Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Rekonstrukce starého domu

Výměna kotle na biomasu (kotlíkové dotace)

Profilova fotka
Zdravím vás všechny a prosím o radu. Potřebuji vyměnit starý kotel na dřevo 2.emisní třídy za nový s využitím kotlíkových dotací (dům seniora). Dosud se topí v kotli na dřevo, bohužel je asi předimenzovaný, má velkou spotřebu. Navíc nebude vyhovovat legislativě. Vzhledem k tomu, že zásoby naštípaného dřeva ještě jsou celkem velké, není zde možnost plynu a do tepelného čerpadla nechceme jít, zbývá možnost opět koupit kotel na dřevo, případně peletky (nevím, jestli se to dá z důchodu cenově utáhnout) nebo kombinaci. Dům je velký, určitě bude mít kolem 300m2 užitné plochy, možná i více. Nevím , kde začít. Kotlíkové dotace se budou vyhlašovat v září 2023. Nevím, kde sehnat někoho, kdo by přišel do toho domu a po nějakém posouzení velikosti domu, otopné soustavy, komínu a zateplení (není) by navrhl vhodné řešení. Nemáte někdo tip na někoho ze severních Čech - Českolipsko? mám poptávat topenáře nebo jinou profesi? Jaký typ (značku) kotle na biomasu doporučujete? Na co při výběru nezapomenout, podle jakých parametrů hledat? Máte s někým dobré zkušenosti nebo naopak někoho z oboru nedoporučujete? Moc díky
Odpovědět
Tak v prvé řadě.. Plocha domu říkáte +- 300m2, to ale může stačit kotel 15 nebo taky 35kW Je to zateplené? Prý ne, ale šířka zdí? Co okna? Jaký je systém topení? Podlaha nebo radiátory? Kolik radiátorů? Jakých radiátorů? Jaký teplotní spád máte? Máte akumulační nádobu? Takže toto napište a potom se můžem s dalšíma tady najít nějakou cestu výkonu Jinak ze značek je asi nejčastěji Atmos Vím o modelu na jednom domu Atmos +-30 kW k tomu 1500L AN a topení radiátory, klasická nezateplená jak říkám ,,komunistická kostka" řízené tak že se topí do nádrže z kotle a potom do radiátorů je to řízené termostatem v místnost, který podle potřeby zapne čerpadlo druhé které pohání vodu v topení z nádrže Stejně se instalaci AN nevyhnete podle mě je to nutné, aby šlo na dotace něco, ale nevím to jistě, ale většinou se to dělá v kombinaci a je to lepší z hlediska komfortu že stačí když si zatopí ráno, řekněme naloží kotel zapálí nechá nahrát třeba na 80C nádrže a potom podle potřeby klidně odpoledne si jenom zapne čerpadlo a to vytáhne teplou vodu z nádrže a vytopi dům
Odpovědět
Profilova fotka
Dobrý den, bez zateplení, zdi 30cm (možná 40), okna dvojskla, radiátory - 11ks, radiátory staré 25let, deskové, teplotní spád neznám, akumulační nádobu nemáme, vím, že tam je expančka.
Odpovědět
Profilova fotka
@vladimir_sacha viz výše, příští týden tam budu, mohu zjistit přesnější info, ale ne z dokumentace, spíše něco oměřit atd.
Odpovědět
@klara.t Zdravím, nejlepší bude, když si pozvete topenáře na obhlídku domu. Ten by měl mít z praxe dostatečný přehled o tom, jak správně nadimenzovat otopnou soustavu. Duležité je i samozřejmě ho informovat o tom, jaké úpravy v rámci energetické úspory a izolace máte do budoucna v plánu, aby si mohl udělat i představu o tom, jak věci případně zbudovat, aby se daly jednoduše vyměnit nebo upravit. (Ať už se jedná o dispozice nové kotelny, její umístění atd..) Je samozřejmě lepší, když se provede správný výpočet tepelné ztráty budovy a podle toho se zvolí kotel s odpovídajícím výkonem, ale nikdy není dobré jít s výkonem až na dřeň. Je vždy lepší mít o nějaký ten kilowatt navíc a v případě tužší zimy být v klidu. Taky je dobré mít i záložní zdroje tepla byť jen lokální, např krb, krbovky, el. přímotopy nebo radiátory, infrapanely... Prostě pro případ, že by to v nějakém vyjímečném případě kotel nedával a bylo by zapotřebí dotápět (není dobré spolehat se jen na jeden zdroj tepla). Když ale výpočet tepelné ztráty objektu neznáte, je alespoň dobré se podívat na orientační tabulky, např zde: https://www.topitelevne.cz/znacky Je to samozřejmě velice orientační a vásledek by ve Vašem případě mohl činit klidně 90-120W na m2 což by ve výsledku mohlo činit výkon kotle mezi 27-36kW, což je už celkem velký rozdíl ve výkonech a vzhledem k tomu, že máte okna dvojskla tak by to v tom druhém případě bylo dost možná i předimenzované. Každopádně topenář by si s tím měl poradit. Další věc je, že my máme podlahovou plochu domy 280m2, ale je to i včetně sklepa a ten nevytápíme, takže reálně se jedná o podlahovou plochu menší, to je dobré taky vzít v potaz, zda-li chcete vytápět i sklep či ne. Pokud nehodláte mít ze sklepa obytné místnosti (byť do budoucna) je třeba to ve výpočtu zohlednit. Na druhou stranu pokud nemáte zateplený sklep stropu, bude Vám celkem dost tepla odcházet i podlahou (resp, studená podlaha Vám bude ochlazovat vytápěné přízemí). Z toho duvodu, budeme zateplovat strop minerální vatou (sice ne buh vi jaká tlouštka, protože už tak má sklep světlou výšku 185cm), ale pořád lepší, jak drátem do oka. Je zapotřebí na to myslet. Dejme tomu, že tedy znáte potřebný výkon kotle, tak jaké palivo. Zkusím to shrnout velice stručně, i když to není úplně jednoduché a možná to nebude úplně objektivní, protože sám topím dřevem nicméně: 1) Kotel na dřevo resp. dřevoplyn tak v něm můžete spalovat jen dřevo, protože když je kotel správně naplněn a má dostatek suchého dřeva, jeho ucinnost je opravdu vynikající 86-92% (konkrétně ATMOS). Na druhou stranu se dřevem je hafo práce, asi víte, když píšete, že zásoby máte. Nicméně u dřeva je ta výhoda, že má-li člověk možnost ho kde uskladnit, tak je dobré si ho pořidit za výhodnou cenu a mít tak v podstatě zafixovanou cenu energie na roky dopředu. Nevýhodou je, že taky musí proschnout, ale o sušení zase jindy. 2) Pelety jsou oproti dřevu výrazně méně pracné. Prostě přijede kamion/dodávka, vlečka a nasypou/nafoukají Vám pelety do sklepa nebo do patřičné místnosti. Jsou lehké a mají taky dost dobrou účinnost. Ale má to i své nevýhody. Kotel na pelety je dobré mít i se zásobníkem, protože pak doplnujete pelety uplně stejně pravidelně jako dřevo a nějaké pohldí nebo samoobsluha jde tím pádem do kopru, tím ale samozřejmě narostou jednorázově náklady. Další věc je to, že pelety není dobré nakupovat do zásoby, protože se vyrábějí na velmi nízkou realitvní vlhkost a tak dobře sají vzdušnou vlhkost Takže když je vlhký sklep, za pár týdnů navlhnou částečně i pelety (pelety se vyrábějí ze dřeva a dřevo je hygroskopický materiál - sají vzdušnou vlhkost). Co se týče ceny paliva, zdražuje všechno. Porovnávat cenu dřeva a pelet není asi uplně ideální, ale z podstaty věci jsou pelety výrobek, který je v podstatě pro zákazníka koncový, zákazník si už nijak nemuze ovlivnit jeho cenu tím, že si "něco udělá sám". V roce 21 stála tuna pelet cca 8k, o rok později se prodávala až za 16k za tunu. Jak jsem psal výše, pelety si nemuzete nakoupit do zásoby, zdegradovaly by a tak je člověk odsouzený v podstatě na tržní cenu v daný moment. U dřeva si člověk může spoustu věcí zastat sám, i když náklady s tím spojené jsou taky (motorovka, štípačka, sekera, řetezy, maziva a benzín + hromada síly). Nejlépe cenově vychází kladovka, ale ne každý má možnost tu kladovku zpracovat a kde ji i uskladnit. Mužete si dřevo koupit už naštípané nebo surové, tam se nějaká ta koruna taky projeví a nejvíce drahé je dřevo štípané a sypané. Nicméně podlě mě se nelze rozhodovat na základě toho, co je levnější. Je to spíše o tom, co je pro každého výhodnější, pohodlnější a hlavně v jakém životním období se daný spotřebitel nachází. Mě je 33, takže si dřevo řežu a štípu ručně sám, ale až mi nude 50/60+, tak asi už sáhnu po štípaném, za co si ale připlatím. Najít ideální vzorec nebo jendoznačné jo a ne pro dřevo nebo pelety neexistuje. Když tedy máte vyřešený výkon kotle a typ paliva je zde další článek v řetezci a sice komín. Pokud máte komín vyvložkovaný nerezem, pak není co řešit a mužete si vesele přeskořit na další krok. Pokud komín nemáte vyvložkovaný, je zapotřebí sehnat kominíka. Ten posoudí stav komínu a hlavně okolí, a navrhne co je zapotřebí případně upravit. Nám na komín na půdě přiléhaly trámy, která tam být nesmí, takže nás musel ještě před samotným vložkování navštívit tesař a trámy podepřit a odříznout. Taky je zapotřebí si dát pozor na podbití střechy, to také nesmí přiléhat ke komínu, minimálně 2cm mezera, takže jsme museli ještě odřezávat podbití. Je duležité vědět, kde a jak bude veden kouřovod od kotle a jak vysoko bude mít průměr, podle toho kominík připraví nový otvor pro kouřovod. To by Vám měl už ale sdělit topenář, kde bude kotel a jak bude orientován. Pokud by Vám kominík zjistil nedostatečný tah komína (třeba z duvodu, že je moc vysoký), je pak zapotřebí ještě připojit další ventilátor na kouřovod - to zase dělá topenář (nebo svepomocí sami). Po vyvložkování komínu přijde na řadu samotná montáž kotle. To už je více méně v režii topenáře. Duležité je taky vědět, jak se má ohřívat TUV. Zda-li ji chcete ohřívat el. bojlerem nebo právě akumulací. Nám topenář navrhl dvojí způsob a sice přes zimu se "nabíjejí" (nahřívají) dvě akumulační nádrže (1500L) přímo z kotle a na režimu čerpadla si zapneme, že chceme vodu posílat i do bojleru. Takže se nám nahřívá voda z kotle v akumulaci a posílá se rovnou do bojleru, jak je bojler plný teplé vody, nabíjejí se pak nádrže (zároven se ale i rovnou topí). V takovém případě je ale nahřívání bojleru znatelně pomalejší. A v lete přepneme na letní režim a TUV nahříváme jen bojlerem na elktřinu a kotel s akmulací nepouziváme. Ale můžeme, to není nic proti ničemu. Máme zateplené akumulační nádrže, takže teplá voda v nich vydrží v létě celkem dlouho. Zateplení nádrží pro dum vašeho typu je podle me zcela zásadní, jinak Vám teplá voda velmi brzy zchládne a pak už čerpadlo nebude posílat teplou vodu do radiátorů a musíte zase zatápět. Akumulační nádřze jsou parádní a v podstatě se to dnes bez nich ani nedělá, muže, ale neznám nikoho, kdo by neměl nový kotel a otopnou soustavu bez akumulace. Jen po letošnímí temperování víme, že budeme potřebovat ješt ějednu 750L nádřz, protože těch 1500 vystačilo zhruba na 3/4 dne. (pravda, dům byl promrzlý a topit se začalo až 22.12 - takže to žralo jako blázen a hlavně se to vytápělo z teploty okolo 0°C na 15°C což v běžném režimu nebudete dělat - je to jako topit z 20 na 35 každý den) - takže reálná spotřeba teplé vody na topení bude nižší. K teplotnímu spádu bych dodal jen to, že to Vám nejlépe řekne topenář a taky se to odvíjí od toho, jak teplou vodu do radiátorů posíláte. Když pošlte do raiátorů 70°C tak může být teplotní spád třeba 70/50 - 50°C bude mít teplota vody na výstupu z radiátorů. Osobně bych vyšší teplotu jak 55-60°C do radiátorů neposílal, protože se o něj muzete popálit. Na druhou stranu čím teplejší voda tam půjde tím rychleji bude teplo a teplota vratné vody do nádrže pak nebude tak studená a zase se rychleji nabije - případně se dá využít do bojleru. Příklad: Mám teplotní spád 75/65 - 75°C mě přijde teplota vody do radiátorů a jakmile spadne pod 65°C, pošle se zase pryč, zpět do akumulace. Pokud cestou zchládla max o 5°C, tak bude její teplota 60°a pokud budete mít nastavenou teplotu teplé vody v bojleru na 60°, ještě stále se tam může poslat a tu pak můžete využít na mytí, sprchování atd... Ale jen čistě teoreticky. Na druhou stranu vysoké teploty vody v radiátorech způsobují, že se o něn člověk může popálit a taky to nedělá dobře kotlovému termostatu, protože pak přetápíme kotel, aby byla výstupní voda třeba 95°C, což mu nesvědčí. Obecně se do radiátorů posílá teplejší voda (60-70) a do podlahovky méně (max třeba 45). Nicméně můžete do radiátorů posílat i studenější za předpokladu, že máte větší plochu radiátorů. Tak to máme my. Máme v podstatě plochu radiátorů dimenozovanou na podlahovku (ne samozřejmě uplně přesně) ale celá otop á soustava je přizpůsobena tak, aby se třeba jednou mohlo dát tepelko, ale zustaly nám radiátory. Je důležité si věci hodně promyslet a prodiskutovat to s topenářem. My měli štěstí na dobrého, bohužel ten je tak zaneprázdněný, že místo června se k nám dostal až na konci prosince :/ Navíc je od Šumperska takže nevím, jestli by vubec na Česko-lipsko dojel. Co se týče dotací, tak my si vše vyřizovali až po zaplacení a zpětně jsme dostali max. možnou vratku a sice 80k. Pořád to samozřejmě nepokrylo náklady na celou novou otopnou soustav od komínu po ventily u radiátorů, ale i tak tak pětina se vrátí do dalšího frezování komínu a krbovek. Vyplňování dotací je pak už zase jiná písnička. Hodně zdaru s novým kotlem. S ATMOSem chybu neuděláte, ale každý topenář vám poví něco jiného.
Odpovědět
@klara.t Ty zdi bych osobně řekl asi 45 cihla... Nebo teda ta popilková. Pochybuji že by si někdo dával 30tku plnou zeď na obytný dům. Jinak to je dům z 70, 80. let nebo prastarý z roku 18xx jaké se stavěly řadové v obcích?
Odpovědět
Profilova fotka
@kadousek2 moc děkuji za shrnutí, osvětlil jste mi to moc dobře. Jen ještě doplním, že dům není podsklepený. Dotace bude vyšší, jde o dotaci pro seniory - 95% nákladů do výše 130tis.Kč @vladimir_sacha šíři zdí jsem si opravdu jen tipla, je 25let starý.
Odpovědět
Profilova fotka
Mám ještě dotaz na přikládání dřevem. Pokud by byl kotel ATMOS zplyňovací, jak často se zhruba přikládá pokud se prostor naplní? V domě již žije mamka sama, vody tedy není potřeba dost, pouze, když k ní přijede rodina, to je pak potřeba voda na koupání pro mnohem více lidí. Lze to nějak regulovat? Např. že pokud ví, že bude sama, že se bude nahřívat jen část vody a pokud ví, že přijede rodina, že se nějak zařadí ještě jiná část zásobníku? Asi takový bojler neexistuje že?
Odpovědět
@klara.t Pokud budete mít AN tak je to jedno, stačí jeden bojler větší a on stejně když se nahřeje, tak bude cirkulovat voda mezi akumulačkou a bojlerem a záleží akorát kolik si vezme rodina když tam bude. V té akumulačce by se hodil výměník na TUV uvnitř a cirkulační čerpadlo nebo spirála taková, kterou by se hnala voda rovnou do sprchy. Nejlepší řešení je bojler který je s výměníkem, ten namontujete na vodovod klasicky studená a teplá a ještě pak se namontuje okruh z topení teplá studená z nádrže samostatným čerpadlem.. Jinak přikládání a četnost... Těžko říct, závisí to na topení a ztrátách, ale určitě máte někoho kdo ATMOS má, obvykle co slýchám tak naloží kotel a on hoří tak dlouho že ty nádrže ohřeje, maximálně jednou, dvakrát v zimě přiloží.
Odpovědět
@vladimir_sacha prosím neraďte koniny. Evidentně nevíte jak to funguje a sám to máte blbě. V případě AN je ideální řešení použití nádrže s integrovaným nerezovým výměníkem pro ohřev TUV. V tom případě není potřeba žádný bojler, žádná regulace a oběhové čerpadlo pro cirkulaci vody mezi výměníkem bojleru a AN. Průtokový ohřev má výhodu i v tom, že nehrozí problémy s legionelou. Cirkulační čerpadlo teplé vody opravdu není na to, aby hnalo vodu do sprchy. Používá se v případě, kdy jsou dlouhé rozvody teplé vody. Zde se prakticky jistě jedná o rekonstrukci, kde zřejmě není cirkulační rozvod, takže bych tím tazatelku nemátl.
Odpovědět
@zubr487 No ale proč by poté měla v létě nahřívat 1500L vody například, když ta nádrž, byť izolovaná, tak ztráty má, patronou nahřívat taky je to nesmysl v jejím případě když předpokládám že má drahou sazbu a možná jednotarifní, když jí stačí jen bojler řekněme 160L - 200L s výměníkem a v létě ho nechá na elektřinu? Tento způsob s integrovaným výměníkem a nepotřeby bojleru jako takového by znamenalo topit a nahřívat TUV kotlem v létě
Odpovědět
@vladimir_sacha Tak to není. Záleží samozřejmě jak uděláte izolaci AN. Já jsem z OSB desek udělal kolem bednu vyplněnou minerálem. Minimální sílu izolace mám asi 25cm. Porovnával jsem tepelnou ztrátu bojleru 160l a touto AN a ztráta byla praktivky stejná, přesněji ta AN má mírně menší ztrátu. Je to dané tím, že bojler má izolaci jen cca 8cm. Navíc zapomínáte, že v zimě nahříváte kotlem celou AN. V tomto případě to spíše budou dvě AN zapojené v serii. Patrona je pak jen v AN s výměníkem a ohřívá jen vršek AN. Díky stratifikaci se opravdu ohřívá jen vršek nádrže cca 200l. Já to tak mám, takže opravdu vím o čem píšu. Ten Váš bojler, co tam máte je další zbytečná komplikace vzniklá z nepochopení.
Odpovědět
@zubr487 Běžně se nádrž izoluje takovým modrým molitanem, například my to máme 10cm okolo a zvrchu, zespoda nic, leží na plechu a na betonu. Každý má jiné preference, já bych instaloval bojler, vy zase jen nádrž. Když dojde k poruše AN, tak si ohřeje vodu elektricky, může si dát na čerpadlo časovač, který např. pustí vodu do bojleru jen navečer, aby se ohřála. Z modelu ATMOS 26 nebo 32kW a 2x750L AN vím, že nahřívají na TUV jednu nádrž každé 3 dny kotlem, je z ní právě do bojleru udělaná odbočka a samostatné čerpadlo
Odpovědět
Článek se načítá
@vladimir_sacha Jakou izolaci použijete je Vaše věc, to je jako izolace domu. Čím tenčí, tím větší ztráty. Já jsem si udělal vlastní izolaci. Kromě toho, že to vyšlo výrazně levněji než kupovaná, mám minimálně třetinovou ztrátu. Zhruba v dolní části výměníku (horní část nádrže) mám elektrickou patronu, takže to funguje jako normální bojler. Vy jste instaloval obojí. Máte vnořený bojler v AN + bojler a navíc tak blbě propojené, že to nefunguje. Samozřejmě je možná i varianta kombinace AN a bojleru nabíjeného z AN. To ale má význam jen v případě, kdy tím přidaným bojlerem můžete výrazně zkrátit rozvody TUV. Proti variantě ohřevu TUV v AN ale jsou celkové ztráty výrazně vyšší.
Odpovědět
@klara.t Jak jsem psal, my máme možnost přepnout si na ovládání regulace oběhu několik režimů. V zimě je to režim paralelní čerpadla - topení a TUV, - primárně jde teplá voda do topení (resp to funguje tak, že jakmile je alespoň část AN nahřátá, odhadem první pětina, tak se začne topit do radiátorů a zároveň i do bojleru). Pak je priorita TUV, to znamená, že primárně jde teplá voda z kotle do AN a rovnou do bojleru a až je bojler nahřátý, tak pak se topí do AN, potažmo pak do topení (ale to je za předpokladu, že se teplota v domě/místnosti kde je termostat, sníží pod zadanou hodnotu. V létě to bude znamenat, že půjde teplá voda z kotle jen do AN, čepradlo na topení se nezapne, protože teplota v místnosti nebude nižší než třeba 18°C nebo to co si zadáte. V případě, že byste z nějakého důvodu měla třeba nastavenou teplotu na 28°C a v baráku bylo třeba 24, tak vám to zatopí i v létě, ale není nic jednoduššího, než na termostatu zadat nižší teplotu). A další režim je letní a ten funguje tak, že je bojler v režimu provozu na elektřinu a kotel se nepoužívá. To pak funguje jako klasický elektrický bojler na TUV a vždy, když dojdte teplá voda tak se bude nahřívat elektricky. To je na léto asi nejlepší způsob. Nicméně je tu i možnost si normálně zatopit v létě do AN a když si natopíte AN na cca 90°C, tak Vám ta voda v případě zateplení vydrží docela dlouho (notno ale odpozorovat, to předem nikdo neřekne). Jestliže dům není podsklepený a má podlahovou plchu cca 300m2, tak je to barák jak kráva 🙂 Skutečně jej pak chcete vytápět celý? Nejsem topenář, ale ten náš nám poradil, že nejlepší je pak ty místnosti, které nejsou obývané jen temperovat a to se dělá tak, že v místnostech ve kterých žijete/obýváte máte ventily na radiátorech na 5 a teplotu regulujete pomocí termostatu/krabičky k čerpadlům. A v místnostech, kde se netopí nebo nebydlí, tak to regulujete pomocí ventilu na radiátoru. To proto, že vlastně celý princip vytápění místností na danou teplotu nespočívá v rozlišných teplotách vody do radiátorů, ta je pořád stejná i když topíte ma 15 nebo 25. Termostat pouze pak zapíná a vypíná čerpadlo, které rozvádí teplou vodu do radiátorů. Ale když potřebujete zatopit v místonosti A na 25 a v místnosti B na 15, tak nejjednodušší způsob je umístit termostat (taková ta bílá krabička s tím budíkem) do nejteplejší místnosti (nejteplejší znamená tu, kterou chci mít nejteplejší nebo podle které se orientuje teplota v domě) a v ostatních místnostech už to regulluji remostatickou hlavicí na radiátorech (5 bude topit na nastavenou teplotu např 25°C a 3 pak na 20-23 a 2 třeba na cca 18°) prostě a jednoduše to škrtíte. U starých domů snad ani nelze zařídit, aby byla teplota v místnostech všude stejná. Severně orientované strany budou studenější už z principu. naopak ty jížní nebo ty, kde hodně svítí budou teplejší. Taky se to odvíjí od toho, kde je kuchyň, jak často se vaří a kde se lidé nejčastěji zdržují. Ještě se vrátím k Vašem případu, kdy babi potřebuje méne a více vody podle toho, kdo přijede. Jako pokud bude mít třeba 2 AN, tak jediný způsob je odpozorovat, za jak dlouho se nahřeje ta první a pak už nepřikládat a nechat dohořet. Nicméně je to takový nehospodárný přístup ale to jen za předpokladu, že voda v AN vydrží docela dlouho teplá. Ale v zimě bude zapotřebí je natápět úplně, hlavně z toho duvodu, že pak nebude muset chodit tak často zatápět, prostě si bude brát teplou vodu z AN. Rešení pro Váš případ by se jistě našlo, ale bylo by zapotřebí vymyslet asi nějakou šilenou soustavu nadrží, ventilů a čerpadel a stejně by to někdo musel nějak obsuhovat, byť jen mačkáním nějakoho čudlíku nebo přepínání nějakého režimu. Jako nejlépe mě z toho vychází prostě neorientovat se podle potřeby teplé vody a jejího množství, ale vzdy podle naplnění kotle palivem. Není dobré kotel naplnit jen napůl nebo ho nechat hořet na půl plynu, to mu vubec nesvědčí. Nejlepší bude ho nechat odvést svou práci, roztopit, naložit do plna a nechat hořet a bud nechyt dohořet nebo pak na žhavou vrstvu uhlíku přiložit pak už podle potřeby bud zase do plna nebo jen už půlku nebo jen pár polen. Ale jakmile klesne teplota spalin v kotli pod určitou teplotu (a to se děje vždy, když pak už není palivo a jen dohořívá) kotel chládne a muže dehtovat, což není dobré pro něj ani pro komín. Ale to se také odvíjí od vlhkosti paliva které máte k dispozici. Zautomatizovat něco, co je závislé na lidské činnosti nelze. To za nás udělá jen tepelko. Pokud bude kotel na biomasu a já natápím AN a očekávám větší spotřebu teplé vody, je zapotřebí si hlídat v jaké stavu se AN nachází. Buď tak, že zajdu a kouknu se a nebo na to můžu mít nějaká další čidla co mě upozorní na teplotu v AN. každopádně tak jak tak jsem to pak já, člověk, co musí jít a přiložit 🙂 A mě baví být kotelníkem, alespoň prozatím 😄 Pro všechny případy máme udělanou el. přípravu i na tepelko do budoucna 😄
Odpovědět
@zubr487 Ano, ale právě z hlediska tazatelky, ta si to sama nezaizoluje a žádný topenář jí tam nebude právě dělat budník z OSB a cpát tam vatu... o to právě zde jde a to myslím
Odpovědět
Jo a ještě jak píše @zubr487 v případě, že by měla teplá voda delší dobu stát nebo necirkulovat tak často (když babi nebude mít zrovna spotřebu), je dobré buď to konstantně udržovat její teplotu kolem 60° (Některé zdroje uvádějí teplotu nad 45. No já jsem posera, máme malé děcka, takže mám TUV nastavenou na 60. Jo člověk si musí dávat bacha, když jen pustí horkou, aby se neopařil, ale lepší je se opařit, než skapat na Legionelu) nebo výše zmíněný integrovaný nerez výměník. U toho je ale pak zapotřebí pro výrobu TUV mít kotel v provozu i v létě, v podstatě jede kotel pořád (rozumějte, nemá hluché období v létě). Ale ony jsou na to stavěné 🙂
Odpovědět
Profilova fotka
@zubr487 Dobrý den, jen k té rekonstrukci. Nejedná se o rekonstrukci domu. Pouze má mamka starý kotel, který je nutné kvůli změně legislativy vyměnit (2.emisní třída). Zároveň jsou na to dotace pro starobní důchodce, takže to chceme využít. Doufala jsem, že 130tis. pokryje výměnu kotle, ale z diskuze se děsím toho, co vše bude nutné udělat (akumulačka, čerpadla a buhví co ještě). Plyn tam není a nebude, elektřina je drahá, chuť tam něco po letech měnit není skoro žádná, natož, když je ted na vše sama (taťka před rokem umřel a topení měl na starost on). Doufala jsem původně pouze o výměnu kus za kus. Vidím, že to bude složité. Samozřejmě doufám, že toto vše přinese i nějaké zlepšení komfortu. Dosud se přikládá snad co půl hodiny, přes noc se kotel nechává vyhasnout, voda vždy vystydne pokud jí večer vyčerpáme. Pouze při velkých zimách taťka vstával a přikládal. až po jeho smrti vidím, jak náročné pro něj (a nyní pro mamku) je topit. Samozřejmě často dojde k přetopení domu. Teplotu kotle musíme často hlídat, i v létě (topí se navečer kvůli vodě) jsme to občas pustili do baráku, aby kotel neprasknul (?). Co vše přináší změna legislativy obyčejným lidem za starosti že? Doufám tedy, že to za ty starosti s výměnou bude stát a že mamka bude mít vyšší komfort (ne tak časté přikládání, úspora dřeva). Jen mě ještě děsí složitost ovládání kotle, to se snad naučí/-me.
Odpovědět
Profilova fotka
@kadousek2 díky...zase jste mě inspiroval k doplnění stavu otopného systému. Ted to tam je tak, že z kotle vede několik trobek do různých částí domu. Vždy jedna tam a jedna zpět. Můžeme tedy uzavřít okruh nahoru a netopí se nahoru, nebo do přístavby. Myslím, že jsou tam okruhy tři. Pokud je tam mamka sama, topí si jen dolů. Pokud máme přijet, pustí topení i nahoru a do přístavby. Radiátory asi nemají termohlavice, spíše obyč ventil (zavřít/otevřít). Všem díky za příspěvky, začínám chápat, že je to složité :-/ musím sehnat nějakého šikovného topenáře, ale jak poznám šikovného vůbec nevím.
Odpovědět
@klara.t tak topenář by Vám měl i být schopen sdělit, jestli lze vyměnit současné ventily za termostatické. Musela by se vyměnit samozřejmě i ta malá trubka ke které je ten starý ventil napojený, protože to jinak není kompatibilní. Nemyslím, že je úplně nutné měnit i radiátory, ale ruku do ohně za to nedám. Myslím, že termostatický ventil je podmíněný instalací oběhového čerpadla, ale jak říkám, jsou to jen dohady, topenář určitě ví více. Na druhou stranu, pokud budete realizovat ten nový kotel, tak bez oběhového čerpadla se asi neobejdete, takže pak by bylo pro zvýšení komfortu určitě vhodné vyměnit i ty ventily. Na okruhy by se to dalo v podstatě udělat taky, jen nevím, jestli na 3 okruhy 3 čerpadla nebo by stačilo jedno a okruhy by se zavírali až za ním. Ale to by se muselo dělat ručně nějakým ventilem. Asi by záleželo na tom, jak je dům velký a jakou cestu musí teplá voda urazit, než se dostane do nejzazšího radiátoru a jestli by to jedno čerpadlo utáhlo. Určitě si obvolejte více topenářů. Každý Vám řekne něco jiného. Někdo je zarytý Atmosák jiný nedá dopustit na Dakony. Další Vám bude vnucovat tepelko. Určitě se nenechte zatalčit do něčeho o čem máte pochyby. Žádná z možností není 100% bezchybná nebo jednoduchá na správu. Já teďka měl na baráku kominíky a frezovali mě komín a říkali, že byli u jednoho zákazníka, co má syna a ten firmu na topení a že se se synem dohádali, protože starý chtěl tepelko a mladý by do toho nešel, jak je to náchylné na poruchy a na náhradní díly se čeká dlouho nebo nejsou a zatím není známo jak dlouho to vydrží, jestli 5,10 nebo třeba 30 let. Taky tím samozřejmě nechci rikat, že tepelka jsou fuj, to ne. tak jako se najde někdo, kdo nedá dopustit na kotel tak se najdou i tací, kteří nedaj dopustit na tepelko. Ale ruku na srdce, tepelné čerpadlo nebylo primárně navrženo pro provoz na starých a nezateplených domech. Ale o tom se už moc nemluví. Kdežto u kotle to je jedno, nebo naopak kotel na dřevo i na novostavbě stačí se slabším výkonem, protože tepelné ztráty domu jsou už jiná pomazánka. My máme dům ze 60. let, zateplovat budeme, až zase našetříme a hlavně ze starého domu pasivní nikdy neuděláte, pokud nezbouráte hrubou stavbu. Takže i když by Vám někdo tvrdil, že tepelko je bomba, tak ne vždy a ne za každých okolností. Kotel oproti tomu sám o sobě není zase až tak složité zařízení. Nějaké topeniště, výměník, ventilátory 2 termostaty (spalinový a ktlový) a pak se o to jen starat a pravidelně to čistit. Mýty o tom, že Atmos stačí jednou za měsíc vyčistit to jsou krásné pohádky, ale realita je jinde. O tepelko se starat jako o kotel fakt clovek nemusí, jede to samo, ale zase je to dost složité zařízení a není tepelko jako tepelko. Stejně jako není kotel a kotel.
Odpovědět
Dobrý topenář by se měl seznámit s vaší problematikou a navrhnout nejlepší řešení. Případně poukázat na chyby současného stavu a vysvětlit Vám v čem je to či ono lepší. Zároven by měl ale respektovat Vaši volbu a do ničeho Vás nenutit, pokud se vyloženě nejedná o hloupost. Každopádně by Vám měl vše vysvětlit a ne jen tak se to dělá nebo tak to bude. Ono jde vše, jen ne vždy je to ono to nejlepší řešení. Udělejte si nabídku od vícero topenářů a zkuste si dát cenu až na 2. místo. Taky dneska je čekačka na kotly, tedy aspon před 3/4 rokem tomu tak bylo. Teda my měli štěstí a topenář objednal poslední Atmos v naší výkonnostní kategorii a další byli až za 3/4 roku. Na první prohlídce si u nás topenář vše zaměřil, doptal na plánované změny a preference v obsluze. Byl u nás asi hodinu. Dům si pořádně obhlídnul pro případné vedení trubek a obhlínul potenciální uskalí. No a pokud chcete jet na dotacíh, musíte si vybrat firmu, která disponuje certifikací.
Odpovědět
Radiátory nemusíte měnit. klidně ani trubky, ty mohou zůstat, pokud si necháte staré ventily, to ničemu nevadí. Jen ta kotelna bude kotel, akumulačka, čerpadla, nějaká možná jednotka řídící, nějaké bourání, hodně potrubí a různých T kusů, termoventilů nebo třícestných, možná ten bojler s TUV výměníkem (to uvidite).... Ta dotace 130 000 vám pokryje kotel (60) , nádrž(e) tak 30 a ty čerpadla by taky mohla
Odpovědět
@klara.t Pokud jedete na dotace, tak stejně potřebujete projekt a musí to dělat firma. Musíte taky najít vhodný komromis podle současného stavu. Např. já preferuji ohřev TUV průtokově v AN. Pokud tam ale máte bojler ohřívaný stávajícím kotle, tak bych ho tam logicky nechal. Zase pokud se bude ohřev TUV řešen celý znovu, tak bych tam spíše dal obyčejný elektrický bojler. Je to nejlevnější řešení a pro malý odběr nemá cenu investovat do složitějších řešení.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

výměna dveří
13. 07. 2022 3
Dotace na TČ
14. 05. 2022 3
Výměna topení + plynového kotle
01. 06. 2020 2
Dotace na rekonstrukci staršího domu
25. 10. 2017 5
Oprava památkově chráněného domu-na co …
19. 02. 2014 3
Co dřív? Výměna oken a dveří nebo renov…
10. 03. 2011 8