Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Topení, větrání a klimatizace

Topení a ohřev vody - jaké je v dnešní době nejlepší?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Prosím mohl by mi někdo poradit, jaké je v dnešní době nejlepší topení a ohřev vody? Po pročítání různých diskuzí docházím k závěru, že nejlepší je pořídit teplovodní podlahovku a kotel na elektřinu + obyčejný bojler na vodu. Uvažovali jsme původně nad solárními panely na ohřev vody, ale zjistila jsem, že to není zase tak vhodné do našich klimatických podmínek (bydlíme na Vysočině) a navíc návratnost je cca 10-15let, což už mohu pomalu počítat s výměnou, takže žádné uspořené peníze. Dále varianta TČ opět nulová návratnost, jelikož vysoké pořizovací náklady 200-350tis, návratnost cca 20let,což už je opět za hranicí životnosti. Sám prodejce nám řekl, že je lepší koupit elektrokotel za "desítku"... Ještě jsme uvažovali nad krbovými kamny, ale jenom na efekt pro dlouhé zimní večery, je dobré udělat i rozvody tepla průduchy? Máme vlastní les, takže výhoda vlastního dřeva. Jsme ve fázi plánování domu, takže i projekt chceme udělat přesně dle vybraného typu topení. Předem děkuji za Vaše rady a poznatky.
Odpovědět
1
…
6
7
8 9
Profilova fotka
@ookami_hime Ale ono to tak opravdu je. Jsou to fakta týkající se rovnoměrně celého prostoru. Nepatří mezi ně poznatky typu sedím na radiátoru a myslím si, že je všude teplo. Vy ale teď správně připomínáte jev, který nechápe ani výše zmíněný vědec. Že výkony zůstávají na povrchu zdí a oč rychleji se vychladí, o to rychleji se zase vrátí. V případě toho mého podkroví, kdy dnes na balkoně bylo až 57°C kolísá teplota z 29°C do 31°C Ke sledování zde. https://thingspeak.com/channels/352633 Ten zub je zásah sluncem ze střešního okna na západ. Kapacita střechy zanedbatelná (1 cm sádrokartonu) příčky z ytongu taky nic moc. Vše drží 5 cm podlahového betonu na 1 cm polystyrenu. Pod ním 10 cm betonu - zálivka miaka. Ten jev neúčinného vychlazení větráním - rychlý návrat- pochopitelně znám taky a zkusím ho doložit v některém dalším příspěvku. Znamená to na nabraná data hodit integrální rovnice a potvrdit tak, že vše platí.
Odpovědět
@slabici "Točíme se pořád na tom, že ten váš modelový dům funguje nějak úplně jinak, než všechny ostatní" // Kdyby to byl jen ten můj, tak usoudím, že je něco špatně, ale vzhledem k tomu, že se jedná o desítky v okolí, tak moc nevím čím si to vysvětlit, prostě se jen přizpůsobuju podmínkám :) samozřejmě pokud k těm výkyvům docházet nebude (a snaha je, aby k nim nedocházelo), budu jen ráda. Jen aktuálně je to druhá nemovitost, u které jsem neskonale šťastná za volbu čistě východních oken a lituju, že se i sem nedalo slabší chlazení. Tudíž do třetice všeho dobrého... :)
Odpovědět
@josef_vavra "Ale ono to tak opravdu je." Tím odpovídáte na to, že teplota zdí a vzduchu je vždy stejná? Proč to tím pádem ve svých článcích přímo popíráte, když tam uvádíte (zcela správně), že teplo se předává postupně a tedy to trvá než dojde ke srovnání teplot. Nicméně máte to zjevně podložené, vcelku ráda bych proto viděla naměřenou podlahu třeba na 35 stupňů (zatímco stejných 35 stupňů je ve vzduchu), které jsou běžně v koupelně třeba po dosušení nebo delším koupání. Nicméně samozřejmě i ta pocitová teplota je velmi důležitá. Můžeme teoretizovat v zásadě jakkoliv, ale pokud je horko a dusno, je jedno jestli je to "teoreticky taková nebo maková teplota", pro člověka který se nachází v dané místnosti je klíčové, aby to tak nebylo.
Odpovědět
@josef_vavra Tak to asi jo. Asi jsem přehlédl, že jste pan domácí činžovního domu :-D . Podle té, pro mě, hrůzostrašné excelovské tabulky se tomu věnujete opravdu hodně a asi Vám to přináší výsledky. Jinak by jste se na to asi vypr... :-D :-D .Ale jinak všechna čest, dát všechny tyto proměnné dohromady a dostat se k nějakému výsledku...
Odpovědět
Profilova fotka
@pavelcent Dík za pochvalu :-) Prostě pověz z čeho postavíš a já ti povím z dat nejbližší meteostanice průběh teplot uvnitř bez topení. Tedy kolik opravdu musíš "dotopit" , jak se to čím vyplatí a jak budou fungovat termostaty. Včetně reálného SCOPu čerpadla.
Odpovědět
@josef_vavra V poště máte ode mne vzkaz.
Odpovědět
@josef_vavra konečně jsem se dostala k těm grafům :) teplotu podlahy (jih) tam máte většinu doby včetně noci nad 30 a odpoledne přes den vyleze až ke 35, tudíž teď úplně nevím co jste myslel tím, že tam "kolísá teplota z 29°C do 31°C".
Odpovědět
Profilova fotka
@ookami_hime Vy mi dáváte :-) Prostě tam na chvíli zasvítilo sluníčko. Sonda leží asi metr před balkonovými dveřmi. V zimě svítí slunce do hloubky pokoje, teď už sondu nezasahuje. Vpravo je střešní okno a slunce z něj v 16:19 začalo svítit na sondu. V 17:04 skončilo, prostě se pruh světla přesunul jinam. Vzhledem k tomu, že místnost má 25m2 a zářivý obdélník má tak 0,5 m2, jedná se o zanedbatelný výkon, i když slunce dodává dle výpočtu 150W/m2. Tento příklad nádherně dokazuje, že různé pergoly a podobné vychytávky nejsou až tak významné. Mnohem důležitější je barva střechy. Mám černou....... :-( soubor s výpočtem http://kondenzace.kvalitne.cz/kks/180...
Odpovědět
@josef_vavra ano, na chvíli tam zasvítilo sluníčko a i když je ta místnost absolutně nepoužívaná, tak jenom zasvícením sluníčka (a to máte prosklení na hraně toho aby to mělo dostatečně prosvětlení) vám to vyskočilo. A po celý zbytek tam máte nad 30, což je furt nepříjemně vysoká teplota. Kdybyste v té místnosti normálně fungoval a běžely Vám tam mimo jiné spotřebiče vyrábějící teplo, tak je ta křivka posunutá zase o kus výš. Mě je to už upřímně docela jedno, několikrát jsem se Vás ptala na poměrně konkrétní dotazy k tématu a na ty bohužel z nějakého mě neznámého důvodu nejste schopen odpovědět. Tady je pak vidět jak zacházíte s fakty. Celou dobu to bylo primárně o tom jestli podlahové chlazení zvládne ochlazovat o dostatečné množství stupňů (Váš původní návrh, že chlazení PT je super a hodilo by se nám). I vaše místnost by se každý den musela chladit o těch 8 - 10 stupňů, aby tam bylo použitelně. Nedejbože kdyby se tam normálně fungovalo nebo by tam přišla návštěva. To podlahovým topením neuchladíte, rozhodně ne tak rychle, abyste mohl komfortně fungovat. Co se týče krytí pergolou apod., tak ta úvaha je dost zcestná. To stínění je klíčové primárně pro nízkoenergetické a pasivní stavby, které v zimě díky tomu čerpají teplo ze slunka, tudíž dodané energie stačí méně. V létě se naopak bez krytí neobejdete. Samozřejmě, střecha toho nacucá hodně, ale třeba v přízemí to na stíněných a nestíněných oknech udělá rozdíly i kolem 10 stupňů (někdy více někdy méně). Ale to samozřejmě nesmíte počítat na jednom malém střešním okně ;-)
Odpovědět
@josef_vavra a to si ještě vemte, že vám to takhle vylítlo, když vám sluníčko svítilo do okna sotva hodinu. Tady do oken svítí od cca 7 - 7:30 do 11 - 12 a nebo vedle od cca 3 skoro do západu. A když vám to vylítilo na 35 po hodině, tak vážně je tak ohromně překvapující, že za ty 3 - 4 hodiny sluníčka se ty domy prohřejí? Ani ta roleta není schopna odstínit všechno, v určitou chvíli začne propouštět, protože narozdíl např. od pergoly není prostor mezi ní a oknem dostatečně větraný a časem pustí, tím spíš když teplota vzduchu venku je 37 - 38. Ale to jsou jen fakta ;)
Odpovědět
@ookami_hime Ostatní Vás tady přesvědčují o tom, jak chladné mají domy, ale já bych Vám dal za pravdu. Týden zavřená novostavba, bungalov, velká prosklená okna na východ, jih i západ, žaluzie vytaženy, dům nezastíněný, nevětráno a po návratu z dovolené byla teplota 33 stupňů. Samozřejmě je to dům od domu jiné a záleží na mnoha faktorech, ale pokud nějak s teplem nebudete bojovat, přehřeje se v tomto počasí snad každý dům.
Odpovědět
Profilova fotka
@ookami_hime Já tak nějak nechápu, co vlastně chcete slyšet. Zákony platí, marně hledám výjimky. Před čtyřmi lety jsem podlahovku tohoto nejkritičtějšího pokoje připojil na městský vodovod a napustil tak bazén. Trvalo to den a půl. Bazén byl o dva stupně teplejší a v pokoji mrazírna. Funguje to tedy dokonale, ale nemám k tomu záznam. Nemám tedy jak to dokázat. Nicméně dokazují to svými zkušenostmi i jiní. Až tam budu bydlet, vyřeší to tepelné čerpadlo levou zadní. Teď dávám dohromady vztahy pro nucené větrání a nic příjemného to není. Už jen ten hukot při provětrávání 8. Bohužel zákony platí i v tomto případě. Když vypnu větrák a zavřu okna, okamžitě (zpoždění tak 3 minuty) začne teplota zdí růst nahoru. Růst odpovídal výkonu 300W. Topil jsem já s manželkou a topila lednice. Není co objevovat. Stačí dosadit čísla do tabulek a výsledek odpovídá realitě. Dnes se mi ještě v práci podařilo potvrdit předpoklad, že vzduch z klimatizace se rozlévá po podlaze. Podlaha má 25,3°C a ve výšce 2 metry je 25,5°C. A to jsem byl pouhý metr bočně od výdechu. Tedy opět souhlas. Když najdete neplatný zákon, bude to na Nobelovku. Mně se to nedaří. Vysvětlit, že existují podstatně větší toky, než jižním oknem se taky nepodařilo.....vzdávám to.
Odpovědět
Článek se načítá
@josef_vavra tak já nevím, zase jste mi nezodpověděl ani jeden konkrétně položený dotaz :) tak ještě jednou to zkusím a) Max. možné snížování teploty podlahovkou, které zvládne, je udáváno jako 4 stupně. S tímto souhlasíte nebo máte jiné naměřené hodnoty? b) Jak rychle dojde ke snížení o tyto 4 stupně, případně pokud zvládne efektivně víc, tak za jak dlouhou dobu dojde ke snížení např. o 10 stupňů? Posílal jste tu graf ohřevu podlahovkou s komentářem, že chlazení v jejím případě funguje úplně stejně. Tam došlo k nárustu o 2 stupně během 6 hodin. Tudíž o 4 stupně snížím za 12 hodin? c) Jak vysvětlím TČ, že má v jedné místnosti chladit, zatímco v jiné ohřívat? d) Tvrdil jste, že za každých okolností je teplota povrchů stejná jako teplota vzduchu a furt jste se oháněl jakýmsi inženýrem. Ve svém článku na webu píšete ale něco jiného. Máte k tomu tedy nějaká měření? Ale ne u papírových domů, ale u těch s vysokou akumulací, jak jste to prezentoval hned na začátku. S tím systémem jste přišel Vy jako reakci na to, že projektant nám potvrdil, že nejlepší řešení je takové jaké je. Tak tím pádem jste to asi měl promyšlené a máte to vyzkoušené, když jste to navrhoval, tak moc nevím proč se tu furt točíme do kolečka bez rozumných odpovědí :) K té klimatizaci... ano, studený vzduch jde k zemi a teplý stoupá vzhůru. Na tom není moc co potvrzovat, to je učivo základní školy (pokud nestačí zkušenost).
Odpovědět
Profilova fotka
@ookami_hime Zkusím k bodu C ... podle mě nevysvětlíte. Proto ačkoliv v celém domě máme teplovodní stropní topení/chlazení, tak v koupelně máme vodní okruh veden pouze do žebříku a v podlahách máme elektrické topné rohože. Topný žebřík je zapojen jak na vodovodní okruh, tak obsahuje topnou patronu aby bylo možné zapnout jen žebřík, zatímco zbytek vytápění nepojede, nebo bude nastaveno do režimu chlazení. Dohromady to podle mě zajistí dostatečnou flexibilitu.
Odpovědět
@jakuda díky, to je dobrý nápad :)
Odpovědět
Profilova fotka
@ookami_hime Uvažuji běžný dům 10x10 metrů, zateplený porotherm, betonová podlaha 5 cm, střecha sádroš. a) běžnou podlahovkou lze chladit do rosného bodu na povrchu podlahy. Zjistíte z meteostanic. Většinou to bývá 10°C, ale po bouřce to vyskočí až na 18°C. To je ale venku 20°C, nepotřebujete chladit. b) Záleží na chladícím výkonu, který máte k dispozici. Kdybych chladil jen podkroví, zvládnu chladícím výkonem 5 kW 50W/m2 a ze 30°C mám 20 za 15 hodin. Pak už jen cca třetinové udržování (viz obrázky). Počítám trvale nejteplejší den, jaký jsem naměřil 1.8.2018. c) Jedna věc dělá běžně jednu činnost. Samozřejmě je možné ke stavebnici TČ dodat výměníky tak, že chladí podlahy a současně ohřívá teplou vodu. d) Teplota vzduchu je vždy shodná s teplotou povrchů ve shodné výšce(možná jsem význam shodné výšky dostatečně nezdůraznil). Tedy u podlahy nemůžete mít horký vzduch, pokud podlahu neohřejete. Proto se vymyslely infrazářiče do koupelen, proto funguje podlahové topení (jakuda to ví). V ustáleném stavu v novostavbě bývá rozdíl mezi stropem a podlahou max. 3 stupně, běžně do jednoho stupně. O šíření tepla směrem dolů rozhoduje výhradně sálání. To ostatně důsledně popisuje zatopení krbem na stránce http://kondenzace.kvalitne.cz/podlaho... U stropu 32°C, u podlahy 16°C, přesně podle zákonů. Když do betonové podlahy narvete 240W/m2, letí nahoru 6 stupňů za hodinu. Opět nádherný důkaz souhry reality s teorií. Já se nepřu o to, co vám navrhl projektant. Jsou to vaše peníze a vaše (ne)spokojenost, až poznáte všechny souvislosti. Hučí mi klimatizace v práci. Ale tam mi vadí víc věcí. Třeba že musím pracovat.. :-( Pokud máte nějaký rozkřápnutý smartphone navíc, udělejte z něj datalogger pomocí programu 3Cbattery (na stránce odkazu). Pak můžeme hodnotit objektivně, co se děje. Zatím jsou to spíš dojmy typu zapnu klimošku a je mi pod ní v dané místnosti za chvíli fajn. Objektivní data sbírám stále a zajímavé výsledky i rád ocením finančně. Tak do toho :-)
Odpovědět
@josef_vavra ad rosný bod: ověřeno měřením to nemám, ale řekla bych, že vlhkost v bytě může být i o dost vyšší než venku (lidé, rostliny, vaření, sprchování, sušení prádla...), takže údaj z meteostanice nemusí být úplně relevantní. Při teplotě chladící vody 13°C bych se už docela bála kondenzace.
Odpovědět
@josef_vavra a) Pokud tedy mohu bez problémů ochladit třeba o 15 stupnů (rosný bod 10, tudíž z 35 na 20 by mělo být podle toho co říkáte bez problémů), proč se tím výrobci nechlubí a chlubí se jen možným snížením o 4 stupně? Má to nějaké jiné limitace? b) Díky za informaci :) toho jsem se obávala c) Rozumím, díky :) d) Aha, už to dává větší smysl :) "Zatím jsou to spíš dojmy typu zapnu klimošku a je mi pod ní v dané místnosti za chvíli fajn." // Neříkala jsem nic o "pod ní" ani o dojmech :) kromě swingu při intenzivním chlazení nikdy nemíří na člověka, většinou ani nemíří dolů. Konkrétní teplotu sleduju na teploměru v místnosti s klimatizací (na opačném konci pokoje) a občas ve vedlejších místnostech. Ale ono i bez teploměru poznáte rozdíl mezi 30 a 20 stupni. "Hučí mi klimatizace v práci." // Tak to chce vyměnit klimatizaci ;)
Odpovědět
@llama to mám měřením zas ověřené já a domněnku potvrzuju :-D třeba průměrný byt (zvlášť ty novější) mívají kolem 50 - 60%, jakmile je tam víc kytek nebo se dostatečně nevětrá koupelna, tak to klidně vyroste k 70%. Pro člověka je komfortní o něco větší vlhkost než venku, ale dost často to leze ještě výš než by bylo nezbytně nutné.
Odpovědět
@ookami_hime právě proto si myslím, že vychladit podlahovkou byt během půl dne ze 30 na 20°C je nereálné. Respektive nárazově jednou to projde, ale pokud by to takhle dělal člověk dlouhodobě, tak si koleduje o plísně.
Odpovědět
Profilova fotka
@llama V práci nám běhá trubkami voda 4 až 1°C a nic se neděje. Jsou zaizolované a vzduch se k nim tím pádem nedostane. To je i princip podlahovky-truby zaizolované betonem. Navíc se na obrázcích jedná o intenzivní jednorázový rozběh. Ani druhý den s výkonem 1190W není konečný. Po týdnu se to ustálí na 880W. Definitivně se ustálí kapacity. Jeden byt mám v prvorepublikové vile metr pod terénem, okna do zahrady. Luxusní bydlení i v těchto vedrech. Z principu je to právě chlazení podlahou a okna otevřená pořád.
Odpovědět
@josef_vavra zaizolované trubky nechladí, proto se vám v práci nic neděje. Trubky podlahovky přece nejsou betonem izolované - beton není tepelný izolant, ale vodič. Samozřejmě v kontaktu se vzduchem nejsou přímo samotné trubky, ale studený povrch betonu, kde právě může dojít k té kondenzaci - sice je teplota povrchu betonu vyšší než těch 13°C, co teče v trubkách, ale přesto může být níž než rosný bod interiérového vzduchu. Podle mě by k tomu intenzivnímu rozběhu nemělo pokud možno vůbec dojít, uživatel by si měl chlazení zapnout včas, než teplota na těch 30° vyleze. A pokud někomu teplota v baráku lítá tak jako tazatelce @ookami_hime (ať už kvůli té serverovně, co provozuje, nebo kvůli čemukoliv jinému), není pro něj podlahové chlazení vhodné, protože by to musel mít na tenhle vysoký výkon puštěné často. Prostě není to podle mého názoru rychlé a pružné chlazení, které by mělo vykrývat prudší teplotní výkyvy.
Odpovědět
Profilova fotka
@llama Tahle diskuze je velmi poučná i pro mě :-) Trubky nechladí a hlavně z nich neprší. Prostě jsou zaizolované. Chladí ten bazmek s větrákem. Z něj kondenzát někdy teče do kanálu, ale častěji nám na hlavu (přesněji do kýblu) , než to laskavě přijdou opravit. Ve výpočtu popisuji stav po 14 dnech dovolené, kdy je celý barák rozhicovaný na 30°C a chci bydlet. Za 14 hodin komplet vychlazeno na 20°C. Logicky to další den už chladí přesně podle potřeb tak, aby teplota uvnitř nekolísala (druhý obrázek). Stejné výkony a spínání musí mít i klimatizace. Teplota povrchu je popsána. I když je voda 13°C, povrch podlahy je nad 18,5°C Kondenzace nehrozí ani omylem. Beton je vodivý teplotně, ale nevodivý pro vzduch. Difuze zanedbatelná. Co má tazatelka nevím. Zatím je tajemnější, než hrad v Karpatech. V práci mám taky serverovnu. Prostě se to teplo musí odvést a logicky přičíst k udávanému výkonu. Ve výpočtu mám až 20°C v noci, až 60°C přes den. Přesně podle nejhorší zjištěné reality.
Odpovědět
@josef_vavra "Stejné výkony a spínání musí mít i klimatizace." No to je to v čem je rozdíl. Kdyby mi mělo trvat vychladit to 20 hodin, tak se na nějakou klimatizaci můžu vykašlat, protože to je prostě pomalé :) když to vezmu teď podle podlahové plochy necelých 90m2, jedna klima. Když se přijde po delší době, tak přesně - nevyvětráno, vedro (protože do toho 2 týdny šajnilo slunko a venku bylo 38) a já potřebuju fungovat. Hlavní místnost s klimatizací se může vypnout nebo stáhnout na nízký výkon do 1 - 2 hodin, v praxi často i dřív. Když potřebuju vychladit komplet, trvá to ještě třeba o tu hoďku déle max. Samozřejmě, odhady velmi nahrubo, ale prostě 20 hodin vychlazení je nepoužitelné. A důvod proč jsem se na tu rychlost ptala byl ten, že jsem se bavila s člověkem, který má oba dva ty systémy a popisoval přesně to samé jak u chlazení tak u topení. Elektrika ohřeje rychle, na teplovodní se čeká den než to prohřeje komplet. U chlazení velmi podobné hodnoty. Proto mě dost zaskočilo, že všichni tak moc podporují vodní trubky, když to má dost odlišný způsob fungování, který není vždy vhodný :) A tajemná nejsem vlastně ani trochu, prostě mi běží doma výkonnej server, kterej hodně topí. A kromě toho mi běží několik dalších tepelných zdrojů, které jednak přidávají teplo (ale to je zrovna minimální problém, tohle se dá skutečně trvale chladit něčím jako je podlahovka, ale proč mít doma dva systémy...) a jednak neskutečně žerou elektřinu, proto snížený tarif potřebuju tak jako tak a pokud nastane problém s elektřinou, bude větší problém s tím jak vyřešit tyhle náklady než jenom vytopit barák. Ten přinejhorším můžu předělat, server a další věci najednou nepřekopu na to, aby je poháněl křeček v kolečku :) Jenom prostě kromě úspory a efektivity chlazení/topení je pro mě důležitá efektivita, protože se to prostředí furt mění. Buď přijdou lidi nebo odjíždíme nebo se půl dne vaří nebo jsme tam najednou sami. Spát při vysokých teplotách nedokážu, spím i tak špatně a když kvůli vedru mám za 1 - 2 měsíce naspáno v průměru 4 hodiny denně, tak prostě nemůžu fungovat. Stejně jako je mi k ničemu zaizolovat na celej den barák a "nějak" přečkat zvýšení teploty až nad těch 30, když tam potřebuju být a potřebuju fungovat. A nemůžu čekat 6 hodin než mi to spadne na teplotu při které můžu pracovat a pak dalších 6 hodin na teplotu, při které se dá spát. Upřímně posledně když tu přes noc bylo 26 - 27, tak ani pes nebyl schopnej usnout, protože je vedro a ona si po celém dni veder na stará kolena taky potřebuje odpočnout. Prostě barák plánuju podle toho co potřebuju a jak to potřebuju. Pokud to někdy budu muset změnit, tak to změním, ale proč bych to teď dělala jinak, když vidím co nám aktuálně funguje, vyhovuje a co ne :) jsem určitě přístupná spoustě geniálních řešení, jen musí k něčemu být a ne jen protože je to cool a "obecně prospěšné" :)
Odpovědět
Profilova fotka
@ookami_hime Ale já neřeším ani "cool", ani obecně prospěšné. Jsem jen uživatel, který porovnává různá řešení a hledá souvislosti. Chci se i s Vámi dopracovat shody. Potvrzujete důležitou souvislost, že klima doslova vylije ledový vzduch na podlahu. A protože máte podlahu tenkou, tedy s malou kapacitou, podaří se jí za ty dvě hodiny dostatečně vychladit (potvrzeno výpočtem). Chlazení do sousedních místností otevřenými dveřmi také funguje perfektně, protože ledový vzduch nemá překážky - prahy 1 centimetr snadno přeskočí. U topení to tak nefunguje, protože dveře jsou vysoké jen 2 metry, strop je 2,5 metru. Půlmetrovou překážku horký vzduch nepřeskočí. Můžete v zimě ověřit, až zkusíte tou klimou topit. Ještě jednou tedy děkuji za přínosnou diskuzi. Měla by mi stačit jedna klimoška v jižním podkroví a ledový vzduch se rozteče otevřenými dveřmi všude. Dokonce i po schodišti do přízemí. Pokud máte postavený dům s malou kapacitou, poznáte ochlazení rychle. Pokud s velkou, může to trvat klidně půlden. Viz výpočty. Obě varianty jsou tak z hlediska trvalého užívání rovnocenné. Buď výkyvy vyrovnává zapínání a vypínání klimošky, nebo se o to stará kapacita domu. Ekonomika je v porovnání s chlazením podlahovkou stejná, možná horší. U podlahovky nepotřebujete tak studenou vodu a nedosáhnete tak vysoký COP. Na druhou stranu dobře udělaná klimatizace může být třeba na chodbě a nemusíte o ní ani vědět. Pokud se pletu v odhadech hlavně té podlahy, jistě mě opravíte. Projektanta už teď asi chápu. Chybí kapacity a jiné řešení tedy ani navrhnout nemůže.
Odpovědět
Profilova fotka
@ookami_hime Říká se důvěřuj, ale prověřuj. Tak jsem tu Vaši klimatizaci prověřil. http://kondenzace.kvalitne.cz/kks/180... V podkroví jsem dal dveře do jihozápadního pokoje v podobě utěsnění matrací do výšky 0,9 metru a přes ni jsem lil desetistupňový vzduch výpočtovou rychlostí 186 m3/hod. Víc to přes tu dlouhou nataženou rouru nedalo( v papírech 400 m3/hod bez roury). Chlazení jsem zapnul 5 minut předem, aby naběhl výkon, a v 15:15 jsem trubku přehodil přes matraci. Začal tak chladící proces. Vzduch se opravdu rozlévá po podlaze a leží tak ve vrstvě od nuly do 20 centimetrů výšky. Nejprve ochlazuje podlahu a pak teprve již ohřátý začne stoupat vzhůru výpočtově rychlostí 12 centimetrů za minutu. Lze to zjistit máváním rukou v různých výškách a porovnáváním. Chladněji je pouze těch 20 cm těsně u podlahy. Matematický model odpovídá realitě se zpožděním jediné minuty a s chybou do 0,1 stupně. Logicky se potvrdil i očekávaný okamžitý návrat teploty po vypnutí. Zkusil jsem vypočítat i variantu podlahového topení ve druhém obrázku a také přesně souhlasí. (V předchozích výpočtech jsem rychle chladil i zdi, což se ve skutečnosti neděje. Zdi se chladí až mnohem později. Pro konečnou bilanci je to ale nepodstatné) Jediný rozdíl je v pořadí vrstev podlahy. U klimatizace chladíte beton shora. U podlahového topení chladíte zespodu a transportní zpoždění je 20 až 60 minut. To ale nevadí, počasí se stejně tak rychle nemění. I kdyby se měnilo skokem, vzniklé kolísání teplot o max. 0,2 stupně stejně nepoznáte. Jak tohle celé uzavřít? Opět se (jako obvykle) potvrdilo, že zákony platí. Klimatizaci a podlahové chlazení od sebe nemáte šanci poznat. Obojí je uživatelsky identické, včetně pocitu studených nohou po startu. Můžete si všimnout hluku klimatizace a rozdílu si nejspíš všimnete při platbě faktury. Zatím co klimatizace měla chladící médium 9°C, podlahovce stačí 23°C. Podlahovka tedy dosáhne zjevně lepší COP. S kondenzací je strašení zbytečné. Ačkoli jsem chladil vzduch na 10°C, nevykondenzovala při pokusu ani kapka. Opět v souladu s aktuální meteorologickou situací. Z výsledku zároveň vyplývají i další poznatky. Jednalo se o větrání 3. tedy 10x silnější, než rekuperací. Rekuperace 0,3 tedy logicky nemůže pořádně ani chladit (to by musela mít vzduch -170°C) ani topit. To by musela mít vzduch 220°C. Stále se bavíme o posouvání teplot o necelé dva stupně za hodinu. Proto považuji rekuperaci za ne moc funkční zařízení. Z hlediska iontového hospodářství dokonce za kontraproduktivní. Bohužel musím potvrdit i na sobě zdravotní citlivost.
Odpovědět
@josef_vavra díky za příspěvek, prolouskám ho večer :) nicméně než se do toho pustím, nikde opět nevidím žádnou zmínku o tom, o jakou klimatizační jednotku se jedná a kde je umístěná. Modelové číslo by stačilo :)
Odpovědět
Profilova fotka
@ookami_hime Všechno je v odkazu na excelovský soubor. Tedy fotky místnosti, sondy, štítek klimošky (suntec-transform-9000) i vlastní výpočet. Je tam i odkaz na měření té klimošky. Ač stála 5000Kč v Hornbachu, výsledek špičkový. Rozdíl teplot mezi chladivem a vzduchem jediný stupeň. Kéž by takhle kvalitní byla i drahá čerpadla. resp. byla k nim dostupná alespoň dokumentace k ověření vlastností.
Odpovědět
@josef_vavra Už to vidím na fotkách, omlouvám se za zbytečný dotaz :) To se opravdu nedivím, že máte takové výsledky, když to testujete takhle :-D to nemyslíte vážně, ne? Máte mobilní klimatizaci, bez invertoru a ještě to posíláte jakousi trubkou do výšky 0,9m. O nějakém rozumném rozprostření vzduchu navíc nemůže být ani řeč... Tak to pak ano, když to srovnáváte s takovou technologií, tak ty výsledky (co jsem tak nahrubo projela) dávají smysl :-D to ale není ani úsporné ani efektivní ;-) Proč to neotestujete normálně? Jako používat mobilní klimatizaci k něčemu takovému je samo o sobě nouzovka, a pokud má podlahové topení srovnatelný výkon, tak to akorát potvrzuje že se pro tyto účely nehodí. Něco málo k parametrům normální klimatizace (např. té, z níž vycházím já)... Rychlost vzduchu: u vás 186 m3/hod., naše má v papírech 650 m3/hod COP: u vás 2,2 jestli správně koukám, naše má 3,5, novější modely mají +- 4 Výška umístění: u vás 0,9m (to je opravdu k ničemu), normální výška 2 - 2,5m podle výšky stropů Co se týče hluku, v maximálním možném režimu má naše jednotka něco přes 50, v běžném režimu má 30 dB. I moderní lednice má běžně kolem 40 dB, takže s tím hlukem to fakt nepřehánějte ;) Vaše klimatizace proudí jakousi rourou a ani tak není schopna jakkoliv normálně distribuovat vzduch. Běžná klimatizace umí alespoň swing a úzkými dlouhými štěrbinami vyhání vzduch tak, aby a) nebyl pocit chladných nohou b) se chlad nedržel 20cm nad zemí. Cením si toho, že děláte měření, ale pokud je provádíte tímhle stylem, tak je otázka na kolik jsou důvěryhodné, když vlastně nijak neodráží realitu.
Odpovědět
@josef_vavra už jsem si toho všimla, ale odeslala jsem ten příspěvek pozdě. Děkuji :)
Odpovědět
1
…
6
7
8 9
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Dům po rekonstrukci bez zateplení, jaké…
07. 01. 2019 9
Jaké je nejlepší řešení na ohřev vody?
31. 05. 2018 8
Ohřev vody a topení (tepelné čerpadlo +…
25. 02. 2015 6
V dome není topení, jak řešit?
01. 02. 2015 14
Akumulační nádrž na ohřev vody a topení
22. 01. 2014 2
Jaké jsou výhody a nevýhody topení infr…
30. 10. 2013 1
Rozvody topení v plastu nebo v mědi? Co…
12. 07. 2013 13
Jak vyřešit topení a ohřev vody v cihlo…
04. 07. 2013 1
Jaké je lepší topení v bytě? Podlahové …
18. 12. 2011 5
Solární system na ohřev vody a topení. …
25. 05. 2011 19