Odpověď na příspěvek od zdenekk12:
@kofejn Mám známou, co pracuje ve stavebninách, a… @zdenekk12 Jako že ho skladovali venku na dešti? Aha :)Odpověď na příspěvek od zubr487:
@dali1bor pokud budete psát pravdu, tak nic proti… @zubr487 souhlasím, že při výběru konstrukce domu je potřeba zvážit více vlastností než jen tloušťku stěny nebo cenu. My osobně jsme se rozhodli pro cihlu, protože nám vyhovuje její kombinace vlastností a to především tepelná akumulace, solidní zvuková izolace a i určitá setrvačnost, kterou oceníme zejména při celoročním bydlení. Někdo potřebuje rychlost výstavby a lehkou konstrukci, jiný naopak hledá dlouhodobou stabilitu a komfort. Nám cihla přišla jako vyvážené řešení a jsme s ní zatím spokojení. Rozhodně není mým cílem někoho přesvědčovat, že je to jediné správné řešení. Spíš chci sdílet naši zkušenost pro ty, kdo uvažují podobně. A stejně tak to tu děláte i vy i další.Odpověď na příspěvek od zdenekk12:
@sellir Ne, vůbec to není to samé. Tam je použitý… @zdenekk12 takže stejné ale rozdílné? 😅 @zubr487 tak zřejmě se tam používá uplně něco jinýho a jinak to funguje když je ten polystyren uvnitř té cihly nebo přilepený na cihle. to mi z toho plyne.Odpověď na příspěvek od dali1bor:
@zubr487 souhlasím, že při výběru konstrukce domu… @dali1bor plná cihla má vysokou akumulaci, ale cihlovduch má akumulaci velice malouOdpověď na příspěvek od sellir:
@zdenekk12 takže stejné ale rozdílné? 😅 @zubr487 … @sellir vůbec nechápete důvody vzniku plísní. V kombinaci s EPS dochází k plísním jen pokud došlo k nějaké hrubé chybě. Zhruba nejčastější chyby 1) zateplí se dům s poškozenou hydroizolací. Zateplením se sníží odpar a vlhkost interních stěn se zvýší a hranice vzlínající vlhkosti se posune výš. Výsledkem jsou opadávající stěny, solné výkvěty a plísně. 2) často se řeší situace, kdy se stavebník rozhodne pro jednovrstvé zdivo. Pak se ale z různých důvodů rozhodne dodělat zateplení. Klasicky jsou to případy, kdy se nedodrží doporučené kombinace a vytvoří se tepelné mosty. Nebo z cenových důvodů, kdy je systémová fasáda daleko dražší než zateplení s tenkovrstvou fasádou. Jenže v tomto případě je nezbytné použít buď vysoce paropropustnou izolaci (minerál) nebo dostatečně silnou izolaci z EPS. Je nutné použít tak silnou izolaci, aby za všech podmínem byla teplota na rozhraní mezi zdivem a izolací vyšší, než kondenzační teplota. Jinak dojde ke kondenzaci vlhkosti ve zdivu a to je špatně. V případě klasického sendviče je to automaticky splněno. Je to problém jen v kombinaci širokého zdiva s vysokým tepelným odporem a tenkého zateúlení Voštinové cihly se plní minerálem nebo kuličkami EPS z toho důvodu, že je nutné zabránit cirkulaci vzduchu v dutinách cihel. Vzduch sice má velký tepelný odpor, ale nesmí mít možnost cirkulovat. Osobně bych v tomto případě preferoval voštinové cihly plněné EPS. Důvod je ten, že EPS nanavlhá. Viděl jsem stavbu z cihel plněných minerálem, kde došlo k velkému promočení stavby. Díky následným mrazům došlo k rozpadnutí vnější strany cihel. Další důvod je ten, že cihly plněné minerálem mají jiný tvar dutin, kde příčky tvoří tepelné mosy.Odpověď na příspěvek od dali1bor:
@zubr487 souhlasím, že při výběru konstrukce domu… @dali1bor Keby ste vážne preferovali vysokú akumuláciu a vysoký akustický útlm, tak by ste do cihlovzduchu určite nešli. Ani v jednej z týchto kategórii nevyniká. Ale pravda je, že reklamné letáčiky to tvrdia.Odpověď na příspěvek od sellir:
@zdenekk12 takže stejné ale rozdílné? 😅 @zubr487 … @sellir EPS je už přímo ve cihle, takže žádná cirkulace vzduchu, minimum vlhkosti a parádní izolace. A ano, i my jsme preferovali výplň z EPS. Nenasakuje vodu a dlouhodobě si drží své vlastnosti. Právě proto jsme šli také do jednovrstvého zdiva. Konkrétně HELUZ Family 2in1. Žádné dodatečné zateplování, žádná zbytečná rizika s tepelnými mosty nebo plísněmi. Raději pořádná cihla než něco kombinovat a riskovat chyby.Odpověď na příspěvek od roman_:
@dali1bor Keby ste vážne preferovali vysokú akumu… @roman_ Co pořád máte s tou reklamou? 😄 Už výš jsem psal, že se tu jen normálně dělím o svoje zkušenosti, co se týče stavby cihlového domu nebo tedy bydlení v něm… To pak může každý odsuzovat každého jen proto, že má jiný názor nebo pohled na věc.Odpověď na příspěvek od dali1bor:
@roman_ Co pořád máte s tou reklamou? 😄 Už výš js… @dali1bor Tak jestli píšete o zkušenosti s bydlením v baráku z jednovrstvé konstrukce splňující současné tepelně izolační požadavky, tak určitě nepíšete o baráku s vysokou tepelnou akumulací.Odpověď na příspěvek od zdenekk12:
@sellir EPS je už přímo ve cihle, takže žádná cir… @zdenekk12 stále to nechápete. V případě sendviče prakticky nejde postavit dům s tepelnými mosty. Zato v případě jednovrstvého zdiva se prakticky nedá postavit dům bez tepelných mostů. Věnec a překlady troří z velké části beton a tedy materiál s minimálním tepelným odporem. Proto se zde zateplení řeší vkládáním EPS. Problém je v tom, že především u cihel se šířkou pod cca 40cm se třeba do překladů vejde jen málo EPS a vždy to znamená nižší tepelný odpor. Pro cihlu 44cm to již není tak problematické, ale i tak to znamená, že v místě překladu je tepelný odpor zhruba jako u cihly 32cm. Pokud se do toho namíchá i lajdáckost zedníků, je zaděláno na pořádný tepelný most a plísně. Dalším problematickým místem jsou ostění oken a dveří. Tepelnou izolaci zde tvoří jen celistvá cihlová příčka. Ta má sama o sobě opět bídný tepelný odpor.Odpověď na příspěvek od zubr487:
@zdenekk12 stále to nechápete. V případě sendvič… @zubr487 tak ale reálně kdo si dá na obvodové zdi cihlu menší jako 44 pokud plánuje tuto variantu jednovrstvého zdiva? 😅Odpověď na příspěvek od zdenekk12:
@sellir EPS je už přímo ve cihle, takže žádná cir… @zubr487 Přesně jak píše zdenek..kdo dneska zvolí jednovrstvé zdivo a vezme 30 nebo 38, tak to s největší pravděpodobností nedotáhne moc daleko 😅 Co si všímám tak většina lidí, co jde do jednovrstvé konstrukce, sahá po 44 nebo rovnou 50, protože to dává smysl a konstrukčně to sedí.Odpověď na příspěvek od kofejn:
@dali1bor Tak jestli píšete o zkušenosti s bydlen… @kofejn tak pokud člověk staví dům ze zateplené cihly tak i bez přidané izolace dosáhne poměrně dobré akumulace tepla, stabilní vnitřní klima..V zimě tak dům není chladný a v létě se příliš nepřehřívá.Odpověď na příspěvek od dali1bor:
@kofejn tak pokud člověk staví dům ze zateplené c… @dali1bor Tak si zkus někdy sáhnout na západně orientovanou zeď ze zateplené cihly třeba hodinu po západu slunce v tebou zmíněném létě. Věřím, že do půlnoci, bude hezky topit do interieru :-)Odpověď na příspěvek od dali1bor:
@kofejn tak pokud člověk staví dům ze zateplené c… @dali1bor U zateplené cihly akumuluje teplo jen omítka a těch cca 1-2cm cihly, na které ta omitka je . Je to srovnatelné s dvěma, třemi vrstvami sádroše.Odpověď na příspěvek od pyramis:
@dali1bor Tak si zkus někdy sáhnout na západně o… @pyramis tak ale tipuji že člověk už má nainstalováno na domě i jiné zařízení co se týče topení nebo chlazení a že nebydlí jenom v samotném domě s okny 😃Odpověď na příspěvek od sellir:
@pyramis tak ale tipuji že člověk už má nainstalo… @sellir Boli ste niekedy v dome s vysokou akumuláciou? Asi nie. Tak u mňa napr. teraz, keď bolo vonku cez deň 32 °C, stúpla teplota v interiéri od rána do večera o 1,5 °C a to sa doma varilo a pralo. Máme vonkajšie žalúzie a rekuperáciu, bez toho b, to tiež nešlo. Mám možnosť chladiť do podlahy, ale ešte nebolo tak teplo, že by som to musel pustiť. Máme okolo 22 °C takmer konštantne.Odpověď na příspěvek od sellir:
@pyramis tak ale tipuji že člověk už má nainstalo… @sellir Je to možné, ale mě osobně je celkem fuk, jak to mají druzí. Např. já osobně nestavil z jednovrstvého zdiva, abych pak o to víc v zimě topil a v létě pak musela jet klimatizace. Ale pokud to tak lidem vyhovuje, tak OK.Odpověď na příspěvek od pyramis:
@sellir Je to možné, ale mě osobně je celkem fuk… @pyramis no vidíš a o tom to celé vlastně je. Za to že tobě to je fuk, tak jiní si tady chodí pro rady. A za to že tobě to nevyhovuje, tak ostatním to klidně vyhovovat může 🙂Odpověď na příspěvek od roman_:
@sellir Boli ste niekedy v dome s vysokou akumulá… @roman_ a vy si myslíte že já tohle doma nemám? Taky máme exterierové stínění a rekuperaci 😀 @pyramis neřekl bych že bychom topili nebo chladili více 🙂Odpověď na příspěvek od zdenekk12:
@pyramis no vidíš a o tom to celé vlastně je. Za … @zdenekk12 Dost vytrháváš z kontextu. Reagoval jsem na Dal1bora a Sellira. Samozřejmě těm, kdo si přijdou pro radu, rád poradím. @Dalibor Ber to tak, že čím menší je tepelná ztráta a větší akumulace objektu, tím je příjemnější klima při stejných nákladech na topení případně i chlazení. Ano, můžou být menší náklady, ale pak jde tepelný konfort do kopru.Odpověď na příspěvek od roman_:
@sellir Boli ste niekedy v dome s vysokou akumulá… @roman_ tak já si myslím, že v dnešní době i několik let spátky lidi už měli nějaké to povědomí o stínění nebo rekuperaci, takže já ani nepřemýšlím nad tím, že by si to někdo do domu nedal 😅 Takže to zdivo jak je uděláno zas takovou škodu na tom nenadělá.Odpověď na příspěvek od pyramis:
@zdenekk12 Dost vytrháváš z kontextu. Reagoval j… @pyramis ano a já zase reagoval na tebe 😀 o tom je diskusní fórum, že na sebe reagujeme navzájem 😀 taky se mi už stalo že jsme se nikoho nic neptal a ten nikdo mě označil a psal 😁 Já to mám stejně, rád poradím když můžu. A pak už je jenom na člověku co jsi vybere, jaké ma preference a možnosti 😉Odpověď na příspěvek od pyramis:
@zdenekk12 Dost vytrháváš z kontextu. Reagoval j… @pyramis Souhlasím, že tepelná ztráta a akumulace jsou klíčové. U moderního jednovrstvého zdiva (např. výše zmíněná cihla 2in1, tl. 50 cm) je součinitel prostupu tepla kolem U = 0,16 W/m²K, což splňuje i nZEB standard bez dodatečného zateplení. Díky vysoké objemové hmotnosti a difuzní otevřenosti navíc zajišťuje dobrou akumulaci i stabilní vnitřní klima bez přehřívání. Technicky vzato tedy tepelný komfort nemusí jít „do kopru“, pokud je návrh domu dobře promyšlený. 😉Odpověď na příspěvek od dali1bor:
@pyramis Souhlasím, že tepelná ztráta a akumulace… @dali1bor A jak velký vliv má teda objemová hmotnost zdiva na tepelnou stabilitu interiéru během letních veder, pokud se použije jednovrstvé zdivo bez dodatečného zateplení?Odpověď na příspěvek od dali1bor:
@pyramis Souhlasím, že tepelná ztráta a akumulace… @dali1bor Akumulace obvodové zdi je přibližně o 1/3 až 2/3 lepší než u difuzně uzavřené dřevostavby (dvě nebo jedna vrstva sádroše) a o 5/6 horší než u stavby z vpc 17,5cm či betonového monolitu stejně tloušťky.Odpověď na příspěvek od dali1bor:
@pyramis Souhlasím, že tepelná ztráta a akumulace… @dali1bor Jo jenže součinitel prostupu platí jen pro zeď bez ostění oken, bez překladů, parapetů a když by to nestálo na betonové desce. Což není u domu k bydlení reálné. V uvedených místech pak vzniká tepelný most a zvyšují se tepelné ztráty. A prostup tepla samotnou cihlou může být jakkoliv skvělý. Ohledně akumulace jsi právě lehce vedle (jak ta jedle :-)). D. Většinu hmoty zdiva nemůžeš započítávat do akumulace, protože nemá teplotu místnosti. A to z toho důvodu, že je z druhé strny ohřívána (v létě), případně ochlazována (v zimě) venkovním podnebím. Takže efektivně, pokud máš v místnosti 22 °C a venku je - 28 °C (ano není to reálný příklad, ale dobře se to bude počítat, což je pro názornost důležitější., uvidíš). Těch -28 °C pak bude pochopitelně i na venkovní straně cihly. Ano ještě si lehce pro příklad pomůžu tím, že zanedbám izolační vliv fasády a vnitřní omítky. Prostě pak na té 50 cm tlusté cihle budeš mít teplotní gradient co jeden cm tak to jeden stupeň dolů při pohledu zevnitř. Tedy po 2 cm dovnitř cihly bude 20 °C, dejme tomu, že toto je limit pro akumulaci. Jo, blbě se to představuje, ale zkus to. Tzn, že tobě z té, jak uvádíš, vysoké objemové hmotnosti zbyde na akumulaci pouhá 4 %. Samozřejmě reálně to bude vždy více, protože nebude takový rozdíl teplot a projeví se i "izolační" fasáda. Uvádím to prostě proto, že u jedno vrstvého zdiva neplatí, že celá ta masa je jako akumulace. To platí tak pro příčky a betonové stropy, ale ne pro jednovrstvé zdivo. Situace je ale dost jiná u dvouvrstvé skladby, což je v praxi např. zateplené zdivo. Teplotní gradient na cihle je podstatně menší - jsou weby, kde to krásně vypočítají a znázorní. Řeněme, že tam třeba bude 22 °C a 18 °C, tedy při hraničních 20 °C, bude pro akumulaci využita hmota poloviny šířky cihly všech obvodových stěn. Tedy závěr, pokud chceš počítat hmotu jako akumulační, tak prostě musí mít teplotu daných prostor. Pokud ji nemá, tak zdaleka nefunguje jako akumulace. Tedy znovu zopakuji. Dobrý tepelný komfort s dobrými náklady Ti zajistí dvouvrstvé zdivo. Sendvič :-)Odpověď na příspěvek od pyramis:
@dali1bor Jo jenže součinitel prostupu platí jen… @pyramis Je to tak, zatepelná cihla má bídnou akumulaci. Skoro bych to srovnal s dřevostavbou.Odpověď na příspěvek od zubr487:
@pyramis Je to tak, zatepelná cihla má bídnou aku… @zubr487 Snažil jsem se to napsat hodně zjednodušeně, aby to každý pochopil a pomohlo to co nejvíce lidem. Jinak oproti dřevostabě si myslím, že to ještě rozdíl bude, přeci jen příčky a případně i beton ve stropě, tedy pokud je patrák samozřejmě, taky něco udělají.Odpověď na příspěvek od sellir:
@dali1bor A jak velký vliv má teda objemová hmotn… @sellir Těžké zdivo, jako třeba ta 50 cihla bez dodatečného zateplení, pomáhá v létě udržet v domě příjemnou teplotu. Funguje to tak, že když venku praží slunce, stěny teplo nejdřív „nasají“ a udrží ho v sobě. Do vnitřku domu se to teplo dostává pomaleji, často až večer nebo v noci, kdy už je venku chladněji.