Bydlet s rodiči či sami? Zajímají mě vaše zkušenosti

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahojky, myslím, že asi zbytečná otázka, že. Přesto by mě zajímali vaše zkušenosti a popřípadě rady. S manželem teď stojíme před rozhodnutím - přestavět dům u jeho rodičů a mít tak horní patro, které by bylo oddělené, i svůj vchod by jsme měli. Nebo stavět úplně od piky někde jinde tzn. zadlužit se na spoustu let a utrhávat si od pusy. Nebo vyměnit byt za větší (tato varianta nepřipadá ale v úvahu, manžel by v paneláku nechtěl dlouhodobě žít :-| ). Nejlacinější řešení by bylo u rodičů, bohatě by nám stačilo to, co máme na spoření, ale každý mě od toho zrazuje. Nebyl nikdo, kdo by mě tuto variantu schálil. Je to opravdu tak strašné?????? Dík za názory.
Odpovědět
Digi, my bychom mohli jit taky k nasim, nastesti to manzela ani nenapadlo(znamenalo by to odejit z Brna)...radsi pujdeme do hypoteky, zvlada to spousta lidi, zvladneme to i my, alespon doufam ;-)
Odpovědět
Brrr, co aivaz...moje babi pri vareni vetra tak, aby ji neuniklo teplo, tzn, otevre dvere do koupleny a puch z topeneho sadla jde k nam do koupleny :-p
Odpovědět
Profilova fotka
gabikka, taky hezky.....ale digestor si nekupi, vid?
Odpovědět
Blaznis, tolik penez? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
jasny,to znam.....
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to je dobrý :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
digi, to je stara skola...
Odpovědět
Profilova fotka
Moje tchyně větrá zase pořád, i při těch největších mrazech jsou skoro pořád otevřená okna. Manžel si z ní dělá srandu, na co si dávali plastová okna, když to u nich nemá žádný význam. Hold jiná generace. :-o
Odpovědět
Profilova fotka
ale to jsme zase u staryho tematu, no..... ;-) ja jsem rada,ze tady vydrzim tyden
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj, tak to my jsme s manželem ve zcela opačné situaci...my nebydlíme s rodiči, ale můj táta s námi...táta mi před několika lety přenechal byt, v té době žil s přítelkyní, všechno jim klapalo, táta měl vidinu klidného stáří, ale bohužel před cca půl rokem se táta se svou přítelkyní rozešel a nebylo kam by se vrátil...my jsme mezitím byt prodali a koupili dům o 100 km dál...samozřejmě pro mě neexistuje jiná možnost, než že je táta s námi...je to už důchodce a nedokážu si představit, že by bydlel někde po podnájmech...hodně mu dlužím a s manželem spolu vycházejí bezvadně, tak to musím zaklepat, aby to tak zůstalo ...ťuk, ťuk, ťuk :-)
Odpovědět
Ahoj Digi, diky za tohle tema! a vsem za prispevky, protoze ted prave resime neco podobneho. Bydlime s manzelem v byte a mame moznost koupit vetsi pozemek, ktery se rozdeli napul - na jedne pulce postavime dum my, na druhe moje mamca s pritelem. Domy budou spojene jednou stenou, vchody zvlast a zahrada zvlast. Rozhodli jsme se tak prave kvuli penezum i kvuli tomu, ze budem jednou mit hlidani a naopak ja se postaram jednou o mamcu az bude potreba. S nasima vychazime ja i manzel velmi dobre, ale presto vim, ze to neni idealni. Prave jak rikate, budem pod dohledem. Hypoteku si budeme muset vzit, ale mnohem mensi, nez kdybysme do toho sli sami a splaceni nejakych 15.000 po dobu 25 let me dost desi, preci jen si chci i uzit, cestovat a nezrat jen korinky.... a ted babo rad.
Odpovědět
Profilova fotka
Já bych do toho šla . Však budete mít každý svůj byt a když se poštěstí se nemusíte ani pár dní potkat. ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Lenko, pokud to jsou tví rodiče, tak to je asi také něco jiného, alespoň myslím :-S . Jak už tady někdo psal, může to začít úplnými banalitkami, např. zapomenutým koštětem u branky :-. , nebo jinak zaparkovaným autem než by si přáli rodiče..., tak to začíná a může to vyústit do dost ostré situace. My by jsme si také vzali o mnoho menší hypotéku, možná by i stačilo to, co máme naspořené. No fakt nevím... :-|
Odpovědět
Jo jo, mama s dedou (jejim tchanem) nemluvi pry uz od leta proto, ze se pohadali kvuli tomu, jaka ma byt nova postovni schranka :-p 8-( . Neco takovyho by jeste pred par lety nikoho nenapadlo. Ale kdyz ti nekdo soustavne leze na mozek, tak te po urcite dobe vytoci uplnyma drobnostma (viz. ta schranka, koste atd), i kdyz na zacatku souziti se resily jen opravdu dulezite veci a problemy.....Heled, ted tu na Vanoce byli nasi. Uplne poprve me navstivili tady v UK (videli jsme se presne po roce) a reknu ti, ze i kdyz je mam rada (resp.mame standartni vztah rodice-dcera), tak mi tech par dnu maximalne stacilo! Trvale bych s nima bydlet nechtela ani za zlaty prase!
Odpovědět
Profilova fotka
Zanett, tak to věřím.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to je drsný, doufám, že do takového stádia my nedojdeme :-o
Odpovědět
Co já vím, tak časem můžou být problémy i s návštěvama, rodičům se nelíbí, že jsou hluční, rodičům se nelibí, že se dělá bordel na zahradě a podobné věci. Kecají do výchovy dětí atd, atd. Myslím, že problém vznikne velmi lehce i tam, kde s rodičema vycházeli do té doby dobře, protože vznikne jakási ponorková nemoc.
Odpovědět
Profilova fotka
No my plánujeme chatu aby žádná ponorka nevznikla :-D
Odpovědět
Ahoj holky. Já bych se asi časem zcvokla bydlet s mýma nebo přítelovo rodičema. 2 roky bydlel přítel u nás než jsme si našli něco svýho a byla z toho dobrá ponorka. Pár výhod to tedy mělo jako je vaření, ale to taky není všechno. Pak jsme ještě bydleli 3 měsíce u přítelovo rodíčích a to bylo pro mě ještě horší. Pořád jsme byli pod dohledem, kam pořád jezdíme atd. Ale jinak máme všichni dobrý vztahy a tak raději bydlíme samostatně, abychom si to nepokazili. :-)
Odpovědět
Ja taky rozhodne hlasuju pro samostatne bydleni! I za cenu toho, ze budeme trcet v panelaku. Nasi ted dostaveli, padly na to cele uspory (i moje), ale dal k nim jezdime jen na navstevy, ikdyz ten baracek, hmmmm. Co naplat, neni nas, ale mych rodicu. Je zajimavy, ze nektery z vas radi bydlet s rodicema, ale jenom vlastnima :-D holky, ale co vas manzel?? Svyho manzela bych do bydleni s nasima rozhodne nenutila, nejsou to jeho rodice a nikdy by se s nima podle me necitil jako doma. Navic zaridit si vsechno po svym, to ma svoje plus i za cenu, ze to holt musime vsechno zaplatit, udelat, opravit, atd. Aspon vam do toho nikdo nekeca ;-) :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Tak my pristavujeme na RD mych rodicu... a uprimne nestezuji si :-). Zvazovali jsme koupi vlastniho bytu, ale vzhledem k tomu, ze baracek mych rodicu bude jednou nas, rozhodli jsme se zustat... ze zacatku sice obcas nejake ta "nedorozumeni" nastala, ale ted, kdyz uz budeme mit pristaveno a mit svoje zazemi, tak jsme radi, ze jsme tu zustali... :-). Nasi maji prizemi, my mame horni patro jako vlastni bytovou jednotku, takze jsme plne sobestacni - tedy za chvilku uz budeme :-) . Nedokazala bych zit cely zivot v panelaku :-), jsem zvykla na zahradku a az budem mit jednou mimco, je to strasne prakticky soupnout kocarek ven a navic budeme mit i v baraku hlidani a kdyz neni co do ust, tak nas maminka taky nevyhodi :-). Ale samozrejme zalezi, jak s rodici vychazite (muj muz si s nimi rozumi, takze problem v komunikaci neni - kdyby s nimi nevychazel, myslim, ze by to mohl byt problem a radsi bychom volili vlastni byt...). Navic to beru i tak, ze az budou nasi jednou stari, tak se budu muset o ne ja, jako dcera, postarat (nepredpokladam, ze by se toho bracha ujal :-) ).
Odpovědět
Profilova fotka
Teda holky to jsou opravdu radikální názory :-N . Já dřív také tvrdila nikdy a samozřejmě si dodnes myslím, že za ideální situace je nejlepší bydlet sami atd. Jenže když vezmu konkrétně příklad Digi, tak bych volila možnost bydlet u rodičů. Pro nás by to bylo také menší zlo, jak se na 20-30 let zadlužit. To si zase s našimi příjmy a budoucí rodinou nedokážu představit já. Digi pokud budete mít vlastní vchod, tak si myslím, že je to velké plus, plus to, že si to budete sami financovat a to ani nemluvím o tom, že jednou budeš mít v tchýni babičku na hlídání. Moje mamka je od nás daleko, tchýně už je starší a kdo jednou bude nám hlídat děti, to teda netuším. My sami bydlíme s manželovou tetou v domě a máme s ní v prvním patře společný velký byt. Společnou teda máme koupelnu a wc a kuchyni s jídelnou, jinak už máme každý svúj obývák, ložnici, pracovnu...Taky jsme se rozhodovali, ale dům je obrovský, bydlela v něm jen teta, tak na co kupovat, stavět něco nového a zadlužit se na x let- To je zase pro mě nepříjemná představa :-| . A můžu říct, že to bydlení spolu zvládáme relativně v klidu...samozřejmě se občas něco objeví, ale tak nějak navzájem si tolerujeme soukromí a svůj prostor. Vy navíc budete mít byt oddělený, takže nevidím problém ;-) . Hodně štěstí ;-) !
Odpovědět
já bych teda s rodiči asi bydlet nemohla. S mými rozhodně ne, protože bychom se s mamkou asi nesnesly :-D sice se máme rády, ale já už si chci dělat věci podle sebe a určitě by to nefungovalo. A s manželovýma rodičema taky ne, protože tchýně je strašně hodná a nenechala by mě nic udělat a já bych hrozně zlenivěla :-N takže jsme momentálně v podnájmu a časem si chceme pořídit něco svého...
Odpovědět
Ted me tady nekdo muze rozcupovat, ale ja myslim, ze kazdy si dite porizuje pro sebe a nikoliv pro sve rodice, tudiz ti nemaji povinnost se o vnoucata starat ( i kdyz spousta babicek a dedecku se toho zhosti rada a dobre ;-) ), tim jsem chtela rict, ze pro me by obcasne hlidani mych pripadnych potomku nebyl ani nejmensi duvod k tomu bydlet s necimi rodici. A nejcerstvejsi zkusenost: s pritelem jsme planovali Silvestr sami ve dvou, nekde v prijemnym hotylku. Ale co s jeho detmi, kteri s nami ziji? Nejsou jeste dost stare na to, aby zustaly celou noc samy...I kdyz pritelova matka bydli relativne blizko, radeji jsme si sehnali jine hlidani a i kdyz to vyslo draz, bylo hlavni, ze to bylo v klidu, bez reci, bez pripominek a nejruznejsich rad atd. A ted nedejboze aby tchyne bydlela s nami :-p 8-( Ani za nic! Ani za cenu hlidani a jinych radoby 'vyhod' (nekdo tady zminil, ze napr. vareni je pri souziti s rodici jednodussi. Asi zalezi na tom, kdo ma jake stravovaci naroky a zvyky. Ja -ani muj pritel- si neumime predstavit, ze bychom se, i kdyz obcasne, zivili vytvory tchyne...My jsme zvykli na pestrou stravu, hlidame si, co jime, kdezto nasi rodice jsou spise tradicni...Dlouhodobe by to rozhodne neslo...). Ja si proste myslim, ze nikdo nejsme vsevedouci a i kdyz se ted zda vsechno relativne OK, nikdo nezaruci, ze to tak bude vzdycky. A kdyz prijdou nejake problemy, tak si zkuste predstavit, ze v takove atmosfere zijete treba 30 i vic let... 8-( To chce pevny nervy ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
zanett však také hlídání dětí bereme jen jako plus, ne jako povinnost nebo něco, kvůli čemu bydlet s rodiči ;-) . Největší plus jsou samozřejmě ušetřené peníze a v případě digi prostě to, že se na 20 let nezadluží. A taky bychom měli asi všichni počítat s tím, že dřív nebo později budeme s některým z rodičů bydlet-viz případ raadulky :-N . Sice je to třeba otázka hoodně vzdálené budoucnosti, ale většinu nás to asi čeká =-) .
Odpovědět
Profilova fotka
tak já teda nikdy :-p , od maminy jsem se odstěhovala v 17-ti, k MM jsem se přistěhovala v 18-ti, bydlel tam s náma jen jeho taťka (pohodář), ale rok na to zemřel, takže jsem vyplatili domeček ostatnímu příbuzenstvu a bydlíme v něm spokojeně sami ;-) nikdo nám do ničeho nekecá a maminu mám asi kilák od nás, stejně tak babičku a tátu, kdykoliv můžou přijít oni nebo my a tchánovce nemám ;-)
Odpovědět
to mas pravdu, consti, ale kdyz se pak neco pokazi (jakoze ta pravdepodobnost je pomerne vysoka bez ohledu na to, jak dobre byly vztahy na zacatku), tak potom ti dotycni (vetsinou mladi manzele, nikoliv rodice) lituji a byli by dali vsechny penize za klid a soukromi (i za cenu 'zadluzeni se'). Za vsechno se plati. Na cem se ze zacatku zdanlive usetri na penezich, se pozdeji tisickrat zaplati na klidu, soukromi a nervech! Ja osobne neznam zadne manzele, kteri by dlouhodobe bydleli s rodici a klapalo jim to. Asi takovi existuji, ale tusim, ze to jsou (stejne jako ve vsem) vyjimky...Je to o ustupcich a kompromisech (ostatne jako vsechno) a neznam moc lidi, kteri by chteli cely zivot prozit ustupovanim a delanim kompromisu - a to nemuseji byt zadni sobci, proste si myslim, ze z dlouhodobeho hlediska ty penize nejsou prvotni (i kdyz na zacatku se treba hypoteka muze zdat jako obrovska palka. Ale predstavte si ty kazdodenni problemy, ktere mohou vyvstat - a casto vyvstanou - mnozi ti, kteri na spolecne bydleni dojeli pak rikaji, ze radsi byt pul zivota zadluzen, nez cely zivot pod dohledem a sekyrovanim, s omezenym soukromim atd atd..)
Odpovědět
Profilova fotka
Já zastávám názor bydlet sami, nedovedu si představit společné bydlení s kýmkoli jiným, nemusí se nutně jednat o rodiče, že. Ten klid a soukromí je k nezaplacení... ;-)
Odpovědět
Jo a jeste: consti, to, ze mnohe jednou ceka pece o rodice je sice mozne, ale je rozdil se k takovemu staremu cloveku pristehovat, kdyz je vam 55-60 s tim, ze ten rodic neni schopen kvalitniho samostatneho zivota (jinak by vas nepotreboval) a nebo s rodici zit od, rekneme, 25 let.... Ciste ze zvedavosti by me zajimal pribeh nekoho, kdo spokojene (!)a dlouhodobe zije s manzelem/partnerem a s rodici (pokud mozno partnerovymi) dohromady...Nekdo takovy tady na diskuzi asi nebude (protoze tady asi nebude nikdo, kdo zije s tchanovci a vlastnimi detmi cca 10-15 let pohromade. Ono takove to chvilkove spolecne bydleni muze byt za urcitych podminek OK, ale dlouhodobe a se vsemi zivotnimi zmenami - deti, odchod tchanovcu do duchodu atd atd - to uz je jina...
Odpovědět
No přemýšlet už dopředu, že budu bydlet z rodičema, protože se o ně jednou budu starat, mi přijde divné. ;-)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?