že z hlediska potřebné energie je to téměř jedno. Podlaha se ohřívá jen asi o 10% pomaleji, než s utěsněným domem. Jenže ten utěsněný nevysušíte. Jste jeden z opravdu mála, kdo se o realitu zajímá. Většinou čteme jen lži dospělým. Borec, který fakt umí, má svůj prostor HIC http://www.airforum.cz/viewforum.php?... Tam se učím já. Bohužel není kde jinde.
Odpovědět
Ještě přemýšlím, z jakého důvodu se vlastně dělá nátopová zkouška ? Chápu, že pomáhá a značně urychluje proces vysychání lité podlahy. Ale co když např. stihl anhydrit vyschnout samovolně jen větráním domu dříve, než je nainstalovaný elektrokotel? To i tak musí být topná zkouška ? Všude vidím, že topná zkouška je zmiňována s vysycháním podlahy. Čemu dalšímu tato zkouška vůbec pomáhá ?
Odpovědět
@josef_vavra Vůbec nepolemizuji, pokud chcete sušit, musí se i větrat, ale fascinují mě vaše výpočty a spousta čísel v nich. Vypadají až vědecky a přesvědčivě a nakonec se ukáže, že když je potřeba tak je klidně i o 100% "upravíte". V příspěvku výše matete dohromady jednotky (gramy a litry). No, takhle by se to asi dělat nemělo, nemyslíte?
Odpovědět
@hamikaw Jde spíš o to, objevit případné chyby a hned je opravit. Myslím, že se bez ní dá dobře obejít a pokud zrovna nelepíte vinyl, tak se nejspíš dá vyhnout i tomu měření vlhkosti. Já zkoušku nedělal a nic se nestalo. Stejně by mě zajímalo, jaká je nejistota u toho měření.
Odpovědět
Přidám trochu ženského laického pohledu - po nás chtěl podlahář také nátopovou zkoušku (podlahu jsme měli déle jak rok vyschlou) a myslela jsem si, že kvůli tomu, aby bylo vidět, zda při puštění tepla do podlahy opravdu nikde nic neteče (při vylejvání to nezničili) a podlaha nikde nepraská a tak :-)
Odpovědět
Já budu mít právě vinyl a hrotovým vlhkoměrem, jsem všude naměřil 0% vlhkost a jen v jedné malé místnosti bez podlahovky je 0,1%. Tak přemýšlím, jestli má ještě pořád smysl topit na 45 oC v těhle hicech dalších x dnů, nebo jít už s topením postupně po 5 až 10 oC dolu k nule a pak kotel vypnout. Doteď jsem jel z 25 oC nahoru po 5ti oC. Ale když mám v podlaze již 0% vlhkosti, tak topit v baráku při takovém venkovním hice... :D Ohledně zjištění, zda-li někde něco neprotýká, stačí nechat běžet jen okruhové čerpadlo z kotle, bez ohřevu si myslím.
Odpovědět
Profilova fotka
@jiri_1477 Co se Vám nezdá? Stačí na to znalosti tak ze šesté třídy. 17,3gramů/m3 x 500 m3 = 8600 gramů a to je 8,6 litru. Možná by to chtělo ještě připomenout, jak vznikaly jednotky SI. Nejprve se vzala vzdálenost od pólu k rovníku a rozdělila se na 10 000 000 kusů. Tak vznikl metr. Potom se vzala vhodná krychle, v tomto případě 0,1 metru, a naplnila se vodou. Tak vznikl litr a kilogram. Takže žádné "matlání" gramů a litrů. :-) @hamikaw Topná zkouška slouží k ověření, že všechno je udělané správně. Chyby se při běžné teplotě nemusí projevit. Proto ten maximální výkon a předepsané teploty. Podle výpočtu v případě již suchého anhydritu měly stačit 4 hodiny topení a správné by bylo mít i záznam dosažených teplot v průběhu topné zkoušky.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?