S našimi tipy zvládnete péči o okurky levou zadní!
Okurky jsou křehké popínavé rostliny, které se obvykle pěstují na teplých slunečných místech nebo ve skleníku. Při dostatku tepla a vláhy vyprodukují již v polovině léta hodně křupavých, svěžích a šťavnatých plodů. Rostlinky jsou poměrně nenáročné na pěstování a přitom velmi vděčné na úrodu. Okurky jsou proto mimořádně oblíbenou součástí zeleninových záhonů i zahrádkářů začátečníků. Pokud se k pěstování okurek chystáte i vy, přinášíme vám několik praktických rad.
Než začneme: Co byste měli vědět o okurkách
Okurka setá je teplomilná jednoletá rostlina z čeledi dýňovitá. Svůj původ má v Indii, ale v současnosti se hojně pěstuje po celém světě. Má ráda teplo a dostatek vláhy – při teplotách pod 10 ˚C přestává růst. Koření mělce do šířky a kvete světle žlutými květy. Samčí květiny rostou jednotlivě nebo po dvou, samičí zřídka jednotlivě, častěji ve svazcích. Dostupné jsou i partenokarpické odrůdy (bez potřeby opylování). Vegetační období od zasetí po sklizeň je přibližně dva měsíce. V závislosti na patře a období výsadby sklízíme úrodu od června do konce srpna.
Přečtěte si také:
Jaké okurky pěstovat
Nejběžněji se u nás pěstují takzvané nakládačky, jejichž malé plody se sbírají k nakládání do kyselého nálevu. Přerostlé nakládačky jsou použitelné i do salátů nebo pro běžné konzumování. Dalším typem jsou salátové okurky. Rozlišujeme takzvané polní salátové okurky a hadovky, které mají dlouhé plody. Hadovky jsou určeny výhradně k pěstování ve sklenících a fóliovnících, protože jsou velmi citlivé na výkyvy teplot.
Při výběru odrůdy zohledňujeme i to, na jaké pěstování je určena. Některé okurky jsou vhodné výlučně pro vnější záhony. Bývají to odolnější odrůdy, které jsou odkázány na opylování hmyzem. Do skleníků a fóliovníků jsou zase vhodné citlivější okurky s tenčí slupkou (např. již zmíněné hadovky) a partenokarpické odrůdy, které produkují jen samičí květiny a nepotřebují opylování. Na trhu najdeme také univerzální odrůdy, vhodné jak do exteriéru, tak do skleníku či fóliovníku.
Jednotlivé odrůdy se od sebe liší i bradavičnatostí plodů. Kromě toho, že si můžeme vybrat podle chuti, zohledňujeme také podnebí, ve kterém budeme okurky pěstovat. Zatímco hladké odrůdy jsou určeny zpravidla do skleníků a fóliovníků, jemně bradavičnatým se bude dařit na záhonech v teplejších oblastech. Hrubě bradavičnaté si zase poradí i s drsnějšími podmínkami a můžeme je pěstovat také v chladnějších regionech.
Kdy pěstovat okurky
Jelikož okurky jsou velmi citlivé na chlad, s vnějším výsevem či výsadbou příliš nespěcháme. Vegetační období je poměrně krátké, takže stačí sít nebo sázet v průběhu května, v teplejších oblastech v dubnu.
Okurky můžeme vysazovat z předpěstovaných sazenic nebo vysévat přímo na záhony. Pokud si sazenice chceme předpěstovat doma, můžeme semínka zasít do samostatných květináčů už v březnu nebo v dubnu. Květináče samozřejmě necháváme v teplém interiéru nebo ve fóliovníku či skleníku. Semínka pro klíčení potřebují teplotu kolem 20 ˚C. Rostlinky můžeme vysazovat na záhony přibližně měsíc po vyklíčení. Sázíme je ve větších roztečích, přibližně 80 x 60 cm.
Přímo na záhony můžeme vysévat nakládačky a okurky polní. Semínka vyséváme jednotlivě nebo v malých hnízdech (max. 2-3 ks) ve větších rozestupech v závislosti na odrůdě. Sejeme do hloubky přibližně 3 cm. Jednotlivé řádky by od sebe měly být vzdálené alespoň 80 cm.
Náš tip: Semínka můžeme nechat naklíčit ve vatě nebo ve vlhkém hadříku v teplém interiéru – až následně je opatrně sejeme na záhony tak, abychom nevylomili klíčky.
Kde pěstovat okurky
Okurky můžeme pěstovat ve sklenících a fóliovnících nebo na vnějších záhonech. Pro pěstování okurek venku si vybíráme teplé, slunečné a před větrem chráněné místo. Pokud takovou možnost nemáme, můžeme okurky ochránit tím, že na návětrné straně vysadíme několik řad kukuřice. Okurkám se nejlépe daří v lehčích, dobře propustných, hlinitopísčitých půdách. Porostou i v těžší půdě, ale budou vyžadovat dobré překypření. Důležité je půdu vydatně přehnojit kompostem a pravidelně odstraňovat plevel.
Jak pěstovat okurky
Přestože samotné pěstování okurek je poměrně nenáročné, tak pokud chceme dosáhnout pěkného výnosu, měli bychom rostlinám věnovat jistou péči.
Vertikální nebo horizontální pěstování
Horizontální pěstování okurek představuje pěstování přímo na půdě. Okurky se jednoduše plazí po záhonu, který můžeme pokrýt netkanou textilií. Při tomto způsobu pěstování nemusíme rostlinkám dávat žádnou oporu. Podstupujeme však vyšší riziko plísňových onemocnění, na která jsou okurky citlivé. Náročnější je i sklizeň plodů, které navíc nemusí být rovnoměrně zbarveny. Jelikož jsou rostliny velmi křehké, je třeba dávat pozor, abychom jim při sklizni nepoškodili výhonky. Zvlášť opatrní musíme být i při zalévání a vodu nelít přímo na listy – ideální je zálivka přímo ke kořenům.
Rozhodneme-li se pro vertikální pěstování okurek, můžeme umístit oporu už krátce po vyklíčení rostlin. Používá se drátěná konstrukce nebo síť se čtvercovými oky. Pomoci si ale můžeme i dřevěnými kolíky a mezi nimi nataženými provázky. Rostlinky je třeba k opoře vyvazovat. Takto dosáhneme dobře provzdušněného porostu, méně náchylného k plísním a zahnívání plodů. Kromě toho, že je sklizeň značně pohodlnější, bývá i úroda zpravidla vyšší než při horizontálním pěstování. Plody budeme mít rovnoměrně vybarvené a čisté.
Přečtěte si také:
Jak odplašit kočku ze zahrady: Pomůže vůně, zvuk i přirozený nepřítel
Péče o okurky
Okurky jsou velmi citlivé na nedostatek vláhy a vyžadují až 80% vlhkost půdy. Nejdůležitější péče, kterou rostlinám musíme zajistit (kromě ochrany před chladem), je tak zalévání. Zaléváme přímo na půdu, abychom před vodou v co nejvyšší možné míře ochránili listy. Používáme odstátou, nepříliš studenou vodu. Teplotní šoky rostlinám neprospívají. Abychom předešli nadměrnému vysychání půdy, můžeme mulčovat.
Věděli jste, že v minulosti se okurky hojně zaštipovaly, aby se podpořil růst bočních výhonků se samičími květy a zvýšila se úrodnost? U současných odrůd již zaštipování není nutné. Pěstují se převážně samičí hybridy, které zakládají samičí květiny i na hlavních výhoncích. Okurky tedy zbytečně nevylamujeme.
V průběhu vegetace můžeme okurky dvakrát ohrnout. Poprvé tak činíme poměrně brzy, už když se rostlinkám objeví první opravdové listy. Podruhé je ohrnujeme v době vyhánění výhonků. Díky přihrnuté půdě se rostlinky pevněji zakoření a budou tak stabilnější a silnější.
Sklizeň úrody okurek
Okurky sklízíme průběžně, abychom předcházeli přestárnutí plodů. Včasným sběrem dorostlých okurek také prodloužíme období kvetení a zvýšíme si tak výnos. Rostliny nás mohou těšit šťavnatými křupavými plody 8 až 10 týdnů. Při sklizni horizontálně pěstovaných okurek dáváme velký pozor, abychom nezašlápli a nepolámali výhonky. Uškodili bychom rostlině i naší úrodě.
P.S. – Věděli jste, že originální nápady na projekt domu či rady do domácnosti najdete také u našich sousedů? Navštivte naši slovenskou Modrú strechu.
Autor: Martina Dudová
Zastrešil: Copywriting – Patrik Putera (Profil na Modrej streche – @patrik_putera)
Zdroj foto: iStock
Ahoj, jako naprosty amater se chci zeptat, jestli odbornym okem vyhodnotite, pro…