Hranice pozemku - domy nesousedí

Dobrý den, máme vypracovaný projekt na RD se vzdáleností 2,5 m od hranice se sousedním pozemkem. Soused má v této části zahrady volný prostor, dům má na opačné straně pozemku než my. Ohání se tím, že pokud máme na straně k sousedovi okna, musí být dodržena vzdálenost 3 m. To ale platí jen v případě, že by domy byly vedle sebe. Nebo...? Děkuji.
Odpovědět
Žádné 3 metry v zákoně nejsou. Pouze 7 metrů mezi dvěma rodinnými domu, což vy, pokud chápu správně z vašeho popisu, splňujete. Zároveň nejste blíž než 2 metry k hranici pozemku.
Odpovědět
@cinies nejednodušší je vzít telefon a zavolat na SÚ osobě co má váš katastr nastarost. Každý úředník to bere jinak jsou 2 metry od hranice pozemku ale taky 7 metrů od další budovy takže někteří to berou tak že když jednomu dovolí 2metry tak soused pak musí být od hranice 5 metrů takže někteří dovoluji stavbu minimálně 3,5 metrů od hranice.
Odpovědět
@puhelin Ano, přesně tak. Samozřejmě zajdeme na SÚ pro ověření. Díky.
Odpovědět
@edison101 3,5 metru je protizákonné, s tím by u odvolačky úředník neuspěl 🙂
Odpovědět
@puhelin tím bych si nebyl úplně jistý. Z vlastní zkušenosti vím, že i když v zákoně nikde není uvedeno 3,5 metru, tak u odvolání takové umístění KSÚ zamítnul z důvodu, že takové umístění není v dané lokalitě běžné (respektive se v rámci obce nevyskytuje), zároveň by takovým umístěním byla neproporciálně nevýhodně dotčena vlastnická práva majitele vedlejší parcely vůči žadateli (s argumentem, že by takovým umístěním byla znemožněna zástavba jeho pozemku z důvodu jeho šíře) no a v neposlední řadě se bavíme i o přesahu požárně nebezpečného prostoru. Takže za mě je potřeba každou situaci posuzovat zvlášť v celém kontextu a ani tak se nevyhnete tomu, že se soused odvolá na kraj a byť budete v právu, celé se to protáhne cirka o rok a bohužel na základě mých zkušeností ani tak výsledek není zcela jistý (o to spíše, pokud to odvolání sepíše specializovaný právník).
Odpovědět
@puhelin co vím tak jo třeba v obci kde pracují se prodávali pozemky prakticky jen na dům a pár metrů pozemku kolem domu jak je to teď moderní. A kdyby někdo dal dům 2 metry od hranice tak by tím ztížil další stavby a kdyby třeba dva krajní dali na 2 metry k sobě tak na prostřední parcele by dům nepostavili. A vím že se to tu řešilo že jedni to chtěli co nejvíc na kraj aby se jim vlezl na pozemek větší bazén ale nýbrž sousedé nesouhlasili tak ho SU nepustilo blíž jak 3,5 metrů. A nějakou dobu se to řešilo a a nevyřešil to musel si to na pozemku poskládat jinak. Samozřejmě když je jasné že na sousedním pozemku nic stát nemůže tak ta vzdálenost 2 metry není problém.
Odpovědět
@edison101 Správně by se ohled na budoucí sousedu stavbu neměl brát, protože kdo staví jako první, ten jen dodržuje zákon. Něco jiného by bylo, kdyby v té nové lokalitě platila i regulace o umístění staveb, rozestupy, uliční čara, umístění garáže/parkovacího stání apod.
Odpovědět
@doog Pozárně nebezpečný prostor beru, ten se dodržet musí. Ale 3,5 metru je číslo sice spravedlivé, ale oporu v zákoně nemá. Leda by to bylo doupřesněno regulačním plánem a všichni předem věděli, že s tím u projektu mají počítat.
Odpovědět
@puhelin jak jsem psal, mám to bohužel z vlastní zkušenosti. Přímou oporu o 3,5 metru odstupu od hranice sice nikde nenajdete, ale je zde paragraf o posuzování zájmů vlastníků sousedních pozemků při umisťování staveb dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.,§ 76, odst. 2, - a to je přesně to, na co jsme nedávno dojeli. Takže z mé zkušenosti: i přesto že zákon nikde exaktně nedefinuje umístění stavby s odstupem 3,5metru od hranice pozemku, nemusí to znamenat, že to po mě nemůže vyžadovat s ohledem na místní zvyklosti a skutečnosti.
Odpovědět
@doog Tyto zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb jsou zabezpečeny ustanovením § 23/2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. - že nesmí být znemožněno zastavění sousedního pozemku. Je na to i obsáhlá judikatura. Ten Vámi uvedený paragraf se odkazuje na § 90 stavebního zákona a tam je přímý odkaz na prováděcí předpisy. Rozumím tomu, že možná máte jeden individuální případ, ale standardní postup je jiný. @puhelin to píše správně - 3,5 m nemá žádnou oporu v právních předpisech.
Odpovědět
@jozkakomosny ano, mluvím o jednom konkrétním případě se kterým mám osobní zkušenost. Nicméně ale i z toho vyplývá, že se nelze spoléhat na to, že umístění umístění 2m od hranice je neprůstřelné, pokud není na vedlejším pozemku stavba - byť jak bylo již vícekrát zmíněno, žádného 3,5 metru nemá v zákoně oporu. Je prostě potřeba vzít v úvahu celý kontext místní situace. Jinak vím o vyhlášce č. 501/2006 Sb, nicméně v tomto konkrétním rozhodnutí KSÚ je konkrétně zmíněno odvolání na § 76, odst. 2, stavebního zákona č. 183/2006 Sb.
Odpovědět
@doog Z opačného pohledu, kdyby projektant věděl, že se zmíní ten paragraf, stačilo by mít v textové části větu "stavba je šetrná k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb dle paragrafu..." a kdo mi prokáže, že tomu tak nebylo, když nic jako 3,5 metru vzdálenost ze zákona dodržovat nesmí. Je to tvzení proti tvrzení a pokud kraj tvrdí, že stavba šetrná není, ať to dokážou.
Odpovědět
Článek se načítá
Z judikatury k § 76 odst. 2 stavebního zákona: "Vlastníci sousedních pozemků nemohou na základě povinnosti být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb nárokovat, aby záměr žadatele o vydání územního rozhodnutí byl upraven v jejich zájmu výhodněji, než stanovují právní normy. Ve světle tohoto rozhodnutí soudu tak povinnost "být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb" představuje spíše jen morální pravidlo."
Odpovědět
@puhelin @jozkakomosny já se nedohaduji a upřímně bych byl rád, kdyby tomu bylo tak jak píšete.. Ale bohužel, defakto jsme museli u tohoto projektu na základě rozhodnutí KSÚ začít znovu a lépe si pohlídat detaily. K soudu to dávat není vůle, znamenalo by to jen další náklady a průtahy a finance na investici prožírá inflace.
Odpovědět
@jozkakomosny Já si také myslím, že se to týká spíš neohrožení staveb a jeho obyvatel. @doog Ono je klidně možné, že za tím mají úředníci jiný zájem a kryjí se nesmysly. Často vědí, že se odvolávaček lidé bojí, a když, tak spory prostě stojí peníze navíc. V případě pochybení úředníka krajského úřadu (soudem stanoveno) jde pokuta za ním, i náklady stavby.
Odpovědět
@puhelin Já si spíše myslím, že to pán špatně popisuje a interpretuje. Pokud v rozhodnutí kraje bylo skutečně uvedeno, že byl porušen § 76 stavebního zákona, tak to bylo určitě napsáno v návaznosti na porušení vyhlášky 501/2006 Sb. a § 90 stavebního zákona. V žádném případě nevěřím tomu, že by tam bylo uvedeno pouze porušení § 76 stavebního zákona a nic jiného.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?