Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volné diskuse

Je přítel mamánek? Co si o tom myslíte?

Zobraz úvodní příspěvek
Mám takový dotaz, protože nevím, co si mám myslet. Mám přítele (letos už 27 let), mně je 21, jsme spolu už skoro 5 let a plánujeme budoucnost. Já ještě dostudovávám a za rok DOUFÁM už budeme spolu bydlet. Ale nevím co si mám myslet o skoro názorem skorotchýně. Mám ji docela ráda i skorotchána, rozumíme si, myslim si že i oni mají rádi mě. Ale poslední dobou začínám mít pocit, že si tak nějak skorotchýně představuje, že její roli pečovatelky matky po sestěhování se s přítelem vlastně ZCELA nahradím. Abyste rozuměli, co její pečovatelská role matky obnáší. Jejich rodina žije v takovém tom modelu rodiny, který vládl před cca 50 lety, že je rozdělená role - otec, matka. Takže skorotchýně prostě dělá ÚPLNĚ vše, co domácnost obnáší, k tomu ještě chodí do práce a obsakuje syna (mého přítele) = jedináčka. Manžel ji v NIČEM, opakuji VE VŮBEC NIČEM nepomůže. Je už v důchodě, ale vlastně nic nedělá, přitom má spoustu elánu, chuti do života, plánuje jak toto udělá, to udělá a už to říká asi 3 roky a pořád to nedodělal (ale to je jiná kapitola, je to spíš usměvné), ale nechápu, proč tedy své ženě (není o mnoho let mladší než on) nemůže vůbec pomoct. Jeho žena ráno vstane, připraví pro mého přítele snídani, který vstává do práce o chvíli dýl (POZOR - když měla dovolenou tak byla schopna vstát jen kvůli tomu, aby mu udělala snídani - v jeho věku!), jde do práce, přitom má skorotchán připraven oběd (ten si tedy skorotchýně donese z práce, takže aspon nevaří ještě večer na druhy den), tchán si to ohřeje jakorát v poledne a to ještě někdy ani neumí vyndat pekáč z trouby, odpoledne ona přijde a uklízí, myje nádobí (o tom říká, jak mytí nádobí má ráda), později vaří večeři, kterou si tchán už od začátku jejich manželství nakázal jedině TEPLOU (protože on JÍ studenou večeři jíst nehodlá), pere, smejčí, tchán ji s NIČÍM NEPOMŮŽE. Přítel přijede večer z práce a maminka mu dá pod nos hezky teplou večeři a on si ještě docela často stěžuje, že zrovna tohle mu nechutná a že to nechce... ANI JEDEN za jídlo nepoděkuje, nepochválí jí to - nikdy! No fakt, když jsem u něj (tak jednou za měsíc přes víkend) tak nemůžu věřit vlastním uším ani očím. Asi to mám vžité z mé rodiny, protože naše rodina jsme si vždy ve všem pomáhali, můj táta je schopny vyprat, vyžehlit i uvařit, poklidit, samozřejmě to neuddělá třeba tak dokonale a rychle jako mamka, ale zvládne to, když je třeba. Já i sestra jsme schopni taky jakoukoli práci zastat, upečeme, uvaříme...atd. To skorotchán ani přítel vůbec. A nyní se dostávám k jádru problému. Obávám se totiž toho, že přítel zcela přejal tento model rodiny, který mi tedy přijde absolutně nerovnoprávný. Neumím si představit, že po nástupu do práce (po VŠ budu porodní asis., takže pokud budu pracovat v nemocnici, tak to znamená 12hodinové směny, noční, denní) budu zastávat veškerou práci jeho maminky. Vařím ráda, i peču, hodně ráda přítele rozmazluji jídlem, ale nemíním aby sám nebyl schopen hnout prstem, když ja budu nemocna, nebo v praci, nebo něco jiného. Jasně jsem příteli řekla, že to at si nemyslí, že nikdy nebudu jako jeho matka rodinu obskakovat. Že oni rozhodí oblečení po bytě (jako to praktikuje on i jeho otec) a já to po nich i když s řečma uklidím. Přítel se furt dušuje, že on mně URČITĚ BUDE POMÁHAT, ale moc jistá si tím nejsem, kor když vidím, jak tchýně mě ve všem zaučuje a chová se, jak kdyby měl její synáček po našem osamostatnění BEZ NÍ umřít. Podle mě je vyloženě závislá na tom, že on jí potřebuje. Třeba vůbec nechce, abychom šli bydlet do Prahy, přitom přítel tam má už práci (zatím denně dojíždí 70 km autobusem) a já ji tam pravděpodobně také najdu spíše než kdekoli jinde. Vyloženě jsem na ni poznala, jak se jí to nelíbí, když jsme o tom mluvili. Jasné - jediné dítě. Ale v tom jeho věku by se od něj už měla odpoutat. Ale dostalo mě, když jsme minulý víkend já a skorotchýně spolu vařili oběd, a já říkala příteli, at se jde koukat, jak se to dělá, aby taky věděl a ona se smála. Jsem se jí ptala, proč se směje a ona prý jestli si myslím, že on bude někdy tohle dělat. Přišlo mi to nepochopitelný, říkam proč by jako nemohl JEDNOU (můj táta to jídlo také někdy vaří), když budu v práci na denní a on bude mít děti doma. A ona tak vážně: "PŘECE NENECHÁŠ RODINU S DĚTMA DOMA SAMOTNÝ BEZ JÍDLA??????" Myslela jsem že mě asi picne. Samozřejmě jim tam můžu nechat suroviny a říct jim co by mohli uvařit, ale přece jim nebudu dělat večer maso, aby ho druhý den měli ohřívaný, když by ho mohli mít čerstvé, no ne????? Myslíte si, že je toto v pořádku a mám jen divné myšlenky? Opravdu se začínám bát, že je přítel mamánek a že bude velmi těžké to z něj dostat aby si zvyknul. Co si o tom myslíte??? Prosím, poraďte. Jinak se omlouvám za velikost dotazu :-D
Odpovědět
1
2
3
@monca1990 @alcar Prý je to respekt a úcta k otci jako k jeho celoživotnímu vzoru. ?????? Promiň, vzor ? Nebo strach a slepá poslušnost?
Odpovědět
@candat Tak nějak to vidím i já... Jako jasně, je to otec, nějaký vztah tam je, ale že by musel být nutně jako vzor? Jaký pak bude on v jeho věku potom? =-)
Odpovědět
@alcar no premyslela jsem o tom taky a myslim si ze jeho otec zil a vedl svou rodinu k poslusnosti vuci nemu i jeho manzelka v jeho pritomnosti mlci.. A muj nazor je ten, ze pritel mel zakazano odporovat a ze slova strach se po case vyvinulo slovo respekt aby to zneli lip a nakonec tomu pritel i sam uveril...a hlavne jestli v takovem vztahu a svazku zil cely svuj zivot, tak si myslel dodnes nez potkal me zr tak ma rodina fungovat ale kdyz vidi ze to u me rodiny funguje uplne opacne tak mi obcas da i za pravdu kdyz mam pripominky a vyhrady jen je v nem porad zakorenena poslusnost a treba proto se boji vzeprit aby ho nezavrhli protoze kazdy sve rodice milujeme at jsou jaci chteji...a mozna proto se jim boji ublizit tim ze bude odporovat...nevim
Odpovědět
@monca1990 No bude to tak, jak říkáš. Snad jsi mu to řekla přesně tak, jak to teď říkáš nám. Nech ho chvíli v klidu, ať si tu situaci může sám v sobě probrat. Dej mu prostor. Ono totiž asi s největší pravděpodobností, až se rozhodne se otci "vzepřít", říct mu vůči němu námitky, bude to pro něj těžká situace. Bude riskovat, že to otec nepobere a zavrhne ho. A kdo by chtěl, aby ho zavrhnul jeho rodič? :-S Je to velmi ožehavá situace, ale nějak se řešit musí.
Odpovědět
Profilova fotka
Podle mě by měl být chlap být trochu víc samostatnej a měl by pomáhat ženě. Role nemusí být stejně vyrovnané ale pokud ta snaha tam je, tak je to vždycky fajn. Záleží jestli v budoucnu toto od tebe bude vyžadovat ( to obskakování ), tak jak je zvyklý od mámy. Na názor rodičů bych se tolik nesoustředila. Nejlépe to poznáš, až spolu budete bydlet a rovnou ze začátku mu řekneš, jak to vidíš ty a taky se zeptej , jak to vidí on, ať víte do čeho jdete. Takže promluvit si o tom, aby pak nedocházelo k případným hádkám a nedoruzuměním. Já to tak nastavila ze začátku a v pohodě. V tomhle případě bych ti doporučovala se svatbou počkat a zkusit si min. rok to samostatné bydlení...
Odpovědět
@suzief ale oni už skoro rok spolu bydlí.
Odpovědět
Profilova fotka
@monca1990 jo, tak tohle znam naprosto presne, moje mama byla na tvem miste a doted je (je ji 60) :-( Ja bych zdrhla, dokud je cas! Pitomyho fotra bych prezila, ale ne pritele, co se mne nezastane, kdyz by me kdokoliv urazel.
Odpovědět
Těžko říct jaký bude přítel, až spolu budete bydlet sami,, ale podle mě bude kopie svého otce a bude to mezi vámi kámen úrazu :-( Je rovnoprávnost, do práce budete chodit oba tak není důvod proč by chod domácnosti měl být jen na tobě. A rozhodně bych nevěřila slibům, že až budete spolu sami, že začne pomáhat, nezačne, to by už musel začít doma a ne se chovat jako paša s fullservisem od maminky
Odpovědět
@monca1990 Jak popisuješ to denodenní volání a vyptávání se, co měl k svačině - úplně jsem poznala mužovy rodiče. Ti lidi mají zřejmě tak nudný život, že musí žít ze zážitků a prožitků někoho jinýho. Každopádně pokud ti přítel navrhl alespoň nějaký řešení, je to dobrej krok, ale neusni na vavřínech a pohlídej si, aby tím jeho snaha taky neskončila. Samozřejmě zastávám úctu ke starším, ale respektovat by se měly obě strany. Pokud přítel nevidí nic špatnýho na situacích, který tě uráží, já bych se na tvým místě ozvala sama. Nebo mu v klidu doma doslova řekni, co skorotchánovi odpovíš, když bude zase rýpat. Třeba se zalekne a radši to vyřeší sám diplomatičtějším způsobem, než bys to v amoku udělala ty. V každým případě si uvědom, že pokud je mu otec životním vzorem, dřív nebo později se přítel takto bude chovat taky. Možná ne úplně, ale je to v něm. Taky se připrav, že až se třeba vezmete a budete mít rodinu, už nebude řešením "já tento týden k vašim nejedu", ale budeš s nimi muset sdílet i svý aktivity (v rámci společných) a později i vaše dítě. (Který se navíc stane dalším objektem pro otázky v rámci telefonátů!) Znám to velmi dobře... Držím palce, aby se to rozlousklo dřív, než se z toho zblázníš nebo uděláš nějakou blbost. :-)
Odpovědět
Ahojky lidi, chci poradit :) Mám přítele, kterému bude 23 let. Mně je 21 a už bydlím sama. Přes týden je většinou u mě. Jenže přijde večer, a místo toho, abychom se dívali společně na televizi a byli u sebe, tak píše mamince. Je to otravné. Mě si vůbec nevšimá a jen maminka, maminka. Když jdeme z kina, řekne: musím napsat mamince. Je to hrůza. Mám strach z dovolené, páč mi bylo naznačeno, že pojede s námi i jeho maminka. Co mám dělat? Chci s ním být, změní se? Díky za odpovědi :)
Odpovědět
Profilova fotka
@katchenka6 nezmění !!! Dle věku soudím, že nejste spolu dlouho, a jestli i v době největší zamilovanosti a pozornosti je i ve tvé přítomnosti, resp. v situacích, kdy jste spolu sami, na prvním místě maminka, to již bude jenom horší. No a chtít si vzít maminku na první společnou dovolenou, tak to si snad dělá legraci. Ledaže by nastaly nějaké výjimečné situace - např : 1) maminka by platila dovolenou vás tří v Karibiku nebo na safari v Keni nebo na Tonga Tonga, 2) maminka by bla velmi vážně nemocná 3) nebo ty si takový silně dominantní typ, který potřebuje chlapa plně ovládat, to bys pak časem asi zaujala místo maminky. Promiň mi tu surovost. Když ale člověk toleruje a přehlíží takové věci již na začátku, tak z toho nic dobrého nekouká. Představa, že "vezmu si člověka a předělám si ho k obrazu svému" je scestná
Odpovědět
@katchenka6 Plně ve všem souhlasím s @esmeralda2. Ten se nezmění! Maximálně, co můžeš udělat je si s ním o tom promluvit a jasně stanovit mantinely. A 100% nastane jedna ze situací 1) vyvolá to zlou krev, urazí se a bude na tebe naštvaný a zůstane to při starém, 2) vezme to, odkýve ti to, dá ti za pravdu, ale stejně za tvými zády bude pořádat pravidelný smskový dýchánek s maminkou, 3) pokud by to tak zůstalo, "už teď" nenávidíš svou potenciální tchýni, což se časem bude stupňovat! Samozřejmě je třeba to brát taky trochu s nadhledem - je to jeho máma a ve vašem životě prostě bude hrát jistě roli, ale aby s vámi jela hned na první dovolenou?!
Odpovědět
Článek se načítá
Ahoj všem pisatelkám s příšernou tchýní/ tchánem... Jsem s manželem 9 let (z toho 2 roky manželé). 7 let jsem všem říkala jak skvělou mám tchýni (je rozvedená, s otcem se muž nestýká). Fakt jsem byla ráda, že má manžel tak prima matku... JAK JÁ SE SPLETLA! Kdyby mi někdo před 3 roky řekl, co se z ní vyklube, klepala bych si na čelo. Dokud jsem byla jen jeho "holka" ...takový ta jako pro radost a ona byla ta MATKA- 1. v jeho životě, tak to bylo v pohodě. Pár měsíců před svatbou začala raplit, pomlouvat mě, na svatbě mi místo " hodně štěstí" řekla " Chtěla jsem ti jen říct, že se ho tak lehce nevzdám" ...a já teď po dvou letech vím, co tím myslela. Rok jsme u ní bydleli- peklo, pořád otravovala, nejvíc si chtěla pokecat v 11 večer, finančně jsme ji dotovali, protože " sem tam zapomněla zaplatit hypotéku" a manžel jí dělá ručitele... Situace byla o to horší, že než jsme se nastěhovali k ní, bydleli jsme 5 let sami, takže její špatné návyky (chlap doma nic nedělá, ženská ho má obskakovat) jsem již vymýtila a kupodivu model práce půl napůl přijde manželovi normální a přirozený- o to víc jí vadilo, že se manžel přiklání ke mě, že funguje . Za ten rok proběhlo x debat na téma jeho matka, kde mi manžel říkal, že to ví, že je máti blbá, že chápe, co mi vadí...ale že neví co s tím. A pak mi ruply nervy, když tchýně zapomněla zaplatit pár měsíců hypotéku a my místo šetření na svůj vyněný domek opět zalepili její průser a navíc jsme o vlásek unikli registraci do registru dlužníků, našla jsem byt a během týdne jsme se odstěhovali a já manželovi při jedné dost nepříjemné debadě vysvětlila, že jestliže chce dům pro naši rodinu- což on chce moc, nemůžeme neustále dotovat jeho matku nevratnými půjčkami, že to bylo naposledy, co jsem jí půjčila naše peníze. (manžel nějak odvázanej nebyl, protože nenávidí bydlení v bytě a navíc jsem našla byt 30 km daleko- daleko od jeho kamarádů... a tchýně), ALE...teď jsme odstěhovaní rok, situace se stabilizovala, s jeho matkou se stýkám v nouzi nejvyší (narozeniny, svátky, vánoce), má pořád ty blbý kecy, sere mě, ale už je mi to jedno tím, že s ní nežiju a JÁ rozhoduju o tom, kdy se s ní uvidím. V případě návštěvy sním oběd, dám si kafe, prohodím nějaké zdvořilostní fráze, odpovm na otázky a jinak držím hubu, myslím si něco o prdeli a beru to tak, že mám vlastně klid tím, že tam jezdím cca 1x za 4 týdny, nežiju s ní, mám svouji domácnost, kde jsem paní já. ale stále je to jeho matka, má ji rád a tak je to v pořádku. Nemůžu svého muže stavět do role manželka nebo matka...to nefunguje. Respektuju její postavení, když se potřebuju vykecat , řeknu to kamarádce, která má zas debilního tchána, nenarušuju si stížnostmi na jeho matku vztah s manželem.
Odpovědět
@jenies V tom pripade jsi velmi chytra zena, presne!! Myslet si neco o prdeli, vyslechnout jednim uchem tam, druhym ven a je klid... Krasne jsi to spiklikovala.. :-)
Odpovědět
@jenies @roozenka Jen tak mimochodem...myslite, ze ty tchyne nebyly pred x lety ve vasem postaveni a taky nenavidely tchyne? Nebudete jednou taky v roli nenavidenych tchyni? Je to jen takové rýpnutí k zamyšlení, že historie se neustále opakuje...
Odpovědět
@monca1990 Jak to nakonec dopadlo s přítelem? :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@katchenka6 sama zkušenost nemám, jen co jsem něco podobnéo zažila u kamarádky,tak se na tom nic nezměnilo ani po letech,lidi se moc v jádru neměněj... Já má sama takovou tchýni,že ani nejde, aby jí člověk neměl rád,tak jsem si ji nastěhovala k sobě na pozemek... :-D ;-)
Odpovědět
@flakac jistě, historie se opakuje a opravdu se děsím toho, že budu jednou taková...zatáhnout své děti do dluhů, když se sami snaží postavit na vlastní nohy si ale podle mě odsouzení zaslouží. Opravdu neřeším to, jestli má tchýně jiný názor na vaření a podobné malichernosti. Málem nás ale svým jednáním dostala do situace, kdy bychom museli 20 let platit její dluhy a nikdy bychom nedostali půjčku na nic, dokonce ani pračku na splátky. A v tomto ohledu myslím, že na tchýni mám opravdu právo nadávat. Jiná věc by byla, kdyby byla třeba nemocná, přišla o práci a potřebovala pomoct...od toho je rodina, aby pomohla, ať na ni mám jakýkoli názor, ale tohle byla jen její nezodpovědnost a laxnost.
Odpovědět
@roozenka ahoj, ono to hlvně fakt funguje ;-)
Odpovědět
@gigi2 V tom případě seš šťastný člověk. :-D Není nic horšího, než narušené vztahy mezi snachou a tchýní, které se zákonitě odrazí ve zbytku rodiny. No holt co naděláme... historie se "prý" opakuje, tak to já budu asi příšerná tchýně a moje dítě, v případě, že to bude dcera ještě příšernější a moje případná vnučka už bude asi vražedkyní tchýň...! :-p :-N
Odpovědět
@jenies jistě...ja se ani neodvažuji hodnotit konkrétní případy...jen je k zamysleni, proc zeny takove veci resi a chlapi obvykle ne...:-D
Odpovědět
Profilova fotka
@alcar musela bych ti napsat trampoty s naší mamkou"tchýňkou" do IP...to víš, že jsem neměla jinou možnost,než to takto řešit... Já teda budu šílená tchýně,říká mi to manžel 20let a nejhorší je, že si to myslím i já sama... :-D doufám, že pak až to nastane nějak prozřu... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@katchenka6 nnezmění, naopak se to bude zhoršovat - teď v době největší zamilovanosti, kdy by všechna jeho pozornost měla směřovat na tebe, píše mamince - co asi bude dělat, až spolu budete dýl, až spolu budete žít a bude ve vztahu "nuda"? (tím nechci říct, že vztah by se měl dostat do stereotypu a nudy, ale v porovnání s počáteční zamilovanosti to jinak nazvat neumím:)). Věř mi, člověk se tak snadno nezmění. A nejhorší je chtít někoho změnit... Jsi mladá a zamilovaná, asi si nedokážeš představit život bez tvého přítele. Ale zase na druhou stranu to vezmi tak, že už teď nedokážeš žít s tímto jeho zvykem. Toto je totiž dost extrémní mamánek, a takový extrém asi nepůjde tak lehce vymítit. Já to tedy vidím tak, že buď si zvykneš, anebo ne a v tom případě budete oba nešťastní, tchýně bude nešťastná (ty, protože píše mamince, on, protože mu to ty zakazuješ a tchýně tě bude nenávidět, protože stojíš mezi nimi) a možná budete muset jít od sebe. Jinak to, že chce na vaší první dovolené maminku - to tě neděsí? Představ si, že by ses jednou do této rodiny vdala. To bych docela nerada. I kdyby se totiž nááááhodou tvůj přítel změnil a přetrhl pupeční šňůru, tak tě bude nenávidět tchýně, protože jsi toho byla příčinou ty. ´Takže on maminku miluje, na svém vtzahu k ní nevidí nic špatného. Ty naopak tento vztah nepovažuješ za zdravý, takže to povede k neshodám mezi tebou a přítelem, a tebou a tchýní. Každopádně když tady čtu ty vaše příběhy, tak děkuju nebesům za svého manžela. Poznali jsme se, když bydlel sám, tudíž je naprosto samostatný a nedá se říct, že by mi s čímkoliv pomáhal - prostě děláme vše napůl a tak nikdo prakticky nepomáhá nikomu (jestli víte jak to myslím). Ještě aby ne, vždyť do práce chodíme oba, v domácnosti žijeme oba stejně, tak ještě abych dělala většinu věcí (nebo všechny) já sama. Není jediný důvod. Ženy mají přeci taky nárok na stejnou dávku odpočinku. Neřeknu kdybych nepracovala, to bych klidně dělala doma všechno sama, ale takhle ne. To bych se musela zbláznit. Prostě jsem byla vychovávaná tak, že naši se o péči o domácnost podíleli rovným dílem, něco jak tu už někdo psal - buď budeme oba uklízet, nebo oba ležet).
Odpovědět
@alcar no situace s rodiči je furt stejná...vložila jsem se do toho já a se starým jsem se měsíc a půl neviděla a ani o něm nevim :D a s tchýní jsem si řekla že je to máma, já jednou budu taky tak zkusim ženskou taktiku a pozvala jsem jí na kafe, oznámila jí taktně že o vánoce budem spolu samy dva... že chcem mít v osm večer klid a tak dále a návštěvy ohlašovat... s tím souhlasila ač teda ty vánoce nesla těžce to u toho byly kecy... ale jakmile jsem zabrousila k tomu jak se chovají ke mě a co se mi nelíbí tak na to stručně a jasně s úsměvem řekla že na to stejně zapomene co jsem jí řikala... že si to nebude pamatovat, takže mi dala najevo že to jak se mě to dotýká je jim srdečně jedno...tak mě to začlo být taky putna co oni dělají a jak se chovají ale teď si na to musí přítel zvyknout, a to bude těžký, protože on má názor že takhle rodina fungovat nemá tak jsem mu řekla že on nedovede pochopit jednu věc....to že lidi co miluje můžou být někomu silně nepříjemný a bohužel ten někdo je jeho přítelkyně...nemůže počítat s tím že to jak je vidí on a třeba i něco přehlíží udělám i já... říkala jsem že mě k nim žádný pouto citový neváže že jsem je brala tak jak se ke mě chovají a zachovali... a tak je soudím, pro mě v životě nic neudělali ( myslím tím že se o mě starali když jsem byla nemocná, že se se mnou učili do školy a tak dále...) tak k nim nemám citovou povinnost a bohužel přišlo to negativní dřív než jsem si nějaký pouto mohla vytvořit ale že on nemůže za to komu se narodil, to si nevybere nikdo , důležitý je jak ten člověk chce vést život dál jestli navázat na styl podle jeho otce nebo svůj vlastní ...a s tím se přítel musí smířit...myslím, že se ho to dost dotklo, ale snad se ho to dotklo na správném místě a v dobrém směru...a snad jsem to řekla dobře
Odpovědět
@gigi2 No já četla tvoji zprávu o polykarbonátu... :-D Ale máš výhodu aspoň v tom, že se se svou tchýní dokážeš bavit. Já ani to ne. :-N Já myslím, že horší kombinace je právě matka x syn, v tom případě bývá matka-tchýně horší než když má dceru. Možná právě proto to mají ti chlapi-manželé v případě svých tchýní jednodušší než manželky. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@flakac proč to řeší ženský a chlapi ne? protože ženský nejsou "mamánci". Ty se o sebe starají samy, zatímco hodně mužů prostě není schopných přetrhnout pupeční šňůru. Jinak znám hodně chlapů, co na tchýně nadávají.
Odpovědět
Profilova fotka
@alcar to s tím polykarbonátem je jen kapka v moři,celá historie s ní za těch 20let, co ji znám,by vydala na román... Já v pohodě dokážu se s ní bavit,žít tu,s manželem je to horší... :-D ten ji nezvládá celkově :-D Vdžyť je mi to jasný,jaká já jednou budu hrozná tchýně, na tohle je fakt lepší mít dceru...na zeťě bych byla jak milius... ;-)
Odpovědět
@im4fun to bych zase takto netvrdil...pravdou ale je, že servis maminčin se libi kazdemu a kdyz jej u své pritelkyne nedostava a je na nej zvykly, pak je "mamanek", pritom chyba je na strane matky i pritelkyne...tak at se poperou, kdo je v pravu... Ja mam to stesti, ze mam bajecnou tchyni...nemuzu rict ani slovo zlého...
Odpovědět
@gigi2 Tak to je pěkné, že ty zvládáš tchýni lépe než tvůj muž. :-D A s tím zeťem... tak to sedí! U nás to přesně tak je... tak ještě aby se mužíčkovi moje matinka nelíbila! :-p :-D @monca1990 No, takže to vypadá, že se karta obrátila... nech tomu čas, já myslím, že se to nějak vykrystalizuje ještě. Ale teda chování tvé tchýně... jako že stejně zapomene všechno cos jí řekla. To bych rozdýchávala dlouho. To je tak sebestředné! :-o ]-(
Odpovědět
@alcar víš oni oba jsou takoví... :) je jim oběma 65 a s tím už se nic dělat nedá... otec byl zvyklý diktovat a přišel mu do rodiny někdo kdo se nedá zmanipulovat jak on pískne... to jsem já.. tak je nasranej a maminka která celej život byla v útlumu tak to dohání teď a chce ovlivnovat lidi kolem a taky to nejde... na jednu stranu se tim bavim ... když oni jsou tak bezohledný a ještě naštvaný že neni po jejich tak mi to připadá vtipný.. na druhou stranu mě to štve vůči příteli... že je jak mlýnský kámen... ranila jsem ho i tím že jako rodinu je brát nikdy nebudu že v mým světě se rodina nezesměšnuje a neuráží a to právě zažívám s jeho rodiči a prostě bud se to vyřeší nebo se s tím nic dělat nebude ale pokud se nic dít nebude neudělám pro to nic ani já... pokud jim nechce ublížit tak ok ale já se taky měnit nebudu ..pokud s nimi hodí řeč jsem ochotná se trochu podvolit ... ne ve všem ale trochu slevím z toho co chci aby bylo... a pokud s nimi promluví a nic si z toho nevezmou tak proč s tím něco dál dělat? :D ted je to jen a jen na příteli... a ty to máš jak?
Odpovědět
1
2
3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

co je to za dlažbu
23. 03. 2022 1
Nevíte o tom, že by v Polsku v castoram…
21. 11. 2016 1
Co je situačka?
07. 01. 2016 7
Co nemáš, to si půjč a co máš, to nabíd…
18. 05. 2012 35
Zajíčci na terase. Co s nima, když si j…
24. 02. 2012 21
Co si myslíte o freedomcích?
18. 10. 2010 10
Ekodomy - jako další alternativa bydlen…
23. 12. 2009 14
Co si myslíte o bydlení v azylovém domu?
01. 11. 2009 4