Dřevostavba vs. zděný dům - vlastní zkušenosti

Zobraz úvodní příspěvek
Bydlím v montované dřevostavbě 3 roky staré. Nyní chci stavět nový dům a nejsem si úplně jist, zda chci opět dřevostavbu. Prosím o názory těch, kteří bydlí v nové dřevostavbě či novém zděném domě. Napište každý své postřehy, jak kladné, tak negativní. Všichni si pak uděláme obrázek, jaký typ bydlení je lepší.
Odpovědět
@kacatka Naopak. Problém je v tom, že dnešní okna jsou moc kvalitní. I ty nejhorší a nejmíň kvalitní plasťáky pořád těsní moc na to, aby se barák zbavoval vlhkosti průběžně tak, jak to bylo zvykem po staletí - profukováním skrz netěsnosti. Takže je potřeba dělat něco, na co nejsme zvyklí - větrat. Buď manuálně, ale to opravdu obnáší každé dvě hodiny vstát a na pět minut otevřít dokořán do průvanu, aby se vyměnil vzduch. I v noci. Což nikdo nedělá, žejo. Takže zbývá druhá možnost, a to je nucené větrání.
Odpovědět
Mame difuzne uzavrenou konstrukci a proste se snazime pravidelne a poradne vetrat (minimalne rano a vecer naplno, bez ventilacek). Mam vlhkomery v kazde mistnosti a snazim se drzet vlhkost pod 50% (idealne pod 45%), pokud to jde vzhledem k podminkam venku. Rad si necham poradit od zkusenejsich, jestli jde neco delat jinak / lepe.
Odpovědět
@mirekb Tady je třeba zvážit priority. Pro budovu (dřevostavbu, ale i zděnou) by rel. vlhkost pod 40% byla skvělá, ale co pro člověka? Při poklesu rel. vlhkosti pod 50% dochází k nepřirozenému vysušování sliznic a je prokázáno, že v důsledku toho dochází i k oslabení jejich imunity vůči napadení patogenními mikroorganismy. Jinými slovy, honbou za co nejnižší rel. vlhkostí v domě si současně zaděláváte na problémy s chřipkou apod.
Odpovědět
@jiri_1477 takze jinymi slovy drzet to 40-50% je vice mene prijatelny kompromis, chapu to dobre?
Odpovědět
Následující otázka je pro všechny, kteří bydlí v nové dřevostavbě. Litujete někdo svého rozhodnutí nechat si postavit dřevostavbu?
Odpovědět
@pavell123 bydlime od cervna a zatim rozhodne nelitujeme. I v tech nejvetsich vedrech v lete bylo v baraku hodne prijemne, v loznici dokonce chladek (severni mistnost). Staci jen vetrat v noci/rano a pres den nepoustet teply vzduch dovnitr. A ikdyz se natopilo, stacilo na chvilku vyvetrat a teplota sla zase rychle dolu. S cihlovym bytem naprosto neporovnatelne...
Odpovědět
Profilova fotka
@pavell123 a lituje někdo to, že postavil zděnný dům? Já lituji, že si vzal hypotéku na dům jako takový.
Odpovědět
Profilova fotka
@kossakowski1980 to je dobrá poznámka. Máme zděný a taky nelitujeme, že je zděný ;-) Ono tohle asi nejde nikdy říct, každý je víceméně spokojený s tím, co má, protože neví, jaký to je v tom druhým typu ;-)
Odpovědět
Mě se bydlí dobře v nové dřevostavbě. O tom žádná. Ale do dvou let chceme postavit nový, větší dům, tak pořád váhám, zda zase montovanou dřevostavbu či zděný. ... Hledám pozitiva a negativa, abych si udělal obrázek. ..
Odpovědět
Profilova fotka
Proč se tomu říká dřevostavba, když je tam dřeva pomálu? :-) A jestli má být u dřevostavby jako hlavní výhoda rychlost, tak u celoživotní investice mi to přijde jako naprosto nepodstatné. Důležité je, jestli ten barák bude pro komfortní bydlení a jestli za několik let neshnije..
Odpovědět
@mirekb Tady asi opravdu nic jiného než kompromisy volit nelze. Pokud někdo puntičkářsky dbá o dům (a nejen dřevostavbu), tak pro něj bude dobrý kompromis s rel. vlhkostí ke 40ti% a bude to dobře, ale pokud má někdo doma třeba malé děti a dbá na jejich zdraví a ví, že často trpí rýmou, kašlem, virózami, tak zvolí spíše hodnoty okolo 60ti% a bude taky dobře. Nevím, nemám zkušenost s dřevostavbou, ale. U dřeva bych se bál spíš nějaké dlouhodobější nebo větší havárie s vodou (i jen tekoucí ventil), to je pak asi problém. Na rozdíl od zdiva ten materiál se dřevem to nasaje a než vyschne, změní rozměry i tvar, ale jinak bych to neřešil, bude to asi u obou typů stejné.
Odpovědět
Tak taky přidám zkušenost.Bydlím v difuzně uzavřené dřevostavbě 2,5roku(blog).Musím říct,že jsem zatím neřešil,žádné problémy a bydlení je v celku komfortní.Teď k tématům co se tady rozebíraj.Vlhkost se u nás pohybuje mezi 37-60%.Okna se nepotí.Jedině v zimě,ale jen pokud opravdu hodně mrzne,pozoruji v ložnici ráno,když vstáváme zapocený rám u okna.Řeším pohlčovačem vlhkosti a vyvětráním.Jinak vyvětráme ráno,když odcházíme do práce a pak odpoledne.Jinak pokud je nad 10st.máme pootevřené ventilačky a v domě je stále 21-24st. Další teplota v létě.Opavdu jsem rád,že mám klimu.Neumím si představit existovat letos v létě bez klimy.I když máme žaluzky.Ten dům stejně ohříváte zevnitř svojí přítomností,nebo běžícími spotřebiči a teplota se vyšplhá postupně nad 28st.Naopak v zimě spotřebuji opravdu minimum na vytápění. Zvukové vlastnosti jsou asi ten jediný menší zápor.Zvuky z venku do domu nepronikají vůbec..Uvnitř už je to horší.Přes den to samozřejmě nevnímáte.Máme 16l dítko které ponocuje u pc.Jakékoliv ťuknutí do vnitřní obvodové stěny se nese domem.To samé do podlahy.Nevím jaké mají zkušenosti majitelé patrových dřevostaveb co mají malé dítka. Cena,rychlost a vlastnosti(TZ)u nám byla rozhodující proč dřevostavbu.Nám dům s těmi vlastnostmi co má postavili opravdu za velmi dobrou cenu.Nevím,jak v dnešní době,ale opravdu se dá zděný dům s TZ pod 4kW postavit za stenou cenu co dřevostavba? Když to shrnu,tak bych šel do dřevostavby klidně znovu.Celkové měsíční náklady se pohybují okolo 2t.Jediný menší zápor jsou vnitřní akustické vlastnosti.Finál je opravdu na každém z nás a proto přeji šťastnou ruku při výběru typu stavby a hlavně firmy.
Odpovědět
Článek se načítá
@lagys No můžu říct, že to máme hodně podobně. Jen my máme patrovou dřevostavbu a ten hluk, když si děti hrají nahoře v pokojíčku je fakt masakr.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 1 roce
Bydlím v dřevostavbě od září 2018. První zimu jsem se učil s domem zacházet. Jak správně nastavit podlahovku, jak větrat, jak topit v krbu, aby se kouř nedostal dovnitř, jak rozdělat oheň hned na poprvé, čím topit. Nyní již mám menší zkušenosti: 1. Podlahovku jsem v celém domě nakonec nastavil na 23 strupňů vzduch s omezením 25 strupňů podlaha. 2. Větráme dvakrát denně a to tak, že otevřeme všechna okna i dveře asi na 5 minut. Nemáme totiž rekuperaci. I tak se mi v koupelně rosí okno, které každé ráno utírám hadrou. 3. Koupil jsem si sušičku prádla tím se zmenšilo množství vlhkosti, ale i tak jsem na cca. 60 procentech. 4. Ráno zatopím v krbu. Nejdříve tam nahážu drobné dřevo zapálím a otevřu klapku komína naplno až to pořádně blafne tak hodím na žhevé uhlíky poleno a přiškrtím. Doporučuji topit dřevem, brikety jsou k ničemu nechtějí pořádně hořet. Krbem roztopím obývák na 26 a nechám zhasnout z obýváků se teplo dostane do celého domu. Teplota v domě postupně klesá k 23 stupňům. Stačí jedno zatopení na celý den a dvě polena. Za mně dobrý. Celý dům je na elektřinu záloha pro 4 členou rodinu nastavena na 2.800 Kč/měsíčně. Vyúčtování zatím nemám. Sám jsem zvědavý. Za dřevo jsem dal 3.000 Kč a mám ho ještě na další zimu. Vše funguje, svítí, hřeje, voda teče. Jsem spokojen. Fajn domek bungalov 135 m2. Difuzně uzavřený.
Odpovědět
@nucki Každý si samozřejmě navykne na svůj postup topení. Já zatápím trochu opačně. Na rošt narovnám celou dávku dřeva nebo briket. V případě brikety ji nalámu asi na 4 kusy a narovnám je nastojeto. Na to udělám malou pyramidku z naštípaného dřeva. Zapaluji podpalovačem ze smotku hoblin napuštěných voskem. Podpalovač zapálím a hodím ho do pyramidky. Zatím se mi nestalo, že by krb uhasl. Výhodou je, že dveře otevírám až po cca 3h na přiložení, kdy je v krbu jen vrstva žhavých uhlíků. Tím se minimalizuje možnost zakouření do prostoru. Já mám CPV řízený regulací. Ta se mi stará o uzavření přívodu pokud otevřu dveře, reguluje přísun vzduchu po dobu hoření a po dohoření uzavírá přívod, aby se nevychlazoval krb.
Odpovědět
@nucki S tou vlhkostí mám spíše opačný problém . Topím obyčejnými litináky (bez CPV) a ty pracují jako dokonalá rekuperace a mám spíše suchý vzduch. Takže dávám na kamna hrnec s vodou na odpar.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 9 měsících
Profilova fotka
@lagys Naprosto souhlasím s poslední větou - nejdůležitější je, vybrat vhodný typ stavby a spolehlivou firmu. To nejvíce rozhoduje o konečné kvalitě bydlení. S tím hlukem to máme trošku podobné - uvnitř je to pro mě docela "masakr" a zvykám si na přenos hluku. Upřímně jsem to čekala lepší. Navíc teda i z venku je ten přenos znát, netvrdím že všechno slyším, ale občas mi to leze na nervy..... 😒. Ale dost je to dané velkými okny v obýváku a jídelně - přece jen to sklo víc pustí a také pak umístěním pokojů. No nic, už to tak je, musíme to přežít - příště bych udělala hodně věcí jinak - tak třeba u dalšího domu. 😄 😄
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
Přidám se k hodnocení dle vlastních zkušeností s bydlením v dřevostavbách. Bydlím již ve 3. dřevostavbě a vždy to byl dům difůzně uzavřené kontrukce. První a i tato a již finální dřevostavba byl systém TwoByFour, což je osvědčená a léty prověřená technika, u které se však musí velmi dbát na kvalitu jejího provedení. Rekuperaci nemám i když dům jsem již postavil tak, aby vyhovoval z hlediska izolačních vlastností pasvinímu standardu. Je to dosti znát i na akustice, kdy z venku není díky 22cm minerální vaty v celkem dvou vrstvách (16+6cm) nic slyšet. Celková tloušťka stěny je pak s fasádou 41cm. Samozřejmě hluk z exteriéru vždy ovlivňují i okna a to, kde je dům umístěn. Přes okna se přenese domu nejvíce hluku a v případě moderních domů, kde jsou okna francouzská a velmi široká je dobré pořídit si do oken trojska a použít kvalitnější protihlukové zasklení. Uvnitř domu doporučuji skladbu stěn SDK-OSB-Profil(KVH) s vloženou minerální izolací-OSB-SDK, pak dosáhnete lepší tuhosti i akustiky a neprůzvučnosti za cenu jen velmi mírného (cca 2,5cm) rozšíření vnitřních příček. Navíc pak můžete zavěsit cokoliv a prakticky kamkoliv. Do dobré nízkoenergetické nebo pasivní dřevostavby určitě patří podlahové topení zalité betonem/anhydritem, který napomáhá akumulaci tepla, které má dřevostavba oproti zděnímu domu výrazně horší a částečně tak tento deficit odpadá. Okna s trojsky zas dobře řeší jejich rosení se v zimním období a to hlavně pokud nejsou zevnitř zastíněny záclonami/závěsy. Pokud se zkombinují s venkovním stíněním, pak se ani v difůzně uzavřené satvbě okna nikdy neorosí a pokud ano tak za specifických podmínek jen z exteriéru, což svědčí o jejich dobré izolační vlastnosti. Jinak dnešní dřevostavby jsou vlastně kromě obvodového pláště s nosnou konstrukcí (povětšinou KVH zaklopené OSB/fermacell...) v podstatě stejné jako zděné domy. Například bungalow, bude mít stejné základy, stejný krov, stejný SDK podhled s izolací a betotnovou střešní krytinu. Vnitřní příčky mohou být jak SDK tak vyzděné. Jediné co bych asi dřevostavbě jako takové vytkl, je přenos hlubokých tónů a vibrací z extriéru, kdy u lehkých konstrukcí je toto více výrazné, což je ale dáno právě tím, že stavba je lehčí a dunivé zvuky nepohltí tak dobře jako zdivo (kontrukce není tak robustní). Určitě bych doporučil si při výstavbě dřevostavby dobře zvolit firmu a určitě se poradit s lidmi co už mají s moderními dřevostavbami zkušenosti. Popravdě i já jsem zkušenosti s dřevostavbami načerpal až časem. Problém je i v tom, že dnes u nás staví kde kdo a lidé se pak nechají velmi snadno nalákat do pasti. Nicméně dřevostavby se u nás staví již velmi hojně a prověřených firem je poměrně mnoho, tedy je z čeho vybírat. Na závěr bych snad jen doporučil při realizaci dřevostavby, aby si investor zajistil kvalitní stavební dozor a to již před podpisem smlouvy o dílo. Kvalitním dozorem myslím člověka co dřevostavbám rozumí a má s nimi bohaté zkušenosti. Člověk co stál celý život u výstavby zděných domů, Vám toho na dřevostavbě moc nezmůže. Ohlídá vám základy, ty jsou na chlup stejné, krov a střechu. Samotný systém nosné konstrukce a detailů už pro něj bude nejspíše problém. Snad i toto bude pro někoho, kdo uvažuje o stavbě dřevostavby, přínosem 🙂
Odpovědět
Ještě ohledně teploty v dřevostavbě. Zde pokud je dobře zaizolována a jsou osazena dobrá okna (ideálně s trojsky), která jsou z exteriéru zastíněna předokenními žaluziemi nebo roletami, je v dřevostavbě velmi příjemně i ve velkých vedrech. Vše je jen o zastínění velkých skleněných ploch, orientaci domu a o tom umět dobře větrat. Tedy hlavně v noci a pak přes den nechat zatemněno. Naopak oproti zděnému domu, se teplo v dřevostavbě nenaakumuluje a večer se pěkně vyvětrá. Ono nový zděný dům na nezastíněném novém pozemku také není stará kamenná stavba někde v lese v údolí, kde je chládek i pokud je venku nad 30st.C 😉
Odpovědět
Kdyby mi tenkrát dal někdo nabídku...normální nabídku na dřevostavbu což je 70% ceny zděného, neřeknu ani popokatepetl. Ale když je cena stejná, tak beru cihlu a ať to užijí třeba i moje pravnoučata. Dřevo nechejme v lese kůrovci 😄
Odpovědět
@panlorenc Reálná cena dobré moderní dřevostavby nikdy nebude 70% zděné stavby. Za to, to prostě nepostavíte. Dřevostavba se staví cca 5-7 měsíců a srovnatelný porotherm dnes už klidně do roka. Cena bude max o 10-15% nižší, dokonce u hodně dobré dřevostavby může být cena hodně podobná. A ta životnost? Za nějakých 70 let to stejně každý tak radikálně předělá, že je lepší demolovat drevostavbu než cihlu 🙂
Odpovědět
@honza_jr Totální a absolutní nesouhlas...se vším 😄 . Jinde ve světě, kde jsem osobně viděl (AUT, DE, SWE) je dřevostavba levnější než cihla/beton a není to o dostupnosti materiálu. U nás vedle na pozemku soused z leva stavěl dřevostavbu a kousek vedle cihlový. Začali ve stejný okamžik - desku měli stejně, obvody a příčky rovněž, u věnce ztratily týden, krov, okna, krytina stejně. Kde máte nějakou časovou úsporu? a vlastně 1/2roku sem či tam nehraje při dnešním shánění řemeslníků roli. A to že se každých 70 let kompletně předělává? Možná tak dřevo, ale i cihly je to naopak pouze rekonstrukce. Zkrátka ty degradační mechanismy na to dřevo působí více a to je neprůstřelný argument. Vezměte si statistky z předchozích let z ÚRS a uvidíte, že cena dřevostavby a je jedno jestli mont. či 2/4 je téměř shodná se zděnými. Z stejnou cenu raději cihlu od Bohúše Stejskala z cihelny 🙂
Odpovědět
@panlorenc nebudu Vám vyvracet vaše názory. Mě se líbí jak zděné domy tak dřevostavby, ale dobře postavený zděný dům je na 10 měsíců určitě, když se bavíme o stavbě na klíč. Pokud to někdo zvládne za skoro polovinu času tak to potěš pán Bůh, tam bych bydlet nechtěl. Nebo by musel použít tolik pracovníků, že by ten dům jen na práci byl za dvojnásobek 😉 Navíc rychlost mokré výstavby prostě neurychlíte a pokud ano za cenu degradace materiálu. V zahraničí bývá zvykem, že se nestaví dřevostavba způsobem jako u nás, tedy na klasických základech jako pro zděný dům (ano, pokud někdo za těch 70let tu mou stavbu zboří, může si s klidem postavit to samé zděné 🙂). Na čem tedy ušetříte tolik financí? Materiál, který je kvalitní, je na nosnou konstrukci dřevostavby dražší a způsob provedeni musí být daleko preciznější než od tohp Vašeho Bohúše 😉 Ušetříte možná tak ten čas, ale ne všechen čas bude práce, kterou platíte, bude tam spousta prostojů, právě kvůli mokré výstavbě jinak je vše stejné (základy, krov, stropy, izolace, střešní kryrina...). Asi máme každý jiný pohled na věc. Já se nebráním dát jen o málo méně za moderní dřevostavbu, kterou mám postavenou cca 2x rychleji než zděný dům, ale chápu, že ne každému to může být po chuti. Hlavně ať se dobře bydlí 🙂
Odpovědět
@honza_jr ale no tak ... pokud se bavíme o dřevostavbě, myslím takové, o se v čechách z 95% staví (tj. nebavíme se o masivní srubové stavbě), tak životnost je úplně jinde Podívejte se třeba na mraky prvorepublikových vil, kde kvalita nosné konstrukce nijak zásadně nedegraduje a pouze stačí jednou za pár desítek let oprášit" vylepšit ... A hodnotu to drží ... pokud to nebudou chtít potomci užívat, dá se to prodat. Kontrolní otázka - pokud Vám během třeba 40-50 let praskne v domě několikrát voda, nebo ho prostě děti vyplaví .. nebo bude někam zatékat vlivem závady, které si hned nevšimnete a rozjede se vám tam plíseň, které si hned nevšimnete ..... Jaký bude vliv na nosnou konstrukci domu .... u zděné to vyčerpáte/vysušíte/oškrábnete .... nemá se co zkroutit, rozklížit .... a u "dřevostavby" ? no radši si to ani nechci představit. Takže ano, pokud by tyto dřevostavby byly za 60-70% zděně stavby, dokážu si tam představit racionální úvahu/kalkulaci. Marketingová lobby výrobců dřevostaveb dokázala přesvědčit nemálo lidí, aby jim za to zaplatili stejně jak za zděný dům - nezbývá než smeknout 🙂
Odpovědět
Ještě tu nebyla zmíněna havárie a následná sanace. viz zde video jak to následně dopadne. https://www.youtube.com/watch?v=MVWDY... Všem doporučuji se podívat. U zděného domu to bude také katastrofa, ale máte aspoň šanci, že se to celé nemusí rozkopat. A hlavně únik do vody do podlahy se pozná dříve u zděného, protože přes zděné stěny vlhkost dříve vyleze než u SDK. Než se něco projeví na sádrokartonu tak už je to celé pod vodou. Dnes všichni cpou instalace do podlah a pak stačí malá chyba nebo vada materiálu a je problém. Dnes pokud bych si dělal rozvod vody a musel ho dát do podlahy tak jedině v alpexu. No a to bych dělal ještě bez spojů tažené přímo od rozdělovačů ke každému vývodu.
Odpovědět
@mp77 Nemohu nereagovat... Opravdu to myslíte s přirovnáním s Vilami z první republiky vážně? Opravdu myslíte, že ty dnešní ,,rychlokvašky" ať už zděné, ytongové nebo dřevěné se s tímto dají srovnávat? Viděl jste někdy, nebo byl v Plzni ve vile z 30.let? Já znám takového člověka co zde v Plzni takovouto vilu vlastní a nepřál bych Vám ji po těch 80 letech rekonstruovat a to se v ní stále žije a udržuje se. Nicméně tyto stavby opravdu budou stát ještě za 200 let, ale v polorozpadlém stavu pokud do nich neinvestujete jednu jejich aktuální hodnotu... Toto snad nemůžete ani myslet vážně. Vy si myslíte, že když budete nepozorovaně vytápět nebo mít někde lehký únik vody ve zděném domě, tak to jen vysušíte? Zrovna tak to budete muset opravit a to Vám nepřeji vše odsekávat a jít do zdiva, aby vám to pak celé nepopraskalo nebo se nenarušila statika. Ano pan Šimek ukázal krásné video, co se může takovýto únik v dřevostavbě způsobit. Ale opravit to jde a zásah bude v každé konstrukci obrovský. Nicméně zrovna tato dřevostavba byla již staršího data výstavby. Dnes se již dá dobře ošetřit to, aby se podobná věc eliminovala a to například tím, že rozvody z lité podlahy vedete předstěnou, která je odizolována od konstrukce a voda se tam jen s těží může dostat. Sprchové kanálky se dají také dobře ošetřit, aby se tomuto zabránilo a některé firmy co nad vlhkostí přemýšlejí, izolují konstrukci i jinými daleko sofistikovanějšími způsoby 🙂 Žijeme v moderní době a používáme i jiné technologie, než zdivo. Nikomu nenutím a netvrdím, že dřevostavba je lepší než zděný či jiný dům. Jen prostě za cenu o 40% nižší to jde postavit jen v nevalné kvalitě a kdo ví jestli. Ono firmy co staví zděné domy na klíč nejsou předražené? Srovnatelná dřevostavba se zděným domem je vždy levnější, jen mi to připadá, že stále je tu určité procento Čechů, kteří se nedokáží smířit s tím, že se dá také stavět důstojné bydlení z něčeho jiného než cihly, ale zadarmo to opravdu nejde. Bydlení zdar 🙂
Odpovědět
@honza_jr To chce hlavně klid. Nikdo netvrdí, že když začne zatékat do podlahy u zděného domu tak to bude bez problémů. Ale ta indikace problému se objeví mnohem dříve, protože přes cihlu nebo ytong to prostě vyleze do omítek mnohem dříve, to je fakt. Pokud je sdk instalovaný tak jak má, tedy je montovaný cca. 2-3cm od "základové desky" tak problém zjistíte sakra pozdě, protože to nemá po čem vylézt. A dovolím si nesouhlasit s tím, že by voda měla narušit statiku zděného domu. Ano dům pak bude stále vlhký a vlhkost se bude tlačit přes stěny. Bude to dělat problémy, ale statiku to neovlivní. Jedině, že by někdo tam tu vodu nechal stále zatékat nebo by to přemrzlo. V čem pomůže ta předstěna, když to za ní bude zatékat? A u pana Šimka jsem snad viděl pouze ve dvou případech, že by někdo řešil izolaci základového prahu. Ano dům je postarší, ale to nic nemění na tom, že se něco podobného nemůže stát u nového a jeho videa jsou příkladem jaké ty stavby kolikrát dosahují kvalit. Já nemám potřebu odsuzovat dřevostavby, ale prostě problém vody je u dřevostavby mnohonásobně větší a to je fakt.
Odpovědět
@dyrup Souhlasím s tím, že u dřevostavby je to samozřejmě větší problém, to určitě ano 🙂 Ohledně statiky jsme se špatně pochopili. Psal jsem, že pokud to bude i ve zděném domě někde v nosné zdi zatékat, stejně se bude muset do té zdi a podlahy jít a tam už může být ten problém 😉 Samozřejmě, že samotná voda (pokud jí nebudou kvanta a nepřemrzne to) statiku sotva naruší. Nosná konstrukce dřevostavby je právě odizolována parozábranou od vodorovné izolace na základové desce a jsou spolu neprodyšně spojeny. Tedy do konstrukce se voda bude dostávat jen velmi těžko. Pravda než se dostane až k SDK chvíli to potrvá. Proto je dobré když základové pražce jsou na nějaké dodatečné izolaci, například XPS apod 🙂. Ale to jsme celkově odbočili. Debata byla o tom, že když postavím dva identické domy a jeden bude dřevostavbou, budou mít oba dva stejnou zastavěnou plochu, tedy dřevostavba bude mít větší užitnou plochu, tak nevidím důvod proč by měla být o 40% levnější... Jediné co bude jiné bude nosný systém, zbytek bude úplně stejný a řešit jestli mi dům vydrží 100let navíc při morání zastaralosti, která je možná nějakých 15-20let, opravdu není na místě. Dobrá dřevostavba vydrží těch deklarovaných 70 let bez problému a rekonstrukce po takové době bude u každého domu velmi nákladná a ve výsledku bude lepší dům zbořit a postzavit novou, aktuální a daleko vyspělejší stavbu 🙂. Což často vídám na starých domech z dob minulého režimu. Mladí to podědí, pak prodají v horším případě pod cenou a nový majitel to celé odbagruje a staví dům nový. Co se asi stane za dalších 70 let? To je otázkou... 😉
Odpovědět
Profilova fotka
@honza_jr No já jsem proti tomu "přes den nechat zatemněno". Zatemněno nemám, mám 40m2 oken na jih na otevřeném pozemku s trvalým osluněním a přesto v létě spíše potřebuji topit než chladit. Asi bych nesnesl zamřížovaná okna a tak jsem to vyřešil jinak 😉
Odpovědět
@honza_jr tak možná je problém v nesouladu názorů v tom, v jaké oblasti žijeme. Rád bych viděl oblast, kde majitelé ve většině případů bourají rodinné domy např. ze 70. tých let a staví na jejich místech nové. Já kolem sebe vidím v 95% případy, kdy kupující pořídí starší zděnou nemovitost (či zdědí a chce v ní bydlet) a provedene menší či větší rozsah rekonstrukce. Případy, kdy dochází k demolici, jsou buďto v případě ruiny a cíleně se to kupuje za cenu pozemku (+náklady na demolici) anebo velmi drahého pozemku na lukrativním místě s cílem postavit tam něco za několik desítek milionů (širší centrum Prahy apod.)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?