Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volné diskuse

Bydlet s rodiči či sami? Zajímají mě vaše zkušenosti

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahojky, myslím, že asi zbytečná otázka, že. Přesto by mě zajímali vaše zkušenosti a popřípadě rady. S manželem teď stojíme před rozhodnutím - přestavět dům u jeho rodičů a mít tak horní patro, které by bylo oddělené, i svůj vchod by jsme měli. Nebo stavět úplně od piky někde jinde tzn. zadlužit se na spoustu let a utrhávat si od pusy. Nebo vyměnit byt za větší (tato varianta nepřipadá ale v úvahu, manžel by v paneláku nechtěl dlouhodobě žít :-| ). Nejlacinější řešení by bylo u rodičů, bohatě by nám stačilo to, co máme na spoření, ale každý mě od toho zrazuje. Nebyl nikdo, kdo by mě tuto variantu schálil. Je to opravdu tak strašné?????? Dík za názory.
Odpovědět
1 2
3
4
…
10
Souhlasím plně s zanett, radsi budu platit hypoteku, nez bydlet s rodici. A to si myslim, ze mame vztahy opravdu nadstandartni, mama je pro me po manzelovi v podstate nejvetsi kamos. Ale ona i ja potrebujeme svuj prostor. Az budou stari, tak samozrejme predpokladam, ze se o ne, nebo o manzelovi rodice nejakym zpusobem postarame, ale nechci tomu svuj zivot podridit 20 let predem.
Odpovědět
Profilova fotka
kacka mě zase přijde divné, když toto někoho nenapadne. neříkám, že se tím denně zabývám, ale sama to vidím u mých rodičů, kterých se ta starost o prarodiče už týká...takže mě to prostě napadlo a myslím, že i při stavbě domu na to spousta lidí myslí a dělá dvě koupelny a pokoje pro hosty. já teda takové lidi znám a vím, že i spousta mých kamarádek se nad tím zamýšlela. No ale zpět k tématu.Jak už jsme psala, dřív jsem také tvrdila, že bydlet s rodiči či jinými příbuznými nikdy 8-) !!jenže člověk míní a život mění a já jako studentka a manžel elektrikář jsme si jaksi nemohli pořídit nový domek, plus nervy se stavbou atd. Takže jsme zvolili méně bolestné rozhodnutí a bydlíme s manželovou tetou. Občas to zaskřípalo, ale jinak asi máme štěstí, rpotože za bydlení v podtstaě nic neplatíme, máme své soukromí i klid, nikdo se nám do domácnosti neplete, jakékoliv rekonstrukce nám teta schválila atd. Ale ona je fakt moc hodný člověk..s někým konfliktním by to bylo horší :-p . No a jednou bude dům náš, takže pak si můžeme postavit už něco podle našich představ a nezadlužit se...což je zase pro nás horší představa :-N .Každý to prostě máme jinak. Být v situaci digi, tak jdu do bydlení s tchánovci protože tam přecejen budou mít vlastní vchod a své vlastní bydlení. ;-)
Odpovědět
no my máme prostor, kde je ve stáří mít, ale abych o tom přemýšlela už teď a kvůli tomu si např. nepostavila svůj barák, tak prostě mi to přijde zcestné :-). Není přece jediné řešení, abych se já stěhovala k rodičům, ne?
Odpovědět
Profilova fotka
kacka ale já neřekla, že o tom přemýšlím a proto si nepostavím barák. Jen jsem to řekla k diskuzi, že to tak prostě je a jednou nás to čeká. Tak to fakt myšleno nebylo, takže to pardon, jestli to tak někdo pochopil!
Odpovědět
consti, promiň, já to tak pochopila, a zanett asi taky. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
ne ne, byla to spíš reakce na to, že s rodiči dlouhodobě bydlet nikdy a taky na případ, co má raadulka ;-) .
Odpovědět
:-) já vím, že naši bydleli u babičky a dědy 10 let a přineslo to časem jen problémy.
Odpovědět
My bydlíme v RD s prarodičema manžela..Myslíte že je to stejný jako s rodičema?Přeci jenom přes generaci..Nám to zatím celkem vyhovuje..
Odpovědět
Profilova fotka
kukuca, to záleží na povaze, já mám třeba babičku, která je naprosto úžasnej člověk a klikrát si říkám, že ji mám raději jak svoji maminu x-) , pak jsem měla babičku, kterou jsem nemohla naprosto vystát a jestli vám to klape, tak proč ne ;-)
Odpovědět
Ahojte, pridavam svoji zkusenost k hlavnimu tematu: moje kamaradka bydleli u rodicu jejiho manzela, pristavili si samostatnej vchod, vsechno oddeleny, samostatny. Vrazili do toho hromadu penez a ani to poradne nedodelali a staveli si svuj barak o 5 km vedle. Proste i kdyz byli samostatny tak to neslo. Furt se tam objevovaly nejaky problemy. Moje zkusenost je takova ze s tchanovcama bysme teda bydlet absolutne nemohly, s tchyni ja se dost silne nesnasim. A s nasima sice mame oba dva uzasny vztah, fakt parada ale taky bysme bydlet spolu nemohli. bydleli jsme tam pul roku nez jsme si spravili svuj barak a uz tam byla citit takova pomalu zacinajici ponorka. Odstehovali jsme se do sveho a zase jsme supr kamosi ;-) Takze s rodicema NEE. Ale zas musim rict ze bydlime ve stejne vesnici a to je super. ;-)
Odpovědět
Tak já si myslím že to jde. A mám dvě kamarádky který s rodičema bydlí.Obě v RD a mají soukromí.Každá si to zvolila z jinýho důvodu, ale obě jsou spokojený. A jsou u tam už hezých pár let. A co teprv dřív, vždyť se bydlívalo takhle pohromadě na vesnici celkem běžně. A to i několik generací.To neříkámže je třeba úplně dobrý, ale s rodiči to klapat může.Záleží na těch lidech.
Odpovědět
Myslim, ze po 5-ti letech souziti s tchanovcema se muzu pridat.Bydlime s manzou v prizemi RD jeho rodicu.Mame akorat spolecny vchod.Pres to uz se tesime, az se na podzim prestehujeme do naseho domecku.
Odpovědět
Článek se načítá
Ahojky, no podle úvodního příspěvku Digi píše, že budou mít byt oddělený a vlastní vchod. Pokud se týká bydlení s rodiči, tak to pro mě znamená společnou chodbu, sociálku a tak, do toho bych nešla. ALe pokud je bydlení oddělené, tak v tom nevidím problém. Vždyť v paneláku je taky x bytů a neříká se, že ti lidi bydlí spolu. Samozřejmě záleží na lidech, sousedi vám můžou dělat peklo i když nejsou příbuzní, že. Samozřejmě je důležité stanovit hned na začátku hranice, ještě před bydlením si je dohodnout a hlavně s nimi musí všichni souhlasit. My bydlíme v dvougeneračním rodiném domě s manželovými rodiči už 5 let a je to naprosto v pohodě. Mou podmínkou byl ale vlastní vchod, původně byla chodba společná. Vchod jsme vybudovali. Ano zahrada je jen jedna. Ale v tom také není problém, ta je prostě rodičů, jim by sice nevadilo, kdyby jsme se na ni chtěli realizovat, ale já nechci s nikým nic sdílet, to přináší jen konflikty. Ještě také podotýkám, že pokud nejsou možné zvláštní měřidla, je nutné se dohodnout na úhradě nákladů na energie atd. Také s tím musí všichni souhlasit, né to jen vzít na vědomí. Asi mám obrovské štěstí na lidi, ale z společného bydlení znám jen výhody. I když jsem sama v bytě, vím že poblíž je někdo na koho se mohu obrátit. Aj. Nikdo mi ale do bytu neleze bez pozvání a už vůbec nám do ničeho nikdo nekecá. I když si to tchánovci tady asi nikdy nepřečtou, tak jim tady veřejně děkuji. ;-) Takže digi, pokud si umíte promluvit a domluvit se na všech podmínkách bydlení a budou vám všem vyhovovat, a také víš, že drží všichni zůčastnění slovo, vřele ti doporučuji - jdi do toho... ať máš tady taky nějaký stoprocentně kladný názor :-D
Odpovědět
Dromedan, souhlas. Je pravda že tady byly zatím z 90% negativní názory a to by mohlo Digi zbytečně zvyklat, a zbytečně by se zadlužili a přitom si třeba s rodičema rozumí a mohlo by to klapat.
Odpovědět
Dromedan, tak to mas supr tchanovce...je to jen o lidech :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Čauky, to tedy koukám že je tady také kladný názor, dromedan ;-) . Kdyby jsme hýřili milióny tak ani neváhám, koupíme pozemek a necháme si postavit dům na klíč a bylo by vše bez problémů. Velice mě láká mít babičku v domě, bude vlastně moje jediná pomoc ohledně hlídání, ale zase nechci aby to vypadalo, že bych "tchánovce" chtěla jen v tomto směru využívat. Kukuca, z velkého zadlužení mám také strach. Život je hrozně krátký, a představa, že bych si v nejlepších letech měla "odtrhávat od pusy" mě přímo děsí. Já vím, zvládli to jiní také. Díky všem za názory. x-)
Odpovědět
Dromedan; tak at vam to dlouho vydrzi. Mas pravdu, jde o lidi, asi jste se sesli ti, kteri se umite rozumne domluvit. To je prima. Takovych lidi moc neni (ani ja bych jednou nechtela bydlet se svymi pripadnymi dospelymi detmi a doufam, ze pritelovy deti si zaridi vlastni bydleni, az dospeji...takze ja asi taky nejsem typ, ktery by dokazal vyjit s kazdym). Spravne rikas, ze nechces mit s nikym nic spolecneho, nic s nimi sdilet (v dome). No jenomze prave ze ne spousta lidi (a zejmena rodicu) dokaze plne respektovat prani, rozhodnuti a soukromi svych deti, tudiz takove bydleni neni vhodne pro kazdeho. Psala jsem to uz driv; tech, kterym by to takhle dlouhodobe vyhovovalo je asi minimum, takze tusim, ze vy jste ta vyjimka, ktera potvrzuje pravidlo. Jen by me zajimalo, ciste hypoteticky, jak byste resili pripadne provozni problemy(za to si dosad cokoliv, co se hodi). Nemuzes totiz ted rict, ze vsechno bude super dalsich 30 let. Jak bys napr. nesla, kdyby ti tchanovci zasadnim zpusobem nabouravali vychovu vasich pripadnych deti (napr. nerespektovali tve zasady a deti ovlivnovali dle sebe atd), nebo by napr po odchodu do duchodu zacali narusovat vase soukromi (nudili by se atd)...tech moznosti ke vzniku problemu je spousta....Preju vam, aby vam to klapalo i nadale...
Odpovědět
Holky, právě jsem napsala tak dlouhý příspěvek a celý se mi smazal, tak vám tu svou odpověď nakouskuji do více příspěvků, ať se mi zase neodpojí internet, to už bych nervově nevydržela, tak se nezlobte, že to tak rozkouskuji ;-) Tak hlavně si myslím, že nejdůležitější je to jestli se lidé dokážou respektovat a jsou ochotni spolu komunikovat. Zní to dost jako klišé, ale to je podle mě podstata úspěchu jakéhokoli vztahu.
Odpovědět
Vše se pak dá řešit. Když budu reagovat na různé problémy, které tu zazněly v různých příspěvcích, tak vše je podle mě jen o slušné domluvě. Když například někdo píše, že rodičům vadí hlučné návštěvy, no tak to je přece stejné jako třeba v paneláku, tam když mají sousedé hlučnou návštěvu, také to je slyšet. takže jednou za čas se to dá vydržet a je dobré to předem říct a jinak holt nebudu ve dvě ráno dělat diskotéku, že. Když se lidé nemohou domluvit na vzhledu poštovní schránky, tak ať si každý na vrata přidělá svou s vlastní jmenovkou.
Odpovědět
My nejsme prototypem dokonalých lidí, jen se chceme domluvit. Kdyby jsme měli všichni, jako dvě rodiny sdílet jednu domácnost, tak se sežerem, máme zcela jiné návyky, názor na to co je pořádek aj. ALe vždyť mi máme dvě oddělené domácnosti. do těch si nekecáme, takže v tom nemůže být problém. O společné části domu se staráme společně, například rozbitou střechu prostě opravíme na půl, protože ji potřebují všichni a musí se opravit, a na zahradu se necpu. Tak kde může vznikat problém? A co se týká vztahů. to jsem si vyjasnili hned zpočátku /viz další příspěvěk/
Odpovědět
Než jsme se nastěhovali, šla jsem si s tchánovci promluvit a řekla jim, že jim děkuji za tu možnost, ale že pokud mám být ve své domácnosti šťastná, musím se v ní cítit jako ve své a tak že si uděláme přestavby v bytě dle sebe a rozhodně si nenechám do ničeho kecat. A oni souhlasili, kdyby řekli, ne, tak bych tam nebydlela. To samé s návštěvami a pod. Abych to uvedla na příkladu Zanett co psala výše. Nebojím se co bude, protože tchýně už je v invalidním důchodu a nudí se a přesto nás nijak neobtěžuje. Ze začátku k nám přišla dle svých potřeb, tedy často, ale vysvětlila jsem jí, že ji ráda vidím, ale potřebuji občas být sama a ona to respektuje. Teď se navštěvujeme tak jednou týdně a to je i dle mých představ.
Odpovědět
A kdyby mi mluvili do výchovy dětí? No tak kdybych s tím nesouhlasila, tak bych je poprosila ať to nedělají, ale zároveń bych jim řekla, proč mi to vadí. A taky bych chtěla vědět, proč to a ono dělají. Třeba bych zjistila, že mají pravdu a nebo to zjistí oni. A pokud ani jedno neklapne, tak je to zase o tom respektu. Moje děti, moje výchova. Ale vždy je to o argumentech, né o trucování. A protože jsou to lidé rozumní, což jsem si ověřila už tím, že jsme se předem dohodli, věřím že se dohodneme i teď.
Odpovědět
A taky je to o tom, že člověk musí dopředu zvažovat co dělá. Jedna moje kamarádka také bydlí u tchánovců. Když tam začala bydlet a neměli ještě zařízeno, chodila denně s mužem na večeři k tchánovcům a moc ji vyhovovali teplé večeře s tím, že když už měli kuchyň, tak chtěla vařit sama, ale tchýně se najednou cítila dotčená, že už u ní nechtějí večeřet a tak to bylo i s jinými věcmi a dost se tím jejich vztahy pochroumaly. Já jí to říkala, že to nebude dělat dobrotu, ale nevěřila mi. My jsem neměli na kuchyň x let, takže jsme měli jen mikrovlnku a nebo chleba a přesto jsem možnosti jíst se najíst k rodičům využívala jen zcela výjimečně, tedy například když nás pozvali na večeři třeba při příležitosti narozenin a tak. Prostě jako na návštěvu ano, ale jako domu tam chodit ne. A když teď máme vlastní kuchyň, nikdo se neřeší, že se něco změnilo. A to podotýkám, že tchýně vaří výborně a zvala nás upřímně, ale bylo mi jasné, že když se to tak naučíme, bude těžké pak akceptovat, že je to jinak. To samé s těmi návštěvami. Ze začátku by mi nevadilo, kdyby tu byla častěji, ale vím, že časem by mě to štvalo a tak jsem to řešila hned zpočátku.
Odpovědět
Nemám univerzální návod na šťastné soužití. A taky mám kliku na lidi, ale prostě si myslím, že když spolu lidi umí mluvit, je vyhráno. Vždyť většina nevraživostí mezi lidmi vzniká tím, že se nakupí mnoho maličkostí, pak člověk kvůli nějaké blbosti vybouchne a už se to nikdy nedá vzít zpět. No už vás nebudu otravovat, na toto téma bych mohla psát dlouho. Taky stačilo napsat, že jsem pro bydlení s rodiči :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Slusny vykon, dromedan - nechces napsat prirucku Souziti s rodici?
Odpovědět
Profilova fotka
Jeste jsi zapomela napsat, ze naprosta vetsina rodicu bude i dospele deti (potazmo snachu, zete) brat jako deti.. :-D
Odpovědět
No klidně, jen si nejsem jistá, že by ji měl někdo zájem číst, a zase tak ráda se neposlouchám, abych si ji pak četla před spaním :-D
Odpovědět
No nepopírám, že to tak může být. Pak je to ale o tom, že ty "děti" asi nebudou respektovat a pak takové soužití není možné. Tedy možné je, ale asi né moc pohodové. Pak je to ale o vymezení rolí a ujasnění vztahů obecně a né o problému soužití. Jinak je mi jasné, že někdy to prostě nejde. Například moji rodiče jsou zlatí, neměnila bych, ale bydlet bych s nimi také nemohla, protože mají názor, že oni jakožto rodiče mají větší rozhled a tak když mají jiný názor na cokoli, je dost těžké s nimi o tom diskutovat. Zjednodušeně, určitě by vše v naší domácnosti komentovali a já bych si vše stejně dělala po svém a problém by byl na světě. Zde asi zase jsem ta výjimka co potvrzuje pravidlo, protože jak tady někdo psal, že bydlet s rodiči jo, ale jen se svými, tak já tvrdím bydlet s rodiči ano, ale jen s manželovými a to i přes to, že svoje rodiče mám moooc ráda.
Odpovědět
dromedan: tak myslím, že výjimka s tím, že mají rodiče jiný názor nejsi. Já to tak vídám všude a právě proto tu je možná většina pro to, nebydlet s rodiči. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Asi před rokem nebo dvěma jsem uvažovala o bydleni s prarodiči přítele, byla by to pomoc pro nás z hlediska finančního i pro ně z hlediska pomoci, bez které se neobejdou. Ale dědeček se nechtěl stěhovat a nakonec jsme koupili byt mimo Brno jen pro nás a babička to oplakávala asi měsíc. Teď vidím, že by to bylo řešení pro ně, ale pro nás by to bylo utrpení. Jsou hodní, ale babička je na tom psychicky zle a moje a její povaha by nešla dohromady. Snažíme se jim pomoct jak se dá, ale někdy prostě člověk nemá čas a někdy náladu. Ovšem jednou týdně min. jim nakupujeme a tak. Jen se hrozím, co bude, až se o sebe nebudou moci starat a až nevyjdou to své třetí patro (výtah tam není) :-|
Odpovědět
1 2
3
4
…
10
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?