5 klíčových zásad při výběru zasklení do pasivního domu: Na poslední většina zapomíná

  • 16.09.2025

Správně zvolená skla ve výplních stavebních otvorů hrají v pasivních domech velmi důležitou roli. Z hlediska tepelných ztrát mnozí stále považují okna za kritický článek obvodového pláště. Pokud ale dodržíte několik zásadních pravidel při výběru zasklení, mohou okna výrazně přispět k naplnění pasivního standardu.

Zdroj: HELUZ IZOS

Jaké parametry a hodnoty jsou klíčové?

Možná jste už slyšeli názor, že okna je třeba navrhovat co nejmenší, protože jimi uniká nejvíce tepla z domu. To možná platilo v případě starých dřevěných oken s jednoduchým sklem – dnešní moderní těsné rámy a trojskla mají výrazně nižší ztráty. V pasivních domech mohou okna během topné sezóny dokonce přispívat čistými solárními zisky.

Rozhoduje o tom několik důležitých parametrů, kterých byste si při výběru skel pro pasivní domy měli všímat:

  • Součinitel prostupu tepla izolačního skla s teplým rámečkem by měl dosahovat hodnoty Ug ≤ 0,5 W/(m²·K). Teplý rámeček tvoří tzv. distanční profil, který zlepšuje tepelněizolační vlastnosti celého okna a zároveň brání kondenzaci vodních par na vnitřní tabuli skla.
  • Součinitel prostupu tepla celým oknem, o kterém rozhodují jak izolační trojskla s teplým rámečkem, tak rám okna, by měl mít hodnotu Uw ≤ 0,80 W/(m²·K).
  • Solární faktor (g-faktor nebo SF) vyjadřuje procentuální podíl sluneční energie, která projde sklem do interiéru. Je zásadní zejména u oken orientovaných na jih. Pokud chcete dosáhnout tepelných zisků v topné sezóně, izolační trojsklo by mělo mít SF 0,5–0,65, ideálně maximum nad 60 %. Takto vysoký solární faktor dokáže zajistit až o 20 % vyšší solární zisky v topné sezóně než standardní izolační trojsklo.
  • Světlá propustnost Lt v hodnotě ≥ 70 % pro obytné místnosti zajistí dostatek přirozeného světla v interiéru i přes větší tloušťku izolačního skla. Možná jste slyšeli, že speciální skla vždy zhoršují světelný prostup – to platilo pro starší reflexní a tónovaná skla. Moderní nízkoemisní Low-E a selektivní povlaky dokáží filtrovat infračervené UV záření a přitom pustí do interiéru až 80 % viditelného světla.
  • Povrchová teplota vnitřního skla při venkovní teplotě -10 °C by měla dosahovat alespoň 17 °C.

Zásadní chyba při výběru skla

Pokud se uvedené parametry a jejich hodnoty nedodrží, může to vést k různým problémům – od nemožnosti dosáhnout úrovně pasivního domu, přes tepelné ztráty až po sníženou kvalitu bydlení. Jednou z největších chyb je vyšší hodnota součinitele prostupu tepla skla s teplým rámečkem, než je optimum. Pokud hodnota Ug stoupne například na 0,7 W/(m²·K), nastanou problémy s dosažením správného součinitele prostupu tepla rámem Uf.

Zdroj: HELUZ IZOS

Sklo nemůže fungovat bez rámu

Z toho plyne, že kvalitní izolační sklo samo o sobě pasivní standard „neudrží“, pokud nemá správný rám a není dobře osazené. Rám musí být dostatečně tuhý, pevný, bez deformací a s dostatečnou vůlí mezi izolačním sklem a dnem zasklívací drážky – kvůli tepelné roztažnosti. Proto je nutné volit i správné nosné a distanční podložky a také zasklívací lišty nebo těsnicí gumy.

Do izolačního skla by se zároveň nemělo přenášet žádné zatížení z nesprávně vyrobeného rámu. Bez ohledu na materiál – hliník, dřevo či plast – by měl rám splňovat součinitel prostupu tepla Uf ≤ 0,8 W/(m²·K).

Možná si také myslíte, že okno buď izoluje, nebo větrá – a oboje dohromady nefunguje. To samozřejmě platilo u netěsných oken, která „větrala“ nechtěně. Dnešní konstrukce umožňují řízené větrání (například integrované mikroventilace nebo štěrbinové přivětrávání) bez velkých tepelných ztrát.

Využijte slunce naplno

Chybou bývá také špatná volba zasklení podle orientace fasád. Častým omylem je zvolit stejnou skladbu izolačních skel pro všechny světové strany. Zatímco jižní okna potřebují skla s vyšším solárním faktorem, u oken na sever g-faktor nehraje roli. Pokud ale na jižní fasádě solární faktor ignorujete, přicházíte o možnost získat v topné sezóně teplo navíc – zdarma. Solární faktor zde může dosahovat až 62 %. Samozřejmě nelze zapomenout na venkovní stínění, aby se dům v létě naopak nepřehříval a nebyla nutná klimatizace s vyššími provozními náklady.

3 velké mýty o sklech

  1. Dvojsklo je dostačující a trojsklo zbytečné. Pravda je, že dvojsklo může stačit jen pro stavby, které nejsou určeny k bydlení, rozhodně ale ne pro rodinné domy v pasivním standardu. Trojsklo přináší nejen nižší prostup tepla, ale i vyšší povrchovou teplotu vnitřního skla – to zvyšuje tepelný komfort, eliminuje kondenzaci a snižuje tepelné ztráty oproti dvojsklu někdy i více než dvojnásobně.
  2. Velká okna v létě vždy způsobí přehřívání. Velikost není hlavním problémem. Správná orientace, skla s vhodným g-faktorem (například 0,5–0,6) a účinné stínění (žaluzie, přesahy střechy) udrží teplotu pod kontrolou i u prosklených fasád.
  3. Tepelné zisky v topné sezóně jsou vždy pozitivní. Ani to není pravda. Více slunce nemusí znamenat lepší bilanci. Pokud moderní těsné domy nemají dobře řešené stínění, může docházet k přehřívání jižních fasád i v zimě.

Sklo ovlivní i akustiku okna

Při výběru izolačních skel často opomíjíme jejich akustické vlastnosti. Rodinné domy ale nestojí jen v klidných částech měst a obcí. Pokud je lokalita hlučnější, je nutné přemýšlet také nad tím, jak vliv hluku omezit. Akustickou izolaci okna tvoří z 90 % správná volba izolačního skla. A na to je třeba myslet už při návrhu domu.

Vzduchová neprůzvučnost Rw by se měla pohybovat v rozmezí ≥ 34–38 dB v běžném prostředí a ≥ 40–52 dB v hlučnějších lokalitách. Například okna HELUZ IZOS dosahují hodnot Rw od 33 do 52 dB v závislosti na optimalizaci tloušťky, hmotnosti a ceny izolačních skel. Takto vysoké hodnoty je přitom u podobných skladeb těžké dosáhnout.

Zdroj: HELUZ IZOS

Akustika versus tloušťka skla

Lepší akustika izolačního skla má vliv i na jeho tloušťku a může zásadně ovlivnit geometrii rámu okna. Nesprávně dimenzovaný rám s příliš těžkým izolačním sklem je častou chybou – vede k deformacím rámu, pantů i k netěsnostem. Zvuková izolace však nezávisí jen na tloušťce skla. Dnes dosahují lepších výsledků asymetrická zasklení, laminovaná skla s akustickou fólií a těsné rámy. Výborné akustické izolace tedy lze dosáhnout i bez „mimořádně silného“ skla.

Pozor na správnou montáž

V konečném důsledku nelze podceňovat ani samotnou montáž. Ani nejlepší parametry skla a rámu nepomohou, pokud je okno špatně osazené. Montáž s netěsnou připojovací spárou nebo nesprávnou skladbou izolace pod parapetem může vést ke kondenzaci vlhkosti na studených okrajích oken a následně k plísním. Netěsnosti navíc přispívají ke vzniku akustických mostů.


Autor článku: redakce Modré střechy

Diskuse na téma článku