Bydlet s rodiči či sami? Zajímají mě vaše zkušenosti

marluci Bydlet sami, pro to jsem já.
S přítelem jsem začala chodit krátce po rekonstrukci patra u jeho rodičů, máme tam všechno jako v normálnim bytě.. jeho rodiče jsou suproví, vydržela jsem tam dva roky. Nyní tam nemůžu skoro vydržet, nevím proč.. chybí mi prostě naprostý soukromí... s přítelem společně i pracujeme, takže další negativní faktor.. nyní jsme v krizi..teda spíš já...bydlím teď u našich. dostala jsem se ani nevím jak do depresivních stavů a nevím co se životem, ale to je asi jinej příběh.
sice jsme byli neustále spolu, ale nikdy ne uplně naprosto sami.. kromě dovolených.
nikdy se nikdo nezeptá "můžu nahoru???" ne, jen prostě jdou a dupou abychom o nich věděli... jsme odděleni pouze schody, žádné dveře nic, průhled rovnou dolů. takže můj názor je, že nějakou dobu se to vydržet dá, ale postupem času to člověku začne vadit, ať jsou rodiče jakýkoli...

anney Ahoj, my si pořídili domek nedávno a bo je velikej , tak jsme se po 12. letech samoty rozhodli bydlet opět s rodiči.Nemůžu si stěžovat, jsem neustále s někým doma, má mi kdo pomáhat, když je manža věčně v práci a tak.Nehledě na to, že díky tomu, že mám opět babi a dědu pod střechou, můžu být na mateřský jen dva roky a pak do práce.To vidím jako výhodu já.Také nám pomáhají s hypkou,vycházíme spolu výborně, takže já v tom žádný problém nevidím.Rodiče jsou výborní, nic nám nevyčítají, do ničeho se nám nepletou.Ale oni jsou asi vyjímeční, bo manžovo rodiče bych nesnesla ani jediný den.

kattty Ahojka holky, tak jsem ráda, že je tu takové téma založené, protože v těchto dnech se právě rozhodujeme Ani já a ani manžel se necheme zadlužit na 30 let a splácet 13 tis měsíčně. A tak jsme zvolili tu levnější variantu, zrekonstruovat podkroví v rodinném domě u mých rodičů. Jsou rádi, že tam budeme, a i vycházíme s nima dobře. Bydlíme tam i tedka, v pokojíku. Svatbu jsme měli v srpnu a než se vyřídili papíry a vše kolem, tak je tu leden. Tedka se s tim bude muset hnout, protožečekáme miminko. Budeme mít samostatný vchod, kuchyn, wc , koupelnu prostě vše, jako samostatná bytová jednotka. Tak doufám a věřím, že to bude dobrý

shareen Ahoj, my řešíme zatím teoreticky taky podobný nápad.

Chceme koupit dvougenerační dům a přestěhovat se tam i s mými rodiči. Přičemž my bysme s manželem prodali byt, co teď máme, a stejně bysme si vzali hypotéku. Ale naši by jejich byt v Parze neprodali, ale pronajímali, a z toho pronájmu by se nám ukrajovalo ze splátek. Dohromady bysme ušetřili a mohli bysme si ze začátku pomoct. Kdyby to pak neklapalo, tak by se naši klidně mohli vrátit zpět do svého bytečku. Doufáme, že to vyjde.

Tahle varianta nás napadla hlavně proto, že naši budou od příštího roku oba v důchodu a kdybysme žili pohromadě mohli bysme ušetřit. A mohli bysme si tu hypotéku dovolit už teď, i když s manželeme ještě nemáme tak vysoké příjmy, protože by byla z toho pronájmu aspoň nějaká jistota.

V bytě, kde teď jsme (panelák) je totiž hrůza se sousedama, choděj se hádat na chodbu a řvou na sebe fakt neposlouchatelný věci, volaj na sebe policajty a zavíraj se za dveřma, no prostě hrůza. A vůbec v paneláku je to s ostatníma nájemníkama dost složitý, handrkování se o to, jestli se nechaj vyměnit okna.... Brrr! Chci určitě radši bydlet někde ve svym domečku, než se účastnit tohohle ještě pár let... A myslim, že s našima to snad půjde, když bydlení bude taky úplně oddělený. Už jsme u nich bydleli rok v jejich bytě, než jsme se vzali, a dalo se to vydržet, i když mám s mamkou úplně jiný styl vedení domácnosti, jinak vaříme a tehdy jsme ještě oba s manželem chodili do školy, a taky jsme to zvládli. Ale je jasný, že v jednom bytě by to dlouhodobě nešlo, ale když to bude dvougenerační dům... No doufám, že to půjde.

popellka shareen: naprosto s tebou souhlasím taky bydlíme v bytě, ale je to děs! Sousedi dělají kravál pomalu až do noci a i když je to cihláč, nechápu, jak tohle mohl někdo postavit, je to jak z papíru. lidi tam nejsou schopni se domluvit pořádně ani na cestu, tak se tam jazdí dírama (a to mámenový auto ) jak blázen a nevím na co jde ten měsíční příspěvek, když nejsou schopni udělat ani normální schránky a všichni je tam mají rozvrzaný a hlavně odemčený, protože to ani není na zamykání a kdo chce si může prohlídnout vaši poštu,......je to děs. No a tak to vypadá příští rok buďto na koupi staršího domečku a pak rekonstrukce, ale reálnější je přístavba u manželových rodičů - svůj vchod + celý vrch a dole by byli oni. Já si s nima skvěle rozumím a jak jsem četla pár příspěkvů, že např. marluci tam neměla sourkomí, tak já mám takovýhle pocit v bytě. je slyšet o čem si kdo povídá, TV se přeřvávají z místnosti do místnosti a když se u nás návštěva hlasitě zasměje, miláčkovi se to hned nelíbí, ...... protože to jde všude slyšet. Takže asi tak!!!!!!

digina Jsem zase po delší době tady. Zatím se to u nás nikam nehnulo. Bydlet s rodiči je víc proti než pro, ale zatím tato varianta připadá nejvíc v úvahu. Moc se mi totiš nechce v nejlepších letech "utrhávat" od huby, ale hold něco za něco. A třeba budem ještě mile překvapeni jak nám to bude fungovat . Uvidíme, rozhodnuti ještě nejsme .

azafata Holky, já bych s rodiči nebydlela. A to ani s jedněma, ač jsou všichni skvělý. Myslím, že to nedělá dobrotu, že každý potřebuje své vlastní hnízdečko. I za cenu utrhávání od huby..........

nelinkav Taky patřím do tábora, kterej si bude radši utrhávat od huby, než bydlet s rodiči. Holt budeme muset najít něco, kde nás ty splátky úplně nepoloží, a nám do tý huby zbyde dost na to, abychom byli spokojení. Věřím, že to nějak půjde. A taky zastávám názor, že když jsme dospělí, nemůžem spoléhat na to, co nám dají rodiče. Oni si taky postavili sami, aby to měli hezký, dřeli na tom dost let, taky se kvůli tomu v něčem omezili a i když nám bydlení v případě nouze nabídli, nepřijde mi fér, jim teď rušit to jejich zajetý soukromí.

azafata Nelinka: moje řeč a nejen to........

scai s rodiči nikdy (a hlavně ne s rodiči manžela). My jsme u nich bydleli půl roku než jsme si koupili byt a hrůza.Žádné soukromí- chovali se k nám jak děckám. Třeba v noci v jednáct v pohodě bez zaklepání vpadli najednou do pokoje... nebo mě i do koupelny cv padl ráno tchán když jsem seděla na záchodě No ani mu to nepřišlo blbý,šel si čistit zuby... No krize! a hlavně furt buzerace,manžel musel třeba v deset přesazovat kytky,protože si tchýně zrovna vzpomněla...
U mých rodičů by to bylo lepší,ti nás respektují,nechávají nám soukromí,jenže jsou 400 km daleko a jezdíme tam občas. Ale taky bych s nima nechtěla bydlet

digina Scai, jj, společnou domácnost nikdy!!!! S bývalým přítelem jsme žili u jeho mamky, a to bylo jak jsi psala . Skoro jsem se musela zpovídat i z toho, co jsem dělala na záchodě .

ivomal Taky se hlásím do skupinky samostatných...ať si říká kdo chce co chce, vždy na tebe rodiče budou nahlížet jako na dítě, me.i když i já tak i manžel má s rodiči fakt super vztah, ale bez ohlášení a hlavně se ne moc často navštěvujeme, ctíme své soukromí a zájmy - oboustraně. Stačí telefon, aby jsme věděli co se děje a měli přehled, jestli je všude vše v pořádku. To platí i o manželových rodičích. Znáte to, jen krátká návštěva potěší

zanett digi; proc byste si meli utrhavat od pusy? Vlastni bydleni, popripade hypoteka, trochu 'prerovna' financni plany, ale zase to neni takova katastrofa, abyste zili o vode a chlebu Jak uz jsem tu psala, me by nikdo nedonutil bydlet s rodici (nicimi) ani parem volu! Jen trosku nechapu, ze vy, kteri trpite najezdy rodicu na sve soukromi, tomu neucinite pritrz! Na jednu stranu to chapu, letos mi bude 25 a mama se mnou casto jedna (resp. ma tendecni) jako s desetiletym ditetem, ale na to se pokazde razne ozvu a pripomenu ji, kde jsou mantinely (i kdyz jsem jeji dcera, ale jednou jsem dospela a tim to hasne!). Mne kdyby nekdo omezoval soukromi (a ze se o to skoro tchyne a nevlastni deti casto pokouseji), tak se neznam a i za cenu rodinnych rozbroju udelam dusno! Oni se k vam budou chovat tak, jak jim to dovolite, kdyz jim dovolite narusova/ nerespektovat vase soukromi, spousta lidi to taky udela...

ketka My bydlíme v baráku s tchánem a švagrovcema. Máme všichni oddělený patra a my i svůj vlastní vchod, ale stejně nemá člověk vůbec soukromí. Se švagrovcema je to v pohodě, o těch ani nevíme, ale tchána tu mám skoro pořád, absolutně vůbec nerespektuje naše soukromí.
Takže já jsem stoprocentně pro bydlet sami, protože takhle je to akorát o nervy!

erinka83 Digi, nevím, jaké máte platy, ale my hypotéku táhnem v podstatě z jednoho platu a od huby si zrovna neutrhujeme...Ne, že by byla paráda být zadluženi na tolik let, ale když si to člověk pořádně rozváží, jestli na to má, tak si myslím, že není problém...

majka07 ahojky, my bydlíme v domečku a vedle v domečku bydlí rodiče manžela, společný máme jen průjezd a zahradu, jinak každý má svou domácnost. Soukromí si navzájem respektujem. Výhoda, když člověk potřebuje něco zařídit má hnedka hlídání, tedy úpokud jsou doma.

peta07 Ahojky, my to budeme mít podobně jako Majka07. Budeme mít s manželovýma rodičema společnou zahradu, jinak budeme mít svůj domeček. Za to jsem fakt ráda, teď bydlíme s našima a ikdyž se nemáme špatně, tak svoje je svoje.... Ale taky chápu, že ne vždycky to jde.... My kdybychom měli koupit pozemek, tak bohužel ani nebudeme moct začít stavět, protože by to bylo tak o milion víc....

digina Ahojky, díky za názory. Tím "odtrháváním od pusy" nemyslím samozřejmě jídlo, na to by nám určitě vyšlo. Nejsem nijak zbytečně rozhazovačná, ale v dětství jsem měla houby, nikde jsem nikdy pořádně nebyla, na všechno jsem si musela od úzkého mládí tvrdě vydělat......, a teď když se mám konečně dobře, tak prostě nějak nevím zda zase spadnout do takového finančního závazku . Mě je jasné že je 100% lepší bydlet sami, o tom není pochyby. Upřímně řečeno - opravdu by mě moc zajímalo jak to dělají ostatní, když mají svůj baráček, auto za 3/4 milionu, dvě děti, ještě si jezdí každý rok k moři...., a to se třeba nejdná o žádné podnikatelé ale lidi s normálním příjmem. My jsme s manžou zatím sami, "živíme" byt 1+1, spoříme, koupíme co potřebujeme a přesto žijeme dá se říct od výplaty k výplatě.

zanett digi, vim, jak to myslis
K tem, co si ziji na vysoke noze z 'normalni' vyplaty: taky jsem takovych par znala....a pak jim udelal halo exekutor a byli radi, ze si dovolili aspon garsonku

nunacek Ahojky. My jsme taky stáli před rozhodnutím, jak si zařídit naše bydlení. Nakonec jsme vybrali pro nás ze všech stran tu nejlepší variantu. Z jednoho velkého rodinného domu rodičů se udělají dva samostané byty, každý se svým vlastním vchodem a se svou vlastní zahradou. Naštěstí je k tomu současný dům perfektně vhodný, takže vše bude úplně oddělené Rozhodně bychom nebydleli s rodiči v jedné neoddělené domácnosti. To podle nás nedělá dobrotu, každý chce svoje soukromí a chce mít svůj domov zařízený podle sebe.

azafata No, taky jde o to, co kdo považuje za "normální výplatu", že jo.

zanett Normalni vyplatou jsem alespon ja myslela prumerny plat v danem oboru v dane oblasti. Napr. ti znami, co jsem zminovala v predchozim prispevku- byli ona hotelova recepcni a on dispecer, ale meli megabarak s bazenem, kazdy sve auto a jezdili dvakrat rocne na exoticke dovolene (tim ted myslim Karibik ci Sardinii, zadne Chorvatsko )....udajne si na ten svuj prepych 'vydelali' ...vydelat si urcite vydelali, jde o to jak... ...po dvou letech k nim prisel na navstevu exekutor a pote se z mega baraku stehovali do garsonky po babicce - a jak za ni byli radi...

catf holky, muj ideal je mit barak na vetsim pozemku, kde je baracek jeste pro moji mamku a muzu kdykoli zaskocit na pokec..

azafata Zanett: no, asi si půjčili víc, než byl ten jejich plat, no........

Catf: tak teda, svojí mámu a tátu nade všechno miluju, ale na jednom pozemku barák, to bych se asi zbláznila......... Ani nevím důvod, jen asi z těch zkušeností jinejch. Mám ráda soukromí a občas mě i štve, když zvoní telefon. Takhle by třeba zvonili naživo

catf azi, moje mamka je skvela a je s ni hrozna sranda..dokazem prokecat cely dny.. soukromi mam taky rada, samozrejme...ale tohle vsechno je o lidech...kdyz vedi dobre, kde je mez, tak nemuze dojit k problemu..

azafata Ale jo, já myslím, že ta moje taky

nunacek Mě nevadí, že budeme na stejném pozemku s rodiči. Je to všechno o lidech a když chtějí, tak jde všechno bez problémů.

smisek Ahoj holky, já jasně říkám bydlet sami. A to asi záleží teda podle toho s jakým člověkem žijete. Můj manžel u nás bydlí 5 let manželé jsme 3 roky a bydlíme u mých rodičů, s našou mámou to ještě de ale s tatkem je to příšerný a bydlení s ním je přímo katastrofa. Naštěstí jsme loni začali stavět takže baráček už stojí příští rok v létě se chceme stěhovat. U nás je to ještě horší že s náma žije ještě babička s dědečkem máme rodinný domek. Tak si to určitě dokážete představit. Jak já říkám když budu bydlet ve svým a neumyju nádobí tak mě to nikdo nebude vyčítat. Jenomže u nás doma je teda domluva když je nějaká pracovní akce tak tatik prostě se ostatních neptá jestli nám to tak pasuje on řekne bude to zítra a konec a jestli ti to nepasuje to mě je jedno ale pak vás pomluví. Moje sestra naštěstí bydlí v bytovce a když k ní jedem na víkend na návštěvu pro mě je to jak dovolená.

blanka.k Smisek - tak to už se těším do nového, co? Pro mě bylo ideální bydlet 250km od rodičů, teď je to jen 60, ale zas autobusem se 3 přestupama, takže taky ideální

smisek blanka.k - ani nevíš jak už bych ráda věšala záclony ve svojem domečku. Ale jak menžel říká za rok touto dobou už budeme ve svojem hnízdečku.