Holky, co všechno děláte na stavbě?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahojda! Stavíme domek svépomocí, začli jsme s výkopovýma pracema (tedy bagr začal) posledního května, nyní máme první patro téměř hotové, čekáme, až nám přivezou strop. Muž vyžaduje mou denní přítomnost na stavbě, musím dělat i vyloženě chlapské práce, jako tahání 40 kg pytlů s maltou, přidávání cihel, teď akustických, jsou těžký jak ... Mám radost, že to roste, ale jsem už pěkně zmordovaná. Mám i dost náročnou práci, na stavbu jezdíme takřka denně po práci + tam trávíme dovolenou. A když bych ráda zůstala doma a něco dělala tady, tak dost remcá, takže vždycky povolím. Jak to bylo u vás?
Odpovědět
Profilova fotka
musím se také svěřit,,,, zařídila jsme všechny dokumenty pro stavbu, povolení, všechno jsem vyběhala na úřadech a sama sehnala... muž podepisoval jen připravené papíry. V srpnu 2011 jsme kopli do země a v říjmu byl dům pro střechou. tedka se dodělávají poslední kousky a budeme bydlet září 2012. v loni jsem makala, chodila do práce, nakupovala, vařila o víkendech. překulil se nový rok a otěhotněla jsem, teďka jsem zahradničím a užívám si bříško, chodím pro pivo a mám se dobře. dále zařizuji všechny objednávky, vyřizuji faktury, scháním firmy. v září se budeme stěhovat, tak mě bude čekat zařízení přízemí. těším se na to, ale hodně odpočívám a manža to toleruje, těšíme se na miminko a na první vánoce v domečku. na miminko budu smama, protože manža kvůli penězům pracuje mimo bydliště, ale musím to vydržet, o to více se budeme těšít na společné víkendy.. musím něco obětovat, za trochu štěstí a lásky...
Odpovědět
Profilova fotka
Jo tak my jsme stavěli na klíč, ale já vyřizovala a zařizovala všechny papíry, stavební úřad, banku, vše. Ale samozřejmě já jsem na mateřské a muž chodí do práce, tak to asi bylo celkem logické. Muž zase pak dohlížel na postup prací, kontroloval dělníky, dohadoval se s nimi, když bylo potřeba a tak. Ale tahat těžké věci apod. by mě muž ani nenechal, nedovolí mi pomalu ani nákup nosit, když je u toho. Když naši předělávali dům, to mi bylo dvacet, tak jsem teda, pravda, s bráchou třeba betonovala terasu, beton míchala, na kolečku vozila, v kýblích tahala nahoru, jako vlastně nosila jsem dokonce i pytle s cementem, jenže to je člověk mladej a blbej, dneska bych se bála o zdraví. Tehdy jsem to brala tak, jako že jsme "velká drsňačka" co něco vydrží, asi to znáte. Jinak když se rodičů barák stavěl, tak to stavěli sami taky při práci, jak bylo tehdy zvykem, takže vím, že máma stála u míchačky, pak dělala různé práce jako něco natírat, přitloukat, ještě řekněme podávat cihly, ale rozhodně ji taky táta nenutil ani nenechal tahat něco těžkého nebo třeba po střeše lozit, to si myslím je taková hranice, co by pro ženskou měla platit - zvláště, pokud jí to nevyhovuje.
Odpovědět
to kajalka My když jsme začali stavět, bylo dětem 3+6 let. Věděli jsme, že to bude frčák a taky že byl. Ze začátku jsem se snažila pomáhat i s taháním ztraceného bednění, ale pak jsem už byla docela k.o., bolela mě záda, ruce, ramena, takže jsem "odmítla poslušnost" :-D a mužskej si řekl známýmu a ten mu s hrubkou pomohl. Vyslechla jsem si taky dost, že dostatečně nepomáhám, ale dělala jsem jen to, na co jsem fyzicky stačila - zametání, uklízení, podávání, měření. Moje obhajoba že nejsem chlap asi nebyla pochopena, ale v tu chvíli mi to bylo jedno, protože děti na stavbě neměly žádné zázemí, bála jsem se, aby na ně něco někde nespadlo, aby ony někam nespadly a stále jsem je kontrolovala. Takže jsem to tak nějak pojala po svém, sekala na zahradě trávu a byla při ruce. Nakládala jsem a vozila kolečka s hlínou při "tahání" vodovodních trubek k domu, skládala střešní tašky Když už byla hrubá stavba, tak bylo práce už víc, dělali jsme podbití střechy, naučila jsem se řezat palubky nějakou elektrickou potvorou, palubky jsem natírala já, vodu jsem tahala s instalatérem v domě, pomáhala jsem při pokládání polystyrénu pod anhydrid (to jsme kurvovali oba - to byla hrozná práce), brousila jsem stěny před malováním, penetraci + malování jsem taky zvládla ( s každodenním dopingem - s lahví coly :-p) plus samozřejmě všechny úklidy, kdy jsem s vždycky řekla, že uklidím a bude pořádek a za pár dnů všude bordel ]-( Už bydlíme a pracujeme dál, teď hlavně okolo domu, míchám beton, vozím kolečka s betonem, kopu hlínu, vozím suť, sekám zahradu, ale prostě když nemůžu, tak odcházím a jdu si dělat něco domů, tam mi nikdo nepomáhá a je tam stále taky co dělat a pořád dokola. Neříkám, aby ženská nepomáhala ale "vocať pocať" - prostě bych mu to řekla, že toho mám dost a nemůžu, ať si to on pobere, jak chce. Oni to někteří pánové fakt mají nastavený jinak - ten můj by mě klidně taky nechal dřít, myslím i proto, že jeho mamina je prostě dříč a co si sama doma neudělala, tak neměla, protože děda prostě "nefungoval a nefunguje" dodnes. Takže přeju hodně sil fyzických a hlavně psychických ;-)
Odpovědět
tož já jsem vydělávala, obstarávala tehdy tříletou dceru, domácnost, styk s úřady a dodavateli (objednávky, vyhledávání, poptávky atd.). Fyzicky jsem na stavbě nemakala. Nastoupila jsem až na natěračské práce. Komplet jsem sama napenetrovala a vymalovala. Natírala stropy (trámy), renovovala si pár starších nábytk. kousků ze dřeva a kovu a samozřejmě uklízela. Před stěhováním jsem zjistila, že čekám druhé dítě, takže tím moje aktivity na domku na dlouho skončily. Manžel po mně těžkou práci nechtěl a byť je docela držgrešle, když nemohl sám, platil si k sobě helfra.
Odpovědět
taky právě stavíme a u nás je to tak trochu naopak. Já bych ráda pomáhala téměř se vším, protože, když vidím, jak se přítel dře, tak bych mu chtěla co nejvíc pomoct. Ale k ničemu těžkýmu mě nepustí :-) Když se pokusim vzít něco těžšího, tak dostanu akorát vynadáno:-) takže dělám takové "holčičí" práce. Natírám palubky, trámy,uklízím, dělám jídlo, pomáhám při betonování,podávám a nosím. Myslim, že NOSIČ je moje zásadní funkce :-)Myslim, že ženská by něco tak těžkýho tahat neměla a chlap,který ji do toho nutí nemůže být normální...
Odpovědět
za hodinu přijede na prohlídku domu tchýně s tchánem a "velmi" se na to těším. Na stavbě dělám vše - zdím, rozdělávám maltu, sekám, řežu, zajišťuju vše okolo stavby. A poslouchám řeči tchýně s tchánem, že jak je manžel chudinka strašně udřený. Ach jo.
Odpovědět
@petraxname Přeji pevné nervy:)
Odpovědět
40 kg pytel by mne tahat nenechal, ale jinak jsem byla u všech prací, které se dělaly
Odpovědět
Děkuji všem za zkušenosti, názory a podporu. Ono to nějak dopadne. Snad už si všiml, že i já jsem zničená. Budu průběžně dávat zprávy :-) A co se týče tchánovců - tchýně zdí jak rozenej zedník, zato tchán chodí a jen po nás přeměřuje vodováhou a remcá ]-(
Odpovědět
@kajalka Tyjo hlavně se neoddělat. Já teda tvárnice netahám, 30kg nad hlavu prostě neunesu a hlavně to po mě nikdo nechce. Pořídili jsme rudl na to převážení cementru apod. a zvedák na zvedání nákladu do patra. Čeho jsme se naposledy účastnila bylo betonování stropu (dělali jsme to ve dvou) a ve 30 stupních to nebylo nic moc.......Dělá(me) to spíš po víkendech, nebo si manžel vezme dovolenou. Děláme to od března (základy+1 měsíce vytvrdnutí), teď máme hotovej strop. Ale nikam se už neženem protože víme, že letos skončíme střechou a pokračovat budem na jaře. Takže počítám, že v září, říjnu se bude dělat střecha........Tak hodně zdaru.
Odpovědět
také netahám těžké věci, ale jak jde o uklízení, zametání, natírání čehokoliv, sekání trávy apod., je to moje :-) Vymetám pavučiny, teď vymývám dlažbu od spárovačky, natírám futra, trubky od topení, vařím, nosím pívo, ale hlavně tvořím tolik potřebnou psychickou podporu, zajišťuji třeba truhláře, objednávky, sháním cokoliv, co potřebujeme koupit a žádám nejnižší cenu, a holky, v tom jsem fakt dobrá :-D Ale když bylo zapotřebí pořádně zabrat, jako odtahat krabice s dlažbou, vytáhnout vatu na půdu a tak, tak to sice občas bolí, ale nebojím se toho :-)
Odpovědět
@kajalka No, jestli je to s tchanovcami tak jak je - neokoukal manzel trochu tento model od rodicu a mysli si, ze jsi take schopna delet nektere tezke prace? Urcite makat jo, ale ty tezke pytle...?
Odpovědět
Článek se načítá
Ahoj holky, připojuji se do této diskuse stavbou "postižených" žen, matek a přítelkyň. My s manželem stavíme už druhý dům. Ten první dům byl bungalov a stavěli jsme ho asi 9 měsíců. Veškeré papírování kolem domu bylo samozřejmě na mě. Dům nám stavěla parta zedníků, ale manžel byl také velmi nápomocen. Materiál jsme si zajišťovali sami, tak jsem musela pořád všechno počítat-kolik kůbíků betonu, kolik cihel ....... Jinak samozřejmě jsem pomáhala na stavbě - dělat pořádek, něco přenášet, podržet ..... Strašně jsem se těšila, až budu vybírat obklady, kuchyň atd. A když to přišlo, tak jsem byla tak vyšťavená, že mi to bylo celkem jedno. Oba dva jsem se dost nadřeli a stálo nás to spoustu nervů a hádek. Manžel to několikrát chtěl prodat.......Další rok jsme stavěli plot 150 metrů pletivového s podezdívkou a přední část vyzděná s bránou a brankou. Pletivový plot jsme dělali sami, já jsem stála u míchačky, tahala pytle s cementem, pomáhala dělat bednění, dokonce jsem bagrovala s malým bagříkem. Pak přišla na řadu zahrada cca 2000m2. Kolem jsme vysadili tůje - už ani nevím kolik jich bylo, ale hodně. No prostě člověk musí dělat VŠECHNO. Dům jsme minulý rok v lednu prodali, nastěhovali se do nájemního bytu, v květnu jsme koupili pozemek č.2, který je poloviční než ten první - cca 1000m2. V létě jsme vyřizovali papíry kolem stavby a na podzim začli stavět. Zakladovou desku jsme stihli v listopadu. Téměř všechno, kromě bednění jsme si dělali sami. S přípravou pomáhali už i děti dcera 15 a syn 10-o tom armování se jim určitě i zdálo. Přes zimu jsme si trochu odpočinuli. Na jaře jsme sehnali zedníky, kteří nám měli stavět hrubou stavbu. Po třech řadách cihel jsme je museli vyhodit, byli strašní. V noci jsme kvůli nim ani nespala. Pak jsme našli další a ti už nám to dostavěli. Spostu věcí děláme sami, jsme na stavbě denně. Včera nám začali dělat omítky, ale stejně tam jezdíme a všechno si hlídáme, tím, že stavíme už druhý dům, tak to všechno víc řešíme. Opět už se těším, až budu vybírat kachle a kuchyň ....... Historie se skrátka opakuje. x-) x-) x-)
Odpovědět
@iva13p stavět druhý dům - to by mě zabilo :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@petraxname Taky si to nedovedu představit, ale kolega mi říkal, že máš postavit 3. První většinou nedopadne podle představ, na druhém ty techniky dopiluješ a ten třetí je ten vychytaný, co ti bude vyhovovat :-). Kamarádka si postavila vysněný dům, hrozně ho chtěli a po roce bydlení začala říkat, že si dovede představit, že by postavila jiný a přestěhovala se, už by plno věcí změnila. Já v téhle fázi rozhodně nejsem :-). Je pravda, že budeme mít druhý dům a máme individuální projekt, kde jsme přesně věděli, co nechceme, už poučení z toho prvního. První dům jsme ale koupili starší a hooodně dlouho opravovali.
Odpovědět
@petraxname Věř mi, že by tě to nezabilo. Změna je život.
Odpovědět
Profilova fotka
@yess99 @iva13p Člověk ani sám netuší co vydrží :-) Je fakt, že stavět nebo rekonstruovat barák je zkouška vztahu.... Do dalšího baráku už nejdu, nechci ztratit zbytek nervů a taky čas, který můžu věnovat dětem... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@kajalka Ahoj, teda, to tě docela lituju...Po mě manžel nechtěl nikdy žádný těžký práce, teď je nebude chtít už vůbec, čekám mimčo. Budeme rekonstruovat starý dům po babičce, sama jsem zvědavá co tam budu dělat já...Jinak moje starost u rekonstrukce bytu, která proběhla letos na jaře, byly finance - vyřizování úvěru, evidence faktur atd. A pak jsem taky říkala co jak chci. A samozřejmě podpora v podobě čerstvého jídla a klidu doma, když s prací skončil. Myslím, že vyloženě chlapské práce bys dělat neměla, taky po něm asi nechceš aby dělal určité ženské práce ne?
Odpovědět
Profilova fotka
@sarkar To ale stejně není totéž, žádnej chlap si ještě z mytí nádobí nebo žehlení kýlu neuhnal :-D Jinak souhlas :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@romcovaklarka To ne...Jen mě napadlo, že by třeba večer až skončí na stavbě měla ještě říct - tak a teď jdi ještě vyžehlit tu haldu prádla, já jdu mezitím vařit večeři. Oba dva mají své povinnosti.
Odpovědět
Tak hlásím posun dobrým směrem. Muž tam po práci odchází, pomáhá mu jeho bratr a někdy rodiče, já pracuju doma. A bez řečí :-) Mluvila jsem o tom i s jednou kolegyňkou z práce, říkala, že i když se tam servu, stejně to nikdo neocení a když odpadnu, budou mi to vyčítat a má recht. Zmordovala jsem si rameno, mám ho zalepený a relativně v klidu a je to lepší, nicméně tchán měl připomínky. Moc jste mi pomohly, jinak bych teď makala jak barevná a myslela si, že je to ok.
Odpovědět
Po mně by manžel těžké práce nechtěl. Snažím se mu pomáhat, ale on je chlap gentleman. :-)
Odpovědět
když jsme koupili první domek, tak jsem tam dělala všechno, chtěli jsme ho komplet zrenovovat, tak jsem tam byla s manželem, tehdy ještě přítelem každej den a pomáhali mi i naši a občas můj brácha nebo ségra, obouchávala jsem tam kachličky, obklady, rozbijeli kotle, bourala příčky, sádrovala, malovala, vozila cihli, prostě všechno , ráno jsem dělala snídaně, vozila obědy, kromě pokládání podlahy, to nám dělali obkladači , taky nám dělali vodu a elektriku, ale dělala jsem všechny práce co byli potřeba. večer kolem osmé, deváté jsem přijela domů, dala jsem chlapům najíst, a navařila jsem na druhý den, skončila jsem vždycky kolem jedné ráno a hůrá druhý den v pět zase, za 5 měsíců jsme se po kompletní rekonstrukci nastěhovali, a další rok jsme dělali fasádu, to jsem u toho nebyla jela jsem na dovolenou se ségrou a at si to chlapy udělají sami. ;-) no a když jsme dělali druhý dům, tak ten musel být na klíč, stejně by jsme ho na klíč stavěli, ale bylo to i podle nařízení stavebnáku, chodila jsem akorát vybírát obklady, podlahy, za architektem,a ladila jsem detaili, dělala jsem zahradu a vše okolo domu. chodili jsme s manželem jenom kontrolovat lidi. je samozřejmě snaší to nechat udělat jiné lidi, ale měla jsem u toho větší nervy než když jsme si to dělali sami, protože je člověk musel pořád kontrolovat a zahrada byla ještě horší, ale to bylo možná tím že jsem tam byla každej den a viděla jsem všechno co dělají a nedělají a hlavně jsem dělala práci stavebního dozoru protože tam nechodil a měl a pak si přišel po měsící a chtěl rozhodovat, tak to určitě, :-p letěl jak namydlenej blesk, protože takový arogantní chování nestrpím.
Odpovědět
Profilova fotka
tak já jsem se snažila pomáhat, ale co bylo moc težko tak mi manžel tahat nenechal, spíše jsem takový pohůnek-přines, podej, podrž :-) hlavně jsem na stavbě uklízela, ale když toho bylo moc tak manžel pomáhal, plné kyble sutě mě taky tahat nenechal, hlavně jsem zametala a vařila :-) I kdyby mě nutil tak bych nic těžkého nenosila, zdraví máme jen jedno a je třeba si ho vážit, takže pokud je toho na tebe už moc tak zavčasu si dej oddych nebo padneš. A já třeba nešla na stavbu dříve pokud jsem neměla doma uklízeno...vrácet se utahana ze stavby do bince by nebylo nic pro mě :-) Já si to takhle nastavila od začátku... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@kajalka taky přidám svůj příspěvek :-) my začali stavět před rokem..já vše plánuju a vymýšlím, manžel to jen vždy schválí nebo neschválí...vyřizuju veškeré telefonáty, platim faktury...na stavbu určitě jezdíme buď my dva, nebo ještě se skoro-švagrem...občas jede i sám, když je potřeba něco udělat a já jsem v práci, nebo mi není dobře...ale sám tam manžel jezdí opravdu nerad, protože mu jde práce pomaleji od ruky a je mu tam smutno :-D já se snažim pomáhat se vším, stavěla jsem zdi, kopala jsem podlahy, zkoušela omítat, štukovat...prostě bych si ráda každou práci aspoň vyzkoušela...ale i protože jsem drobek, tak netahám nic těžkého! když je potřeba odvážet kolečka se sutí nebo hlínou, tak si je naložím jen do půlky a i tak jsem pak sedřená jak blázen...takže si ani neumim představit, že tys tahala 40 kilové pytle :-( takže shrnutí je, že chápu, že tě chce mít manžel u sebe, když je na stavbě, že chce stavět s tebou, ale proboha vždyť se dá pomáhat i způsobem mnohem vhodnějším pro ženskou ;-) držím palec, ať se ti daří ho přimět k rozumu a brzy dostavíte a máš tu dřinu za sebou ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
nam nastesti stavi firma, takze ja nedelam nic - obcas se tam zajedu mrknout a vybiram veci , co ubudou potreba. Kdyz jsme ale predtim rekonstruovali stary dum, tak jsem treba sundavala obkladacky a uklizela. rozhodne bych nic netahala, nepodavala cihly atd. On toho jsou chlapi nebo pomocnej zednik, kazdej druhej mladoch potrebuje brigadu a penize, ne?
Odpovědět
Holky, já obdivuji, že sháníte a komunikujete s dodavateli a děláte tyhle představební práce. Já se v tom totiž neorinetuji. A vůbec bych nedala do kupy, že je napřed potřeba nějaká kantka, na to izolace, na to to a ono, kolik je potřeba betonu, štěrku a apod. Umím si to představit, až se budou dělat okna, obklady a pod...Pod tím už si něco představit umím:-)
Odpovědět
Profilova fotka
@jancip u nás jsme to měli rozdělené, manžel zajištoval to technické a já třeba poptávala okna, vybírám spotřebiče a tak...to je totiž manželovi uplně jedno co si vyberu :)
Odpovědět
Tak zjišťuju, jak jsem si zavařila. Dneska proběhla pěkná hádka, muž chtěl, abych s ním jela pro cement a zas to přeskládávala (necelá tuna po 25 kg), tak jsem odmítla, že nic těžkýho tahat nebudu a hlavně, že musím dělat seminárku. No, scénka pěkná. Že ho v tom nechávám samotnýho, že se jen válím (má recht, píšu práci na posteli na notebooku) a nic nedělám. ]-( Ach jo, docela se mě tím dotknul. Od doby, co jsem začla stávkovat s taháním těžkých věcí (cihly nepočítám) a věnovat se učení, máme doma docela pěkný dusno. Taky jsem začla být šíleně utahaná, protože jsme se do toho ještě stěhovali a spala jsem kolem 5 až 6h denně, a to je na mě fakt málo. Tak se snažím sbírat síly, teď o víkendu budem betonovat věnec. Asi nemůže pochopit, že jsem ženská a nevydržím toho tolik, co on. Hlavně, abych to vydržela psychicky...
Odpovědět
@kajalka šetři se, já jsem taky dělala všechno- tahala tvárnice, pytle atd... až mi spadla děloha...ani jsem se Dr.nepřiznala, že makám na stavbě a tvrdila jsem, že to mám z tahání dítka. :-) Cvičím a posiluju, aby se mi vrátila, ale plastika mi pořád hrozí.. A neboj . Za rok už se budeš těšit v domečku. :-)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?