Pokládka podlahového EPS 150

Profilova fotka
Dobry den. Mam nalepenou protiradonovku a ceka me pokladka celkem 160mm EPS 150. konkretne 60 a 100mm. Zednici co mi to budou pokladat ho chteji podmazavat lepidlem, aby tim vyresili pripadne nerovnosti. No a ja mam obavy co bude delat vlhkost z lepidla pod deskama. Dale jestli mohou byt desky prilepeny na pevno. Jeden pan z firmy na liti anhydritu mi rikal, ze desky musi byt "plovouci" aby se prizpusobily zatizeni pri liti podlahy. Dekuji za rady a informace.
Odpovědět
Profilova fotka
co by vlhkost dělala? odejde spárami. plovoucí desky? to je snad vtip, ne? "plovat" má ten anhydrit. zedníky bych nechal, pána od podlah bych vyměnil...
Odpovědět
Taky jsme dávali eps 150 5cm a 8cm. U nás to ani nevyrovnali pred pokladkou. Já z toho trošku nespím, zakladovku jsme měli šílenou a místy i 2cm nerovnosti a prostě se na to jen polystyren položil a pískem se vysypali odpady. A hotovo. Mám strach že si to sedne. Na druhou stranu tři zedníci podotýkám že jsou vážně šikovný a nikdy jsem je neviděla něco odflaknout a všichni jsou i po letech s domy od nich spokojeni tak mi tvrdí že nikdy nerovnosti na desce neresi. Ze beton budeme mít 7cm a nikdy se nesetkali s tím že by to začalo nějak sedat praskat apod a potvrdili mi to i lidi co v těch domech léta bydlí.. Tak nevím mám z toho strach ale zase vím že by si to na triko nevzal,zakládá si na své povesti
Odpovědět
Zedníky nechte a važte si jich, mají pravdu, člověk od podlah je mimo, toho bych hnal. Výňatek z Isoveru: "aby bylo zabráněno sedání podlahy, desky izolantu je třeba pokládat tak (např. do lepidla, cementového mléka apod.), aby bylo zajištění celoplošné působení tlaku na izolaci."
Odpovědět
Profilova fotka
Diky za info. Pan od podlah byla firma Anhy podlahy. Oslovim tedy jinou
Odpovědět
Určitě lepit - deska musí sedět celou plochou. Při nelepení by seděla bodově a dosedla by později, což by mělo za následek pokles podlahové plochy. Druhou vrstvu však k první však nelepit tmelem, nýbrž pěnou! Ještě bych každou desku z té druhé vrstvy po přilepení zatížil - některé desky mohou být prohnuté a i když odstraníte nerovnosti v první vrstvě, budete je mít ve druhé. Bacha ještě na rozvody ele a vody v izolaci - vypěnit, nedosypávat, a spíš je vést dále od kraje než u kraje zdiva. Důvod je ten, abyste druhou vrstvu izolace posadili na pevný podklad a jedna strana izolační desky nebyla na něčem měkčím než EPS 150 S - mělo by to opět za následek případny pokles či prasknutí podlahy na kraji podlahové plochy.
Odpovědět
@lukoid můžu se zeptat? Když už ta podlaha sedne co se vlastně může stát? Začnou odstavat podlahove listy,dají se prelepit.. co se může stát třeba dalšího a neopravitelneho?
Odpovědět
@neonkarybka Nesedne rovnoměrně, ale třeba jen lokálně pod tíhou skříně, postele atd. Hrozí, že ten pokles našponuje třeba rozvody podlahového topení a na průser je zaděláno.
Odpovědět
Pokládal jsem křížem 2x 60 mm. Deska křivá, rozdíl i 2 cm + hydroizolace. Nerovnosti jsem nijak neřešil, jen ty velké, kdy se deska EPS houpala, tak jsem řezal, brousil. Rozvody jsem zaléval liaporem s cementovým mlékem. Mám v domě průměr 5 cm anhydritu, 92 m2 tak je to při vylití cca 12 tun, takže už při vylití si ten anhydrit sám dotvaruje EPS. Musel jsem udělat bednění pro podlahový konvektor, tam je krásně vidět jak si ten anhydrit to EPS domáčknul. Původně jsem chtěl taky lepit první vrstvu, ale ještě že jsem to nedělal, vyhozené peníze a čas.
Odpovědět
A ještě doporučuji 3 den po vylití seškrábnout škraloup, rychleji to vysychá. Teď je teda extra dobré počasí na anhydrit. Já mám po 6 týdnech od vylití vlhkost v podlaze 0,3 až 1.
Odpovědět
@specnaz84 Plošně si to rozhodně nedomáčkne, lokálně možná při určitých okolnostech. Nemůžeš to navíc posuzovat po pár týdnech, vyčkej rok až dva a uvidíš, jak se to chová. Jednoznačně tak moc peněz ani času navíc to není, tzn. lepit.
Odpovědět
@lukoid Máš reálné zkušenosti nebo kopíruješ info z netu?
Odpovědět
@specnaz84 Mám reálné zkušenosti, jinak bych před nelepením tak nevaroval. Řečí, jak to ta betonová vrstva ihned dotvaruje, protože je to váha jako kráva, jsem slýchával také dost. Realita jiná. O kolik se to prodraží? 5000 Kč?
Odpovědět
Článek se načítá
Nazdar. Mám čerstvou zkušenost. Celkem 4 vrstvy 5+6+4+5. První vrstvu jsem pokládal do řídkého cementu. Je to levnější jak lepidlo a jde to rychle. Desky perfektně sedí v celé ploše. Cement prostě naliješ, rozetřeš a bouchneš polyš, popřípadě někde zatížíš. Vhkost se spotřebuje na hydrataci cementu. Ostatní vrstvy jsem lepil montážní pěnou a postupně zatěžoval cihlami. Výsledek je opravdu dobrý, práce hrozná! Největší dřina je to přenášení cihel
Odpovědět
na celkem asi 190 m2 padlo 15 pytlů cementu
Odpovědět
@lukoid OK. Ještě dodatek, já nepsal nic o plošném sednutí a psal jsem o řezání a broušení při už větších nerovnostech.
Odpovědět
@specnaz84 Psal jsi, že v jednom místě jsi zpozoroval, jak si ten polyš ten anhydrit dotvaroval a domáčknul. Já oponoval, že nemůžeš předpokládat, že se tak stane všude stejně, tj. že deska si nesedne na všechny nerovnosti stejně - a to je právě to, co pak dělá problém, že ti to někde lokálně praskne či klesne.
Odpovědět
@lukoid Ano, sednul si v místě napojení hydroizolací. To je prostě fyzika. I když má EPS udávanou stlačitelnost 2%, plošnou, tak prostě 12 tun na 92 m2, je 130 kg/m2, tak si to prostě sedne. Já nepíšu, že jsem tam nechával 1 cm mezery, ale určitě nebudu řešit 5 mm lokální nerovnosti, což je např. napojení hydroizolace. A co jsem psal nerovnost desky tak ty 2 cm byly ale rozloženy do větší plochy, byl to takový lavor.
Odpovědět
Může se na dosypání vodovodu použít třeba písek? Je to špatné?
Odpovědět
Profilova fotka
@specnaz84 Polystyren jsem dořezával rozžhaveným drátem v místech, kde se houpal. Tedy především na pásu překrytí hydroizolace asi centimetrový zoubek. Dokonce jsem to raději podřízl víc, aby to sedělo na rovnoplochách mimo překrytí. Kde se základ hodně zvedal, seřezávali jsme celoplošně z tloušťky 10 cm až na 9 cm tak, aby výsledná betonová podlaha byla všude stejně tlustá 5 - 6 cm. Změřená výsledná tuhost na obrázku. Průhyb 0,035 milimetru pod stojící osobou 80 kg. Lavor o průměru až 3 metry. Podlaha vydržela i vyskládání sádrokartonů s plošným zatížením 900 kg/m2. Ne, že bych ji takto chtěl zkoušet, ale ve fofru vyskládání přivezeného materiálu jsem si riziko neuvědomil. Podlahový polystyren díky vysoké tuhosti a dobrému položení převzal většinu zátěže. Další testy v podobě letního slunce výkonem cca 700 W/m2 a topení vodou výkonem až 240W/m2 svědčí o kvalitě použitého vláknobetonu. Prostě mohu s klidným svědomím doporučit.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?