Svody dešťové kanalizace

Zobraz úvodní příspěvek
RD 144m střecha, 25m pergola, 30m garaz + 50m zpevněné plochy. Ze střechy + pergoly 2x svod dešťové vody v DN110, z garáže 1x svod v DN110 a ze zpevněných ploch 1x DN110. Všechny tyto svody svedeny do sběrného potrubí v DN125 a do retenční nádrže s přepadem do dešťové kanalizace. Stačí tyto dimenze potrubí? Svádí se voda ze zpevněných ploch (typicky zámková dlažba) také do retenční nádrže kvůli zanášení atd.?
Odpovědět
@karelp90 Tenhle přístup je opravdu k uzoufání...lidi se tady ptají i na odborné věci, jako kolik železa stačí, nebo jaký průřez dřeva stačí...ty máš sice jen svody, ale princip je stejný. Přitom ani nevíte, že můžete vlastně ušetřit. Tímhle stylem se bude projekt tvořit online na internetu a projektanti, statici, dozoři si asi půjdou udělat rekvalifikaci třeba na řidiče 😬
Odpovědět
A skláři nebudou mít co žrát... 🙂
Odpovědět
@panlorenc Ale ne, samozřejmě máte pravdu, tady to "projektování" na fóru občas zavání průšvihem. A neměla by zapadnout ta poznámka, že by mohli i ušetřit. Proč něco amatérsky naddimezovávat? A platit? Nebo poddimenzovat a pak řešit průser?
Odpovědět
@jozkakomosny Tak pod to se podepíšu.
Odpovědět
@jozkakomosny @milanq Právě na uvedený pojem "ušetření" konečně stavebníci slyší a pokud se jim to příkladově vysvětlí, tak jedině dobře. Protože o ekonomice a ušetření to je...je špatně zaplatit více za předimenzované svody (počet, dn..) ale je zase špatně, pokud při přívaláku, to vyšplouchne a vyplavuje třeba dlažbu což zase stojí práci a peníze. Je to sisyfoská práce vysvětlovat stavebníkům, ale bez toho se nic nezmění ani trochu 😉
Odpovědět
@panlorenc Při přívalovém dešti opravdu neřeším, že někde stříká voda 😄 Když to vezmu úplně tupě, občas se stane, že naprší 50 mm/h srážek. To je 50 l/m2 za hodinu. Při mé ploché střeše 220m2 to je 11.000 l/hod. Tedy, teoreticky 3,05 l/s. Teoreticky by stačily 2 svody, mám 3 kvůli rozdělení ploch, a stejně si to občas stříkne 🙂 Ale nic, co bych musel řešit, protože při tom přívaláku mám zechcané všechno 😄
Odpovědět
@davex Tak uvedl jsem jenom příklad....na druhou stranu toto léto bylo leckde o přívalových deštích a bleskových povodních a kdyby takový Týn nad Vltavou měl "lépe" vyřešené odvodnění mohl ušetřit 7,856mio korun za dlažbu na náměstí. O lidech, kterým by pomohla zpětná klapka za 4t ušetřit statísíce nemluvě...v tvým konkrétním případě to třeba řešit nemusíš, ale není to všude stejný že 😉
Odpovědět
Pokud se dá něco odborně odhadnout nebo to raději naddimenzovat a je to levnější než výpočet, tak to dělám často, než abych to počítal.
Odpovědět
@martin_s Odborně odhadnout 😬 ....ale pokud je to jakákoliv informace v projektu a jde to na úřad, tak tam musí být podepsaná zodpovědná osoba...a ta nemůže jen odborně odhadovat, ale dokládat a prokazovat.
Odpovědět
@panlorenc Zrovna na úřad se k běžnému RD nemusí dokládat výpočet skoro na nic a to by se na každý dům dalo počítat mraky věcí, ale projektanti to nedělají. Já vycházím obecně ze zkušeností, nějakého úsudku, případně jen orientačního výpočtu tam, kde nemá ekonomický smysl se nějakou optimalizací podrobněji zabývat. Projektanti to dělají podobně. Horší je, když někteří projektanti kopírují nebo raději naddimenzuji i tam, kde by mělo ekonomický smysl se tím zabývat.
Odpovědět
@martin_s To jste špatně pochopil. Samozřejmě že součástí PD nejsou všechny výpočty. Ale když je pak průšvih, tak se právě projektant musí obhájit, že dimenzoval správně. Viz i některé mediálně známé případy.
Odpovědět
@milanq Nevím, co jsem měl špatně pochopit, ale reagoval jsem na slova, že se má úřadu informace dokládat a prokazovat, což (jak píšete) se automaticky u všeho neděje. Tudíž projektant ví ze zkušenosti bez výpočtu, že to není poddimenzované, ale spíše mnohem předimenzované. Není pro něj pak problém, aby naddimenzovanou věc v případě nutnosti i obhájil. A ono i kdyby se měl nějaký výpočet předkládat, tak úřadu je jedno, že je to předimenzované.
Odpovědět
Článek se načítá
@martin_s Tak znovu: Projektant neprojektuje ze zkušenosti. Musí to mít spočítané, popř. nadimenzované podle tabulkových hodnot a norem. Ale jen se všechny výpočty nedokládají stavebnímu úřadu.
Odpovědět
@martin_s Nikdo ale nenapsal, že úřadu se musí prokazovat...tomu se musí doložit jen staťák. Jak se postupovalo ve výpočtu ho samozřejmě nezajímá a ani to zkontrolovat neumí. Ale staťák musí být na všechny nosné konstrukce bez ohledu nato, zda se jedná o RD či most (a nemusí to být je statika, ale hydrotechnické, geotechnické, tepelné a apod. výpočty). To že se často nedokládá ale neznamená, že ho projektant dělat nemusí.
Odpovědět
@milanq To je hezká představa jak projektanti všechno a všichni počítají. Jako třeba výpočet denního a umělého světla pro každou místnost, průtok každou trubkou, každý vodič a ani s tou statikou do podrobností nezacházejí nebo že by někde stačilo o stupeň menší armování.
Odpovědět
@martin_s ??? Vy toho o projektování moc nevíte. Což samozřejmě nevadí. Vadí jen ten hloupý komentář.
Odpovědět
@martin_s To je dobrý! Takže podle tebe projektant odhadne výztuž, cca Ø 10 po 20 cm, pak si řekne, no třeba bude stačit Ø 8 po 30 cm, a flák to tam, staťák je hotový, přece to nebudu do podrobna počítat, třeba bude stačit to "o stupeň menší armování".
Odpovědět
@jozkakomosny Ne, to jsi mě špatně pochopil. Naopak, použije tam stejnou výztuž, jako měl na podobném domě nebo nebo na stejném domě, ale v jiné části, kde se síly trochu mění a kdyby se to podrobněji počítalo, tak mohl třeba ušetřit investorovi. Právě aby stačilo o stupeň menší armování, tak už to nemusí být taková jistota, takže je třeba to důkladněji přepočítat, aby si mohl být jistý, že se ušetří a zároveň to pořád vyhovuje. Jen naznačuji, aby si někdo nepředstavoval, že je všechno na domě pěkně napočítané.
Odpovědět
@martin_s Takhle to opravdu nefunguje. Statický výpočet se neodhaduje, ani někde (kde by to podle Vás šlo), ani částečně. Ten se prostě musí spočítat, na celou stavbu, od začátku do konce.
Odpovědět
@davex ale když vám za hodinu spadne 50mm neznamená že takovou intenzitou pršelo. Srážky co dělají problém jsou s intenzitou nad 100mm/h osobně mě meteostanice ukázala max intenzitu nějakých 130mm/h a to byl hukot to nešlo vidět na 5 metrů ale toto trvá třeba jen deset minut, nevím jaký je rekord ale jsou i případy kdy za hodinu a půl spadlo 250mm to už je mazec. Ve výsledku ale toto je prkotina když budou slabé svody no tak to bude přetékat to nic není když bude slabé sběrné potrubí no tak to bude na nejnižším místě vyvěrat u domu. Tak to něco zatopí nebo vyplaví zase taká hrůza to není horší jsou jak si tu lidi chodí pro rady na jiné věci.
Odpovědět
@milanq Když tu výztuž mají dle Vás na dům napočítanou, tak proč ty výsledky neuvedou do projektu? Často jsem viděl jen část a někde jen odkaz na armovaný beton bez informací o výztuži. Nebo je zajímavé, když některá část armované zdi přilehlé k zemině má stejnou výztuž jako ta, co stojí volně. A co jsem viděl statický posudek rukou na 1 A4 pro RD, tak si nevzpomínám, že bych tam viděl výpočet skutečného tlaku na tu spodní 400mm cihlu, ani jak si cihla vede v uložení pod schodištěm.
Odpovědět
@martin_s Doporučuji nezaměňovat statický posudek se statickým výpočtem.
Odpovědět
@martin_s To že ty jsi to v projektu neměl neznamená, že někdo jiný dostal normální projekt se vším všudy včetně výstupu ze statického sw. Asi si tvůj projektant řekl, že výsledky tobě konkrétně nic neřeknou 😬 Navíc jsi psal že jsi měl projekt za 23tisic...to se pak nesmíš divit že tam moc detailnich informaci nenajdes 😉 A jinak Martine tvoje minule komenty včetně i tohoto zase potvrzují, že tomu opravdu nerozumíš.
Odpovědět
@panlorenc Neboj, mě těmi hloupými poznámkami neurazíš. Těší mě, že si pamatuješ některé moje příspěvky. Bohužel chybějící informace jsem viděl na více projektech, tudíž tvůj argument padá. Abychom se vrátili k meritu věci, tak pověz, jestli ty ten lepší, máš všechno napočítané v projektu pro stav. povolení (ohlášení), jak to tvrdí Milan (případně jinak doložené, ale vždy individuálně pro danou stavbou). Začni třeba u toho výpočtu osvětlení místnosti denním a umělým světlem.
Odpovědět
@martin_s Řeknu to narovinu, napočítaný všechno nemám, zvlášť u věcí, u kterých jsem si jistý , třeba které se opakují-tam lze legálně použit empirii. Ale...ALE, jsem stále ten zodpovědný a KDYKOLIV bude potřeba-umím posoudit-prokázat a ověřit správnost mého tvrzení a to je to čemu nerozumíš. Jinak sám si uvedl, že jsi postavil sám sobě jeden rodinný dům...Jak typické a časté, když pak takový "zkušený stavebník" nabyde sebevědomí větší, než poprsí Haliny. Hned máš na vše jasný a naprosto vyhraněný názor, všechno víš nejlíp a nejsprávněji a proto máš absolutní právo hlásat moudra. A k tomu osvětlení...to samozřejmě není můj obor a neumím to, ale je to naprosto v pořádku a pochopitlený, že nikdo nemůže vědět vše....teda až na tebe samozřejmě, ty jsi přece dům postavil 😄 😛
Odpovědět
@martin_s kdyby se psali všechny výpočty do projektu tak by byl děsně nepřehledný. Projektant veme spočítá Podle místností kolik je potřeba světla a tím i počet a velikost oken a to zakreslí ale výpočty už nejsou. u osvětlení to je podobné zamaluje světla a k tomu napíše typ a hodnoty. Které je potřeba dodržet. A nebojte už jsem s takovými projekty pracoval. A v mém projektu mám i výpočty ke střeše na zatížení sněhem atd. A třeba k odpadům zase nemusí být výpočet ale namaluje svody a potrubí s rozměry a ručí že to bude stíhat. Samozřejmě když dělá něco stejného ve stejné lokalitě tak to počítat znovu nebude a to se bavíme o seriózních projektantech. Ne o takových co něco nacmaraj a pak to spadne někomu na hlavu.
Odpovědět
@panlorenc To jsi si asi špatně vysvětlil, já právě od začátku tvrdím, že není běžné všechno počítat a že se vychází z nějakých zkušenosti apod. a že těch výpočtů se na konkrétní dům moc nedělá. To hlavně @milanq tady tvrdil, že to není možné a že se musí všechno počítat na konkrétní dům. Ve své praxi dělám to samé. Hlavně tedy nepočítám ty věci, kdy by úspora materiálu byla menší než cena výpočtu nebo je tam nějaký jiný vyšší zájem. Chápu ani, že se projektanti běžně nezabývají ani výpočtem osvětlení, když navrhují okna či světla a tady by se dokonce dalo říci, že si někteří projektanti ani nebudou jisti, zda to vůbec vyjde. Někteří by to však napadli, jak si můžeš dovolit dát na úřad projekt navrženými okny bez toho, abys to měl spočítané a že nějaké odhady, analogie či zkušenosti nejsou možné.
Odpovědět
Nějakou dobu už se bavím touto diskuzí, tak také přispěji svou troškou. Ty dimenze potrubí v praxi stejně dost často vyjdou z toho, kam se to připojuje. Pokud má retenčka přírubu na potrubí 125, tak tam asi nebudu dávat trubku 150. Jaké by musely být srážky, aby na to ta trubka 125 nestačila? Pokud přijde nějaký tisíciletý slejvák, tak to holt jednou trochu přeteče. Stejně pak bude asi všude dost mokro, takže to nikdo ani nepozná. Kdo se tady ohání výpočty, ať tedy předvede, jak ten výpočet dělá. Včetně průtoků přes všechny tvarovky včetně geigerů. Když odhlédnu od toho, že na to jsou přibližné tabulky, které jsou stanovené empiricky a s velkou rezervou, tak aby se to opravdu spočítalo a zoptimalizovalo, musela by se na to udělat minimálně částicová simulace. Už chci vidět, jak tohle někdo bude řešit na rodinný barák.
Odpovědět
@martin_s To jsem přece neřekl. Napsal jsem (viz můj text výše), že to musí být "spočítané, popř. nadimenzované podle tabulkových hodnot a norem". Pletete pojmy s dojmy.
Odpovědět
@m_i_r_e_k Ježíši Mirku....průměry DN se právě neřídí tím do čeho se napojuji 😬 ale presne obráceně. Hydrailicky Výpočet navrhne optimální dimenzi. To ze se využívá odvozene zkušenosti tedy empirie je naprosto v pořádku, ALE vždy to musí být projektant schopný prokázat. A že voda nic neudělá?Jak to vůbec někdo může říct 😐
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?