Kanadské sruby a zkušenosti s ním.
Zobraz úvodní příspěvek
Zdarec, tož pročítám tuto diskuzi od začátku. Jsem asi v půlce. Ještěže je to tu teď takové mrtvé a příspěvky nepřibývají... 😄 Dělám si legraci. Toto vlákno je naprostý fenomén. Až jej dočtu, tak napíšu krátký postřeh. Je to naprosto úžasné sledovat radosti, úspěchy, starosti, bolístky přispívatelů v čase... Kdo kdy přibyl a kdo a kdy se odmlčel... A jaké stálice zůstávají: Esmeralda, Geodet... 😉 Ale o tom jindy. Měl bych dva dotazy:
Má smysl v roubence vnitřní příčky stavět z VPC nebo postačí YTONG. (Asi by byly nejlepčí nepálené cihly). Jde mi o to, že příčka, která bude z YTONGU 125 mm, bude mít menší akumulační vlastnosti než z VPC a samozřejmě i nízkou protihlukovou izolaci. (Technická místnost - ložnice přes chodbu...) Ale má smysl toto řešit, když stejně u stropu budou mezery kvůli sedání roubenky?
Můj druhý dotaz... Jaký polystyrén jste použili na podlahu pod podlahové topení. Stačí EPS 100-200 nebo má někdo extrudovaný? Teď šly ceny dolů, někdo říká, že když budu podsypávat pískem, tak je lepší kvůli eliminaci sedání (zatlačování písku do desek) použít XPS, ideálně 3 vrstvy XPS 50 mm křížem...
Děkuji moc za odpovědi. Ať se daří. Krásné letní dny přeji. 🙂
Odpovědět
@caesar82 ahoj, jelikož ještě nebydlíme, nemohu říct jestli jsem zvolil správně, nebo ne, ale stejnou otázku jsem řešil zhruba před rokem taky. Původně jsem chtěl dělat příčky také z VPC hlavně kvůli zmíněné akumulaci. Nakonec jsem zvolil levnější, asi i jednodušší a rychlejší variantu a to Porfix 150 mm, abych zlepšil akumulaci, tak jsem na to natáhnul 1-1,5cm hliněné omítky s řezankou. Do pórobetonu se jednoduše dělají drážky na kabely, vodu, zásuvky...příčky nemáme jenom pravoúhlé, takže jsem řezal spoustu tvarů, stačilo koupit ruční pilu a škrabák za pár stovek a šlo to jak po másle. To si s VPC moc nedovedu představit. Jednu nosnou příčku, která je napojena na akumulační kamna jsem udělal z broušeného Porothermu, kamna jsou umístěna téměř uprostřed domu, takže by o akumulaci mělo být postaráno. Hluk neřeším, ve srubu to nemá cenu, jak tu již bylo několikrát zmíněno.
Co se týče polystyrenu, tak mám 2x EPS100 50mm a 1xEPS150 30mm, na to anhydrit, XPS mám pouze v místě, kde bude stát boiler. Teď bych dal raději všude EPS 150, ale kupoval jsem ho v období, kdy ceny vystřelili a jen těžko se dal sehnat. Pokládku mi dělala firma, která vylévala anhydrit, trochu to vyrovnali pískem a na to dali ještě igelit, aby nebyl polystyren v kontaktu s lepenkou.
Snad ti to alespom trochu pomůže při rozhodování.
Odpovědět
Zobrazit profil
geodett
26.06.2023
sponzor fóra
@caesar82 Potvrzuji, akustická neprostupnost je ve srubu iluze.
Váhal jsem jestli příčky neudělat z plných cihel, ale nakonec to šlo na porobeton a nelitoval jsem. Tahání sítí je v porobetonu relativně rychlá a čistá práce, sekat to do cihel by mne asi odvezli.
Nepíšete jestli máte PT nebo radiátory. Akumulace tepla do příček je u PT skoro o ničem, teplotní spád je moc malý na to aby to mělo nějaký efekt, takže jediná akumulační obestavba má smysl jen v přímém kontaktu s krbem, případně přímo naproti topeniště.
V případě radiátorů je akumulace znát, pokud je ten radiátor umístěný přímo na té stěně. Jinak je ten efekt taky spíše pochybný.
U vzduchových rozvodů opět, co není v přímém kontaktu s přehřátým vzduchem, nemá na žádný akumulační efekt, pokud vyloučíme dlouhodobé přetápění, což asi nechcete.
Odpovědět
Dobrý den, jdu k Vám s dotazem (nebo spíše více dotazy) ohledně stavby roubenky v MS Kraji (Třinecko). Pročítám toto vlákno docela poctivě, ale potřeboval bych spíše aktuální informace a budu vděčný za vaše postřehy a tipy.
Jsme ve fázi vyřizování stavebního povolení roubenky. V projektu je skladba stěny (20cm masiv, 10cm izolace, 5cm instalační předstěna a vnitřní stěna). Samozřejmě to podle legislativy takto musí být, aby se jednalo o nízkoenergetický dům, ale pořád si pohrávám s myšlenkou, zda nebude nejlepší jít do klasického celomasivu (30-35cm tloušťka).
Nyní už konečně s dotazy:
1. Chceme si roubenku částečně stavět svépomocí (základová deska, elektro, atd.) a z tohoto důvodu by bylo asi jednodušší jít do celomasivu (i z finančního hlediska)?
2. Naprojektovaný "sendvič" by měl mít energetickou třídu B, tedy nízkoenergetický dům - bude ten rozdíl v ceně vytápění markantní masiv vs "sendvič", když je otopná soustava naprojektována jako TČ voda-vzduch + krbová kamna jako sekundární zdroj?
3. Další faktor je ten, že v "sendviči" si můžeme určit jak budou vypadat vnitřní stěny a říká se, že bydlet pouze ve dřeve není úplně ideální a je žádoucí to proložit stěnou jiné barvy (fermacell, SDK). Je to pravda i vzhledem k světelnosti v domě?
4. Poslední dotaz je ohledně polských realizačních firem. Kontaktoval jsem polskou firmu UNIHAUS a poslali mi předběžnou kalkulaci a musím říct že cenově je to úplně jinde než české firmy. Bohužel tato firma používá pouze technologii spojů "na plát" a my chceme (a podle projektu i musíme) mít rybinový spoj. Můj druhý dotaz tedy zní, zda je tady někdo s dobrou zkušeností se stavbou roubenky polskou realizační firmou?
Budu moc vděčný za jakékoliv rady a tipy jak na polské, tak i české nebo slovenské firmy se kterými máte dobré zkušenosti.
Hezký den.
Odpovědět
Zobrazit profil
geodett
04.07.2023
@geodett Pokud nepočítáš Poláky z Blažovic 🙂
@machaloj stavba svépomocí je běžnější, ale záleží na rozpočtu. Dodání srubu "na klíč" - zdůrazním, od firmy která to opravdu umí, a těch moc není - předejde hromadě drahých problémů s řemeslníky kteří netuší jak mají řešit určitá specifika pracující stavby. Nehledě na zpravidla mnohem rychlejší dokončení. Peklem s řemeslníky si tady asi taky prošel každý. Možná že v době divoké inflace je stavba na klíč ve finále levnější......
Topení, no ... spotřeba záleží opravdu na tom co považujete za normální teplotu interiérovou. Soukromě doporučím, pokud nemáte opravdové nadšení do topení v krbu, šktrněte ho. Ušetříte komín, krb, hromadu místa uvnitř i venku a taky neskutečnou spoustu bordela. To říkám jako někdo kdo krb má a jsem nadšenec do topení.
Příčky se dělají zděné, zpravidla. Je to nejjednodušší metoda na rozvody, takže speciálně koupelna a kuchyně mívá minimálně jednu stěnu zděnou, většinou vice než jednu.
Dřevěné stěny jsou tmavší než bílé, jistě. My jsme to dohnali velikostí oken, výškou stropu a nerozdělením prostoru na hromadu malých kamrlíků, to ale možná není pro každého.
Za sebe bych do sendviče masiv-předstěna nešel, protože tím vznikne prostor "bez dohledu" kde se může dít všelijaká nedobrota, vlhkostí počínaje a breberkami konče. Taky si nejsem zcela jistý proveditelností kvalitního napojení tuhé předstěny na pracující masiv. Ovšem to je můj soukromý paranoidní pohled na věc.
Pokud sendvič, tak jedině komplet zpracovaný a "neživý" materiál, s odpovidající prověřenou historií dané konstrukce, žádné experimenty. Pokud masiv, viditelný a otevřený z obou stran.
Navíc, proč bych stavěl roubenku a potom zakryl tu nejvýraznější a nejpěknější část nějakou předstěnou? To už je možná lepší udělat slušný sendvič a zvenku to jen obložit a vydávat za roubenku.
Snad jediná výjimka pro sendvič s masivem je finský způsob stabilizovaného dřeva se zanedbatelnou mechanickou prací, ale to je celkem drahá sranda a myslím že se dodává jen jako hotová stavebnice prostřednictvím autorizovaných montážních firem. Dělá se to z lepených hranolů na CNC, takže to s "kanadským" srubem moc společného nemá. Ovšem předstěna by k tomu asi udělat šla.
Odpovědět
Zobrazit profil
jumpmans
06.07.2023
@geodett @obludak Moc díky za vaše postřehy, už teď jsme na 99% rozhodnutí, že půjdeme cestou pouze mokrého masivu (nesendvič) a některé příčky vyzdíme tak, abychom mohli mít uvnitř i bílé stěny.
@Jumpmans - Taky díky, s panem Szkanderou mám příští týden schůzku a promluvíme si o možnostech.
Odpovědět
@machaloj ahoj my SME si nechali na třinecku postavit srub od p.Papšika z Hošťálkové který stavěl ten vyhořelý kostel v Gutech.vim že ještě někde u Frýdku je p.Papežik kterého tady ve vláknu někdo zmiňoval jak sem to přečital.
Odpovědět
Ahoj, pročítám diskusi a koukám, že spoustu z Vás řeší a nebo spíš někteří neřeší problém s tesaříky. Můj srub už stojí 8 let a bojuji s ním už od druhého roku. Srub byl nastříkán po dokončení stavby, což nemá v podstatě žádný efekt, protože se nasákne tak 1mm dřeva a tesařík klade vajíčka do výsušných trhlin, takže to jsou defakto vyhozené peníze. Používal jsem lignofix, deron I a měl jsem tu i firmu která tesaříky likviduje mikrovlnnou technologií. Mikrovlny fungují, ale jen na +- rok a pak už tesařík opět žere.... Pořídil jsem si i tlakovou pistoli Wagner a navrtal jsem spousty děr, do nich speciální plastové hmoždinky a aplikoval deron I pod tlakem do klád a také prd platné. Nejhorší je, že každý tvrdí něco jiného. Někdo tvrdí, že je to obrovský problém, když se někde ukáže tesařík, že se to musí okamžitě řešit, někdo jiný říká, že to ničemu nevadí, že než to prožere při takovém průměru, že to bude trvat 100-150 let a truhlář mi říkal, že při takovém množství dřeva se tomu stejně nevyhnu, že tam vždycky něco bude. No a teď co si z toho mám vybrat. Podle toho, co jsem se zde dočetl, tak je asi pravda, že to tam má dřív nebo později každý majitel srubu- roubenky... Jaký na to máte názor? Řešit do nekonečna, nebo neřešit? Je to nervy drásající, když člověk vyleze ven a slyší to chroupani....
Odpovědět
Zobrazit profil
geodett
16.07.2023
@jarda111 Ehh, nějaké máme, asi. Likviduju je, zpravidla nátěrem a zástřikem do výsušných trhlin v okolí zvuku, pokud je možno použít injektáž na nenápadném místě, tak Wagnerkou.
Na druhou stranu, moc to neprožívám, nevidím že by bylo možné srub zcela ochránit v blízkosti lesa a uskladněného dřeva.
Používám Deron-I ředěný lihem.
Odpovědět
sponzor fóra
@obludak Já jsem právě taky cca 50 metrů od lesa a uskladněné dříví mám taktéž.... Tak to používáme stejný způsob, ale bohužel u mě se zdá být neúčinný. Když jsem to konzultoval s člověkem který se zabývá likvidací všelijakých breberek, říkal, že deron není špatný, ale že má v sobě málo účinné látky, proto je volně prodejný, že účinnější přípravky nejsou volně prodejné a smí si je koupit jen osoba, která má oprávnění a je přiškolena. Konkrétně gel xilix a podobné přípravky. Teď se rozhoduji zda pozvat firmu a nechat srub ošetřit xilixem alespoň z východní strany, kde je to nejhorší. Prý nevadí ani nátěr, když je alespoň dva roky od aplikace, že není třeba broušení.
Odpovědět
Dobrý den všem, řešili jste nějak u Vašich srubů napojení parotěsné folie ze střechy (u nadkrokevní izolace) na obvodové stěny ve štítech a stěnách? Vím, že se to tu už někde řešilo ale vyhledávání je zde nefunkční a to, co se mi podařilo najít není úplně to, co hledám.
Výrobce srubu nám dodělal záklop z palubek na krov a teď řešíme s další firmou střechu. Museli bychom po celé střeše vyříznout v palubkách drážku v místech stěn a otvory spustit folii a vzduchotěsně uzavřít kolem krokví. Někdo říká, že je to zbytečné a někdo zase že to je nutnost. Jeden na to kouká tak, že je to srub, kde se nikdy nepodaří vše vzduchotěsně uzavřít a někdo zase z pohledu moderních nízkoenergetických staveb, kde je jakákoli netěsnost vážný problém.
Vzhledem k tomu, že máme hodně složitou střechu se spoustou detailů a všude jsou nějaké škvíry (mezi krokvema a palubkama, v průchodech kulatin do exteriéru apod.), tak mi to přijde naprosto zbytečné a neúčinné. Můj jediný strašák je pak kondenzace par uvnitř konstrukcí. Pokud bych to propojil, tak se mi to stejně nikdy nepodaří dokonale utěsnit a navíc, aby to fungovalo po celou životnost stavby. Na 100% bude někde proudit vzduch a hrozit kondenzace. Jestli pak není lepší to nechat všude "dýchat". Skladby stěn bych udělal difuzně propustné, aby případná vlhkost měla kam odcházet a kašlat na to. Jak to máte řešené vy a jak to funguje po několika letech užívání?🙂
Odpovědět
Zobrazit profil
thomson
11.08.2023
@thomson @obludak Díky za Vaše komentáře. Fučení by mě až tak nevadilo, ale bojím se zmíněné kondenzace. Jakou máte skladbu stěn ve štítech? difúzně uzavřenou nebo otevřenou? My si necháváme dělat i výdřevu štítů a stěn s vnější difúzní folií a vnějším obkladem z překládaných prken. Zbytek skladby je na nás. Firma mi výdřevu jednoduše dorazila k záklopu a mezi záklopem a výdřevou jsou mezery. Sice se snažili to z vnější strany prolepit páskou, ale jednak páska pořádně nedrží a za druhé je tam i tak spousta detailů, kde páska nepomůže. Výdřeva má pak přijít vyplnit foukanou PUR pěnou, na to zmíněná folie (kterou jsem chtěl propojovat se střešní) a předstěna zakrytá OSB deskou. Ale nevím, jak pak z vnitřní strany utěsnit ty mezery mezi stěnou a palubkami, stěnou a kulatinou, škvíry mezi palubkami apod. Pásky a tmel sice pomůžou, ale rozhodně to nebude 100%. Dřevo bude neustále pracovat a praskat a budou tak vznikat další netěsnosti. Proto jsem myslel, že by tomu částečně pomohlo to propojení se střešní parotěsnou folií ale to je také nereálné🙂 Možná že je nakonec lepší, když to bude dýchat všude a případná kondenzace se rozprostře, než několika neutěsněnými místy, kde bude kondenzovat veškerá vlhkost z domu. Co myslíte?🙂
Odpovědět
@vhospodk Štít je zvenku: záklop nesámovky, difuzní střešní folie jako neprofuk, PS + PIR desky co mi zbyly ze střechy, celkem 20cm, parostop folie, laťový rastr, palubkový záklop.
Vnitřní folie a detaily okolo oken jsou lepená takovou zelenou profi páskou, nevylovím to z paměti jak se to jmenuje, je to něco skopčáckého a pekelně drahého. Ale drží to jako helvétská víra. Levnější pásky co jsem dal jinam upadly už po roce a tohle drží pořád, takže za ty prachy to rozhodně stálo.
Okolo komínů je to bída, co si budeme nalhávat, jednoznačně nejslabší místo obálky.
S kondenzací nemám problém, ale celý prostor mám hodně otevřený, takže není tam moc míst kde by se shromažďoval vzduch a mohl se dělat kondenzát. Při topení krbem mám spíše problém s extrémně suchým vzduchem.
Odpovědět
Zobrazit profil
geodett
15.08.2023
Zobrazit profil
thomson
16.08.2023
Ahojte banda, ja neverim ze to tu este stale funguje 😀 parada. Nebol som tu fakt velmi dlho. My uz tiez byvame 2 rok v nasom zrube a je to parada ❤️ kopec veci nedokoncenych ale nastahovali sme sa hned ako to bolo mozne a postupne dorabame. Asi ako vsetci.. mal by som otazku k parapetom. Ako ste riesili montaz vonkajsich parapetov tak aby to nerobilo problemy a nezatekalo to poza drevo? Tym ze mame ram okolo okna tak tam vznikol problemovy priestor. Riesili ste to tak ze ste to vyrezali a spoj dreva s parapetom silikonovali? Alebo existuje lepsie riesenie? Napadlo ma aj ze by som ten okenny ram podrezal (vid foto) aby mi vznikol priestor na parapet bez obrezavania. Dajte pla vediet vase tipy a idealne fotky. Nejak sa s tym neviem pohnut.
Odpovědět
Zobrazit profil
geodett
18.09.2023
Odpověď na příspěvek od corneg:
Ahojte banda, ja neverim ze to tu este stale fung… @corneg ja jsem se na venkovni parapety uplne vykaslal, nechal jsem si zatmelit spary kolem oken, nahore mam listu a hotovo, kdyz prsi a fouka nebo snezi voda se tam dostane, ale nic nebrani tomu aby zase vyschla
Nenašli jste co jste hledali?