Beton nebo anhydrit u podlahového topení. Poraďte

Zobraz úvodní příspěvek
Beton nebo anhydrit u podlahového topení - kdo máte zkušenosti?
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
@arbeton Dobrý den, a jak je to s dilatací v ploše u strojní betonové podlahy při ploše pokoje cca 50 m2? A dilatace mezi pokoji je nutná?
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
@arbeton zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli není zbytečné dávat do betonu polymerová vlákna jako výztuž. Mám to v nabídce a nevím, jestli ty vlákna dát i do domu nebo jen do podlah garáží? Díky.
Odpovědět
K diskusi na téma "anhydrit nebo beton?" Na základě mnohaleté zkušenosti prakticky vždy doporučuji podlahu betonovou (resp. "Strojní betonovou podlahu"). Klíčová vlastnost anhydritu je, že o cca 30% rychleji propouští teplo. To je jediná výhoda anhydritu. Tato výhoda je ale pouze reklamní trik. Pro vysvětlení si ukážeme tento rozdíl: Litá anhydritová podlaha= o 30% propouští teplo rychleji, ale ve chvíli, kdy se vypne podlahové topení, podlaha o 30% rychleji teplo ztrácí. Strojní betonová podlaha= o 30% propouští teplo pomaleji, ale ve chvíli, kdy se vypne podlahové topení, podlaha o 30% déle hřeje. Ve výsledku se tedy nejedná o žádnou výhodu z těchto důvodu: 1) Vytápění domu pomocí teplovodního podlahového topení není šokové! (Teplovodní podlahové topení vyhřívá dům pomalu, plynule, stabilně a většinou i zcela automaticky podle pokojové teploty.) Tzn. že výhoda o 30% rychlost prohřevu anhydritu oproti betonu v reálném životě není prakticky vůbec znát. 2) Většina lidí s podlahovým topením volí podlahu anhydritovou v domnění, že ušetří. Opak je ale pravdou. Za vytápění domu pomocí podlahového topení zaplatíte jak u betonu, tak u anhydritu úplně stejně. Rozdíl je ovšem v pořízení podlah. Anhydrit je cca o 40% dražší než beton. Tip: Ušetřených 40% raději investujte do kvalitnějšího zateplení domu, do lepších oken, nebo úplně nejlépe do poslední technologie vytápění domu tj. tepelné čerpadlo. Tepelné čerpadlo je výborná věc. Investice na pořízení je poměrně velká, ale takto investice se splatí cca do 5 až 7 let. Na tepelné čerpadlo existují i státní dotace. Výsledkem je: Máte ekonomické a ekologické vytápění domu s třetinovými náklady na vytápění celého domu, a jako bonus, máte sníženou sazbu za elektriku! Nejmodernější technologie jsou: Strojní betonová podlaha s plastifikátorem + teplovodní podlahové topení + tepelné čerpadlo = minimální náklady na vytápění domu.
Odpovědět
@radim83 Dobrý den Radime. A) V žádném případě polypropylenová vlákna zbytečná nejsou! Jedná se o poslední technologii zpevňování podlahy. Zkušenosti s nimi máme natolik dobré, že je dáváme naprosto do každé realizované podlahy! Polypropylenová vlákna plní 2 hlavní účely: 1) zpevňují podlahu jako celek (nahrazují kari sitě v domu s normálním zatížením podlahy). 2) částečně chrání před popraskáním podlahy. (Ale pouze tato ochrana proti popraskání nestačí. Musí se udělat dilatační průřez betonu na správných místech, aby betonová podlaha nepraskla!) B) Polypropylenová vlákna se tedy dávají do všech betonových podlah, Ale mít jako jedinou výztuž podlahy v garáži pouze polypropylenová vlákna je absolutně špatně! Do garáže patří vždy, opakuji vždy kari sítě (správně "armovací sítě")!. Minimální tloušťka kari sítě pro zatížení autem je 6mm, oko 15x15cm. Sítě by se k sobě měli správně svazovat, ze zkušenosti se k sobě však svazovat nemusí. Sítě se ale musí vždy překrývat alespoň o jedno oko z každé strany! Proto doporučuji pořádně propočítat počet kari sítí (ze zkušeností, většina lidí nakoupí kari sítí málo, protože nepočítají s překryvem). C) Některé firmy dodávají polypropylenová vlákna zdarma (většina) a některé si účtucí cca + 15,- Kč za m².
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 10 měsících
Profilova fotka
Ahoj. Prosím máte někdo představu, jak dlouho schne anhydrit a jak dlouho beton do doby než se může položit dlazba a plovoucí podlaha? Realizace zima/jaro.... děkuji
Odpovědět
@rozinkaaa alespoň 2 měsíce, záleží podle teplot, hlavně vlhkosti
Odpovědět
Profilova fotka
@keany aha.... to jsi me nepotesil..... urychlim to asi topenim a odvlhcovanim, ze?
Odpovědět
@rozinkaaa to ano, ale pozor na to, musí se začít natápět postupně a velmi pomalu, aby nepopraskal. My budeme vylévat také v březnu/dubnu a v červenci se musíme stěhovat.
Odpovědět
Profilova fotka
@keany no my chceme vylevat v lednu a stehovat se v dubnu :)
Odpovědět
My jsme teď (před 14 dny) dělali betonové podlahy, půjčil jsem na 5 dní odvlhčovač (120l za den) a vysychá to krásně :-) myslím že do konce ledna to bude ready ;-) V polovině ledna bych chtěl začít do toho pouštět teplou vodu cca 15 stupňů (dočasně tam dáme elektrokotel)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@lisakstavitel 120 litrů/den? mám tam ted teplotu cca 8-13°C a mam max. 15l/den. Ty tam ted nejak topis na vyssi teplotu?
Odpovědět
@ozzy77 120l/den je udávaný max odvod vody. toho stroje (Bjorn modrá krabice :-)) reálně jsem to nezkoumal protože jsem to měl napojeno na odpad. ale poslendní den jsem to měl vyvedeno do nádoby a těch cca 20 litrů to udělalo za 10 hodin (ale to už bylo po cca 5 denním vysušování). Na tom betonu to bylo znát jak rychle "zesvětlal". ;-) Každopádně to dost pomohlo teď plánuji jenom větrat a postupně vytápět tak uvidíme. Počasí u nás přeje v domě je cca 12 stupňů zatím bez vytápění :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@rozinkaaa my vylévali v červnu, bylo teplé léto, pořád se větralo, ale nebylo čím topit. vlhkost v domě byla dost vysoká. topit jsme začali až na konci září. podlahu jsme pokládali v listopadu a to jen dole, kde je všude dlažba. na jinou krytinu bychom si tou dobou stále netroufli. je fakt, že jsme neměli ani odvlhčovače ani hned hned topení, ale co jsem občas slyšela či četla, tak ani to nezajistí, že se člověk může tři měsíce po vylití stěhovat. nebo holt musí risknout pokládku a čekat, zda to fyzikálně a chemicky projde nebo ne :-N záleží jestli si podlahy pak budete dělat sami nebo vám je bude pokládat firmy. firmy trvají na správných podmínkách kvůli záruce.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 6 měsících
@alcar zdravím vedeli by ste mi napísať názov toho baumitu lebo mi nič nezobrazuje pod tým odkazom. Dakujem
Odpovědět
V domě mám vylitý anhydrit, akorát v technické místnosti kvůli spádování do odpadu bude použitý beton. Máme vodní podlahové topení... Mám představu beton koupit v pytli. A teď dotaz: jaký beton koupit? co do něj dát za přísadu (plastifikátor) a jaké vlákna do toho zamíchat? popřípadě co víc nebo míň? Díky za odpověď.
Odpovědět

Odpovědět
Profilova fotka
@kvasnicatomas Chráničky u rozvaděče jsou asi o milimetr větší a zajišťují tak pružné ohýbání trubek podlahového topení při dilataci. Ohyb o milimetr na 20 centimetrů tedy trubka zvládne klidně 100 let. Proč tuto důležitou podmínku nezajistíte i při přechodu z místnosti do místnosti? Máte tam 12 trubek zalitých anhydritem. O pár milimetrů bude jiný anhydrit a navzájem se ty desky budou hýbat. Teplotní roztažnost je obrovská síla a trubky pochopitelně ohne o velký kus. Klidně o milimetr na centimetrovém úseku. Za 5 let budete vykopávat a řešit, proč to teče. Přikryjte alespoň 10 centimetrů těch trubek mirelonem, ať mají vůli a ohýbají se na delším úseku. Namáhání tak odhadem 10x zmenšíte a už to nepraskne. @lisakstavitel Rychlé sušení betonu snižuje pevnost. Já ho naopak ještě po 14 dnech zaléval, aby byla hydratace dokonalá. Po měsíci tvrdnutí jsem pak ty stovky litrů vytáhl mobilní klimatizací.
Odpovědět
@josef_vavra Dobrý den, děkuji za reakci, z předchozí fotky chráničky nešli vidět, ale jsou tam. Přikládám fotografii.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 5 měsících
Profilova fotka
Dobrý den , koukám se na beton podlahy je několik druhů - lité nebo potěr , pevnostní třídy atd Jak nejlépe se vtom zorientovat ? :-)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
Krásný den, obnovuji téma a ptám se, přemýšlíme, jaké podlahy. Anhydrit? Beton? Jaké máte u obojího složení podlah a jak jste spokojeni?
Odpovědět
Beton: výhody - levnější a odolává vlhkosti. Nevýhody - je nutno použít silnější vrstvu tj větší hmota a pomalejší prohřívání. Větší nebo členitější plochy nutno dělit dilatacemi. Anhydrit: výhody - rychlejší jednodušší realizace, tenčí deska a tím rychlejší natápění, nejsou nutné dilatace.Nevýhody - dražší a není vhodný do trvale vlhkých prostor
Odpovědět
Profilova fotka
@luckiesj my máme anhydrit kvůli odporovým kabelům. máme členitý půdorys. beton by prskl a hrozilo by přehřátí a narušení kabelu. jinak bych šel do betonu kvůli strašení z vlhkosti :-)
Odpovědět
Je určitě v dnešní době beton levnější? Mě firma co mě lila anhydrid tvrdila opak.
Odpovědět
@l_sekanina beton je levnější pro (stavební) firmy, protože je rychleji srovnaný, rychleji vyzrálý pro další práce a ve srovnání s betonem vyžaduje méně brousicích a stěrkovacích nákladů před pokládkou krytiny. To všechno realizační firmě zkrátí práci a tím sníží náklady. Pro svépomocného stavbaře jsou výhody anhydritu naprosto zanedbatelné a naopak přináší komplikace v podobě nutnosti použití speciálních penetrací, lepidel a nivelačních stěrek před dalšími pracemi. Anhydrit je sice teoreticky samonivelační, ale 100% se na to spolehnout nedá, mám s tím špatnou zkušenost, kdy mi vylili anhydrit s výškovým rozdílem mezi WC a chodbou tj, asi 150cm od sebe, celých 7mm. Další výhoda anhydritu, diskutabilní, je lepší obliv trubek podlahového topení. Beton to umí taky, pokud je to strojně namíchaná kaše. Ručně míchaný beton bude v tomto parametru horší. Nutnost karisítí, no ... upřímně cena karisítí je v celkové ceně podlahy nepodstatná. Zpětně hodnoceno bych to podruhé nedělal a šel do betonu.
Odpovědět
@obludak Vhodnější by byla otázka, zda je lepší anhydrit, litý beton nebo betonova mazanina, Kari sítě se do anhydridu dávat nesmí, do litého betonu se nedávají a dávají se do betonové mazaniny. Cena mezi litým betonem nebo annhydridem je podobná. Přesnějí beton je levnější, ale dělá se zhruba o 1 cm silnější deska, takže ve výsledku to vyjde podobně. Betonová mazanina a samozřejmě i ručně míchaný beton je především výrazně levnější. Podle toho, co jsem se bavil s firmou, tak anhydrit je výhodnější pro podlahové topení, protože má menší tepelný odpor a tím, že se dělá tenčí deska je i menší setrvačnost. Navíc má menší teplotní dilataci, takže není nutné dávat dilatace. Bez podlahového topení nemá anhydrit moc smysl, protože je problematické vysušení. Problém je hlavně v létě, protože sádra je hydroskopická. Penetrace a lepidlo je nastejno Alespoň co jsem používal já, je jak pro beton tak anhydrit. Já mám obývák/kuchyň patvar do L a proto jsem šel do anhydritu. Navíc jsem chtěl spíše menší akumulaci.
Odpovědět
@zubr487 výše bylo zmíněno bylo, že anhy se rychleji nahřeje a rychleji vychladne. Akumulace tepla ,tj. tepelná kapacita, má vztah výhradně k mase materiálu (kg), s tepelným odporem absolutně nesouvisí. Vnitřní struktura a hmotnost na m3 je prakticky identická, čili nepředstavuje žádné ovlivnění výsledné kapacity. kratší cyklus nátop-vychladnutí může někomu vyhovovat, a někomu vůbec, záleží na intenzitě využití stavby. Já předpokládám trvalé bydlení, tedy i víceméně trvalou interiérovou teplotu a rychlý nátop 3x za sezónu nevidím jako extra bonus. Betonu použijete o cca 20-25% více z mechanických důvodů, takže takový je i rozdíl v délce nátopu a celkové tepelné kapacitě. Anydrit se nemusí dilatovat, to je nesporná výhoda pro velké plochy, ale členité plochy stejně dilatovat musíte, minimálně ve dveřích a podobných zúženích. Je samozřejmě pravda že dilatační pohyb anhy proti betonu je zcela minimální a řešení detailu je jednodušší než u betonu. Jediné opravdu plus anhydritu na které jsem přisel je menší síla lité vrstvy tam kde hospodaříte s každým milimetrem, například u rekonstrukcí, zejména v bytech, kde si nemůžete dovolit výrazné zvýšení podlahy proti předchozímu stavu, ale chcete litou podlahu.
Odpovědět
@obludak Mě tvrdili, že se nemusí dělat ani dilatace mezi dveřmi. Osobně tomu nevěřím a tak mi tam dali dilatační pásy a samozřejmě jsem dával i chráničku na trubky. Dilatace je poněkud problém v případě dlažby, nebo lepeného vinylu, protože spáry budou pracovat je nutno je přiznat nějakou lištou.
Odpovědět
@zubr487 já budu tyto dilatace mimo prahy řešit PUR spárovací hmotou. Dilatace ve dveřích pak pod prahem. Pokud máte pod anhydritem nějakou tepelnou izolaci, a předpokládám že kdo má podlahové topení, má jí tam hodně, tak bude určitě mít nějaký pohyb dolů při postupném sedání stavby. Logicky pak bude takový patvar dvou místností spojených krčkem dveří vystaven slušnému namáhání na ohyb a pokud praskne, praskne právě v nejužším místě, tj, ve dveřích. Pokud se tam předem vloží zlom, tenký mirelon nebo přinejhorším i kus kartonu, neproběhne lámáni nadivoko. Pokud ale je pod anhydritem pouze nosný podklad, například původní podlaha, u které se dá předpokládat že se ani nehne, může se asi přerušení ve dveřích ignorovat.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?