Dobrý den,
potřeboval bych zjistit jaký by měl být výkon teplovodní krbové vložky a jak velké radiátory budou potřeba v novostavbě. Tepelná ztráta domu je 5,8 kW. Stavba je postavena z 30 cm pálené cihly a zatepleno 16 cm polystyrenem. Základy jsou zatepleny 10 cm polystyrenem, strop zateplen 35 cm vatou, podlaha zateplena 12 cm polystyrenem. Okna trojskla. Místnost s krbovou vložkou má 125 m3 a budou tam i 3 radiátory. Další místnosti mají 37,18 m3, 31 m3 a 32,3 m3 a budou tam pouze radiátory. Dále potom bude podlahové topení a to v místnostech velkých 20,3 m3 a 19,6 m3 a ještě místnost velká 20,6 m3 a tam bude podlahové topení a radiátor tzv. žebřík.
@krtecekcucu Jednoduchá rada - máte celkovou tepelnou ztrátu a jednotlivé místnosti tak tvoří jeho části úměrně velké jejich kubatuře. Má-li tedy obývák celkem 125 m3, je to z celkové kubatury x% a stejných x% (z celku 5,8 kW) je tedy jeho TZ.
Krb. vložka je vhodná jako přídavný zdroj tepla (s teplovodním výměníkem nelze bohužel mluvit o zdroji záložním, protože při výpadku el. proudu si nezatopíte ani lokálně). Jako taková nemusí nutně pokrývat celou tepelnou ztrátu, ale na druhou stranu pokud už jste se rozhodl investovat do vložky s teplovodním výměníkem (kterou je třeba volit opravdu kvalitní a tím pádem i nákladnou), je vhodné pracovat s přebytkem výkonu a ten akumulovat do nádrže. Jenže pozor na výkon prosklením...
Úvahu je nutné dělat cca takto:
1) TZ obývacího pokoje (případně ještě prostor přímo spojených) je X kW.
2) Jmenovitý výkon krbu do prostoru (typicky výkon prosklení dvířek+plášť vložky+kouřovod) musí tedy být max. X*1,2 kW (připouštím přetápění o 20%) v případě, že je obvodové zdivo z materiálu bez vlastní akumulace (např. dřevostavba) resp. max. X*2 kW v případě, že je zdivo akumulační (např. cihla). Podíl výkonu předávaný do prostoru při jmenovitém provozu vložky musí udat každý seriózní výrobce (podle toho ho mimochodem také poznáte).
3) Dle výkonu do prostoru je třeba vybrat vložku a na její výkon do vody (správně "výkon na straně vody") potom dimenzovat akumulační nádrž.
Příklad:
1) TZ obývacího pokoje je 2 kW (při výpočtových -12°C venku).
2) Dům je z Porothermu, mohu si tedy dovolit přetápění až 2x a vložka tak může mít výkon prosklením až 4 kW. Odpovídající vložka je např. Hoxter HAKA 37/50 W se jmen. výkonem do prostoru 2,4 kW a do vody 5,6 kW nebo varianta WI s rozdělením výkonu 1,6/6,4 kW.
3) Akunádrž je potom vhodné volit cca dle klíče 40-80 l na 1kW výkonu a to s ohledem na případné další zdroje tepla, které budou do nádrže topit, na životní rytmus rodiny (je samozřejmě rozdíl, když je někdo na mateřské a v průběhu dne může topit nebo když chodíme ve všední dny domů v 19 hodin...) atd. Pro obvyklé rodinné domy vychází nádrže nejčastěji na 500-1000 l.