Zateplení - pur pěnou nebo vatou?

9. zář 201932

Ahojte střecháčci, dnes nám nabídla firma zateplení střechy pomocí pur pěny. Máte někdo zkušenosti jestli je pěna lepší než vata? Máme domek 150m2 a v projektu vatu o tl. 30cm. Nemáte někdo podobný rozměr, popř. na kolik Vás zateplení vyšlo? Buď pěnou nebo vatou? Pěna je prý lepší, že se dostane i do malých škvírek a je lepší izolant jako vata...?

  • Máme pěnu. Jak píšeš, dostane se všude. Jak vatu narušis, už 100% neplní svůj účel.

  • Já jsem se rozhodnul pro pur pěnu.Samozdřejmě je to dražší.Já mám 120m2 tlouška 220 mm .Cena je 62 tis bez DPH.

  • Taky máme pěnu a vatu bych už nechtěl

  • Sponzor fóra
  • http://stavba.tzb-info.cz/tepelne-izolace/8083-nebezpeci-nespravne-aplikace-izolace-pur-penou
    Já bych šel do vaty, když se podíváte na ceník jakýchkoliv stavebnin, tak si snadno spočítáte cenu a pokud člověk není lama a udělá si to důkladně sám, tak žádné mosty mu nevzniknou.

  • Nic nebývá jednoznačně lepší nebo horší, každý materiál má svá pro a proti. Také záleží, jak máte řešenu konstrukci krovu, krov klasický či z vazníků? U klasického krovu bych zateplení pěnou považoval asi spíš za zbytečné vyhazování peněz. Vazníková konstrukce se obecně lépe izoluje pěnou, ovšem i minerální vlnou ji lze zateplit úspěšně, pokud si s tím člověk doopravdy pohraje. Jak je v dnešní době oblíbeným zvykem dělat konstrukce krovu ze syrového dřeva, tak tam aby člověk snad ze dva roky počkal, až dřevo vyschne, pokud by chtěl jako izolační materiál pěnu, neriskoval bych mezi syrové dřevo stříkat pěnu (to už jsem také viděl, izolace z pěny nastříkaná do krovu ze dřeva před měsícem těženého, co to potom s tím dřevem asi udělá, uzavře-li se v něm vlhkost?). Izolace z minerální vlny se s výhodou dají zhotovit svépomocí, pěna nikoliv. Také bych asi moc nevěřil na kvalitu provedení izolace z pěny. Pěna je ale trend dnešní doby, reklama dělá své a mnoho lidí se na ni chytí... Jako jedinou výhodu pěny bych viděl rychlost provádění prací, jinak to žádný zázrak samozřejmě není.

  • Po zimě strávené v domku s podkrovim zateplenym pěnou, řeknu jednu výhodu: super izolace-zadne náznaky průvanu. A jednu nevýhodu: jak izoluje teplo, tak primoumerne nese zvuk. Když hodne fouká, tak to šílené duni. A kvůli tomu dunění bych do ni znova nešel!!!

  • Neporadím, naopak se do diskuse, s dovolením, vetřu jako pozorovatel, protoże tohle téma je pro nás také aktuální. Já jsem pro vatu svépomocí, manžel pro pěnu, takže taky sbíráme jakékoliv zkušenosti a informace 😊

  • @luckiesj  před nějakým časem jsme nechávali nacenit pěnu. Bylo to strašné. Možná když si necháte udělat nabídku na jedno i druhé, rozhodování bude snazší

  • @esmeralda2  Máme technika pozvaného na zítra 😉

  • oba systémy jsou překonané nadkrokevní izolací. žádné mosty, dřevo je v pokojové teplotě, velmi rychlá realizace. nevýhodou je cena.

  • Příspěvek byl smazán adminem, neboť nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.

  • Rovnou řeknu poznatky a názor manžela, který ve stavebnictví pracuje. Pěna rychlejší a dražší a neuděláte si to sám. Poměrně nová technologie. Vata léty odzkoušená věc a opravdu každý šikovný zvládne sám, při čemž můžete ušetřit. Izoluje stejně a pokazit se dá obojí.

  • @tomas80  Já bych zrovna dřevo v pokojové teplotě nepovažoval za výhodu (vlhkost, červotoči, vrzání při větru..)

  • @rimmer  s dřevem v interiéru není problém s vlhkostí. Červotoč se do dřeva může dát zrovna tak uvnitř konstrukce střechy, a naopak - v takovém případě bys ho neuviděl, až když by už bylo pozdě. Vrzání ve větru je eliminováno právě tou nadkrokevní izolací. Každé řešení má něco, ale nadkrokevní izolace je opravdu nejlepší, a řekla bych, že se dá pořídit dokonce levněji, než pěna. Má tu nevýhodu, že již při záklopu střechy již musíš mít finální úpravu krokví, t.zn. je trošku složitější financování pro toho, komu to nedělá firma na klíč. Že to nejde tak, že se dům zakryje a člověk si může odfrknout a počkat, než se zase něco našetří. Na druhé stránce, pokládání nadkrokevní izolace je nesrovnatelně rychlejší, jednodušší, skoro by se chtělo říci, že tam není co pokazit. Nejsou žádné tepelné mosty a v podstatě přikrytí střechy = téměř hotové podkroví

  • @esmeralda2  On se červotoč hlavně dá do dřeva, ve kterém nedochází k velkým teplotním skokům (nábytek) takže u klasického krovu, kde v létě působí na dřevo teplota i mnoha desítek stupňů nad nulou a v zimě naopak ho nenajdete. Sice se krov impregnuje, ale realita je taková, že s postaví na stavbě něco co ještě před měsícem rostlo v lese a dřevo pak teprv doschne, vzniknou v něm pukliny a ty jsou pak bránou pro všechen hmyz, velké střídání teplot a důsledná ochrana proti vlhkosti dřevo ochraňuje.
    Nadkrokevku neodsuzuji, naopak, ale osobně bych v tom případě použil KVH a záklop z deskových materiálů (fermacell apod.) protože zrovna nadkrokevka není žádné ztužení a ta střecha se bude pořád při větru různě prohýbat. Interiéry jsou pak moc pěkné, ale celé to holt stojí ranec.

  • Sponzor fóra
  • Mám nově vatu 40cm. Pěnu jsme zrušili, původně jsem ji plánoval.

  • pena nas stala 45000, vata byla nacenena na 28000...to zas tolik nedela

  • @antonio222  a izoluje to o nějakých těch 60% lépe oproti té pěně, jako je rozdíl ceny?

    Mám vatu, dával jsem za ní necelých 33 tisíc a jsem spokojen. V létě i v zimě.

  • @radim83  Když vám dají 22cm pěny, tak je to asi jako 30-35cm vaty. Výhoda je lepší vyplnění mezer a rychlost instalace. Značnou nevýhodou je zvuková prostupnost a špatná/žádná nahraditelnost této izolace v budoucnu. A samozřejmě neadekvátně vyšší cena.

  • @netmaster  jakou že to má lambdu?

  • @radim83  záleží na typu pěny, ale ty levnější mají od 0,033 do 0,045. Dražší umějí teoreticky kolem 0,025.

  • @netmaster  "Když vám dají 22cm pěny, tak je to asi jako 30-35cm vaty."
     a na toto přirovnání jste použil jakou pěnu? Mě to přijde trochu jako "marketingový výkřik", protože to není žádné konkrétní srovnání. Když už, tak bych uvedl konkrétní tloušťky, konkrétní lambdy, konkrétní ceny materiálu, konkrétní cenu za práci a konkrétní dobu práce na určitém m2. A to vše pak porovnával.

    Já mám vatu s lambdou 0,033 a jsem spokojen. Izoluje to velmi dobře a výhoda je, že si to člověk může zaizolovat sám.

    Tím pěnu nezatracuji, jistě má svůj smysl, mne ale neoslovila.

  • @radim83  Já mám na domě taky isover unirol plus 33ku ve 40cm a maximální spokojenost. To porovnání nahoře jsem uváděl jako běžný marketingový výkřik firem co dělají pěnu. Osobně jsem po pročtení hlavně zahraničních blogu na pěnu úplně zapomněl. Je to slepá cesta.

  • @netmaster  tak to je na můj vkus brutální tloušťka, ale každý barák je specifický a má specifického majitele 😉 . Ať slouží.

  • @rimmer  co to je za kecy??? si dělej prdel ze svojí babičky a ne na stavařském fóru

  • @mikiliki  musela by se aplikovat na strop, což je snadno realizovatelné i svépomocí. v podstatě se s tím dělá jako s palubkama (pro představu). z nadkrokevky se dělají i stěny. při vhodné přípravě lze mít snadno pochozí půdu bez zateplení i na bungalovu.

    každopádně v tomto vlákně je podle některých výhodnější zavřít dřevo mezi dva sáčky = parotěs a difu, aby dřevo neluftovalo, zahnívalo, neschlo a netrpělo ve stále teplotě. v exteriéru a nebo v sáčku je dřevu podle některých lépe.

    každý stolář ví, že červotoč z nábytku nevyleze ani v mrazech a že ho to nezabije.
    každý, ať si úsudek udělá sám.

  • @rimmer  meleš nesmysly a tlačíš lidem do hlavy absolutní bludy (viz.tvé kydy o vrzání vazby apod. 😃 ), jinak bych se s tvým příspěvkem vůbec nezaobíral. dřevokazný hmyz potřebuje ke svému vývoji vyšší vlhkost, tudíž ti do suchého, zdravého dřeva nepoleze. zjisti si, co je zimní těžba a možná pochopíš, co je ve věci. i když červotoč napadne skříň, udělá to v místě zvýšené vlhkosti. trouba, který je odkázaný na rozumy, které pochytá na webu a vykládá si je po svém a následně své bludy šíří do éteru, je pro toto fórum škodlivý element. krovy u nadkrokevní izolace jsou stejně přiznané jako stropní trámy v přízemí u starých (i nových) roubenek a srubů, které se dochovaly dodnes. kdyby ty stropáky byly mezi fóliemi, určitě by se do dnešních dnů nedochovaly a navíc bez vrzání 😃 😃 😃 . nedoporučuj lidem něco, co nefunguje tak dobře jako nadkrokev.

  • @tomas80  Měl by jsi přidat na smajlících, takto je to málo úderný. Každý dřevo pracuje, trochu seschne a když se do krovu pořádně opře vítr, tak někde lupne, zavrzá, každý kdo bydlí v podkroví to zná, nicméně izolace i pod krokvemi tohle částečně tlumí. Co se týká škůdců, tak odkaz na červotoče jsem už dal, tady je pro změnu jeden o tesaříkovi: https://www.drevoastavby.cz/drevostavby/dum-na-bazi-dreva/zajimavosti/1269-kdyz-napadne-drevostavbu-tesarik
    Za povšimnutí stojí, že tesaříkovi nevadí nízká vlhkost dřeva, při googlení lze nalézt toho více..
    Zimní těžbu znám, a už vidím jak se na stavbě objevuje jen dřevo pokácené v zimě, to je prostě mimo realitu.
    nevím sice pořád o jakých folíích ty mluvíš, ale asi holt máš problémy s chápáním psaného textu.
    Příště by jsi mohl dát také alespoň nějaký argument podpořený nějakým důvěryhodným odkazem, ale jo urážky to přebijí, jako někde v putyce..

  • @tomas80  Jo oprava, až teď vidím, že jak jsi reagoval na mikilikiho, že tam se rozepisuješ o těch foliích, jo holt, když člověk nechápe k čemu je difuzní folie a princip její funkce a pak to pokládá za nějaký sáček: https://imaterialy.dumabyt.cz/rubriky/technologie/pojistna-hydroizolace-v-konstrukcich-sikmych-strech-2-vlastnosti-difuznich-folii_42778.html
    to je pak těžký, princip klesajícího difuzního odporu asi neznáš, nechápeš proč se začíná parotěsem a končí difuzní folií a jak to celé funguje, hraješ si tu na experta a chybí ti základní elementární znalosti a pak píšeš o sáčcích, ty jsi fakt případ..
    Tak pojď hoď nějakou další perlu, ať vidím jak tomu nerozumím, máš dobře našlápnuto.

Přidej příspěvek

    Nenašli jste co jste hledali?

    Hledat pouze v názvech témat