Tepelné čerpadlo země-voda vs. fotovoltaické panely

ahoj, budeme stavět dům asi 260m2 zastavěná plocha (i s garáží), z ytong 450 lambda bez zateplení. Momentálně řešíme jak vyřešit topení a ohřev vody. Nemáme přístup k inženýrským sítím, takže budeme mít vrt s vodou a jímku, tudíž nebudeme mít ani plyn. Elektřinu nám navede e-on. Proto bychom chtěla poradit jaké je nebo bude nejlepší vytápění a ohřev vody pro tento dům? Zvažujeme TČ země/voda (máme obrovský pozemek). ale nevíme jestli FV panely by nebyly lepší lacinejší atd. Mockrát děkuji za rady a tipy:)
Odpovědět
@kikina357 jak jste to nakonec vymysleli? :) Taky to teď řešíme
Odpovědět
@pedrop FV panely Vám prakticky nesníží náklady na topení. To je nenávratná investice. S tepelným čerpadlem to z hlediska návratnosti taky není žádná sláva, ale budete mít do budoucna nižší provozní náklady na topení i ohřev TUV a navíc prakticky zdarma chlazení. Pokud chcete minimalizovat cenu, tak se podívejte na čerpadla www.eltex-km.cz/
Odpovědět
@zubr487 o návratnost mi nejde, to bych musel mít voda vzduch nebo kamna nebo nevím co. Nejvíc mi jde o to, abych na důchod nic neplatil :) Takže pokud do toho teď narhnu dost peněz - fotovoltaika a země voda, tak pak leda by se rozbilo čerpadlo. Díky za odkaz
Odpovědět
@pedrop Zemní kolektor Vás určitě přežije. Čerpadla zem-voda pracují ve stabilním prostředí, takže i životnost je velmi vysoká. Navíc samotné čerpadlo je poměrně levné, takže i případná výměna není finanční problém.
Odpovědět
@zubr487 perfektní, FVE bych chtěl hlavně skrz elektřinu a částečnou nezávislost, nechci řešit kdy budu prát a žehlit, abych pak večer nemohl svítit a podobně, ale pokud to sníží spotřebu minimálně polovinu, bude to skvělé. Když osázím celou střechu, tak možná jen ve špičkách budu muset spínat ze sítě. Je zemní kolektor vhodný do jakéhokoliv podloží?
Odpovědět
@pedrop Tím že použijete TČ si natolik snížíte provozní náklady, že přidávat k tomu FVE je ekonomický nesmysl. To jsou vyhozené peníze i v případě dotace. Pokud porovnáte cenu instalace a přínos. Tak samotná FVE je na tom podstatně hůř než samotné TČ. Velká plocha FVE znamená, že buď budete instalovat baterky, nebo budete přebytky prodávat. Podívejte se na ceny kolik Vás to bude stát a kolik dostanete za přebytky poslané do sítě. Pokud vím tak je to dnes kolem 0.5 až 0.7Kč/kWh. Investované peníze se Vám nevrátí. I z pohledu životnosti je na tom FVE hůř. Krirické jsou střídače, kde je běžná životnost kolem 5let a stojí srovnatelně jako kompresor TČ. Podloží má především vliv na plochu kolektoru. Pískové podloží je horší, takže musíte udělat větší kolektor.
Odpovědět
@zubr487 máme vysoko hladinu ustálené vody - 1m - takže nevím jak to bude účinné. U fotovoltaiky mi jde o soběstačnost. Elektřina muže byt za 20 let klidně 5x dražší takže jedině forma baterii, prodávat zpět nemá smysl. Pokud to ale chápu tak náklady na pořízení celého systému a jeho údržba - výměna panelu, baterii atd za 20 let nebo i dříve nedává smysl finanční. Udělám na to místo v TM alespoň :) kdyby náhodou :)
Odpovědět
@pedrop Zatím je to tak, že FVE s bateriovým úložištěm stojí bez dotace nějakých 350-500tKč. Nejdražší jsou baterky a udávaná životnost cca 10 let. Střídače co vím z diskuzí mají běžně životnost 5let. Životnost panelů nevím. V každém případě je to tak, že např. investujete 300tKč a za dobu životnosti to vydělá 150Kč. Takže ve výsledku jste daroval prodejci 150tKč. Co se týká těch kolektorů, tak vysoká hladina je problém při pokládání. Z hlediska provozu je to výhoda, protože zemina ma vyšší tepelnou vodivost.
Odpovědět
350-500? To snad ne :) Já žiju tak v rozmezí 200. Tak to asi nechám uležet. Perfektní, zkusím zajistit kvalitního realizátora TČ a s kolektory si vyhraju později. Díky moc
Odpovědět
@pedrop Podívejte se na internet, ale všímejte si, zda je to z dotací. Oni totiž většinou uvádí ceny po odečtení dotace a já nevím, zda ji plánujete použít. Těch 200 je zhruba verze bez baterek.
Odpovědět
FV panely jsou ekonomický nesmysl, dokud se buďto nezlevní na polovinu, nebo nezvýší účinnost na dvojnásobek, nejlépe obojí. Navíc elektřinu potřebujete převážně tehdy když je výkon panelů blízný nule - tma, zima a podobně. Bez baterek to tedy nedává smysl ani technicky. Pokud nemáte celý dům od začátku navrhnutý na stejnosměrné napětí okolo 48V budete navíc ještě ztrácet další procenta, a to významná, při výrobě střídavých 230V. Účinnost invertoru se pohybuje od cca 90% při ideálním odběru (80% nomináního výkonu) až po po něco málo přes 30% účinnosti (<50% nominálního zatížení). Životnost panelů a baterií je v řádu let, pokud to vydrží s výkonem/účinností/kapacitou přes 80% ješte po deseti letech, můžete mluvit o malém zázraku. Kdyby nebylo dotací, po FV panelech neštěkne pes, leda ekologové kteří si neumí spočítat že výroba FV panelu včetně instalačního materiálu je energeticky náročnější, než kolik FV vyprodukuje a dodá ke spotřebiči i v ideálních podmínkách. FV je dobré technické řešení pro ostrovní systém, ale asi nenajdete v ČR místo kde by šlo stavět dům k trvalému bydlení a nebyla tam přípojka distributora EE. Argument kolísání cen energií taky trochu kulhá. Životnost komponent je tak krátká, že se změna cena energií promítne do ceny nových kusů. Jako ISP provozujeme několik ostrovních systémů a desítky bateriově zálohovaných míst. Finančně je to poměrně nákladné a kdyby byly FV a větrníky ekonomicky rentabilní, můžete mi věřit že by je používali všichni počínaje mobilními operátory a konče nejmenšími ISP. A to navíc mají telekomunikační technologie poměrně konstantní odběr, takže se dá kapacita celkem dobře naplánovat. U RD musíte počítat s výkonovou a akumulační rezervou pro oběrové výkyvy.
Odpovědět
@obludak ta živnost pár let mě udivuje, všude kolem sebe slyším, jak dnešní panely jsou už levné a ne jak před 10ti lety a jak to už vydrží věčně.. realita je evidentně někde jinde. Možná mají na mysli skládačky někde z Číny, ale já si nezapojím ani vypínač, natož tohle. Tak aspoň budu nezávislý na teple a když nebude kolektor stíhat, bude krb :) Škoda, že to není více rozvinuté, přebytky se už dávají tuším i třeba někam do kamenného podloží v zemi a pak se vracejí zpět když je potřeba, to jsou ale asi jen prototypy, co pro RD nemají žádný smysl.
Odpovědět
Článek se načítá
@pedrop Kolektor se samozřejmě dimenzuje podle TZ Vašeho domu a předpokládané spotřeby. Pravděpodobnost, že by kolektor nestíhal je proto mizivá. U TČ zem_voda se kolektor dokonce dobíjí v létě chlazením domu.
Odpovědět
@pedrop Životnost panelů roste, a mechanická odolnost taky, to nemohu popřít. Bohužel se to týká zpravidla těch kvalitnějších a dražších kusů. Mám podezření že současné levnější FV panely jsou regenerované a recyklované staré vyřazené panely, ale podobně jako u oken je problém rozpoznat prvolast a recyklát, ani zde se o výrobním procesu moc nedozvíte. Praktických měření poklesu účinnosti se dopátráte těžko, a na údaje výrobců a prodejců se bohužel kvůli zainteresovanosti nelze zcela spolehnout. zajímavá je tato diplomová práce https://www.vutbr.cz/www_base/zav_pra... je sice trochu staršího data, nicméně konstrukce článků se od té doby nijak výrazně nezměnila. Z měření je patrný pokles zisku panelů v řádu jednotek prodent za jediný rok. Za zmínku také stojí fotografie z termokamery, které ukazují nefunkční články v ploše panelu. Znovu opakuji, kdyby to bylo finančně zajímavé, mobilní operátoři by po tom okamžitě skočili.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
@zubr487 Prosím tě, ty máš TČ GW od této firmy? Vychází na polovinu oproti ostatním, tak mě to dost zaujalo... Díky
Odpovědět
@noemi77 nemám, ale zajímal jsem se o realizaci TČ a tak jsem našel i uvedenou firmu. Kromě nízké ceny čerpadla mě zaujaly i velice nízké ceny náhradních dílů třeba kompresoru. To bych si klidně koupil do rezervy.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?