Nízkoenergetický a pasivní dům – jaký je mezi nimi rozdíl a co se víc vyplatí?

Stavba

04.11.2025

Stále více lidí, kteří plánují stavbu nového domu, se nezaměřuje jen na vzhled, lokalitu nebo velikost. Důležitým kritériem se stává také to, Stále více lidí, kteří plánují stavbu nízkoenergetického domu nebo moderního rodinného bydlení, se nezaměřuje jen na vzhled, lokalitu nebo velikost. Důležitým kritériem se stává také to, kolik bude dům stát na provoz, nejen teď, ale i za deset nebo dvacet let. Téma úsporného bydlení tak rezonuje více než kdy dřív a pojmy jako nízkoenergetický dům či pasivní dům se objevují stále častěji.

Architektka kontroluje stavbu nízkoenergetického domu — *^{Zdroj: iStock}*

Možná jste o nich už slyšeli, možná ne. Možná tušíte, že jde o ekologičtější a energeticky efektivnější způsob bydlení, ale není vám úplně jasné, v čem je mezi nimi rozdíl, co všechno to obnáší a zda se to vůbec vyplatí.

Pojďme si to vysvětlit jednoduše a srozumitelně tak, abyste se na konci sami dokázali rozhodnout, jestli je takový dům pro vás tou správnou cestou.

Dva pojmy, stejný cíl: bydlet úsporněji

Nízkoenergetický i pasivní dům mají společný cíl, snížit spotřebu energie na minimum. Rozdíl mezi nimi je v tom, jak daleko v tomto úsilí jdou.

Nízkoenergetický dům má výrazně nižší spotřebu tepla na vytápění oproti běžným novostavbám. Využívá kvalitní izolaci, moderní technologie a často i rekuperaci. Topení v něm stále najdete, ale jeho nároky jsou mnohem nižší.

Pasivní dům jde ještě o krok dál. Jeho spotřeba energie na vytápění je tak nízká, že často nepotřebuje ani klasický topný systém. O tepelný komfort se stará slunce, vnitřní zisky (lidé, spotřebiče, vaření) a sofistikovaný systém větrání s rekuperací.

Čísla, která mluví jasně: rozdíl ve spotřebě energie

Představme si to konkrétně – roční spotřeba energie na vytápění se pohybuje přibližně takto:

Běžný starší dům: 150–250 kWh/m²
Nízkoenergetický dům: do 50 kWh/m²
Pasivní dům: do 15 kWh/m²

V praxi to znamená, že zatímco v klasickém domě můžete za vytápění zaplatit i 24 400 kč ročně, v nízkoenergetickém domě se dostanete pod 7320 kč a v pasivním často nepřekročíte 2440 kč.

Zní to lákavě, že?

Montáž solárních panelů na střeše nízkoenergetického domu — *^{Zdroj: iStock}*

Co všechno musí dům splňovat?

Aby mohl být dům označen jako pasivní nebo nízkoenergetický, nejde jen o silné zdi a zateplení. Důležitý je celkový koncept, od prvního návrhu přes výběr materiálů až po realizaci detailů. Mezi klíčové faktory patří:

Kvalitní a souvislá izolace – stěny, střecha, podlaha i základy musí být navrženy bez tepelných mostů.
Těsná okna a dveře – ideálně trojskla, s minimálním únikem tepla.
Rekuperační jednotka – zajišťuje čerstvý vzduch bez zbytečných tepelných ztrát.
Orientace a tvar domu – pasivní dům bývá orientován na jih, s velkými okny na slunečnou stranu a menšími na sever.
Vnitřní zisky – i teplo z lednice, osvětlení nebo lidí se počítá!

Je důležité vědět, že u pasivních domů nestačí jen „dobře zateplit“. Všechny prvky musí fungovat dohromady jako jeden systém. Proto se doporučuje spolupracovat s architektem nebo projektantem, který má s tímto typem výstavby zkušenosti.

Moderní technologie jako součást každodenního komfortu

Technologie jako rekuperace vzduchu, chytré řízení vytápění nebo stínicí technika jsou dnes běžnou součástí nízkoenergetických i pasivních domů. Díky nim je bydlení nejen úspornější, ale také pohodlnější bez nutnosti neustálého větrání nebo nastavování teploty.

Obavy, že jde o složité řešení, už dnes nejsou na místě. Tyto systémy fungují automaticky a starají se o ideální vnitřní klima téměř bez zásahu obyvatel.

Dřevěná konstrukce nízkoenergetického domu během výstavby — *^{Zdroj: iStock}*

Kolik takový dům stojí a kdy se investice vrátí?

I když je počáteční investice do úsporného domu vyšší, z dlouhodobého hlediska jde o rozumné rozhodnutí. Nízkoenergetický dům může být dražší přibližně o 5–10 %, pasivní o 10–20 % oproti běžné stavbě.

Při současných cenách energií a dobře realizovaném projektu se ale dodatečné náklady vrátí už za 10 až 15 let, přičemž úspora pokračuje dál. Navíc takové domy často získávají výhodnější financování a vyšší hodnotu při případném prodeji.

Má to i nevýhody?

Ačkoli výhody převažují, úsporné bydlení není úplně bez kompromisů. Mezi nejčastější nevýhody patří:

vyšší počáteční investice,
nutnost důkladného návrhu a precizní realizace,
riziko přehřívání v létě (pokud se podcení stínění),
subjektivní pocit „příliš těsného“ prostoru (zejména u pasivních domů bez možností otevřeného větrání).

S kvalitním návrhem však lze většině těchto problémů předejít a právě proto se u tohoto typu bydlení nevyplatí šetřit na odbornících. Pasivní domy jsou dnes běžně realizovatelné i v Česku ve městech i na venkově. Výhodou je, že stále více firem má s tímto způsobem výstavby reálné zkušenosti a dokážou vás celým procesem bezpečně provést.

Mohlo by vás zajímat:
Jak správně vyčistit krb a užít si teplo domova bez starostí

Nízkoenergetický a pasivní dům nejsou jen moderním trendem, jsou praktickou odpovědí na rostoucí ceny energií a důraz na ekologii. Pokud chcete bydlet zdravě, pohodlně a úsporně, je to cesta, kterou se rozhodně vyplatí zvážit.

Nízkoenergetický dům je ideální začátek pro ty, kteří chtějí šetřit, ale bez extrémních technických nároků. Pasivní dům je cílová meta pro ty, kdo chtějí jít na maximum s minimálními účty, maximálním komfortem a výhledem do budoucnosti.

A nezapomeňte, každý dům může být „lepší“, pokud je dobře navržen. Záleží jen na vás, kam se chcete posunout.

Autor článku: Lucie Tobiš
Zdroj fotografie: iStock