Kvašená zelenina: 3 nejlepší recepty, které si zamilujete
Urodilo se vám hodně zeleniny a hledáte způsob, jak ji co nejlépe uskladnit? Odpovědí je kvašená zelenina. Je to jeden z nejstarších způsobů konzervování.
Fermentovat můžete různé druhy zeleniny. Experimentujte s přísadami a vytvořte si vlastní unikátní recepty. Navíc uděláte i něco pro své zdraví, protože kvašená zelenina nabízí obrovskou dávku vitamínů, živin a probiotik.
Tajemství kvašené zeleniny
Kvašená zelenina vzniká fermentací čerstvé zeleniny. Díky rozkladu cukrů obsažených v zelenině na kyselinu mléčnou nebo kyselinu octovou získává úplně jinou chuť.
Zelenina zůstává i po kvašení bohatá na vitamíny, minerály a další živiny a správně vykvašená vydrží poměrně dlouho. Obsahuje také probiotika. Ty podporují zdravé fungování trávicího systému a posilují imunitní systém. Pomáhají udržovat střevní mikrobiom v rovnováze a zlepšují trávení.
Oblíbené recepty na kvašenou zeleninu
Rozhodli jste se připravit si doma kvašenou zeleninu? Základní surovinou jsou různé druhy zeleniny, jako je například zelí, mrkev, ředkvička, cuketa, květák, brokolice, paprika, ale i mnoho jiných. Výběrem zeleniny ovlivníte výslednou chuť vaší kvašené pochoutky.
K fermentaci budete potřebovat také sůl. Ochrání zeleninu před růstem nežádoucích bakterií a před hnilobou. Doporučujeme používat nejódovanou mořskou sůl nebo kvalitní sůl bez přídavku dalších chemikálií.
Pro správnou fermentaci budete potřebovat také vhodnou nádobu. Nejčastěji se používají skleněné nádoby, ale také fermentační sklenice a speciální nádoby na kvašení s uzávěrem. Důležité je, aby se k vaší zelenině nedostal vzduch.
Zeleninu můžete dochutit různými přísadami. Nejčastěji se používá česnek, pepř, zázvor, kmín, pálivé papričky, kopr, koriandr a jiné bylinky či koření. Záleží na tom, jakou zeleninu jste se rozhodli dáte vykvasit. Vytvářet můžete různé zeleninové kombinace. Ať už se rozhodnete pro klasické kvašené zelí nebo netradiční kombinaci mrkve a zázvoru či kvašený květák s česnekem, můžete si být jistí, že takto připravená zelenina vám přinese do života obrovskou dávku vitamínů.
Kvašené zelí
Ingredience a postup:
- zelí
- sůl
Zelí nasekejte na tenké proužky. Ve velké míse jej promíchejte se solí a nechte odpočívat, dokud nevypustí šťávu. Potom jej přemístěte do fermentační nádoby. Naše babičky používaly soudky. Pořádně ho promačkejte a nechte fermentovat 2 až 3 týdny.
Někteří lidé do zelí přidávají celý kmín, pepř, bobkový list nebo dokonce i jablka či křen. Dobré kvašené zelí však získáte i extrémně jednoduchou kombinací kvalitního a najemno nařezaného zelí se solí. Jako fermentační nádobu můžete použít i sklenici.
Pikantní kvašené okurky
Ingredience a postup:
- okurky
- čerstvý česnek
- kopr
- chilli koření
- mořská sůl
Okurky, česnek, kopr a chilli koření vložte do fermentační nádoby. Přidejte solný roztok a fermentujte, dokud nebudou okurky křupavé a pikantní.
Solný roztok si připravte tak, že dáte vařit vodu, přidáte sůl a odstavíte.
Kvašená mrkev se zázvorem
Ingredience a postup:
- mrkev
- čerstvý kořen zázvoru
- mořská sůl
- mletá kurkuma
Očištěné a oškrábané mrkve nakrájejte na tenké proužky. Očistěte a nastrouhejte kořen zázvoru. Vložte mrkev se zázvorem do fermentační nádoby. Přidejte také špetku mořské soli a pokud máte rádi kurkumu, přidejte i ji. Zeleninu v nádobě zalijte připraveným solným roztokem.
Příprava kvašené mrkve se zázvorem je velmi jednoduchá. Recept vás ale překvapí příjemnou pikantní chutí.
Kvašená zelenina: tipy k úspěchu
Pokud chcete, aby se vám recepty fermentované zeleniny opravdu vydařily, měli byste mít vždy na paměti následující tipy. Zaručí vám totiž úspěch. A chutnou kvašenou zeleninu.
- Používejte jen kvalitní sůl, nejlépe nejódovanou mořskou nebo himálajskou. Sůl je totiž při fermentaci základní ingrediencí.
- Používat byste měli destilovanou nebo filtrovanou vodu. Pokud budete připravovat solný roztok na zalévání zeleniny z příliš chlorované vody, může to fermentaci negativně ovlivnit.
- Vše, co přichází do jakéhokoli kontaktu se zeleninou, ať už jsou to fermentační nádoby, nástroje, které používáte ke krájení nebo vaše vlastní ruce, musí být čisté a dezinfikované.
- Myslete na to, že během fermentace se ze zeleniny uvolňuje plyn. Proto fermentační nádobu pravidelně otevírejte, abyste tak zabránili přílišnému tlaku.
- Fermentační nádoby chraňte před světlem.
- Ideální teplota pro fermentaci se pohybuje mezi 18 až 24 stupni Celsia.
- Po fermentaci můžete kvašenou zeleninu uskladnit v chladničce. Vydrží vám tak ještě déle.
Nebojte se během fermentace kvašenou zeleninu ochutnávat. Sledujte, jakou má zelenina chuť a texturu. Lépe tak odhadnete, kdy se proces fermentace ukončil. Zároveň experimentujte s různými druhy zeleniny. Nebojte se objevovat nové chutné kombinace.
P.S. – Věděli jste, že originální inspirace do zahrady, nápady na projekt domu a rady do domácnosti najdete také u našich sousedů? Navštivte naši slovenskou Modrou střechu.
Autor: Denisa Hajdúková – Nájomný spisovateľ
Zdroj foto: iStock
Diskuse na téma článku
-
![]()
Ahoj, mohu mít prosím na plotě se sousedem (on dával materiál, my platili nataže…
-
![]()
Rádi bychom posbírali zkušenosti se zelenou střechou - jaké máte vy? Vrstvy izo…
Dobrý večer. Máme fasádu (šedý polystyren, silikon omítka) a po 5 letech se hlav…