Odpověď na příspěvek od 123terez123:
Zdravím všechny zkušené stavebníky! Jsme ve fázi… @123terez123 Za mňa minerál. Ale dodržal by som projektový tepelný odpor, 30 cm minerálu rozhodne nenahradí 45 cm celulózy, to bude musieť byť viac. Jednoduchý výpočet je R= d/ λ, kde d je hrúbka izolácie. Prepočítajte si to, aby R bolo rovnaké alebo vyššie ako v projekte, určite nie nižšie. Minerály existujú buď tá ursa floc, alebo supafil loft, prípadne sa dajú použiť ťažšie minerálne vlny (zelené), ktoré majú lepší akustický útlm, ale pri takejto vrstve už to je skoro jedno. Rozhodnite sa podľa ceny. A pozrite si potom technický list toho izolantu a spočítajte si, koľko balíkov tam majú nafúkať podľa zvolenej objemovej hmotnosti, aby vám tam nedali menej. Určite by som nedával na strop nič, čo nemá v technickom liste reakciu na oheň A, hoci vás budú markeťáci presviedčať, že to nehorí. Tiež tá celulóza nie je zas tak eko, sú to obyčajné skartované noviny napustené inhibítormi horenia, čo sú pekné sračky.Odpověď na příspěvek od 123terez123:
Zdravím všechny zkušené stavebníky! Jsme ve fázi… @123terez123 První pošlete do háje firmy, která vám lžou. Foukané izolace mají dost podobné izolační schopnosti a v případě 45 cm se budou výšky lišit tak v několika cm max. Já osobně jsem musel jít do foukané a jako první šla z kola ven ta skelná. Neizoluje zvuk skoro vůbec a velmi rychle prohoří v případě požáru. Pak jsem se rozhodoval mezi čedičovou a nějakou celulózovou. A nakonec jsem zvolil celulózu. Důvodem byl i jistý vnitřní pocit z toho, že budu více eko bio a taky údajná schopnost teplotní akumulace, kterou minerální vaty nemají. Uběhly dva roky, nic nikde nesedlo a jsem spokojen.Odpověď na příspěvek od pavelpk:
@123terez123 První pošlete do háje firmy, která … @pavelpk Tak napíšete, že posielate preč všetkých, čo vám klamú a potom napíšete podobnú kravinu? Čadičová vlna, rovnako ako skelná nehorí, majú reakciu na oheň A. Celulóza má reakciu na oheň C. Kde ste prišli na to, že skelná rýchlo prehorí? Naopak, celulóza prehorí. A čím asi musíte napustiť recyklovaný novinový papier, aby si zlepšil reakciu na oheň z E na C? To asi nebudú úplne bio eko záležitosti. Teplotná akumulácia je ďalší marketingový kec. Na akumuláciu potrebujete hmotu, to ani jedna z fúkaných izolácií nemá. Minerálna má najviac, potom celulóza a nakoniec skelná. Ale ani tak to nie sú hodnoty, ktoré by sa v praxi urobili nejaký extra rozdiel. A čo sa týka akustiky je to podobné ako s akumuláciou. Potrebujete hmotu. Tam je pravda, že skelná je najslabšia, ale pri vrstve 45 cm tlmí aj tá veľmi dobre.Odpověď na příspěvek od roman_:
@pavelpk Tak napíšete, že posielate preč všetkých… @roman_ Acho jo a je to tu zase a znova... Takže samozřejmě že ta izolace nehoří. Ani jsem to nepsal, nebo snad jo? Prohořet opravdu není to samé, co hořet. Logicky z toho vyplývá, že reakce na oheň popisuje něco jiného, než co jsem psal, a další komentování toho je bezpředmětné. Skelné izolace mají nižší bod tání než ty kamenné. Jemná vlákna se začnou roztékat. Čedičové "minerální" vlákna mají jiné složení a strukturu a potřebují vyšší teplotu, což je u běžného požáru spíše vedlejší. Navíc jsou hutnější, což opět nehraje do karet sklu. Jak to bude fungovat v reálném požáru a jaký to bude mít vliv, toť otázka, ale když platím, tak proč nebýt punktlich, že? Ten novinový papír (nemusí to být hned papír) odolává hoření nečekaně hodně. Přímý plamen udělá na povrhu zuhelnatělou vrstvu. Najdete mraky videí a článků, které se tím zabývají. Je to všeobecně známá věc. Dávat odkazy nebudu, nebo by ze mě byl prodejce se krytou reklamou. Už dle některých prodávám matrace a dělám tu reklamu. Jinak ten papír se anorganimými látkami napouští - najdete online včetně průkazu nezávadnosti. Teda alespoň hned první dva výrobci to mají. Ale jsou i jiné bez papíru. Likvidace bude jednoduchá - pokud půjde použít znovu, tak se zregeneruje a nebo spálí ve spalovně. No a minerální má sice vyšší hustotu, ale tím se myslí hustota vlákna. Když už by jste to chtěl řešit přes tu hustotu, tak se zajímejte o sypnou hmotnost/zatížení konstrukce/..., tedy hustotu nafoukané izolace. A používejte prosím alespoň primitivní logiku. Když mi někdo lže, tak to nemá nic společného s tím, že napíšu nesmysl. Ždáné logické spojení totiž mezi tím není.Odpověď na příspěvek od pavelpk:
@roman_ Acho jo a je to tu zase a znova... Takže … @pavelpk Problém je, že málokedy horí strop zvrchu. Takže väčšinou pod tým prehorí strop (OSB, SDK) a fúkaná izolácia sa vysype dolu. To ju podstatne prevzdušní a umožní horieť. Je to iné ako páliť nehybnú hrubú vrstvu, kde sa tá krusta môže vytvoriť. Za mňa je lepšie, keď sa vysype nehorľavý materiál, ktorý sa teda následne môže v ohni taviť, ako keď bude pršať horiaci papier. A hustotou som samozrejme myslel objemovú hmotnosť po vysypaní, kde minerál a celulóza dosahujú podobných hodnôt, sklo výrazne menej. Ale akusticky sú si všetky skoro rovnocenné. Dvakrát málo je totiž furt málo. Vyššie frekvencie tlmia výborne, s nízkymi majú problém. Ale nech si dá kto chce čo chce.Odpověď na příspěvek od roman_:
@pavelpk Problém je, že málokedy horí strop zvrch… @roman_ Odkud odkud to jak hoří, to tady jaksi nerozebíráme, že? Protože to je hodně odoborné téma , kterému rozumí tak hasiči apod. V dřevostavnách se kabely tahají úplně bežně přímo v izolaci a já mám ve střeše taky některé kabely přímo v izolaci. Nicméněh odnotíme vlastnosti materiálu. Měrná tepelná kapacita těch papírových je cca kapacita 2000 J/kg*K, u kamenných 800 až 900 J/kg*K. Což je 2x tolik.Odpověď na příspěvek od pavelpk:
@roman_ Odkud odkud to jak hoří, to tady jaksi ne… @pavelpk Nepopieram, že to má 2x toľko (budem vám veriť, nechce sa mi to hľadať), ale povedzme že tam nafúkajú max dve tony izolantu (toho ťažšieho), čo je to oproti vyše 200 tonám tehál a betónu? Aj dvojnásobná akumulácia bude robiť zanedbateľný rozdiel, dovolím si tvrdiť nemerateľný. Ako som už hovoril, dvakrát málo je stále málo. Dávať u izolantu ako výhodu vyššiu akumuláciu je ďalší marketingový kec.