Jak daleko jste se stěhovali?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, zatím to u nás není ještě aktuální, ale během pár let asi bude. Já jsem z jižní Moravy, manžel ze středních Čech. Žijeme ve středních Čechách, ale k městu, kde žijeme, nemáme nijak velký citový vztah a spousta věcí se nám tu nelíbí. Taky bychom si rádi časem pořídili novější a menší bydlení, než máme teď. Mě to samozřejmě nejvíce táhne na Moravu a pokud možno blíž k "mé" rodině. Neříkám, že musím bydlet v rodném městě, ale tak vzdálenost 50- 80 km od našich je podle mě ideální. Jenže to se zase moc nechce manželovi. Padl už i návrh přestěhovat se na půl cesty, ale to je podle mě hloupost. Přestěhovaly jste se některé daleko od rodičů a třeba i mimo bydliště vás obou? Nemyslím tím teda třeba Německo, Anglii nebo Ameriku, tak je to většinou jasné. Šly byste bydlet do pro vás úplně neznámého města? Jak jste vybírali místo, kde budete žít? Co hrálo rozhodující roli? A co práce? Podle mě je fajn bydlet alespoň poblíž většího města, aby tam bylo více pracovních možností, ale stejně pořád nevím, jak to jednou vyřešíme. Proto bych ráda slyšela vaše názory a zkušenosti. Díky
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, moc díky všem za názory. Jen abyste věděly, tak bydlíme momentálně v Příbrami, která v kriminalitě předběhla už města jako jsou Chomutov a Most :-N |-| . Takže se tu bojím chodit po ulici i ve dne, na denním pořádku je přepadávání, stačí mít kabelku a jste potencionální obět, vykrádání aut( už ani nepočítám, kolikrát jsme našli naše auto ráno otevřené :-p ) a vykrádání domů- to už se nám bohužel taky stalo a neznám nikoho, kdo by tu neměl s něčím podobným zkušenost...Takže na budoucí život je to tu fakt šílené, o možnosti jednou vypustit děti (až je budeme mít) samotné ven si hrát, se mi může jen zdát |-| . Takže i to je jeden z důvodů, proč chci pryč. Praha je sice kousek, ale na co mi to je, stejně tam téměř nejezdíme, já Prahu moc ráda nemám, když potřebuji něco na sebe, tak si to koupím v Brně, když jsem u našich...Takže vlastně fakt samá negativa. Jen musím nějak manžela časem přesvědčit, že stěhování na Moravu je to nejlepší řešení. Co se týká těch vazeb na rodinu, tak manžel s rodiči nemá tak vřelé vztahy, jako já s našima, kamarádů tu má skoro stejný počet, jako na Moravě, jediné, co ho trápí, je ta práce, ale je pravda, že je to z jeho strany asi jen pohodlnost...Manželovi rodiče jsou navíc už v důchodovém věku, takže o hlídání dětí nemůže být řeč. Díky moc za všechny vaše názory a klidně piště dál, člověk si z toho vždy něco vezme!! ;-)
Odpovědět
Consti, do Příbrami občas jezdíme-pracovně a nikdy mi nepřišlo, že by tam bylo tak nebezpečno, nám se teda nic nestalo. Jinak s temi vazbami na rodinu, to dobre znam sama jsem dost zavisla na bratrovi a mamce a asi je to danne, ze spolu pracujeme-mame rodinnou firmu, ve ktere pracuje i muj muz. manzelovi jsem driv dost vycitala, ze jezdi casto domu (odstehoval se za mnou..cca 35km z domu) a ze tam travi treba skoro cely vikend. Ale sama jsem casem pochopila, ze jsem stejna..proste jen na ne trochu zarlim..ted uz ani ne. Pomalu se vracime do jeho rodneho kraje a to je zase tezke pro me...takze se to trochu vyrovnama ale verim ze to nejak zvladneme. Pokud to mas podobne tak se budes jen trapit a treba manzelovi i tu situaci vycitat..jako ja..to je podle povahy. Ty jsi ocividne v Pribrami nestastna..meli byste si to rozebrat, vse pro a proti..my to taky udelali a slo to. Myslim, ze je lepsi morava nez Pribram.nevim jak si to tam stoji v prac. prilezitostech ale pokud nejste zavisly na Praze-pracovne tak je jedno kde zijete.
Odpovědět
Profilova fotka
No my to mame s manzelkou super :). Obaja sme vyrastali na sidlisku v Presove asi 500 m od seba (ale do jej 23 rokov sme sa nepoznali). Pozemok mame kupeny 8 km od toho ako sme vyrastali (10 km do centra mesta), takze ani rodicia to nebudu mat daleko - da sa to prejst aj pekne na bicykli, ani my k nim, ak budeme potrebovat. Planujeme stavat na jar 2010, tak budeme radi ked nam pomozu ;).
Odpovědět
Profilova fotka
alisek, já se tu bohužel bezpečně necítím... |-| . Opravdu tu má každá má kamarádka, kolegyně či kolega zkušenost buď s přepadením (kamarádka, vrátná u nás ve firmě), s vykradením bytu/domu ( já, kolegyně, druhá kolegyně, kolega), vykradením auta (kolega) atd. No prostě je to tu fakt pitomé. Večer jezdím jedině autem nebo taxíkem... :-N . Takže ano, šťastná tu nejsem :-N . Sice si člověk zvykne všude, mám tu už kamarády a tak, ale přesto to tu do budoucna nevidím jako optimální řešení |-| . Co se týká práce, tak oba pracujeme v Příbrami. Já teda mimo učitelský obor, ale časem bych stejně šla nejradši učit do mateřské školy a ty jsou všude ;-) . marek šťastný to muž ;-)
Odpovědět
no pridam sa aj ja..ked tu spominate take vzdialenosti ako 30km..ja mam od manzela k nam domov takmer 400km..sice teraz to moze byt aj tolko,kedze nasi sa prestahovali este dalej..a poviem vam,som velmi spokojna v meste,kde vyrastal manzel..ja som tam studovala VS a to mesto som si velmi oblubila..navyse cast rodiny mam asi 30km odtial,takze az tak sama tam nie som :-) vsetko zavisi,co clovek potrebuje pre svoj zivot a co od neho ocakava..a podla toho by sa mal clovek riadit..pri dvoch je to sice tazsie,ale vzdy sa da najst nejaky kompromis..len treba mysliet na to,ze zrejme to bude na zvysok zivota,hlavne,ked sa clovek pusta do stavby ;-) :-)
Odpovědět
podla mna sa da vsade zvyknut, musite byt ale na tom mieste spokojni. my s manzelom pochadzame asi 150km od ba, obaja sme ale v ba studovali - vlastne spolu s vacsinou nasich spoluziakov a kamaratov z gympla. rozhodli sme sa tu zostat - vlastne sme to nikdy neriesili, bolo to nejak samozrejme pre nas. pocas studia sme si nasli vela znamych a kamaratov, vela ich je aj v praci... doma mame inych kamaratov. V ba sa citim dobre. teraz sme si kupili novy velky byt v centre, sme tu spokojni... s tymi babkami a dedkami je to ako tu uz niekto spominal - o malicku sa mi stara overena opatrovatelka. 150 km je 2 hodiny cesty, co sa v pohode da na otocku zvladnut aj za jeden den a clovek to nepocituje ako velku ujmu... rodicia chodia navstevovat nas ( obaja tu mame aj surodencov , ktori tu tiez uz ziju ) a my ich... myslim ze je to v pohode... cize nech sa rozhodnete akokolvek - hlavne budte spokojni s tym kde byvate( dom , byt, aby sa to co najviac priblizovalo vasim predstavam ), s kym byvate ( je fajn ak sa lubite ) a hlavne aky mate pocit zo zivota
Odpovědět
consti: ja s tebou souhlasim, ze pribram neni moc bezpecna. tatka byl v pribrami na vojne a po ni se tam rad jezdil podivat. vypravel nam, jak to tam zilo, kdyz byly kasarna plny. ale uz 10let tam nebyl... loni jsme tam jeli s pritelem na letiste (dala jsem mu jako darek tandemovy seskok) a vzala s sebou kameru a natacela tatkovi mesto i okoli, at si ozivi vzpominku. tatka mi to vubec neveril, ze to tam tak vypada. pusobilo to na nas jako mesto duchu. opryskane budovy, liduprazdno, opravdu desive... jinak k tematu, ja se za zivot stehovala jen jednou a to 1,5km od babicky a dedy do domku, ktery nasi postavili. tatka vedle naseho domku koupil parcelu, kde ma v planu mi jednou postavit domek. segra by mohla bydlet v domku, ve kterem ted bydlime s rodinou. ale to ja bohuzel nechci. sice mame nejistou budoucnost, ale rada bych bydlela o neco dal a jezdila se na rodinu divat tak dvakrat za mesic... ale zase na druhou stranu se prarodice blizko taky hodi-treba na vyse psane hlidani... opravdu to ma sve pro i proti a je to hodne individualni. mym snem je odejit do zahranici, ale asi bych se utrapila nevidet rodinu skoro vubec...
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj consti, taky pocházím z jižní moravy - z poměrně velké a hlavně infrastrukturně vybavené vesnice 15km od Brna, to sebou nese to, že jsem zvyklá mít všude blízko, obchody otevřené i po tom co přijdu z práce, lidi ač z vesnice bez maloměšťáckého smýšlení se vztahem k místu kde žijí, fungující služby, obchodníci a řemeslníci, kteří si váží zákazníků. Bydlela jsem už i v Ostravě (5let) a v Praze (3 roky) a taky v Brně na sídlišti, studovala ve Vyškově. A potom jsem šla za svým mužem do SY. Což je proti té vesnici kde jsem vyrostla pr..l světa :-D |Z města bylo po válce kompletně odsunuto německé obyvatelstvo, a pochopitelně jako všude v sudetech přišla s prominutím česká pakáž - prospěchářská spodina ze široka daleka - což je to nejhorší co se všem sudetským oblastem mohlo stát. Lidi tam nemají kořeny ani vztah ke svému domovu, domy většinou dostali zadarmo a tak o ně nemají extra zájem. Navíc ač uprostřed republiky všude je neskutečně daleko nejbližší větší město je hodinu daleko ať už jsou to Pardubice, Hradec, Brno nebo OL. Pro mě byl a asi vždycky bude největší problém lidi, bohužel lidi dělají město - tady jsou takoví nějací přízemní, jediný co je zajímá je co dělaji nebo nedělají ostatní s kým a proč, ale život ve městě je jim ukradenej. Prostě klasičtí maloměšťáci jak z obrozeneckýho románu :-p Je tu malá konkurence, takže služby stojí za houby, dokonce jsou na Vás jako zákazníka i drzí (kvůli tomu abych měla zubaře a doktora jsem musela být vdaná za jejich pacienta, pošťačka mi otvírá a někdy i nedoručí poštu, hlavně když je třeba ze zahraničí, nebo mi nedoručila dopis z ministerstva, odmítli mě dva kadeřníci, že maj svejch zákazníků dost, někdo nám krade noviny ze schránky 8-(, apod.) Prostě to je jak za komančů, v krámech jsou nerudní, večer město jak po vymření.... Musím říct, že ať jsem žila kdekoliv, s takovým přístupem lidí jsem se nikde nesetkala =-) Ale pozor, tohle je problém hlavně generace, která je naplavená - tj. generace našich babiček a rodičů. Mladí lidi, kteří se zde narodili a vyrostli, už mají ten přístup i rozhled většinou lepší a já věřím, že až odejdou všichni ti dinosauři, tak tady bude život úplně v pohodě. Znám tu spoustu mladých lidí, kterí jsou skvělí, nechci házet všechny do jednoho pytle. Město samo o sobě je krásné i když dost poničené komačskými přestavbami, ale je tu neuvěřitelná spousta pěkných domů, který možná považuju za pěkný jen já, protože místní to nevidí - ale německé domy z první republiky, jsou sice často zanedbané, ale mají ducha. Ovšem nádherné náměstí okupují v podloubních obchodech krámky vietnamskcých obchodníků 8-( Taky jsme s mužem uvažovali, že si najdeme dům na půli cesty (já mám práci v Brně a nemůžu jít pracovat do SY a MM je na tom zase opačně), ale to není řešení - dojíždět pak musí oba a to je horší, než když to odnese jen jeden. Když někomu řeknu, že dojíždím 70km do práce, tak to většinou nechápou, ale mě to vyhovuje, dostanu se mezi normální lidi, dělám co mě baví a na co mám vzdělání, cesta trvá vlakem hodinu. Kdybych dojížděla z jednoho konce Brna na druhý tak to trvá taky tak. Ale problém asi nastane jestli budu mít někdy děti..... to si moc neumím a radši ani nechci představovat. Když to shrnu tvé nechuti k Příbrami asi dost rozumím :-D, ale já jsem zatím optimista. Takže já si myslím, že žít se dá kdekoliv, ale nejdůležitější jsou lidi, nemusí to být příbuzní, ale hlavně aby byli otevření a přátelští. Osobně si myslím, že je lepší vesnice nebo velkoměsto. Malá města bývají dost specifická a lidi tam se příiš starají o ostatní, jsou nepřejícní a zapomínají žít. Ve velkoměstě jste každýmu ukradení a na vesnici mají jiný starosti než intrikaření a jsou pospolitější. Takže ano přestěhujte se kamkoliv, ale dobré by bylo mít tam nějaký maják, někoho blízkého nebo aspoň sympatického - většinou zjistíš stejně už na úřadech, jaká je mezi lidmi atmosféra. ¨
Odpovědět
Profilova fotka
Moc děkuji všem za názory ;-) . S manželem jsme se zatím do budoucna dohodli na kompromisu a chce bydlet na půl cesty od rodičů. Sice se mi to zdá šílené, ale nakonec možná to není tak špatný nápad ;-) . Zatím se stěhovat nechce, protože nechce odejít z práce, což je v této době pochopitelné. Už jsem koukala na města jako je Jihlava či Telč a Telč se mi třeba moooc líbí a k našim je to tak těch 80km, což je podle mě ideál. Horší to možná bdue s prací, ale věřím, že člověk, co chce pracovat, se uchytí kdekoliv ;-) .
Odpovědět
Profilova fotka
consti, ja kdyz si teda vezmu ten nas narod vseobecne, jak se lidi docela malo seznamuji a pousti si nekoho k telu, tak bych teda fakt do mesta (mensiho), kde nikoho neznam asi nesla. Ja fakt nevim, jsi statecna, ono ale pak na hristi nebo s detma venku, to se clovek sezanmi, no...uvdiis, kazdopadne mate jeste cas
Odpovědět
consti, sice jsem se nestěhovala nijak extra daleko (max. 40 km od původního bydliště), ale bylo to z prahy do obce. takže pro mě jako pro (téměř) rodilou pražačku celkem šok. stěhovala jsem se s (tehdy ještě) přítelem do jeho rodného místa, protože jsme tu sehnali levný podnájem. to byl hlavní důvod. vlakem cesta do prahy trvá 35 minut (na hlavní nádraží), autem podle hustoty provozu (20 nebo taky 60 minut). ale nemůžu souhlasit s tím, co píše kristi, že na malým městě, kde nikoho neznáš, se neseznámíš.
Odpovědět
telč je krásná! a s prací to určitě nebude tak hrozný. možná se zkus podívat na net na nabídky práce z toho regionu, ať máš obrázek ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Ahoj tak my sme sa prestahovali rovno do čiech konkretne do Moravkoslezskeho kraja,nemame tu žiadnu rodinu,znamych mame len čo ma manžel z prace a ja z internetu som sa zoznamila s babaimi s našho mesta x-) Myslim že cez leto to pojde s tym zoznamovanim,ale pre mna je hlavne že som s manželom x-) samozrejmechyba mi najlepšia kamoška alebo sestra s mamou ohladom bavenia,ale maly su večši takže sa to už da ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
kristi uvidíme, zatím je to jen nápad a hudba budoucnosti ;-) . Taky si ymslím, že se seznámím až budou děti a přes net. Třeba tady mám taky pár kamarádek, které znám přes net, a pak z práce ;-) . Jen pár holek znám díky manžovi a jeho kamarádům 8-) .
Odpovědět
ahoj holky, tak já bydlím celý život v jihlavě a mám to tady moc ráda, je to určitě i o tom že jsem tu zvyklá. není to tady už takový jako dřív, když jsem byla malá.je tady ted spousta nových obchodů, vyrostlo nový nákupní centrum, a ani s tou prací to tady není zase tak hrozný. přítele mám kousek od znojma-kus teda spíš, blíž je to do jihlavy od něj takže plánujeme koupit nebo postavit barák tam, přítel dojížděl do jihlavy 4 roky do práce, a ted bydlíme v jihlavě společně v pronájmu. consti-telč je moc pěkný město, ale skrz tu práci-stejně se asi musí jezdit do jihlavy. nikdy bych třeba nešla bydlet do ostravy a tam někam dřív mě lákala i praha, ale to už sem zavrhla, asi už sem moc pohodlná, ahlavně naši bydlím 7 km od jihlavy
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, tak při mém brouzdání po netu jsem našla dům snů x-) . Vyhovuje mi jak lokalitou, tak prostředím, zařízením, velikostí atd. Prostě jsem se do něj zbláznila...Ukazovala jsem ho i manželovi, je to první dům, kde jsem nemusela slevit ze svých nároků, prostě lépe bych nevybrala a vzhledem k tomu, že mi na něm vyhovuje úplně vše a je pár let zrekonstruovaný, tak bychom už nemuseli nic upravovat. Manželovi se taky docela líbí, měl sice nějaké připomínky, ale ok. Jen je nám oběma jasné, že je to asi opravdu jen sen. Museli bychom se relativně brzo rozhodnout(já už rozhodnutá jsem, já bych se stěhovala hned :-D x-) , ale u manžela to bude asi dlouhý proces :-N ), prodat stávající bydlení (to je přecejen otázka několika měsíců nebo i let), koupit ten nový dům, přestěhovat se. Je to fakt složité a já z toho mám depku, že někde stojí domek mých snů a já v něm bydlet nebudu. Nemůžu ho nějak dostat z hlavy... :-( |-|
Odpovědět
cau Consti, kdepak ten dum snu je???? ;-)
Odpovědět
Consti a byli jste se na nej uz podivat?? Jestli se ti fakt tak strasne libi tak ja byt tebou, udelam vse pro koupi ;-) On clovek zas tak casto nenatrefi na neco fakt suprovyho ... aby to bylo presne dle jeho predstav x-) Martek, ahoj :-) tebe jsem tak strasne dlouho nevidela, ani na konikovi...jak se dari? :-)
Odpovědět
Profilova fotka
martek ahoj. Je na jižní Moravě. Bohužel ale během těch pár dnů zvýšili cenu o půl milionu, takže je o něj asi dost velký zájem. julie nebyli, je to od nás 300km, navíc ho zdražili...Nemluvě o tom,že než přesvědčím mého manžela, tak to bude taky chvíli trvat... |-|
Odpovědět
Profilova fotka
hod odkaz ;-)
Odpovědět
manžel pochází z valašska, já ze severmí moravy. Žijeme v Praze, ale oba chceme na Valašsko do budoucna. Ale problém je práce.... kvůli té jsme v Praze, že....
Odpovědět
Profilova fotka
Holky poslala jsem vám ip.Jinak dnes je cena opět ta původní...nějak nechápu, proč to tak mění :-p .
Odpovědět
Zuziii, posil mi na pokochani taky odkaaaaz. Dik. Tak ja se stehovala po svatbe za manzelem 400km a po skonceni mych studii jsme se prestehovali zas - 800km od nasich puvodnich bydlist na jizni Morave. Celkem s tim nemam problem, libi se mi tu a i kdyz jsme se domluvili, ze domek si poridime az s konecnym poctem deti (cca za 10 let), stejne mi to neda a porad nejake domky tady v okoli ocumuju :-) Jedine, co mi vadi, ze je ta cesta autem tak otravna :-D
Odpovědět
Taky chci odkaz :-) Dik. Jinak ja jsem ze severnich cech a manzel z vysociny no a zijem v Praze. Ale casem bychom chteli do baracku, tak buhvi kde jednou skoncime, ze? :-) Jediny problem je prace, jinak bych se klidne odstehovala treba na Sumavu...proste nekam do prirody x-) ... no ale co bychom tam delali.. :-(
Odpovědět
Ahoj, consti: ani se ti nedivím, že chceš z Příbrami pryč. Mě to město taky neuchvátilo :-| Můj přítel odsud pochází a má tam rodinu, ale mně se tam nelíbilo. Já sama pocházím ze západních čech (ze Stříbra) a nakonec jsme se díky práci usadili v Plzni. Takže takový kompromis pro oba. K mým rodičům to máme 32 km a k jeho (se kterými se vídáme hrozně málo) to máme cca 70 km.
Odpovědět
Profilova fotka
aji tak to víš, o čem mluvím ;-) |-| . Vy to máte vyřešené super, my díky té vzdálenosti budeme muset jít do větších kompromisů. Ono těch 300km se dělí hůř :-N :-D .
Odpovědět
Profilova fotka
caute baby, ja vam poviem ze sme sa min. rok prestahovali z Bratislavy k okoliu TT a hned by som menila, keby to slo, lebo som si tu nezvykla a asi ani nezvyknem :-( niezeby mi chybala BA, to vobec, ale asi nie som na byvanie na dedine, byvame v poslednom dome, za nami uz len cesta a pole, teraz ako bola zima tak kolko razy som ani nemohla ist s malym von kvoli neupravenym cestam...a nehovoriac o tom ze za vsetkym musime cestovat, esteze mame auto, ktore sme si ale aj tak kupovali kvoli tomu aby sme mohli dochadzat...kamosky tu nemam, niezeby som sa nevedela kamaratit ale nie som ten typ co pride "caute, ja som nova a bla bla, chcem kamosky" a celkovo ta mentalita je ina, no neviem, niekedy mam pocit ze sa tu zmagorim...... :-| :-( ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
tasha ono je opravdu těžké si zvyknout někde, kde nikoho neznáš. Ale jde to. Co sousedi? Není tam někde v okolí taky mladý pár? Pochopila jsem, že máte malého chlapečka, tak to je podel mě taky důvod se seznámit. Teď už snad bude hezčí počasí, tak až s malým vyrazíš na procházku, tak snad taky nějakou mladou maminu potkáš a najdeš si kamarádky. Ale jinak tě chápu, je to někdy těžké :-N.
Odpovědět
Profilova fotka
consti to znelo povzbudzujuco, dakujem ;-) ako su susedia mladi, v oboch domoch co su vedla su mladi manzelia, v jednom maju aj dieta, ako su ok, ale ja nemam rada ked o niecom hovorim a na dalsi den to vedia vsetci...ale zvyknem si, hadam...to mam dan za to ze som chcela byvat v dome, keby som bola v panelaku tak by to take nebolo :-D
Odpovědět
Profilova fotka
tasha je to něco za něco ;-) . Ono na mateřské je to taky těžší, až budeš chodit do práce, tak budeš zase ten klid v domku na vesnici oceňovat ;-). Já jsem žila vždy v domě a vždy ve velkém domě, takže do budoucna sice opět domek, ale rozhodně menší, už mě to neustálé uklízení nebaví :-D .
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?