Z paneláku do domku - bojíte se v noci?

Možná se někdo zasměje, ale poslední dobou mě po nocích straší představa, že v noci vstanu, půjdu se do kuchyně napít a někdo bude stát za oknem... Celý život žiju v paneláku, 4. patro a výše, tyhle představy mě fakt nemusely děsit :-). Znáte ty horory, jak oběť cítí pohled v zátylku, stočí rychle hlavu a zahlídne jen mizící stín... :-D Když jsme s rodinou na chatě, v žádném případě bych nezůstala přes noc sama s dítětem, přestože jsou kolem sousedi. Teď budeme žít bez bezprostředních sousedů, jednu část pozemku lemuje les... hele, na férovku začínám mít strach. Jak jste se s tím vyrovnali vy?
Odpovědět
hele klid, ja jsem do 16ti let i v panelaku v patem patre pome chodila zady kolem zdi, aby me nikdo neprepadl :-D v domku to u me bude teprve prdel :-D
Odpovědět
@maskacka musim říct, že jsi mě diskusí celkem pobavila, ale asi máš pravdu. Já celý život v paneláku žiju, takže pro mě to určitě taky bude veliká změna. Strašpitel jsem taky, takže koukat večer na horor bych fakt nedala :-D. Abych ale upřímně řekla, tak si nemyslim, že bych viděla rozdíl v bezpečí v bytě nebo v domku, naopak si myslim, že ten je asi lepší. U nás se po sídlišti potuluje kde kdo. V domku chceme mít ty venkovní žaluzie pro větší bezpečí, ale i uvažujeme o alarmu napojeným na BS, tak uvidíme. Pevné nervy! ;-)
Odpovědět
jo tak ja bez alarmu napojeneho na BS do domku nejde ani omylem :-D :-D :-D ale co vim tka kamoska bydli taky u lesa, vedle sebe maji domky, ale obcas v noci kdyz je samam doma kontroluje skrine a pod postelama :- D ale oni teda maji vsude mega obrovska okna, fuj
Odpovědět
no, my máme v paneláku Kelišovou a její partu. Bez povšimnutí si tu ani neuprdnu, babizny ohlídají mě i mé blízké... Máme byt v bezpečném místě, dokonce tady ještě nikoho nevykradli, ani z parkoviště se nic neztratilo. Kupodivu. Psa už nechci, máme malou domácí popelnici, až umře, nehodlám navázat. Teď nedávno jsem zase viděla thriller Červený drak, kdysi jsem to jako puboška četla a od té doby se nemůžu zbavit myšlenky na vrahy, kteří vyvraždí celou rodinu v jejich vlastním domě. Tím jsem fakt nechtěla postrašit dosud klidné chalupáře. Jsem psychouš, možná by to spravila psycholožka, co? :-D
Odpovědět
Profilova fotka
noooo, to jsem taky zvedava....i kdyz ted jsme v byte v prizemi ( ale zase jsme hlidanny kamerama), ale v baraku se asi bat budu
Odpovědět
@maskacka presne to se mi stalo loni.....bylo to pozde vecer, ja sama doma a pes spal v predsini..... zazitek na celej zivot =-) :-N ted uz radsi ven nekoukam :-D
Odpovědět
já čekala, že mě spíš uklidníte, že je to blbost, a že si zvyknu :-N
Odpovědět
Profilova fotka
@maskacka já bydlela v baráku celý život a doted jsem se za 22 let nepřestala bát za tmy koukat do okna :-N
Odpovědět
tak já to mám naopak, celý život v domě, ale můj přítel žil v paneláku v pátem patře a když jsem jela k němu, musel mi chodit na zastávku naproti, jak jsem se bála :-) ještě, že teď bydlíme v domečku..
Odpovědět
Profilova fotka
Když já spala zpočátku na chalupě na konci vesnice sama, měla jsem u postele zbraň, baterku a mobil a půl noci jsem nemohla usnout:-D . Časem to ale už bylo v pohodě, neboť se samozřejmě nic nedělo, nikdo se k nám nedobýval a nikdo mě nezavraždil :-D . Pak jsem tam bývala kolikrát sama i s malými dětmi a v pohodě jsem si zvykla. Samozřejmě jsem vždy před setměním zamkla a ve tmě už ven nechodila... (bylo třeba udělat včas zásoby do krbu :-D ) Člověk si zvykne !
Odpovědět
@maskacka hele, zvyknes si, ja uz bydlim ctvrtym rokem a teprve letos mame plot a zamykatelnou branku. a pohoda ;-) zvykla sem si ja, zvyknes si i ty ;-) akorat ted se fakt v noci z okna primo do tmy nedivam :-D
Odpovědět
přes den je to fajn představa, domek, zahrada, kafe na terase. Ale když jdu v noci čůrat, říkám si, jak je to fajn, že mám WC pod nosem, okna 15 m nad zemí, pod okny osvětlenou ulici. jj, zvyknu si, co mi zbývá. Aspoň vím, že nejsem sama :-)
Odpovědět
Článek se načítá
@maskacka ja som byvala v dome 20 rokov a vobec som sa nebala, teraz sme 5 rokov v byte a bojim sa jak toto a to aj cez den ak mi niekto prebehne popod dvere hned sa zlaknem a v noci je to to samo. Asi si musim zvyknut :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Taky jsem panelákové dítě,ale klidně si dám sama čaj večer na terásce. V loni v srpnu mezi 1-2hod. noční padaly meteority,tak jsem zhasla všechny světla,aby bylo dobře vidět sedla si do prostřed zahrady a užívala jsem si ten klid x-) .Samozřejmě že jsem byla vzhůru jen já. Zbytek baráku i se psem spal.
Odpovědět
Profilova fotka
My se nastěhovali před pěti lety do řadovky a měla jsem spíš než strach, divnej pocit z ticha. Z paneláku je člověk zvyklej na permanentní zvuky, jako je jedoucí výtah, splachující soused a jiný šumy. U nás v satelitu za vsí v první etapě výstavby skoro nebyly žádný baráky a všude jenom ticho - sem tak křičící bažant... Taky mi dost vadilo a dodnes teda vadí, když mám jít v noci z přízemí po schodech a zhasnout pod sebou světlo - to mám neustále pocit, že na mě někdo ze spoda po schodech z tý tmy vyskočí:-)
Odpovědět
Profilova fotka
I já jsem panelákový dítě, ale už dva roky bydlíme u segry na baráku, kde bydlela babička. Ještě z dětství si pamatuju paniku když se mi chtělo v noci na záchod. Každou místností kterou jsme prošla a že jich je 5, jsem rosvítila světlo, a spátky do postele jsem běžela sprintem!!! Ze začátku, když jsme se nastěhovali k segře, tak jsem si zaky rozsvěcela, ale teď to zvládám poslepu a bez divného pocitu. Jeden příběh který dostal i mého muže, spíme v pokoji a vedle je obývák, jedné noci, nás vzbudil šramot a kroky, no byli jsme posr...ní oba dva... ale manža ze sebe udělal hrdinu a šel tam, no segře zrhnul leguán.... ještě teď mě polívá horko, když si vzpomenu na ty zvuky :-S Jinak si myslím, že si zvykneš a budeš si užívat tu pohodu a klídeček ;-)
Odpovědět
právě si zapálil soused pod náma na hajzlíku. To už radši ty děsivé představy ]-(
Odpovědět
... já vyrůstala v domě, pak jsem se manžou přestěhovala do paneláku, kde jsem byla v naprostým klídku ( bezpečnostní dveře a 4. patro, bez balkonu ) , ale čeká nás v brzké době stěhování do domečku, kde se asi bát budu ... takže máme na oknech, dveřích bezpečnostní folii a zabezpečovačku :-D ... víc se asi udělat nedá ... snad si zvyknu :-N
Odpovědět
Profilova fotka
holky neblaznete, vzdyt se tady desite navzajem :-) ja ziju v dome cely zivot, nekdy me taky napadaj pritroubly myslenky z hororu a podobnejch, ale vsak probuh clovek se muze zamknout, pustit si radio nebo tv, aby nebylo ticho nebo si treba poridit toho hlidaciho psa 8-) hlavne si nerikat co by, kdyby ]-(
Odpovědět
Holky nebojte se,zvyknete si a za čas se budete smát dnešním obavám.
Odpovědět
já jo a půl roku jsem dojížděla spát ke kamarádce (5 km), pokud byl přítel na noční ;-)
Odpovědět
@maskacka to zmizí, ale chce to čas, poznáš zvuky v domě apod. ale fakt mi to trvalo alespoň půl roku, kdy jsem opravdu pokaždé na noc odjížděla, my neměli sousedy, venku světla apod. a celý život předtím jsem žila v pátém patře v paneláku. Je to normální. neboj!!
Odpovědět
Profilova fotka
@maskacka Taky jsem šla z paneláku do RD a když jsem tam spala prvně sama (je to dvougenerační dům, takže spát tam úplně sama není tak úplně "snadné" :-) ), tož to jsem byla taky strachy celá podělaná. Ale máme sousedy s táááákhle velkýma čoklama a ty hlídají celou ulici :-D Myslím, že si zvykneš, brzo ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
jsem z panelaku,... kazdou noc se mi zdaji nocni mury,.. nekdo me vrazdi,.. nekdo mi stoji u postele, nemuzu kricet atd.... na wc chodim hodne rychle :-D manzel nikde jinde nespi,.. kdyz jde na nejakou party, tak se vraci,.. i treba ve 3 rano,.. ja mam rozsviceno,... a v polospanku na nej cekam.... do baracku se tesim moc,.. ale strasne se bojim! takze proto budou v celem dome v prizemi automaticke predokeni rolety, samozamykaci dvere a schody celou noc podsvetleny ledkama,...jo a dum musel byt patrovy, aby loznice byla nahore,... tak jsem na to zvedava, jak se budu bat :-p premyslime i o alarmu,.. ale asi bych se posr... kdyby to v noci zaclo houkat :-D :-D :-D
Odpovědět
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela,celý život žiji v baráčku a nenapadlo mě se bát..Je fakt že když jsme se stěhovali,tak mě celkem trvalo než jsem si zvykla na jiné zvuky :-) ..Z jedné strany máme jen louky a les,ale strach jsem nikdy neměla,ted jsem dočetla vaši diskusi a nevím nevím jestli se nezačnu bát..jsem zrovna sama doma a ani nevím jestli mám zamknuto :-( (nebylo by to poprvé co bysme spali nezamčení)..Máme psa tak ten by nás snad ochránil :-.
Odpovědět
@hhranolka Ty brďo, tak ty jsi teda případ :-N Takhle se bát, tak asi začnu chlastat :-D To bych teda nepřežila. Jsem taky z paneláku, pak jsme bydleli v takovém sklepním bytě a jednou nám někdo večer zabouchal na okno - ožralí kámoši přišli přes zahrady na návštěvu. To jsem se málem podělala. Teď teda jsme v RD kde je jeden barák na druhým a naproti čtyřbytovky, tak je to pohoda, jdeme do paneláku, taky pohoda.. ale vyděsili jste mě :-N Asi teda budem hoooodně rozvažovat umístění domku, ono samota je sice fajn, ale je fakt, že když už něco, tak jsi asi v háji. To by mě ani nenapadlo, až teďka.. Tak přeju všem ať se přestanete bát a jste v pohodě ;-) k těm poplašňákům, strejc si to pořídil a kolikrát u nich byli policajti zbytečně, protože přes to přelezl pavouk nebo prolítla moucha a spustilo to. Asi to půjde nějak nastavit na ciltivosti, ale nevím, jestli to tím neztratí smysl.. každopádně by mě to děsilo i tak, to pak musí mít člověk nervy jak na drátku... A pak taky to reaguje i na zvuky, takže se nahoře můžeš projít na záchod a dole ti to může spustit.. ale nerozumím tomu, určitě toho je mrak a dá se to nějak nastavit. Pamatuju si jak jsme byli vyděšený, kdy nám takhle párkrát v noci spustil dětskej monitor dechu, protože se malá kousek překulila a letělo to do skříně.
Odpovědět
Ahoj holky, dobrý téma. Taky jsem vyrůstala v paneláku a teď třetím rokem bydlím na vesnici v bungalovu. První dny jsem sama doma odmítala zůstat a klidně jsem s manželem vstávála ve 4 hod. ráno, když jel do práce a jela do města k rodičům. Pak jsem si dlooouho zvykala, ale pomoho mi zatáhnout žaluzie a pustit si muziku nebo film a nemyslet na to. Jsme u silnice v řadě domů, první nastěhovaní, až teď, po těch třech letech se to tu začíná zabydlovat, taky ještě nemáme plot, takže mi fakt trvalo než jsem si na ten prostor zvykla. Hlavně večer při venčení psa mi vadilo nejvíc jít po silnici, kde nejsou baráky, jen louky, pole a tma jak v ... Ve městě mězi paneláky a světly (tady svítí každý třetí) jsem se cítila víc jistější, ale jak říkám, časem si člověk zvykne a teď. když tu začínám mít známé a nové kamarádky, tak mi to už tak moc zase nevadí. Zloději se dostanou když chtějí všude, přes alalrm i branku. Nás před pár lety v paneláku vyloupili v pravé poledne, to si jen naši odskočili na hodinu z domu...Člověk si to prstě nesmí tak připouštět, zase ve měste na sídlišti bych vživotě neviděla srnky, lišky, netoopýry, krásnou přírodu a ten klid..k nezaplacení. Ale abych to uzavřela, jsem posera a úplně vaše obavy chápu, znám to na vlastní kůži, tak buďte statečné :-)
Odpovědět
PS: pro pobavení, jednou nás málem o půlnoci navštívil zloděj. Vzbudily nás divný zvuky, někdo chodil kolem baráku, manžel se chtěl jít podívat, já mu to zakazovala, byli jsme strachy bez sebe a víte kdo to byl? Žádnej zloděj, ale kuna!!!! Dala nám teda zabrat, dělá rambajz jak dospělej člověk, ale naštěstí sama na jeře odešla "na lepší" :-D
Odpovědět
Bydlela jsem v paneláku 27 let (6.patro, absolutní soukromí, nebylo to sídliště, kde by bylo vidět z protějších paneláků), pak stěhování do domku. Mám dost bujnou fantazii, taky mě napadaly nejrůznější věci, ale upřímně, nějak jsem na takový věci najednou v domku neměla čas a zvykla si velice rychle. Na hororoy sama doma nekoukám, mám dva velký psy a ani nevím jak, zvykla jsem si tak rychle, že už mě to opravdu netrápí. Podle mě je důležitý si to hlavně nepřipouštět, protože bujná fantazie umí divy a dokáže tě pak vyděsit k smrti i ježek, či jiný zvíře (a že jich u domu je!!) a akorát tak vystresuješ sama sebe a to úplně zbytečně. Proč si to lepší bydlení pryč s paneláku tajk kazit ;-).
Odpovědět
:-D jo a co máte furt s tím koukáním z okna do tmy??? Já sama doma jakmile se začne smrákat, tak žaluzie/rolety hned zatáhnu, přece jen co kdyby náhodou nějaký čumil šel kolem, ruplo mu v bedně a nikdo nemusí vědět, že jsem tam sama (plus dvě velký psí hovádka).
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?