Dobrý den,
mám pozemek, na kterém bych chtěl někdy v budoucnu stavět (nejdříve za 10 let). Na tomto pozemku je dlouho neobývané venkovské stavení, které má způsob využití zbořeniště. Objekt je sice zanedbaný, ale střechou nezatéká, obvodové zdi jsou celistvé, okna i dveře se dají zavřít 🙂. Je však nevhodně orientován a celková rekonstrukce nedává tedy moc smysl. Stavět budu na jiné části pozemku.
Zamýšlím, že bych objekt zatím neboural, ale využíval bych ho jako dočasné zázemí, kde bych mohl z části skladovat nářadí, sekačku, materiál atd. Nejlepší místnost bych si nějakým způsobem zkulturnil tak, aby se v ní dalo jednou za čas i přespat.
Můj dotaz tedy zní, zda je možné takto domek využívat, když je veden jako zbořeniště? Mohl bych např. zažádat o el. přípojku? Měl bych se obávat nějaké kontroly ze strany stavebního úřadu, kdybych se životnost objektu snažil nějakou základní údržbou prodloužit (oklepání omítek, obkopání a zaizolování zdí)?
@chorche9
Píšete, že způsob využití je zbořeniště. Předpokládám, že se jedná o zápis v KN, tam se takové označení uvádí. Současně píšete, že střecha i obvodové zdivo jsou v pořádku, stavební otvory uzavíratelné. Což znamená, že objekt v žádném případě nemá charakter zbořeniště.
Zápis "zbořeniště" se do KN dostane tak, že stavební úřad označí stavbu jako zbořeniště, zapíše ho tak do RÚIAN a to se promítne do KN. Stavební úřad by ale tuto stavbu zcela jistě jako zbořeniště neoznačil. Takže jak se ten zápis do KN dostal? Napadá mě, že to původně opravdu bylo zbořeniště (a takto bylo zapsáno do KN) a potom to někdo opravil. Zřejmě načerno. Víte o tom něco víc?
Co se týká možnosti užívání, tak to, že stavba je v KN vedena jako zbořeniště, není rozhodující pro způsob užívání stavby. Tam je rozhodující, jak byla stavba povolena a případně zkolaudována.
@milanq Děkuji za Vaši reakci. Přesně tak, jak píšete, jde o zápis v KN. Jak se tento zápis do KN dostal, ale netuším a bývalý majitel už bohužel není živý.
Že by šlo o černou stavbu se mi nezdá, na mapy.cz se dá dům ještě dohledat pod původním č.p. (+ pro zajímavost, našel jsem ještě na plátně původní "stavební povolení" z roku 1913, to je ale veškerá dochovaná dokumentace, současný stav pak odpovídá původnímu plánku na stavebním povolení).
Jaký byste v tomto případě prosím Vás navrhoval postup? Jde mi o to, že kdybych se dům snažil nějakým způsobem zachovat a vložil do něho nějaké své úsilí a prostředky, aby na mě pak nepřišel stavební úřad, že jde o černou stavbu a musel bych ho zbourat. Proto bych měl raději vše "správně". Dohledal jsem si něco o pasportizaci stavby, kdy dojde k zaměření a popisu stávajícho stavu. Byl by takovýto pasport v mém případě tou správnou cestou pro následnou změnu způsobu využití?
@chorche9
Pasportem ničeho nedosáhnete. Pasport je dokumentace skutečného provedení stavby, která se zpracovává v případě, kdy se nedochovala původní dokumentace. Což, alespoň podle Vašeho příspěvku, není Váš případ. Mělo by to ale smysl tehdy, pokud by se tam udělaly v minulosti nějaké změny (stavební úpravy) oproti původnímu povolenému stavu.
Poklud chcete dosáhnout změny v užívání stavby (bez stavebních úprav), bývá dostačující původní dokumentace a podat žádost na stavební úřad. Ve Vašem případě to ale bude velmi pravděpodobně složitější, protože ten nový stav musí odpovídat současným vyhláškám a normám. A protože je to evidentně velmi stará stavba, budete muset zřejmě nějaké stavební úpravy udělat. A k tomu budete potřebovat řádný projekt od autorizované osoby.
@milanq podle mne k tomuto účelu právě skvěle poslouží pasport, při rekonstrukcích nemusí být vůbec dodržené nové předpisy- jedná se obnovu do původního stavu a jestli tam už někdo chce někdo dělat nějaké úpravy, tak si je do pasportu dokresli a tím je následně zlegalizuje.( Pokud dům nemá na úřadě podrobnou dokumentaci a to si myslím, že tento ji zrovna nemá) Za mně by šlo jen o kosmetiku, tak bych to vůbec neřešil, dotáhl bych si stavební elektřinu. Navíc stavba nebude sloužit k trvalému bydlení
@petrkunc132
To není moc dobrá rada. Stavební úřad porovná pasport s původním projektem, a k tomu stačí jen půdorys a řez, a zjistí rozdíly. Následuje řízení o odstranění nepovolených stavebních úprav a flastr. Sice se to dá dodatečně povolit, ale stojí to za to? Já bych radil zajít na stavební úřad a domluvit se tam po dobrém a rozumně. Za to nic nedáte.
@petrkunc132
Dovolím si to upřesnit:
Pasport stavby je pouze ZJEDNODUŠENÁ dokumentace skutečného provedení stavby.
Pasport se pořizuje v případech, kdy není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby. Jestli je pasport postačující, rozhoduje stavební úřad.
A úplná dokumentace skutečného provedení stavby se pořizuje v případě, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu.
Kdyby někdo řešil podobný případ, tak doplňuji, jak to dopadlo. Na stavebním úřadě si s tím nevěděli rady, volali na katastr. Na katastru si s tím taky nevěděli rady a posunuli to dál na právníka. Zároveň dohledali, že tento status dům dostal už pred 40 lety, a to zřejmě omylem, když zapisovali jako zbořeniště sousední objekt, který zbořeniště skutečně je. Po nějaké době mi ze stavebního úřadu oznámili, že jim stačí pasport stavby. Ten jsem si nechal u projektanta zhotovit, stavební úřad potvrdil a poslal jsem na katastr. Po 30 dnech byl záznam přepsán na původní způsob využití - rodinný dům.